blog.idnes.cz

Obnovitelné zdroje zaujímají ve světové energetice pořád větší místo. Dlouhodobý setrvalý nárůst výroby elektrické energie z OZE v objemu několika procent ročně z nich postupně dělá energetický mainstream.

Revizoři mě většinou ignorují. Nevím, jestli vypadám na sedmdesát, tudíž s nárokem na bezplatnou jízdu MHD, nebo tak počestně, že by ve mně černého pasažéra nikdo nehledal, těžko říct.

Už jsem to tady jednou myslím psal. Aspoň jeden denně je dobré pro hygienu vlastní psychiky. Budete se cítit líp.

...obchádzali sme zámok, dotýkali sa jeho stien, hľadali, čo nám porozprávajú o tom minulom. Hľadali sme stopy baróna W.Hompesch-Bollheima a cez medzery v drevenej bráne sme videli, ako sa prechádza pod renesančnými arkádami...

„Babi, kdy konečně vyjedou Blaničtí rytíři, aby tady udělali pořádek?“ Otázka mě zastihla naprosto nepřipravenou. Každé úterý vyzvedávám pětiletého vnoučka ze školky a naše společné cesty bývají exkurzí do světa dětské fantazie.

Drazí spoluobčané, pohlédněte na Hanspaulku. Mezi těmi vilami se pohybuje národní poklad, který musíme střežit bedlivěji než korunovační klenoty v katedrále. Mluvím o Václavu Klausovi.

Introvertní Kuba se díky influencerce Denisce proměnil ze srandovního kuchaře v zástěře v charismatického šviháka se štíhlou, ale svalnatou postavou. A díky potajmu vysazené antikoncepci i v nastávajícího otce a ženicha.

Zapomeňte na buditele, skutečné sjednocení Česka nepřišlo skrze politický program, ale skrze bruselský projev o ‚bláznech‘, kteří měli být původně palivem. Turek se stal nechtěným patronem digitální avantgardy a dokázal nemožné.

Schrödingerův Trump, paradox dnešní doby. Kdo hledá logiku, nenajde, kdo hledá mocenské zájmy a chce je rozluštit, musí si koupit nástěnku větší než v raketoplánu Buran a tam si kreslit graf závislostí.

Žel, církev zavádí v tom, že po zpovědi z hříchů mohou být hříchy rozhřešením kněze odpuštěny. Je to ale úplně jinak, protože k odpuštění dochází jedině prostřednictvím účinků zákonů stvoření, reprezentujících Vůli Stvořitele.

Udělejme televizní poplatky jako dobrovolné, žádné rušení a placení z daní nás všech. Ať platí, kdo se chce dívat.

Znáte ten pocit, když stojíte u stojanu, sledujete naskakující cifry a říkáte si, že za tu sumu byste měli dostat minimálně i masáž zad. Tak vězte, že nejste sami, kdo má orosené čelo. Podobně se totiž potí i náš stát.

Pamatujete si tu idylickou dobu, kdy byla televize synonymem pro „reklamu na prací prášek mezi telenovelou a večerníčkem“? Babička u obrazovky, děda u té druhé obrazovky (té s akciovými kurzy) ...

Tomio Okamura svým návrhem na změnu ve výběru koncesionářských poplatků jasně ukázal, že způsob jeho výběru vůbec nezná a zřejmě asi ani neplatí.

V poslední době se nám nějak roztrhl pytel s různými „kouči“. Spousta lidí se jimi stává téměř přes noc. Nastudují si něco na internetu, nebo absolvují on-line kurz a pouští se do podnikání.