Blogy aktuálně.cz

Nejnovější volební model agentury Kantar pro ČT mohl způsobit některým možná až šok. Nikdy dříve se totiž nestalo, aby někdo z opozice snížil náskok Andreje Babiše a jeho ANO v předvolebních průzkumech tak jako nyní STAN. Je proto logické, že toto horké téma pořádně rozebrali autoři podcastu Politická šikana, kteří debatovali i o tom, zda bude na nedělní demonstraci v Praze plná Letná.

„Vysoké ceny, překotná zahraniční politika, odklon od pomoci Ukrajině a komplikované vztahy se spojenci v NATO se staly problémem pro dostatečné množství Američanů.“ Tak zhodnotil historický výprask republikánů v USA předseda ODS Martin Kupka. Jenže se spletl přesně v 50 % témat. Pokud stejnou optikou poměřuje i českou veřejnost, není se co divit deseti procentům pro ODS.

Co má muž udělat, aby co nejlépe zabezpečil rodinu? „Vše pro to, aby jeho žena žila ve stejném městě jako její matka!“ K tomuto závěru došel americký sociolog Anthony Bradley. Na prarodičích v dnešní době podle něj záleží více než kdy jindy. Tedy pokud si s nimi rozumíte…

V aktuálním vydání videopodcastu Tečka se vracíme v první části ještě do Prahy, kde Radek Bartoníček mapoval akce na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Z celodenního pobytu v ulicích metropole nabízí ukázky z rozhovorů a také přibližuje, jak on sám prožíval tyto akce. Páteční Tečka si ovšem všímá i dalších společenských událostí uplynulého týdne, především těch pozitivních.

Za zdánlivou neústupností Andreje Babiše v otázce zrušení poplatků za ČT a ČRo lze vycítit ústupový plán. Možná ho ještě premiér nemá promyšlený do všech detailů, v každém případě je zřejmé, že na něm pracuje a že s ním v pravý čas přijde.

Bývalý předseda české vlády Mirek Topolánek v osobně laděném textu vzpomíná na Josefa Mašína, který v pondělí zemřel v americké Santa Barbaře. Bylo mu 94 let.

„Musíme s tím něco dělat,“ říká evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen – a na mysli má počet rafinerií uzavřených v posledních 20 letech. „Evropa potřebuje víc rafinerií,“ varuje televize Euronews. „Evropským ministrům energetiky docházejí nápady, jak s blížící se zimou ochránit občany před prudce rostoucími cenami energií,“ přisadil si deník Politico.

Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která natočil buď sám, nebo převzal odjinud. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ovšem zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.

Ve Francii se během posledních víkendů masivně demonstrovalo a tyto protesty se časově potkaly s rostoucí sociální nespokojeností v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku i v Belgii. Důvody protestů nejsou ve všech těchto zemích totožné, společný je však tlak na stát, aby více řešil problémy školství, bydlení, životních nákladů nebo sociálního zabezpečení.

Československá republika vznikla právě před 108 lety na troskách Rakouska-Uherska. Byl to nedokonalý stát s mnoha chybami. Vzpomínky na oněch 20 demokratických let však udržovaly v temných letech komunistické totality naději na to, že může být i jinak. Státy, které po pádu železné opony neměly takové dědictví, na které by mohly navázat, to měly mnohem těžší.

Měli bychom důstojně slavit výročí vzniku státu, který se 28. října 1918 stal předchůdcem a základem současné České republiky. Vzpomenout si nejen na „svatou trojici“ Československa, která dokázala v zahraničním odboji přesvědčit klíčové světové státníky, aby nový stát podpořili. Místo toho se mnoho Čechů nechalo zatáhnout do uměle vyvolané kulturní války.

Drtivý neúspěch ANO v senátních volbách a výsledky za očekáváním ve volbách komunálních, včetně ztráty klíčových měst, vyvolaly euforii opozice a odpůrců vlády i úvahy o náznacích zlomu na politické scéně. Můžeme tak tvrdit, že Andrej Babiš a jeho hnutí dosáhli vrcholu politické kariéry v říjnu 2025, kdy se rozhodlo o nové vládě, a nyní jsou již na nezadržitelném sestupu? To by bylo předčasné.

Pražskému pivovarníkovi Ladislavu Vrtišovi ve druhé třídě paní učitelka prozradila, že už není soudružka. Od roku 2022 se angažuje v pomoci ukrajinským uprchlíkům a vojákům. V posledních letech je členem skupiny přátel „Pivem proti Putinovi“, která se zformovala kolem pražské hospůdky Dno Pytle. Pro Aktuálně.cz teď napsal reportáž ze své nedávné cesty.

Při sledování skutečné intifády, která se v posledních dnech odehrává v ulicích a na náměstích francouzských měst, je těžké nepoložit si otázku, do jaké míry je vůbec možné soužití křesťanské a muslimské civilizace v evropském kulturním prostoru. O prostoru, který se již dávno stal převážně sekulárním, píše v komentáři pro Aktuálně.cz ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev.

Jedna z definic politiky říká, že je to umění možného. Tato charakteristika má samozřejmě své praktické konsekvence. Z její logiky totiž například vyplývá, že politici často nehledají řešení nejlepší, ale nejprůchodnější. Představme si například některé z nutných reformních kroků ve zdravotnictví.