blog.idnes.cz

Po osmi měsících, dvou operacích a šesti kolech chemoterapie to mám prozatím za sebou. Jsem oficiálně v kompletní remisi!

Pamatujete si, jak se Donald Trump kasal, že až bude prezidentem USA, ukončí válku na Ukrajině za jeden den? Ten den už je hodně dlouhý i na americké poměry.

Možná jste také při hledání na netu došli k závěru, že ten starý dobrý Google po integraci AI není co býval.

Několik klíčových slov k dnešnímu blogu s krásnou českou krajinou: Pavlík, vyváděti, přestati, tady, doma, krásně.

Ráno v kanclu bývá nejhorší ta chvíle, kdy počítač ještě vrní jako starej nemocnej pes a člověk už ví, že dneska zase prodá osm hodin života za teplý oběd a možnost splácet elektřinu.

Před dvěma lety, když lakýra bral zálohu, mluvil jako antický filozof: „Držet slovo je moje priorita! Řemeslník bez cti je jako štětec bez štětin; jen bezcenný kus dřeva, který rozmazává prázdnotu.“

Vědci se zabývají využitím obřích zrcadel ve vesmírných podmínkách už několik desítek roků. Jak mohou pomoci s přeměnou podmínek na vzdálených planetách? (délka blogu 3 min.)

Známe to všichni. Počmáraná obloha. Někdo se jen koukne a řekne, že to jsou contrails – kondenzační pásy za letadly. Jiného to ale vyděsí, protože se bojí, co to na něj shora sypou. Ten to nazve chemtrails.

Řád nám pomáhá zvládat život. Jenže někdy se nenápadně stane klecí. Když už nežijeme podle svých potřeb, ale podle systému, který jsme si kdysi sami vytvořili.

Když personalisté a manažeři velkých firem v Česku diskutují o demografických změnách a stárnutí pracovní síly, debata se obvykle točí kolem digitální transformace, ageismu nebo flexibility.

Které protne slovo „Dál“ a ono slovo se vytvoří tím, že dál již nemůžeme. A o tom je tento článek, kde oním zastavením je přijetí onoho slova „Dál“

Byl to ten typ bytu, kde se zastavil čas někdy v devadesátých letech. Na stěnách žluto-hnědé (padající déšť) tapety, v obýváku mohutná obývací stěna, vedle televize fotky.

Kdysi se lidé po práci vraceli domů a trávili čas se svými blízkými. Společně večeřeli, povídali si a hráli si s dětmi. Byly to vzácné chvíle radosti, klidu a pocitu skutečného domova. Doba se však změnila – a spolu s ní i lidé.

V polovině července 2013 jsem si udělala cyklovýlet do blízkého okolí. Na svahu vrchu Studený spadajícím příkře dolů k Celnému jsem si mohla vyfotit kvetoucí mák setý, jehož snímky Vám nyní nabízím.