blog.idnes.cz

Glosa z konce listopadu reaguje na povyk kolem „skandálního“ spojení „zženštilá kultura“, jež na pohřbu Dominika Duky vyřkl Jan Graubner.

Občas mám pocit, že mateřství je dnes hlavně instagramový projekt. Stačí porodit, dát do bio “máma dvou andílků, kafe & Montessori” a hned jsi expertka, co radí národu, jak žít, aby děti neměly trauma z přesnídávky.

Evropa stále doufá v „mírovou dohodu“ s Ruskem, které mezitím vede fašizující válečnou ekonomiku, porušuje smlouvy a rozkládá Západ. Jak dlouho si to ještě necháme líbit?

1. indiánské setkání náčelníků a šamanů Brazílie mi začíná v Belému nápojem či spíš koktejlem batida da cupuaçu.

Čertům a Mikulášům už dávno zmizely paty, není po nich ani vidu a slechu, jak by napsal básník. Avšak nastává čas Vánoc.

Dnešní neoficiální návštěva české parlamentní opozice, vedené sněmovním nestorem Markem Bendou, měla dle všeho velký úspěch.

Až absurdně působí zákaz odpalování ohňostrojů ve vrcholových polohách Jeseníků, který vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Pro naši zemi je to ovšem přístup zcela příznačný.

Vypadá to jako vtip, ale podle Mladé fronty Dnes (27.11.) se poslanci Evropského parlamentu a členské státy dohodli na jednotných pravidlech pro venčení psů. Svět se zmítá ve válkách a krizích a Unie se zabývá takovými pitomostmi.

Cardigan, naše startovní městečko na Velšské pobřežní stezce, je domovem svetrů, vlny a podivných bytostí, které si na dveře svého obchodu nelepí cedulku s přeškrtnutou tlapkou, ale nápis „Psi vítáni“.

Lidé musí konečně pochopit, že každé hmotné dění je jen nejkrajnějším projevem tomu předchozího jemnějšího dění, protože platí, že jemné dění vždy předchází tomu, co se děje v našem hmotném světě.

Hojná a vzhledově zajímavá houba, která roste z opadu především v jehličnatých lesích. Nápadná prstenem a nepříjemným pachem.

Asi každý z nás zažil někdy v obchodě u pokladny scénku, kdy se zákazník domáhal správného vrácení peněz. Nedávno jsem byl svědkem právě jedné takové. Díky (nejen) ní jsem si uvědomil, že predátor může mít mnoho tváří.

Princip je všude stejný a záleží na nápaditosti výzdoby. Snad jen v Brně stojí záloha kelímku padesát kaček a ve Vídni na hrneček pět eur. Kromě cen větších rozdílů nenajdete.

Tvrzení, že čínské automobilky svými elektrickými vozy dobývají světový trh, asi nikdo zpochybňovat nebude.

Můj syn se jmenuje Eru. Tedy teď už vlastně Eru Štěpán. Volba jeho jména nebyla podle mého gusta a cesta k němu vedla docela oklikou viz. můj blog : https://blog.idnes.cz/kravarcikova/jak-se-z-amalky-stal-a-eru.Bg22090480