blog.idnes.cz

A zase jsem tady. V moji milované Indii. Courám se širokými třídami Dillí, cítím lehkost a radost. Vyhýbám se výmolům na silnici a současně se rozhlížím, kde bych našla dobrý chai podávaný v hliněném kalíšku.

Kdysi stačilo projít Václavským náměstím a člověk přesně věděl, že je v Praze. Poznal to podle vůně pražské klobásy linoucí se z typických kiosků.

Pár lidí mi psalo, jestli bych se vyjádřila k dalšímu kolu sporu o zavedení nebo nezavedení eura. Popravdě, nebaví mne to. Fakta jsou stále stejná. Ale stojí za to zmínit několik věcí, které obvykle v oněch debatách nezaznívají.

Debata o zestátnění ČEZ se pravidelně vrací. Jedni očekávají levnější elektřinu, druzí posílení energetické suverenity. Mnohá očekávání ale stojí na populistických představách. Co je na nich reálné a co ne?

Březen 1919 se do historie zapsal krví pětadvaceti obětí. Den, kdy se naděje na pokojné soužití Čechů a Němců rozplynula pod palbou kulometu a výstřely, které změnily soužití v mladé republice. Kadaňský masakr.

Nosím polévku. Nosím ji v malém zeleném kastrůlku s pokličkou. Hlavně vývar. Silný vývar z předního hovězího s kostí. Nesmí chybět ani pěkný proužek morkové kosti a kus oháňky. Jinak by to nebylo ono.

Možná poprvé v historii získáváme nástroj, který dokáže včas rozpoznat, že se s člověkem něco děje – ještě dříve, než si to naplno uvědomí on sám.

Když jsem jel s mánií do Příbramě, cítil jsem se cestou přenáramně jako král na plese. Přišla však deprese, a já se vracel jak s lejnem v tlamě.

Ufff. To byl včera večer. Po čtyřech dnech, které jsem takřka nonstop prospal poté co mě skolila horečka...

Když máte dvojčata, na dvojnásobnou dávku emocí jste vlastně zvyklí. Všechno je dvakrát. Péče o batolata a pomoc s učením ve škole. Kupujete dvakrát stejně velké bicykly nebo lyže.

Nejenom drogy, alkoholismus, domácí násilí, feminismus či závislost na hracích automatech, mohou negativně ovlivňovat partnerské vztahy.

Nejtěžší někdy není zvládnout bolest. Nejtěžší je po letech otupění znovu začít cítit. Protože s návratem emocí se nevrací jen radost, ale i vše, co bylo dlouho potlačené.

Letenky jsme kupovali s obrovským předstihem. Logika byla jasná – čím blíž k MS, tím víc ceny poletí nahoru. Jenže člověk míní a svět mění. Ve snu nás nenapadlo, že budeme sledovat ceny kerosinu s větším napětím než výsledky ligy.

Bude takové, jací jsme, povrchní, ale láskyplní a dodávajíc všemu co mu chybí. Takto jedná každý Slovan. Kdy ta povrchnost zahrnuje až poslední čas, který je věkem zmaru.

Víte, co udělám? Vyvěsím si na barák ruskou vlajku a už se těším, jak to budou novináři řešit místo toho, aby řešili vlastizradu prezidenta Pavla, který propaguje Spojené státy evropské