Blogy aktuálně.cz

„Musíme s tím něco dělat,“ říká evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen – a na mysli má počet rafinerií uzavřených v posledních 20 letech. „Evropa potřebuje víc rafinerií,“ varuje televize Euronews. „Evropským ministrům energetiky docházejí nápady, jak s blížící se zimou ochránit občany před prudce rostoucími cenami energií,“ přisadil si deník Politico.

Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která natočil buď sám, nebo převzal odjinud. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ovšem zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.

Ve Francii se během posledních víkendů masivně demonstrovalo a tyto protesty se časově potkaly s rostoucí sociální nespokojeností v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku i v Belgii. Důvody protestů nejsou ve všech těchto zemích totožné, společný je však tlak na stát, aby více řešil problémy školství, bydlení, životních nákladů nebo sociálního zabezpečení.

Československá republika vznikla právě před 108 lety na troskách Rakouska-Uherska. Byl to nedokonalý stát s mnoha chybami. Vzpomínky na oněch 20 demokratických let však udržovaly v temných letech komunistické totality naději na to, že může být i jinak. Státy, které po pádu železné opony neměly takové dědictví, na které by mohly navázat, to měly mnohem těžší.

Měli bychom důstojně slavit výročí vzniku státu, který se 28. října 1918 stal předchůdcem a základem současné České republiky. Vzpomenout si nejen na „svatou trojici“ Československa, která dokázala v zahraničním odboji přesvědčit klíčové světové státníky, aby nový stát podpořili. Místo toho se mnoho Čechů nechalo zatáhnout do uměle vyvolané kulturní války.

Drtivý neúspěch ANO v senátních volbách a výsledky za očekáváním ve volbách komunálních, včetně ztráty klíčových měst, vyvolaly euforii opozice a odpůrců vlády i úvahy o náznacích zlomu na politické scéně. Můžeme tak tvrdit, že Andrej Babiš a jeho hnutí dosáhli vrcholu politické kariéry v říjnu 2025, kdy se rozhodlo o nové vládě, a nyní jsou již na nezadržitelném sestupu? To by bylo předčasné.

Pražskému pivovarníkovi Ladislavu Vrtišovi ve druhé třídě paní učitelka prozradila, že už není soudružka. Od roku 2022 se angažuje v pomoci ukrajinským uprchlíkům a vojákům. V posledních letech je členem skupiny přátel „Pivem proti Putinovi“, která se zformovala kolem pražské hospůdky Dno Pytle. Pro Aktuálně.cz teď napsal reportáž ze své nedávné cesty.

Při sledování skutečné intifády, která se v posledních dnech odehrává v ulicích a na náměstích francouzských měst, je těžké nepoložit si otázku, do jaké míry je vůbec možné soužití křesťanské a muslimské civilizace v evropském kulturním prostoru. O prostoru, který se již dávno stal převážně sekulárním, píše v komentáři pro Aktuálně.cz ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev.

Jedna z definic politiky říká, že je to umění možného. Tato charakteristika má samozřejmě své praktické konsekvence. Z její logiky totiž například vyplývá, že politici často nehledají řešení nejlepší, ale nejprůchodnější. Představme si například některé z nutných reformních kroků ve zdravotnictví.

Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která natočil buď sám, nebo převzal odjinud. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ovšem zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.

V říjnu 2026 si v Maďarsku připomínáme 70. výročí revoluce z roku 1956. Tehdy se maďarský lid chopil zbraní, aby si vydobyl ztracenou svobodu, získal zpět svou důstojnost a obhájil své místo mezi evropskými národy. Během demonstrací a bojů položily život tisíce lidí, desetitisíce dalších byly zatčeny a přibližně 200 tisíc lidí ze země uprchlo.

Když můj náklaďák nechá za zády zvlněný Somerset a silnice mě začne táhnout hlouběji na jihozápad, vím, že mě dnes nečekají jen další obyčejné vykládky. Vjíždím totiž do Devonu. Je to kraj, v němž se snoubí zvláštní hrdost a zároveň divokost, kterou nikdo nikdy úplně nezkrotil. Je to země dvou moří, hlubokých lesů a rašelinišť, kde se mlha zvedá přímo ze země a čas tu plyne tak nějak po svém.

Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.

Jestliže se platnému zákonu o střetu zájmů říká lex Babiš, poslaneckému návrhu, který má předpis vykostit a vykastrovat, můžeme říkat třeba lex SuperBabiš.

V posledních dnech politici a odborníci diskutují o rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa povolit dovoz ruské nafty do USA a její dodávky do dalších zemí. To je v rozporu nejen s nedávno přijatým Grahamovým zákonem, ale i s americkou sankční legislativou, kterou Kongres schválil krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Přečtěte si komentář ruského sociologa a ekonoma Vladislava Inozemceva.