blog.idnes.cz

Pro ty, kdo hluboce milují dotace, dávky a jistotu státní výplaty je Babišova vláda požehnáním. Tedy aspoň do doby, než zjistí, jak si její podporou pod sebou řežou větev

Naše demokracie zaznamenala další prohru, když poslanci vládní koalice nezvolili místopředsedou Sněmovny Víta Rakušana. Opět nám tím ukázali, jak to myslí s demokracií, a opět nedomysleli, že největší radost vypukne v Kremlu.

Teplice se rozhodly definitivně odstranit sochu rudoarmějce v Havlíčkových sadech, kterou loni v květnu někdo neznámý poškodil. Moskva z toho dostala hysterický záchvat a pokouší se nám diktovat, co smíme a nesmíme.

Vyprávění mého mladého souseda. Jsme parta, která se nepravidelně schází. Důležité je, že je v ní dívka, se kterou bych se chtěl blíž poznat. Je pěkná, vtipná, veselá, chytrá… zkrátka ta nej.

Inspirováno slovy Andreje Babiše, jenž obává se soudců české justice, kterou sice nezpochybňuje, ale...velký slovenský člověk nikdy neví.

Záchrana nejednoho českého občana z vězení, dokonce po obvinění z převozu nelegálních látek, to všechno jsou velmi často důsledky často nerozvážného cestování.

V roce 1831 se konala v Čechách průmyslová výstava. Byli na ní zastoupeni jak zahraniční, tak i tuzemští vystavovatelé.

Vážení čtenáři, občas se stane, že se politická debata stočí k tématu, které by se dalo vyřešit během jedné minuty v učebnici biologie. Přesně to se stalo v americkém Senátu, kde zazněla otázka, jež vzbudila nečekanou pozornost:

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl vytváří „ústupovou“ cestu pro svou podporu bývalé vláda Petra Fialy. A nepočíná si dobře, natož rozumně.

Okolo lesa pole lán, hoj jede dobrý europán, možná mi jede pro dotace, možná zavádět regulace... – A kupodivu nejásám. (reminilimerik erbenovský)

Je jedno, jestli milujete Andreje Babiše, nebo při vyslovení jeho jména převracíte oči. Je jedno, jestli volíte levici, pravici, střed nebo raději nevolíte vůbec.

Dnešní Novinky uveřejnily zajímavý článek k otázkám porodnosti a prognózy dalšího vývoje. Jde o velmi sofistikovaný rozhovor, který ale dává i několik bodů k zamyšlení.

Před měsícem se ujala vlády nová koalice a od té doby jsou média, víme, která, netřeba je jmenovat plná kritiky jejích kroků. Často takové intenzity, že až člověk diví, že se najde někdo, kdo takovou komedii od nečekal...

„Počkej, Vendulko, já ti ty dveře podržím,“ Michal se usmál, opřel si smeták o zeď, chopil se madla, zabral a pokynul mi rukou. Projela jsem s vozíkem a byla ráda, že do těch těžkých dveří nemusím nacouvávat a otvírat je zadkem.

... na dalším jsem měl láhev Coca Coly co se „Kokakole“ moc nepodobala, ale v podstatě mě to tehdy moc netrápilo.