blog.idnes.cz

Zavraždíte na ulici dva lidi. Spácháte tím hnusný zločin a způsobíte nezměrné utrpení blízkým a pozůstalým.

Soudružka Kateřina Konečná dala na sociální síti najevo, že jí vadí sbírka na generátory pro Ukrajinu. V době, kdy ruští agresoři záměrné ničí ukrajinské elektrárny a lidé v krutých mrazech trpí v nevytopených bytech.

Také u vás otevřeli nějaký nový obchod? Nejlépe s lákavým zbožím, či báječnými laskominami? U nás je těch obchodů, co jsou nově otevřené hned několik.

Až nás budou milióny s tykadly jako má filolosofka paní Anna Hogenová, pak jistě na tu demonstraci nikdo už nešel by znova.

Ne, ne, ne, nebojte, dnes to nebude o farmaceutickém gigantovi, ale o jednom kocourovi, který, jak se zdá, má léčitelské nadání...

Útoky Macinky na prezidenta možná nejsou výrazem náhlého vzplanutí zásadovosti, ale toho, že mu prezident nejen zkazil jeho „deal století“ — Turka do vlády za sponzoring strany — ale možná i přivedl vyděrače až na vlastní práh.

Píše se rok 2030. K zastávce přijíždí tramvaj se dvěma vozy. První vůz je vyhrazen hovorným důchodcům.

USA v minulosti sice projevovaly zájem o koupi Grónska, ale dánské nároky na toto území nezpochybňovaly.

Pokud chceme být představiteli všech občanů, musíme znát jejich názory. Neznamená to, že všem musíme vyhovět. To není ani možné. Taková všeobjímající politika by neměla žádné pevné obrysy, žádnou koncepci a žádnou stabilitu.

O ghettech koluje plno mýtů a zkreslených představ. Tak dovolte pár odstavců od někoho, kdo tam párkrát byl a kdo si tam často i kávu dal.

Devítileté děti dnes stojí na zvláštním prahu. Ještě včera hltaly příběhy, dnes už jen hltají notifikace. Mezi osmým a devátým rokem se totiž stane tichý zlom: svět knih začne prohrávat.

Váš ranní, samozřejmý pohled do zrcadla je vlastně konfrontace s fyzikou a chemií. Jak se vyrábí zrcadlo a jak vlastně funguje? (délka blogu 3 min.)

Máme doma kočky. Staly se už dávno součástí naší rodiny, když jsme koupili dům, v jehož sklepě bydlely před námi. A po desetiletích jsme stále mile překvapeni, když nám rozumí a chápou nás.

„Já už to tak nechávám být“ zní jako vyzrálost, ale často skrývá únavu a rezignaci. Kdy se klid mění v odevzdanost a dospělost v tiché vzdání se života, aniž bychom si to přiznali?

V neděli se český národ jasně postavil na správnou stranu, která se aktuálně nachází za pozadím prezidenta. Ale přijde čas a budeme na té správné stát my, naši lidi!