blog.idnes.cz

Nemyslím tím samozřejmě to, že neuspěla podle svých představ a nesplnila zlaté očekávání snad celého národa, na mysli mám to, že se za neúspěch panu prezidentovi omluvila. A já se ptám proboha proč? Proč zrovna jemu?

Leontyne Price, první afroamerická sopranistka se skutečně zásadní mezinárodní kariérou. Průkopnice za rasovou rovnoprávnost. Královna mého srdce, která ze mě před 40 lety udělala operního fanouška.

Pro mnoho lidí děsivé, pro další zajímavé. Ale jistě krásné pro Mrázka, Krejčíře, Jonáka , Bělu a docela dost dalších, včetně balkánské, ruské a ukrajinské mafie.

Skrývá to nejlepší ze svého umu, jak překonat krizi. To jen lidé, kteří Ví dokáží onen um proměnit v činy.

Rozmohl se nám tu takový nešvar přátelé, novináři lžou. Když se to některým hodí, je jedna demonstrace velká a když ne, jde jen o pár dezolátů…

Bavila se náramně. Natáhla svou dlouhou štíhlou nohu a laškovně ji zabořila do jeho blahobytného bříška, které mu po čtyřicítce postupně narostlo do velikosti fotbalového míče.

Cirkulum proměnilo Gong v prostor plný pohybu a emocí. Festival Cirkulum je prvním mezinárodním festivalem svého druhu na severní Moravě.

Neváhám to nazvat šíleností. V honbě za voličskými hlasy sáhlo hnutí ANO k podbízivým demagogickým slibům laciného cestování pro vybrané kategorie obyvatel. Doplatíme na to odložením důležitých dopravních staveb.

Vláda dospěla k revolučnímu poznatku: když nikdo nekřičí, že do lodi teče, loď se nepotopí. Takže proč se trápit analýzami o neudržitelných důchodech nebo neefektivním státu, když se můžete v klidu navzájem poplácávat po ramenou.

Před řadou let promluvil Mirek Topolánek o bezmoci mocných. Mám dojem, že podobnou bezmoc teď prožívá Andrej Babiš.

Když si čtete Vergilia v originále, víte už dopředu, jak to dopadne, takže ho vlastně ani nemusíte číst, natož v originále. Ale ve sportu je možné všechno, zvlášť když dopujete...

Pojmy jako korektnost, slušnost, respekt se pomalinku vytrácejí nejen z naší politické scény, ale i z běžného života. Není se vlastně čemu divit.

Zamyšlení nad rolí současného prezidenta Petra Pavla v souvislosti s napětím v rozdělené společnosti.

Budoucnost je přímo zářivá, jak z toho nejlepšího komunistického plakátu. Možná ještě lepší. Už nikdy nebudete sami. Kromě toho, že jste sami se svým telefonem, samozřejmě.

Zlobím se. Moc se zlobím a asi je to na mně i poznat. Představte si, že ten komorník, který bydlí v mém domě a má mi sloužit, se mě najednou začal snažit úkolovat. Že prý „Rozárko, mohla bys to tentokrát udělat za mě?“