blog.idnes.cz

Koupil jsem kvartýr. Dva pokoje, kuchyň, kde chyběl sporák, a koupelna s vanou, v níž někdo neúspěšně rozpouštěl buď psa, nebo tchyni. Vlastní střecha nad hlavou, dvanáctihodinové šichty a žádný otravný spolubydlící.

Tyto volby byly znamením, jak moc jsme pokročili na cestě od liberální demokracie s občanskými svobodami k „řízené demokracii“ (Putinův terminus technicus) bez občanských svobod. Dnes víme, že nejsme tak hloupí, jak to vypadalo.

Je třeba si vážit lidí, kteří něco dokázali a vytvořili. Bohužel, mám však dojem, že v rámci české historie jsou preferovány osobnosti, jež ničily, nad těmi, například významnými podnikateli, kteří tvořili a vytvářeli hodnoty.

Před návratem do reality pár slov pro náhodné kolemjdoucí i pravidelné hosty. Račte vstoupit bez klepání...

Nejde o politiku ani o návrat minulého režimu. Jde o návyk splnit úkol tak, aby vypadal hotově, a neověřit, zda skutečně pomohl. V sociálních službách však tuto polovičatost zaplatí konkrétní člověk.

Volby ukázaly, že v Česku se odehrál malý zázrak. Někteří voliči ANO začali zjišťovat, že ani změna vlády jim nezajistí plnou peněženku, levné energie a bezstarostný život. Pečení holubi totiž ne a ne vyletět.

Výkon prezidentské funkce v podání Petra Pavla vypadá spíš než cokoliv jiného, jako využívání možností, kterých se mu nikdy dřív nedostávalo.

„Iri, můžu si zapálit?“ Tenhle dotaz mi můj Petr pokládá tak jednou, maximálně dvakrát za rok. Naposledy tak učinil v pátek, když přišel z práce a já, ač nekuřačka jsem s úsměvem přikývla a postavila na kávu.

„Jasná porážka našich lidí!“ ohodnotil výsledky letošních voleb ten nejpovolanější z povolaných, politický gigant strýc Burčák

Všichni mluví jen o Penelopé, o jejím čekání, o její věrnosti, o jejím smutku. Uzavírají sázky, zda povolí a vybere si jednoho z desítek nápadníků parazitujících už léta na Odysseově dvoře.

V některých zemích se po ukončení onkologické léčby zvoní na zvon. U nás jsem ho hledala marně. Ale nejde jen o zvonění. Jde o lidi, kteří při vás stojí, když je potřebujete. A o to, proč je někdy tak těžké říct si o pomoc.

Hlasování skončilo, zapomeňte... Aneb co mě tak napadlo při pročítání povolebních rozhovorů a co nemá nic s ničím společného.

Osud jí přichystal cestu až ke královskému dvoru, nakonec ale skončila daleko od něj v Blansku. Karolina Meineke ožívá v autorském muzikálu Aleše Kohouta Příběh utajené královny na jevišti brněnského Divadla na Orlí.

Volby skončily. Jako pokaždé, když se naplní čtyřletý cyklus a volební urny vydají své svědectví o našich přáních a postojích k dění kolem nás.

Hromádka oblečení, hromádka vybavení, hromádka jídla. Někdy stačí málo. Jen čas chyběl. Od jara jsem marně hledala v kalendáři nějakých deset, dvanáct dnů volna, až začátkem prázdnin se to podařilo.