blog.idnes.cz

Proč neformální pečující v Česku narážejí na zeď. Českou společností v těchto dnech silně rezonuje téma stárnutí populace a chystané reformy dlouhodobé péče.

Kdo půjde světem a nalézá střípky života, které jej naplňují, ten dokáže nemožné, najít společnou cestu s tím, kdo tyto střípky tvoří

Smysl života existuje, ale zpočátku ho nedokážu vidět, cítit, ba ani formulovat, v čem vlastně spočívá.

Pokračování románu Konečná stanice Marseille. S Lenkou a Aloisem jsme se rozloučili po příjezdu do Ankaranu, Nataša a Pavel pokračovali do Marseille. Druhý díl sleduje, kam je zavedou rozhodnutí prvních červencových dnů roku 1980.

-----Jak vyplývá z názvu jde o opak libozvuku, nemusí znít dobře, ale dává smysl.---------------------------------------------------

A je to tu! Laptopy ostali doma, monitory zhasli a virtuálna debata z iDNES sa konečne presunula do reality.

Třicet let jsem si myslel, že se na mě Květa prostě vykašlala. Přitom to naše poslední rande bylo fajn. Seděli jsme v parku, popíjeli krabicový víno, povídali si o všem možným a já byl zamilovanej až po uši.

Když na jaře 2014 začal hořet ukrajinský Donbas, Moskva nabízela světu absurdní pohádku. Podle ní se do zbraně chopili místní horníci, traktoristé a prodavači, aby spontánně bránili svá města před Kyjevem.

(Tuto básničku jsem napsala v tento den před třemi lety a ani dnes bych na ní, ač jsem se na chvíli zamyslela, nakonec nic neměnila)

Tento děsivý příběh se sice odehrál před lety, ale i tak si zaslouží čestné místo mezi mými články. Zvlášť na dušičky.

Stačila jedna známá melodie a klid, který jsem si tak pracně vybudovala, byl pryč. Před budovou onkologie jsem najednou nemohla popadnout dech. Pochopila jsem, že některé věci v nás zůstávají déle, než si myslíme.

Narodil se chlapeček, velký jak můj paleček. Krmený byl dobře, v dospělého muže ani chlapce ale nevyrostl.

Určitě jste slyšeli ten vtip o Trčálkově pohřbu, jak musel strýc Jurčák Trčálka pro velký úspěch pohřbívat sedmkrát. Pokud ne, najdete ho v diskuzi pod mým předchozím článkem GEN (9) Strýc Burčák atd.

Zdá se, že pryč jsou časy, kdy se v hnutí ANO o všem hlasovalo jednohlasně (a sborově se přikyvovalo šéfovi). Z ANO odcházejí i ti, co uměli držet krok. Je pro Babiše čas na paniku?

Osamělého seniora může na vesnici od katastrofy dělit jediný pád. Děti žijí desítky kilometrů daleko, sousedé sami stárnou a běžná terénní služba nebývá dostupná celý den ani noc.