blog.idnes.cz

Šestadvacátý srpen. Kdyby v českém kalendáři existoval den, kdy se na nás dějiny pravidelně a s gustem vyřádily, byl by to právě tenhle.

Máme zvláštní schopnost pohoršit se nad slovem a přitom přehlédnout skutečnost, kterou označuje. Možná někdy přelepujeme cedulky právě proto, abychom nemuseli řešit to, co je za nimi.

Nebyla to láska, co prohlédla závoj, tedy Májin závoj, ale pokušení života, který jste pochopili tak, že vše je jedním. Nic jiného v tom není.

Po prázdninách se vrátili do škol žáci. Jenže z experimentů digitalizace mrazí: ministryně školství Kari Nessa Nordtunová proto slibuje podle svých výroků na sociálních sítích návrat knih, tužek a sešitů. Bude to vůbec k něčemu?

„Co to tam pořád šudláš! Dodělej to a pojď už!“ slýcháváme od druhých. „No, jen si to tam takhle šudlej, počkej, von příde Karel a uvidíš, co ti na to řekne!“ už třeba dost výhružně.

Náš kulturní život v červenci a srpnu mírně upadal, což se drahý choť rozhodl kompenzovat návštěvou ochotnického představení.

Na první pohled působí důchodová reforma Hnutí Generace promyšleně. Při bližším pohledu se ale objevují slabiny, které mohou rozhodnout o tom, zda bude systém za desítky let skutečně fungovat a lidmi poptávaná. Ukážu co jde lépe.

Rovnost lidí, národů i voličů; kdo by měl mít volební právo a komu by mělo být odňato; už nás nebaví demokracie? Pozor, satira!

Diskutér Pavel Chmelík mi u mého posledního blogu napsal toto: „Tento typ blogů považuji za nejubožejší. A je úplně jedno, kdo je autorem“. OK, to beru.

Dnes jsem si trochu zafantazíroval, do jaké podoby by mohly blogy na zdejším prostoru v budoucnu dospět. Samozřejmě si nepřeji, aby tomu bylo tak, jak je v mém dnešním článku popisováno.

Hynek byl typ chlapa, kterého byste si klidně vystavili do vitríny, kdyby na to existovaly dost velké skříně.

Asi je o mně všeobecně známo, že jsem skalním obdivovatelem našeho krásného košatého mateřského jazya. A to nejen jeho spisovné podoby, ale též hovorové včetně všemožných krajových nářečí.

Dlouho člověku nedochází, že „vyhořel.“ Nemyslím si, že jsem jediná. Záchranou je totální změna. Jedno jaká.