blog.idnes.cz

V sobotu jsme byli pozváni na vernisáž obrazů jedné naší kamarádky. A tak jsme vyrazili za kulturou. Ovšem cestou mne přepadla šílená žízeň.

Přečetl jsem si nejnovější výlev paní senátorky Kovářové o „nenávistných mladých ženách“ a nemůžu se zbavit pocitu, že tenhle text by se měl spíše jmenovat „Deníček mého vlastního děsu“.

Nezměnila se ani po výměně ředitele ČT Chudárka nezměnila. Pár jednostranně zaměřených moderátorů včetně V. Moravce sice odešlo, (on prý demonstrativně), ale jinak - žádná změna.

Ležíte na zádech. Někdo vám sedí na rukou. Fixuje vám hlavu mezi stehy a koleny a s úsměvem vám strká kartáček do pusy. Zpívá si u toho. Vy se bráníte, řvete jak tur, jste úplně rudí a snažíte se uhnout, vysmeknout se.

Včera jsem si dovolil představit člověka jako vítěze nad plastovou inteligencí z první sádky důvodů. Dnes přidávám další…

Velmi zásadní rozhovor poskytl deníku MfD pan Michal Smetana. Zabývá se současnými válkami ve světě a padla i otázka na použití jaderných zbraní.

Někdo se před výpravou inspiruje románem Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní, jiného přitahují kraje „na konci světa“. Pro mě jsou magnetem místa s názvem „sur-Mer“. Tudíž na moři, u moře, či nad mořem. Třeba Théoule-sur-Mer.

Aneb úvaha o současném školství. Zvykli jsme si u všeho vidět katastrofický scénář. Abychom mohli vyslovovat nějaké hodnocení, je třeba nasbírat dostatek zkušeností. O tohle se snažím.

Vesmír kolem nás není ani zdaleka tak klidný, jak by se mohlo na první pohled zdát. U Mléčné dráhy je například jižní část teplejší než severní. Jak je to možné a jaký jev to způsobuje? (délka blogu 3 min.)

Není to tak dlouho, co nám Motoristé slavnostně oznamovali, že se budou ve své práci na MŽP řídit vědeckými poznatky. Ale jakými?

„Nevyčítej mi to“ může být obrana i únik. Někdy opravdu útočíme, jindy se jen snažíme pochopit. Rozdíl je nenápadný – ale rozhoduje o tom, jestli rozhovor něco změní.

Kdokoliv může otevřít Boží moudrost, však jen člověk moudrý pozná, že ji otevřel, kdy ostatní si budou myslet, že otevřeli vetešnický obchod s obnošenými hadry. Kdy každá maličkost má převeliký význam v tomto hemž

Když jsem byl mladý, často jsem si kladl otázku: „Co bude dál?“ Nejdřív škola, potom vysoká, pak práce, rodina a tak pořád dokola.

Ve druhé části seriálu (chcete-li možná spíše série) se dle abecedy podívám na nejproduktivnějšího Čecha. Tím se díky vyššímu počtu vstřelených branek stal poprvé Martin Nečas.