blog.idnes.cz

Justice není stát ve státě. A Babiš je předsedou vlády státu Česká republika. To jsou zase paradoxy, pane Vaněk.

Nezdolný finský hrdina se vrací na území nepřítele za poslední památkou na svou rodinu. Do cesty se mu staví důstojník, který ji měl na svědomí, aby zničil jeho pověst legendy. Hrdina je ale odhodlán bojovat do posledního dechu.

Chtít prosazovat něco, co se v praxi neosvědčilo, svědčí o absenci zdravého rozumu. To se týká i socialismu a hlavně komunismu. Přitom důkaz o tom, že tyto utopické myšlenky jsou nereálné, podal už dávno Skot Robert Owen.

V tomto významném čase, kdy záře Světla Syna Člověka stojí v blízkosti Země, je vyslyšeno každé odvážně vnitřní přiblížení se jednotlivce k němu.

Před koncem základních částí evropských soutěží se postupně podívám, jak se daří některým českým hráčům. Ve čtvrté a poslední části se zastavím v nejvyšší švédské soutěži.

Skupina The Seekers se dala dohromady v roce 1963. Poté se vydali na cestu z Austrálie do Británie. Hráli a zpívali na lodi. V Londýně si ve studiu Abbey Road nahráli pár písniček. Také „The Carnival Is Over“. Byl z toho hit.

Němec Wernher von Braun řekl: „Věřte, my Američné nejsme lehkomyslní. Pro nás stále platí ,safety first’. Také při závodu o Měsíc.“ A to je jistě pravda. Tak to má být.

I dva týdny od začátku nového roku stále hýbe veřejným prostorem projev novopečeného předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který se stal ostatně i jedním z hlavních témat schůze Sněmovny, na níž nová Babišova vláda žádala o podporu.

To, že se proti něčemu bojuje, znamená pouze, že státní propaganda má zájem na tom, aby se do vzájemně sdíleného úsilí zapojila i co nejširší veřejnost. Což nic nevypovídá o ušlechtilosti či správnosti onoho konfliktu.

Evanjeliá vraj nemôžeme brať vážne, lebo ich napísali dlhú dobu po udalostiach. Tvrdí: „Vychádzame z toho, že píše o zničení Jeruzalemského chrámu v roku 70“

Rakouské hlavní město Vídeň velice často bývá v různých anketách označována jako nejlepší město pro život anebo aspoň jedno z nejlepších měst na světě pro život. Je však vše ve Vídni v pořádku?

Piráti posílili svůj poslanecký klub o 13 členů, přičemž čtrnáct z nich jsou v parlamentu nováčky. Přesto za pouhé tři měsíce stačili převzít všechny nepěkné vlastnosti svého vedení (Hřib, Richterová a Bartoš).

V moderní digitální době se stalo něco nečekaného: služby už neslouží lidem. Lidé slouží službám. A dělají to dobrovolně, protože tlačítko „Souhlasím“ má barvu, která uklidňuje limbický systém.

Rozchodem to neskončilo. Spíš to všechno začalo – únava, vztek, smutek i chvíle, kdy se člověk propadne úplně na dno. On si žije nový život, já zůstala s dětmi, odpovědností a pocitem, že na všechno jsem sama.

Zubař. Pro mnohé ďábel v lidské podobě. Pro mé děti spasitel. Kluci nemají se zubařem nejmenší problém. Dokonce se těší na návštěvu u hodné paní zubařky. Raději zubařku než tatínka „zoubkovou vílu“.