blog.idnes.cz

V sociálních službách často mluvíme o lidskosti, empatii a blízkosti. A je to správně. Naše práce není jen o plnění standardů, vedení dokumentace nebo zajištění péče. Je především o vztazích.

Dva střípky z doby +- před třiceti lety, kdy by mě ve snu nenapadlo, kam všude mě osud a toulavý nohy zanesou...

Znáte ten pocit, když vám umře otec a vy po něm musíte vyklidit ten jeho posvátnej kumbál? Máma odešla už před pěti lety, tiše, jako když zhasnete stolní lampu. Táta se držel, ale nakonec ho taky dohnal ten věčnej chlap s kosou.

„Haló, tady Pávek,“ ozvalo se z mobilu do ucha dobře oblečeného elegána, když konečně přijal hovor na šifrovaném mobilu, který ho svou vibrací, v těsných kalhotách, málem přivedl k vyvrcholení.

Jak poznat šarlatána? Možná ne podle titulů ani sebevědomí. Důležitější je, zda vás vede k vlastnímu přemýšlení a samostatnosti, nebo po vás chce hlavně bezvýhradnou víru.

Zavřete oči a vidíte ho hned, známého a všemi mastmi mazaného klasického detektiva. Poručík Columbo ve zmačkaném baloňáku, s napůl vyhaslým doutníkem v koutku úst, jak se ve dveřích ještě naposledy otočí a položí tu fatální otázku

Temný samet noci rozťal chladný svit měsíce. Na opuštěné silnici se krčily dva stíny. Každý krok mě bolel tak, jako by mi v nohách stříhaly jiskry přímo ze svalových křečí. Dodnes na tu noc nezapomenu.

Bajka o lišce a zajíci .............................................................................

„Nemám ráda lidi a sebe taky nemusím,“ pomyslela si rezignovaně Kristýna, sotva se za dalším zákazníkem zavřely dveře jejího nuzného suterénního pronajatého bytu, kde provozovala nejstarší řemeslo lidstva.

. . . . . . (bez mámy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ten večer se na schodech před domem, kde sídlí známá právnická kancelář, odehrálo cosi nepochopitelného. Trojice maskovaných osob brutálně napadla nic netušící skupinu lidí. Následky byly hrozné…

Měsíc, Luna, Seléné, Gealach, stříbrné světlo, magická síla. Mění lidi na různé bytosti, ovlivňuje osud. Přitahuje nás a trochu se ho bojíme.

Talentovaný Michal Ševčík byl v reakci na dva krásné góly v přípravě poslán na hostování do Polska. Rozdílové české hráče Sparta nepotřebuje, má raději podprůměrné nosiče vody z ciziny.

30 let v gastru a teď v Domově pro seniory. Profesní hanba mě fackuje, když dodavatelé šetří na klientech čočkovou polévkou ze zbytků. Proč unifikovaná strava a obří porce seniorům ubližují a jaký skrytý strach mají z pití?