blog.idnes.cz

Brány krásného stadionu v Guadalajaře, postaveného pro 45 664 diváků, se pro návštěvníky otevřely v pět odpoledne. Jak jsme psali v minulém dílu, alespoň o hodinu dříve se do areálu dostali novináři.

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah

Ve druhé části série se podíváme hned vedle Anglie, protože zůstaneme v britském království. A to konkrétně do Walesu a jeho nejvyšší soutěže.

Dietní verše o špeku za nevlídného počasí, jež odhadnout se dalo snadno, tedy že sotva toho dne se ještě vyčasí.

Je až neuvěřitelné, jak si Klaus myslí, že on je ten, kdo má morální právo hodnotit lidi, eventuelně je zařazovat kam patří.

Jak napsat chytlavý perex na věc, tak křehkou a pomíjivou jako je vzpomínka. Vzpomínka, o které si nejste jist, jestli je vaše? Poslední poslednina.

Vítejte na dalším pokračování naší diskuze; tentokrát už ne o tom, kdo koho přeřval v diskuzi, ale o tom, jak jsme se po jedné zdánlivě ostré, místy až kabaretní debatě nakonec dobrali překvapivě širokého konsensu.

Robert obrátil oči v sloup. Člověk, který se vypracoval z fakultního mimoně až do první stovky nejbohatších Čechů, mu hází vidle do největší šance jeho života

Válka na Ukrajině není jen střetem dvou států. Odhalila skutečnou sílu Ruska, limity jeho systému i překvapivou odolnost Západu. A ať už skončí jakkoli, některé důsledky jsou už dnes zřejmé.

"To bys spáchal sebevraždu?" zeptal se tehdy Olda a já jsem mu odpověděl, že na to už jsou ve světě zařízení.

Sníh padal šikmo. Takovým tím způsobem, kdy člověk neví, jestli jsou venku vánice, nebo jen Praha zase mele něco pod vousy.

Hlavním poraženým arménských voleb je Putin, jak výstižně podotkl ve svém komentáři na webu Forum24.cz ruský podnikatel Vitalij Ginzburg. Arméni se nedali zastrašit ruským vyhrožováním a Kremlu vzkázali jasné ne.

Než vás pozvu na krátkou procházku, zmíním jednu anekdotu, kterou přivezl asi před třiceti lety můj kolega ze služební cesty do Singapuru.

V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného klenotu. Náš tatínek kárku velmi opečovával, přetíral ji, čistil a pravidelně mazal ložiska nábojů. Černým krémem na boty pravidelně leštil gumy.

JSEM plachá, tichá, nesmělá, a v tom, že se tak neprojevuji, jsou leta dřiny a tvrdého odříkání. Stejně tak se bojím psů. Od svých 8 let. Je to psychické a jak říkám kamarádkám (kdekterá má velkýho čokla) po 0,5 l suchého ČV budu