Blogy aktuálně.cz

Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát si můžete pustit premiéra Andreje Babiše, poslance Jindřicha Rajchla, Marka Nováka a Janu Bačíkovou i zdánlivě neznámé lidi. Ovšem tím, co dělají, velmi cenné - lékařku a pacienta.

„Věřím, že mučedníci jsou v nebi a užívají si život, který nemohli mít zde na zemi,“ napsal před časem student Fakulty humanitních studií v Praze Youssef Moursi v článku pro radikálně feministický kolektiv Druhá směna. V úterý jsme ho mohli vidět, jak ho policie vede v poutech k soudu. Je obviněný z terorismu kvůli zapálení prostor firmy LPP Holding v Pardubicích.

Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó potvrdil, že před slovenskými volbami v roce 2020 vyjednával tehdejšímu předsedovi vlády Slovenské republiky Peterovi Pellegrinimu přes Sergeje Lavrova přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina. Šéf maďarské diplomacie to vydává za nevinnou výpomoc zahraničnímu lídrovi, který o to Budapešť požádal.

Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.

Nebojte se. Nechci moralizovat, vzpomínat na „staré dobré časy, v nichž ještě věci fungovaly“, ani lámat hůl nad současným světem, jak by mohl naznačovat titulek. Pokusím se jen nasvítit realitu tak, jak ji často nechceme vidět.

Ve svém pravidelném pátečním pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na osm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát uvidíte premiéra Andreje Babiše a členy jeho vlády, stejně jako „chvilkaře“ Mikuláše Mináře nebo kritický příspěvek Člověka v tísni.

Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.

„Neměli útočit na všechny ty země v Zálivu. Trefili Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt… To nikdo nečekal! Úplně náš to šokovalo!“ Tak komentoval Donald Trump íránské raketové a dronové útoky na země v Perském zálivu. Novinářům řekl, že to nečekali ani ti největší experti. Jenže média oponují, že přesně takové předpovědi existovaly.

„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.

Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.

V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka si můžete pustit glosování uplynulých dní v české politice vždy s využitím několika krátkých videoukázek. Tentokrát budete moci vidět mimo jiné usměvavé politiky vlády a opozice v krojích, kteří se vzápětí do sebe pustili kvůli škrtům v rozpočtu i sporu ohledně registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami.

Zatímco Ursula von der Leyen si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.

Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že bylo strategickou chybou zbavit se jaderné energie, byl to šok. Ještě větším ale bylo, když o dva dny dříve vyhráli zemské volby v Bádensku-Württembersku Zelení, kteří jádro doslova nenávidí. Jak tento rozpor vysvětlit?

Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.

„Armáda je důležitá, ale řešíme také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ reagoval Andrej Babiš na výtky amerického velvyslance kvůli snížení výdajů na obranu. Spojenci v NATO to prý pochopí. Jaké dopady ale bude mít snížení o zhruba 21 miliard korun na armádu a naší obranyschopnost?