blog.idnes.cz

I když už uběhl nějaký čas a moje reakce je tedy opožděná a nikoli adresná, myslím, že se moje řádky tak trochu uležely a není v nich tolik toho testosteronu, co by tam byl určitě na počátku…

U nás byli fialoví zelení fašisté ve volbách, díkybohu, drtivě poraženi a tak se v Česku klimatická krize skončila. Masa máme, na rozdíl od dánských seniorů a malé mořské víly, dostatek

Denisa s Tomem byli ještě malí. Peněz na Otmarově účtu přibývalo a on zatoužil propojit svět Luciiny rodiny s tím svým.

Už je to více než rok, co se rekonstruovanou ulicí nedaleko nemocnice v Havlíčkově Brodě rozlehl výbuch. V jeho důsledku došlo k totálnímu poškození obytného domu, jehož součástí byla kočičí kavárna.

Připadá mi malinko legrační, že dirigent, který je považován za typického představitele francouzské dirigentské školy, byl vlastně čistokrevný Němec.

Krádeže jsou asi nejčastějším trestním činem či přestupkem v našich lokalitách. Z tohoto důvodu se tu necítím bezpečně. Ke zlodějům lze ještě přidat podvodníky, kteří vás kontaktují telefonicky. Říká se jim šmejdi.

Plechový regál s akčními paštikami tiše vibroval pod náporem nízkofrekvenčního hučení staré chladicí vitríny. Vzduch v samoobsluze voněl jako směsice zvětralého piva, laciné aviváže a blížícího se maléru.

Žijeme v době, kdy jídlo už dávno není jen zdrojem energie nebo radosti, ale stalo se bojištěm politických vizí, ekologických cílů a úřednických tabulek.

„Tak tohle už bych nechtěl nikdy zažít znovu,“ prohlásil náš kamarád, který pracuje většinou v terénu při úpravách a obnově různých přírodních lokalit v rámci krajinotvorby.

Dnešní pietní akt nezmění nic na tom, že se se usmiřování ze Sudeťáky vinou opozice a jejího vůdce Pavla příliš nepovedlo...

Byť Sudetoněmecký sjezd skončí až v pondělí pietním aktem u brněnských Kounicových kolejí, už teď lze konstatovat, že proklamované cíle ohledně smiřování Čechů a Němců bohužel nesplnil.

Ne tak úplně v Kodani… já jsem vždycky měl Dány za docela civilizovaný národ, patrně jsem se však spletl. A to tak, že dost.

Některé debaty mě přijdou opravdu jako marnost nad marnost. Kolektivní vina a pseudovlastenectví mají různé podoby...

Moderní člověk často nevypadá nešťastně. Funguje, zvládá, usmívá se. Jen postupně přestal něco opravdu cítit. A právě to může být nejtišší problém dnešní doby.

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah