blog.idnes.cz

Před lety jsem pod stromečkem vybalila knihu o hladovění pro zdraví. Přečetla jsem ji se zájmem, aniž jsem pocítila potřebu osobně empiricky popsané metody vyzkoušet.

Ohřálo mě sluníčko, vzpomněl jsem si na Vesnu. Ku podivu mně, ale před očima vyskočila Botticelliho Primavera. Bylo to, jak bych opět stál v Uffizi.

Každý den píšu jeden text na základě pěti slov a dneska jsou to tato: Karty, zásuvka, kabel, peněženka, snění

Dnes jedna báseň o vodě. O ženě a muži. O líbání pod třešní píšu povídku, na kterou se můžete těšit příště.

Líheň ve školce spustila ekologickou paniku: děti nadšené, kuřata v pořádku, jen pár maminek vidí v plastové krabičce bránu do velkochovu. Malý experiment, velké morální drama. Tragikomedie hodná prken Národního divadla.

Všetko sú to krásne miesta na skok z južného Slovenska či Južnej Moravy. Győr a Esterháza zvládnuteľné dokonca aj na bicykli. Do Győru z Bratislavy aj pohodlne - po cykloceste. (Všetky fotografie v článku sú z r. 2023).

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah.

„Chcete vedieť, kam nás cesty zaviedli na druhý deň? Kliknite na odoberať, aby vám neušlo pokračovanie nášho talianskeho dobrodružstva!“

V závěru naší cesty už je absolutně jedno, jestli někde máme nebo nemáme pomník. Teď už záleží na úplně jiných detailech ...

Online noviny po celém světě mají jednu společnou vášeň: když realita není dost dramatická, tak si ji prostě přibarví. A nejlépe krvavě. Titulky musí zářit rudou, i kdyby ve skutečnosti šlo jen o škrábanec

Můj názor měl svůj vývoj: od překvapení a jistých pochyb po opatrné „Proč ne?“ až po konečné a jednoznačné „ANO!“

Zanechat po sobě pomník a ztratit přitom sám sebe, to je častý a z dějin známý případ. Co když se to stane mně?

Všichni ten scénář známe. Když se objeví korupční kauza u politika ze strany, kterou nemusíme, cítíme spravedlivé rozhořčení. Máme jasno: je to důkaz jejich prohnilosti. Když se ale totéž stane „našemu“ kandidátovi, je vše jinak.

Už zas mlátím do kláves, až mám v prstech křeč a třes – při mně, Bože psavců, stůj, ať stihnu včas tenhle svůj šestistý blog na IDNES!

Občas si člověk udělá fotku, kterou chce jen lehce upravit. Zasadit do jiného formátu, přidat text, nic víc.