blog.idnes.cz

Život je o tom, abychom jej žili. Každému bylo něco dáno do vínku a měl by toho využívat. Řekla bych, že mně sudičky toho nadělily hodně, a jsem jim za to nesmírně vděčná.

Věda & Technologie Zdroj: BBC News O epochálních průlomech, modest imunitě a umělointeligenštině; novém jazyce, ve kterém „nic moc“ zní jako Nobel.

Jako úlitbu za Hvězdu, poezii z ulice jsem napsal sonet ze světa čistého poetična. Je to, jako když si frťana Fernetu osladíte cukrovou vatou.

Když auto ztrácí výkon, existují dvě možnosti: podívat se pod kapotu, nebo obvinit asfalt. V některých debatách o Evropské unii se překvapivě často volí druhá varianta.

Chodím pravidelně kolem základní školy v naší obci, vidím děti běžet na oběd, nastupovat do čekajících aut jejich rodičů a občas něco zajímavého také vyslechnu. Jako právě minule.

Kdo by řekl, že po téměř sto letech bude Čapkův román tak aktuální? Že zdánlivě neškodní „mloci“ mohou získat nástroje a s nimi i moc. A nakonec se objeví pod Pražským hradem…

V pondělí 8. června vyrážíme. Doma to momentálně vypadá jako v logistickém centru. Jeden větší a jeden menší kufr a taška s laptopem musí pojmout veškeré vybavení. Balení v našem věku už ale není jen o tom, kolik si vzít košil.

Pokračuji ve svém boji za spravedlivé důchody. Ačkoli podle návštěvnosti blogu toto téma rekordy netrhá, mě to neodradí. Jak totiž později vyšlo najevo, stačí někdy zaujmout jediného správného člověka.

Klimatizace v tomhle open spaceu s tichým syčením požírala kyslík, zanechávajíc v ústech pachuť laciného kafe a ozónu. Bylo pět odpoledne, čas, kdy se korporátní jedinci začínají balit, nebo definitivně přicházejí o rozum.

Svým údolím snů náměsíčně bloumávám a sny hrdopyšné mi pod nohama už jen křupou, když hledám dům se střechou žlutou a splav a stráň a plané višně...

Tvrdí to čím dál víc lidí na facebooku a v diskuzích , tak to asi bude pravda... Zkrátka každá válka něco stojí!

„První úvahy o vysílání umělých objektů do vesmíru se objevily už před druhou světovou válkou,“ řekl v diskusním seriálu ČT Historie.cs (v díle o sovětském kosmonautovi Gagarinovi) Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah

Opravdu mě dojímají stesky opozice, ať už je v ní vysloví kdokoliv. Špatně je tohle, nebo tamto. Ano, mají pravdu páni kritici. Pak se ale taky ptám, proč to za jejich vládnutí taky dopustili.

„Jestlipak víš, co má žena na prsou?“ Položila mi Maruška s nevinným výrazem ve tváři naprosto nečekanou otázku, jakmile jsme se pohodlně usadili v cukrárně nad kávou se zákuskem.