blog.idnes.cz

Píší to všichni novináři z vládní Národní fronty, takže to bude pravda, protože Babišova vláda nikdy nelhala, nelže a ani nikdy lhát nebude...

Z rozhodnutí Ústavního soudu musí vzít vláda Petra Pavla na summit do Ankary s sebou. Jeho příznivci se sice radují, to ale neznamená, že by ti, co ho zrovna dvakrát nemusí, měli smutnit. Budou se totiž smát jako poslední.

Debata o financování ČT a ČRo se mění v hlučný spor plný velkých slov o nezávislosti a demokracii. Přitom jde hlavně o peníze a návrat k rozpočtu, který ještě nedávno nikdo nepovažoval za ohrožení.

V pondělí večer Petr Pavel žaluje Ústavnímu soudu, že ho vláda nechce vzít do Ankary. V pondělí večer tedy nepochybně 12 našich ústavních soudců dlelo na svém pracovišti, aby spor rozhodli.

Nová data a nová vědecká práce, která se zabývá hledáním hypotetické planety kroužící ve vzdálené části Sluneční soustavy. (délka blogu 3 min.)

Když se potkáme s někým novým, zřídka se ptáme: „V čem spočívá tvá duše?“ nebo „Čemu věříš?“ Ptáme se: „Co děláš?“ Tato jednoduchá otázka odhaluje hlubokou pravdu o lidské společnosti.

Tak jsem se konečně dočkala. Po všech možných i nemožných komplikacích (viz odkazy pod článkem). V sobotu 20. června, v jednom z prvních parných dnů letošního léta, jsme vyrazili do pražské Státní opery na Verdiho Aidu.

Vodičkův turistický průvodce po Slovensku, protože Slovensko nejsou jen Vysoké Tatry, Nízke Tatry a Bratislava

Mnozí muži si ženy nevědomky idealizují. Úleva často přijde až ve chvíli, kdy zjistí, že i ony tápou, mění názory a hledají svou cestu stejně jako muži.

Než se odeberu dospávat dnešní noc, musím hodit pár slov na papír... ehmmm, do klávesnice. Protože pocity jsou silné...

Jak lze vnímat obsah včerejších vyjádření Petra Macinky a Tomia Okamury k rozhodnutí Ústavního soudu

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah.

Prezident si vydupal Ankaru. Pochopitelně by bylo možné se rozčilovat, ale rozumnější je vzít rozum do hrsti a trpělivě nepřátelského prezidenta znemožnit podřadným zadáním povinností, jaká stanoviska a jak má hájit.

Tón se rodí z úplného ticha. Slova ve větě, když mluvíme, lze od sebe odlišit děláním pomlk mezi nimi. To jsou opět okamžiky ticha. Ten kdo mluví, nemá možnost poslouchat druhého, jen sám sebe.

Kladu si otázku, zda by tento stát nepřišlo levněji rozpustit vládu a nechat dále o všem rozhodovat naslovovzatého odborníka s požehnáním Ústavního soudu.