blog.idnes.cz

Agitování voličů proti Andreji Babišovi mi přijde v den státního svátku ze strany Milionu chvilek pro demokracii jako velmi zákeřné a nezodpovědné, od toho přece státní svátky nejsou!

Od Jordánu jsem se vydala druhou stranou zpátky do Kunvaldu, což byl zhruba kilometr cesty. Vrátila jsem se k Domku Na sboru, kde jsem začínala, a pořádně si ho vyfotila.

„Oddej se proto radosti.“ Tato věta na konci patnáctého verše mě opravdu potěšila. A hned jsem ji přetavil do názvu dnešního uvažování o Božím slově: Nebojte se radovat!

Agitování voličů proti Andreji Babišovi mi přijde v den státního svátku ze strany Milionu chvilek pro demokracii jako nesmyslné.

Zapomeňte na romantickou představu spisovatele, který se potí nad větou, pije levné víno a umírá na tuberkulózu. To je passé.

U zedníků jsem začal pracovat jako brigádník už v sedmnácti letech. Pracoval jsem u nich až do dvaceti. A kupodivu jsem to měl moc rád.

Život s jedním okem a dvěma berlemi jsem si vyzkoušela, nebo spíše zkouším, poslední dva měsíce. Toto teď zaměstnává mou mysl víc, než vzpomínky. Mysl...ale také svaly, pozornost a trpělivost.

Seděl jsem v té zatuchlé kuchyni. Vzduch smrděl přepáleným sádlem, bůčkem a totální beznadějí. Tři byty v centru a kufr plný prachů mi byly k ničemu. Rodina mě prostě táhla ke dnu.

Už zase nám lžou! Média, evropská vrchnost, zelení fanatici jenom lžou a nikdy nám neřeknou skutečnou pravdu, tu si musíme dohledat na internetu!

Co mají společného? Šmejdi, co prodávají hrnce, šmejdi, co provozují phishingová centra a kluci bigbros, co chrání celý svět před tou úžasnou hrozbou, co sami vytvořili. Prostě a jednoduše...Klíčem je strach...Hádejte k čemu...

Když mi školka napsala, že si máme v pátek vyzvednout děti dřív, protože „učitelek je málo“, pochopila jsem, že začátek školního roku bude ještě chaotičtější, než jsem čekala.

Chladný říjnový podvečer v lesích podél velšských hranic voněl tlejícím listím, mokrou kůrou a vlhkou zemí. Vůně domova, vzpomínka na dětství strávené v jihočeských hvozdech s babičkou, která ji učila vnímat les všemi smysly.

Chceme druhé chránit před chybami, které už sami známe. Jenže zkušenost se nedá půjčit. Některé věci totiž člověk nepochopí z cizí rady, ale až z vlastní cesty.

Manžel moji radost ze shledání neopětoval. Místo obejmutí mě poplácal po zádech jako kamaráda z čundru.

Kdykoliv dneska klukům na škole vysvětluju technologii a specifika kvasnicovýho piva, v duchu se u toho směju.