blog.idnes.cz

Zajímavé reakce – a myslím to naprosto vážně – jsem zaznamenala pod svým kritickým článkem o dětství v socialistickém ráji. Musela jsem se nad nimi zamyslet - možná se zamyslíte i Vy.

Je konec července a my stále prožíváme letní vedro, letos skutečně nebývalé. Teploměr u nás ne balkoně ukazuje stále kolem 35 stupnů na přímém slunci až ke 40 stupňům Celsia..

Ať zabloudím, kam zabloudím vždy se nakonec vracím k lásce. Bylo o ní řečeno a napsáno mnoho, ale stále to ještě není vše, má neskutečné množství variací a podob.

Všichni jsou si před zákonem rovní v liberální demokracii s občanskými svobodami a úsilím o právní stát. V autoritativních režimech to tak není, tam pro určité lidi zákony neplatí, zákonům se vysmívají a odmítají spravedlivé soudy

Jak dech, tón hlasu a vteřina ticha ovlivňují psychiku nemocného člověka? Pohled z praxe o tom, proč slova tvoří jen zlomek komunikace a jak se naučit umění obyčejného naslouchání.

Jak ? Brát to lehce. „take it easy“-jak říkají Angličané. Že to nejde ? Ale sakra to já vím, mně taky ne.

Tichá rezignace: algoritmus píše, dítě nečte, učitel se modlí a systém se tváří, že je to inovace. Třeba ano, nebo že by... ne?

Když se neumíte k novinářům chovat, tak využívejte jen služby svých nohsledů! Nejen MZV, ale i tiskové konference vlády a celé koalice by měla média bojkotovat.

S kmeny na ramenou pomalu tančíme medvědími kroky kolem pohřebiště před Domem mužů a výskáme. Nebo je to spíš houkání? První jde Parú, pak já a za mnou Yakao a další. Pak stavíme Dům mrtvých.

Když zjistil, že z jednoho z půdních oken může vidět do sousedního domu, připadalo mu, že našel nový zdroj zábavy. Každý večer si tak užíval svou utajenou pozorovatelnu.

Má cudná krásko, řekl bych rád, jak jsi krásná v očích mých, dívenko křehounká a lepá, až moje srdce teskně tepá, tak napsal jsem ti akrostich.

Jak zvládnout situaci, kdy senior odmítá pomoc, riskuje pády a schovává mobil? Osobní vzpomínka pečovatele na odkaz jeho mámy, o tom, proč se stáří nedá vychovat a jak strach z lékaře spouští nemoci.

Dnešní příspěvek píšu proto, že mě unavuje sledovat, jak se naše obyčejná nejistota a sociální únava proměnily v obchodní model.