blog.idnes.cz

Německý kancléř Friedrich Merz dostal svou CDU na pokraj nevolitelnosti. Odmítá ale odstoupit, bude ale zřejmě dříve nebo později vykopnut – možná do Bruselu???

Bylo krásné, slunečné nedělní odpoledne, začátek září. V zahradě jsem stříhala keře, když mě upoutal pohyb něčeho většího na obloze. Vzhlédla jsem a uviděla draka.

Všichni víme, že jsou dány cenou na světových trzích a snaha nějak to regulovat je prostě házení hrachu na zeď.

Zajímalo by mě, zda by ti „lepší z nás“, kteří se často pohoršují nad voliči našich současných vládních stran, měnili situaci na české politické scéně se současnou situací v zemi našeho západního souseda.

Moje snoubenka si myslí, že zůstat s dětmi doma je pro rodinu to nejlepší. Já ji chápu, ale přemýšlím, co bude potom.

Když se objevil červený flek velikosti mužské dlaně, usoudil jsem, že za všechno může slunce. Namazal jsem ho Lesanou a přestal řešit. To byla chyba.

Otevřená mysl neznamená, že po každé kritice změníme názor. Znamená ochotu naslouchat, připustit vlastní omyl a potom se svobodně rozhodnout, co s vyslechnutým uděláme.

Volám syna, aby pomohl s mámou. Mně už dochází síly. Možná ho poslechne spíš než mě. Možná proto, že je muž. A možná proto, že já už jsem pro ni jen připomínka věcí, které se nepovedly.

Kdo půjde světem a nalézá střípky života, které jej naplňují, ten dokáže nemožné, najít společnou cestu s tím, kdo tyto střípky tvoří.

Člověku se před usnutím honí hlavou ledacos. Většinou to ráno nestojí ani za vzpomínku. Jenže občas vám mozek těsně před vypnutím podstrčí dvě slova, která nedávají vůbec žádný smysl. A pak kvůli nim nemůžete usnout.

Velice vážení lidé, musím říct. Na můj vkus sice hodně draví a akční, ale v tomto případě to bylo na místě.

Zatímco v norských fjordech se hroutí svět politiků i pedagogů ze zjištění, že čtyři z deseti dětí nedokážou přečíst ani Medvídka Pú, u nás na Vltavě se tváříme, že se vlastně nic tak strašného neděje.

Vojna je strašne hlúpa vec. Vezme vám všetko, na čom záleží, a potom vás nechá stáť v daždi s otázkou, čo s tým sakra máte robiť.

Život je protkán okamžiky, které neumíme snadno vysvětlit. Přicházejí nečekaně, jako tichý závan vědomí, že to co prožíváme, už jsme někde a kdysi zakusili.

Asi by nebylo na škodu uvést konverzace mezi budoucím pachatelem a jeho budoucí obětí, které bezprostředně předcházely pokusu o vraždu nebo těžkou újmu na zdraví.