blog.idnes.cz

Naše domácnost byla dlouhá léta oázou hlubokého míru, intelektuálního kvasu a totální absence jakéhokoliv fyzického i mentálního teroru. Matěj byl odjakživa to, čemu starší dámy z přízemí říkají „andílek na klíček“.

Možná už bych si měl nalepit na hlavu nálepku „Neklopit!“ – zabývám se lecčím, na lecco se léčím a zhusta kape mi na karbid.

Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Já, dříve narozený, vnímám ve svých kostech zjevný návrat k totalitnímu režimu.

Když jsem se dozvěděl o estonském programu AI Leap, který má studenty pomocí sokratovské verze ChatGPT donutit k hlubšímu myšlení, nemohl jsem se ubránit úsměvu.

Hedvika byla nejmladší ze čtyř sester. Narodily se v pořadí Anežka, Emilka, Cilka a moje maminka Hedvika, tři spořádané, dobrých mravů dbalé a jedna, která se navzdory přísné výchově mých prarodičů stala černou ovcí.

Současné umělecké školství, zejména u nás, dlouhodobě podléhá iluzi, že „vyjádření sebe sama“ stačí. Výsledkem je krize, kterou nástup umělé inteligence pouze brutálně urychlil.

Jsou věci, které člověk nevymyslí a nevadí to, protože se stejně stanou. Vymyslí je za nás to, co je neustále s námi a občas plní přání těch, kteří odešli.

Vítejte na dalším třítýdenním dobrodružství, jež bude mít kromě nezbytného úvodu a závěru jakousi hlavní část, kromě ní nás ale čeká ještě jedno významné mezipřistání.

Ve veřejném prostoru se často vyskytuje citace údajného inteligenčního kvocientu prezidenta Petra Pavla rovného číslu 107. Prezidenta často kritizuji, ale tak ubohý, aby mě nějaké takové číslo zajímalo, snad nejsem.

Vyprodaný hit, který si pravidelně objednával i brněnský TIC. Přečtěte si exkluzivní internetové vydání knížky „O brněnských vodnících“ od Jiřího Nebenführa v původním a nezkráceném znění.

Ach ta zlá bruselská vrchnost. Zase jednou strká svůj byrokratický nos do naší suverénní matematiky. Lhotská nám však s nebývalou odvahou otevírá oči a odhaluje strašlivé spiknutí. Brusel nám bere právo na matematický zázrak!

Dostal jsem místní nakládačku od nejplodnějšího zdejšího pisálka. Prý fabuluji, co si kdo myslí, co říká. Nic nechápu apod. Tak jistě. V každém případě to ale nic nemění na tom, že nedůvěra mezi vládou a prezidentem existuje.

Krávy mají přednost před snídaní, prádlo nejrychleji uschne na trávě a večer si děti na terase pouštějí Krtečka. Jak vlastně vypadá každodenní život u nás doma v masajské komunitě?

Příspěvek k nehodě F. T. v podobě poetické, protože rozruch okolo nejproslulejší nehody letošního roku ještě neutichl, není (ani na pojistitelnou) škodu chopit se látky básnickými prostředky.

Jak sa člověk podívá na tú našu politiku, tož ho napadne enem jedno – to už nemože byt ani pravda. Kdysi sa povídalo, že politika je služba ludem.