blog.idnes.cz

Nový směr české medicíny staví na revolučním principu: čím déle pacient sedí v čekárně po objednaném termínu, tím větší šance, že se jeho problém vyřeší sám, a to jakmile pochopí, že čekat je marné.

Pohled na léčivé účinky psychedelik, jejich historii v čele s legendární Sadskou a současnou renesanci ukazuje, že česká psychiatrie hraje v celosvětovém kontextu naprosto výjimečnou roli.

Je to neskutečný příběh s nejistým koncem, v němž ministerstvo vnitra nerespektuje zákonné lhůty o vyřízení právní ochrany. Přitom Kudaškin ostře kritizuje Putinův zločinný režim a do Ruska být vydán nesmí.

Když někdo tvrdí, že žádné správné hodnoty neexistují, většinou právě prosazuje ty své. A čím hlasitěji brojí proti „hodnotové politice“, tím usilovněji ji sám provozuje. Hodnoty jsou totiž nebezpečné, ale kromě těch našich.

Zase ten Barrandov. Betonový monstrum vyplivnuté nad Prahou jako připomínka, že lidi se dají zavřít do králíkáren i s výhledem na Prokopské údolí.

Když letní vedro lehký vánek chladí a trocha stínu je ve stromořadí a tím stromořadím kráčí víly, myšlenky se rázem soustředily na to, co mě nikdy neodradí.

Pokoje jsme už viděli. Co teď? „Děcka, jdeme se koupat,“ odhlasujeme téměř jednomyslně, jen Tereza zůstane, aby mohla vybalit zavazadla „toho svojeho cirkusu,“ jak láskyplně označuje jejich klan.

V posledních letech si kladu otázku, zda je úkolem státního zastupitelství pouze důsledně prosazovat platné zákony, nebo také vnímat situace, kdy jejich uplatňování vede k výsledkům, které jsou z hlediska lidskosti nepřijatelné.

O rozpočtovém určení daní krajům se vede nepřetržitá debata. A jistě se povede i dále. Ústavní soud rozumně odmítl snahu skupiny senátorů o autoritativní vstup do legislativního procesu v této oblasti.

Co jsem to vlastně chtěl napsat? Už jsem si vzpomněl. 3. července je Mezinárodní den proti zapomínání. V případě opakování je jisté, že to je matka moudrosti, ale kdy má svůj den a kdo je otec, to jsem nezjistil.

Je vedro a mnohým se z toho vedra připalují mozky. Taky je okurková sezóna, politici odjeli na dovolenou a do různých Ankar a Strážnic a doma se nic zajímavého neděje.

Nedávno jsem zase prvním ranním vlakem vyrazil z Brna do Prahy, abych pohlídal vnučku. Jezdím tak skoro každé pondělí a těším se na to čím dál víc.

Incident v Libni znovu ukázal, jak rychle může neznalost pravidel proměnit běžnou situaci v nebezpečí. Stačilo pár vteřin a cyklistova jistota v sedle málem skončila střetem místo respektem.

Každý den se něco slaví. A kýmsi ustanovený Den UFO je pak vítanou „událostí“ v začínající okurkové sezóně.

Národní divadlo Brno parádně aktualizuje Sen noci čarovné do moderního kusu, kde láska dělá z lidí osly. Jedna svatojánská noc v lese, ovládaná vílami a elfy, rozmetává Shakespeara v Mahenově divadle sérií vztahových tornád.