blog.idnes.cz

Soudruzi hlásali, že žádné dluhy nevytvořili, je to však jedna z jejich velkých lží. Naopak tím, že ČSSR do roku 1989 jejich vinou zaostávala za vyspělým Západem a oni neřešili vážné problémy, zavinili obrovské vnitřní zadlužení.

Štědrý večer proběhl v relativní harmonii. Moje žena má cit, takže kapr byl dokonale usmažený, salát měl tu správnou texturu, jakou člověk od sváteční tabule očekává, a děti pod stromkem cupovaly balicí papír s dravostí šelem.

Když jsem v roce 2015 začala psát blogy o 80. letech, musela jsem čelit mnoha nepříjemným komentářům.

Opět další islámský fanatik, který svými krvavými činy hájil boj proti pohanským psům, tedy proti nám, všem Evropanům, boj, který je pro něj a jemu podobným, boj posvátný.

Taky máte takový problém, když zoufale chcete vytěsnit z myšlenek toho syčáka, který vám tenkrát ublížil?

K jednomu výbušnému tématu máme nyní dvě trochu odlišné výpovědi o průběhu a významu. Prezident se domnívá, že velmi srozumitelně a jasně odmítl jmenování Filipa Turka. Protistrana se domnívá, ...

Nebav se s cizím člověkem, to je důležitá a známá věta. Ale někdy nastane situace, kdy se musí neposlechnout.

Petr Macinka si zřejmě je vědom personální bídy ve své straně a za svého spolužáka z Institutu Václava Klause a spoluzakladatele (ač nečlena, ale přitom čestného prezidenta) Motoristů sobě se bil jako lev. Navrhl proto rošádu.

Každý technologický posun vedle kladů přináší i svá negativa. Námětem k blogu jsou nebezpečné konsekvence rozvíjející se elektromobility.

Když velmi chytrý muž hovoří o algoritmu a dušením mrzáctví, mluví bohužel primárně jako ústřední správce duchovního kapitálu, který vidí ohrožení svého distribučního řetězce. Nedělá nic jiného než církevní marketing.

Kritizovat prezidenta lze, nesouhlasit s jeho rozhodnutími též, zvrhne-li se však debata o rozpočtu v počítání jeho zahraničních cest a délky prezidentových kalhot, je čas na otázku, kam až lze při hledání morálního dna klesnout.

Občas v práci narazím na úkol, který mi dá opravdu zabrat. Zná to jistě každý. Život před nás postaví výzvu a my jí musíme čelit. Často se jedná o problém, kterému se přede mnou řada lidí raději vyhnula.

Ve škole nás učili, že posledním Přemyslovcem byl Václav III. Omyl, posledním Přemyslovcem byl ratibořský kníže Valentýn Hrbatý.

Na dílo Milana Knížáka můžeme mít různé názory. Stejně tak na jeho přátelství s Václavem Klausem. Jedno mu ale upřít nelze: když šlo o charakter, dokázal - na rozdíl od mnoha jiných - stát na straně, která nebyla právě pohodlná.