blog.idnes.cz

Turkovo chování tedy papalášské není. Je to spíše chování třídního grázlíka, který provokuje paní učitelku a snaží se tím získat obdiv svých spolužáků.

Jeden čtenář mě kdysi požádal, abych napsala něco ze svého osobního života. Dalšímu bych zase ráda vyhověla tématem červené knihovny. Dnes tedy „spojím několik much jednou ranou“. Napsaný smajlík.

Čekání babičky/dědečka na svátky není obyčejné čekání. Je to olympiáda v dohadování se s časem, maratón spekulací a mistrovství v interpretaci ticha. Každý den od Adventu je jako tahání losu: „Dneska nezavolali. Mají toho hodně.“

Niekedy máme strach. Bojíme sa opustenia. Bojíme sa toho, čo bude ďalej. Bojíme sa smrti. Drevo sa v plameňoch mení na teplo a svetlo. Nezaniká. Rovnako i to, čím sme sa môže len zmeniť, ale nemá povahu „konca“.

Jsou to slova lásky, pokory a moudrosti. Nic jiného Vás v příštím roce nezasáhne víc než toto sdělení, které musíte pochopit již nyní tím, že dáte všemu co mu přísluší v tento čas Vánoční.

Celý národ dnes čekal, že nás s nimi pan prezident seznámí. Nestalo se tak. Bublina hlasitě splaskla.

Před prvním letošním skialpem řešíme klasiku: Kam za sněhem. Je to rok od roku horší a žádné zlepšení nás, myslím, nečeká.

Dnes byl na konzultaci u prezidenta republiky nominant Motoristů na post ministra životního prostředí, Filip Turek. Prezident se zatím oficiálně nevyjádřil, ale vše směřuje směrem, který se dal čekat.

V předvečer Vánoc, kdy se rodiny sjíždějí k teplým krbům a rozsvěcují světla na výstavně ozdobených stromcích, stojíme před otázkou, která v mnoha z nás vyvolává rozpaky. Je to otázka našeho svědomí - bezdomovectví.

Sára zůstala před rokem těsně před vánočními svátky sama. Její Valentýn, kterého hluboce milovala a ctila, odešel. Nikoliv za jinou - ale jinde, do jiné dimenze.

Vánoce nejsou dobou na příliš zádumčivé úvahy, a tak si jeden docela šaramantní výzkum přiblížíme z trochu jiného pohledu. A já vám všem moc přeji, aby to bušení srdce pozítří předznamenávalo jen to dobré teď i v novém roce.

Chudneme. Jsme montovnou a smetištěm Evropy. Přestaňme čekat na zázrak. Musíme se zachránit sami. Tady je krizový plán.

Tuk ve formě oleje ke smažení se v české kuchyni používá poměrně často, ovšem nejvíce tomu bývá o Vánocích.

Když se řekne „Andrej Babiš“, reakce veřejnosti jsou často bouřlivé, mnohdy vyhraněné. Jedni vidí hrozbu pro demokracii, druzí silného lídra, který „umí řídit stát jako firmu“.

Všechny cesty vedou nakonec domů. Po téměř čtyřech týdnech se na to těšíte a zbývají vám už jen maličkosti. Jako třeba přikoupit - ?