blog.idnes.cz

Temný samet noci rozťal chladný svit měsíce. Na opuštěné silnici se krčily dva stíny. Každý krok mě bolel tak, jako by mi v nohách stříhaly jiskry přímo ze svalových křečí. Dodnes na tu noc nezapomenu.

Bajka o lišce a zajíci .............................................................................

„Nemám ráda lidi a sebe taky nemusím,“ pomyslela si rezignovaně Kristýna, sotva se za dalším zákazníkem zavřely dveře jejího nuzného suterénního pronajatého bytu, kde provozovala nejstarší řemeslo lidstva.

. . . . . . (bez mámy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ten večer se na schodech před domem, kde sídlí známá právnická kancelář, odehrálo cosi nepochopitelného. Trojice maskovaných osob brutálně napadla nic netušící skupinu lidí. Následky byly hrozné…

Měsíc, Luna, Seléné, Gealach, stříbrné světlo, magická síla. Mění lidi na různé bytosti, ovlivňuje osud. Přitahuje nás a trochu se ho bojíme.

Talentovaný Michal Ševčík byl v reakci na dva krásné góly v přípravě poslán na hostování do Polska. Rozdílové české hráče Sparta nepotřebuje, má raději podprůměrné nosiče vody z ciziny.

30 let v gastru a teď v Domově pro seniory. Profesní hanba mě fackuje, když dodavatelé šetří na klientech čočkovou polévkou ze zbytků. Proč unifikovaná strava a obří porce seniorům ubližují a jaký skrytý strach mají z pití?

Kdybyste chtěli cizinci v kostce vysvětlit, jak dnes vypadá česká společnost, stačí mu ukázat dva obrazy z médií. Na jedné straně Londýn, na druhé Ankara.

Jazykové aplikace, ty barevné digitální učebnice s papouškem či sovou nebo jiným roztomilým tvorem, se v posledních měsících začaly nervózně ohlížet přes rameno. A není divu.

Máme velmi dobré přátele předdůchodového věku, Janu a Otu, řečeného Otík. Prima lidi, pohodový pár. Mají malou chatičku v chatové osadě u řeky, kde málokdy zahálí. Jana se stará o malou zahrádku. Otík je zapálený kutil.

Člověk vyleze ze školy, chvíli parazituje na rodičích, protože ekonomická realita má dneska tvar utažené smyčky, a pak začne hledat flek, kde by mohl složit hlavu a nikoho u toho neposlouchat.

Když svá slova za jedinou pravdu máš a každou jinou myšlenku jen pohaníš, jako maják morální tyčíš se jen nad krtinou.

Existují lidé, kteří tvrdí, že všeho dosáhli vlastními silami. Já mezi ně nepatřím. V životě se mi dostalo tolik podpory, že by mi mnozí mohli závidět.

Ne, opravdu ne... Žádné vychytané recepty u mě dneska nenajdete. Z téhle šmakulády nám bude ještě těžko...