blog.idnes.cz

To období před summitem se nedalo nijak lépe nazvat, než tahanicí mezi vládou a prezidentem o to, kdo na tu merendu NATO pojede, provětrá slušivý oblek, popovídá si, povečeří a postojí na společné fotografii.

Když jsem v pátek dopoledne napsal blog o tom, že je škoda, že veřejnoprávní Česká televize nebude vysílat historicky první ryze české ženské finále Wimbledonu, netušil jsem, jak zajímavou diskusi to vyvolá.

Příběh dcery, která zemřela vyčepráním jen 4 měsíce po své matce, ukazuje krutou realitu domácí péče. Praktický manuál z první linie, jak se připravit na sociální šetření a nenechat úředníky rozhodnout od stolu.

Kdysi se rodiče ptali: „Co jsi ve škole provedl?“ Dnes se čím dál častěji ptají: „Co ti ve škole provedli?“ A možná právě někde mezi těmito dvěma otázkami se z učitele stal... sebemučitel.

Milí čtenáři, vyzývám vás k úsměvu. Nebojte se můj blog rozkliknout. Než si zamícháte kafe, máte ho přečtený.

Věřím, že obě naše tenistky šampiónkami jsou a zítra nám předvedou excelentní hru a gentlemanské chování. A tím u mě vyhrají obě bez ohledu na skóre.

Spisovatel vyráží na irský venkov, aby rozprášil popel svých rodičů, ale zdejší hostinec skrývá temné tajemství. Nevysvětlitelné jevy jsou připisovány čarodějnici ze svatebního apartmá, ale ta není jediným původcem zla.

Zatímco se revmatická mašinérie zlínské kriminálky (po vzoru FBI při vyšetřování pádu WTC) upnula na hledání ohořelých (tentokráte ruských) pasů, já přicházím s jiným vysvětlením...

Co dělat, když babička odmítá vanu a nepustí domů úklid? Za odporem k hygieně se často skrývá jen hluboký stud z vlastní bezmoci, který senioři tají. Praktický manuál z první linie, kde líbivé fráze o péči nestačí.

Současní materialističtí lidé nemohou pochopit, čím vlastně nemoci jsou, jak vznikají a jak je lze léčit. Jak je skutečně léčit, ne jen potlačovat a brzdit, jako je tomu dnes.

Zítra proběhne ve Wimbledonu ženské finále, které, ať už dopadne jakkoliv, přinese radost každému českému fandovi tenisu. Jednu finalistku ale zarmoutí.

Evropa se stala v posledních 10 či 20 letech jednou z nejpomaleji se rozvíjejících oblastí světa. Zvláště pokud se podíváme na některé státy západní Evropy, počítaje v to dneska i samozřejmě Německo a státy jižní Evropy.

Když teď, ve čtyřiceti, občas narazím na staré vysvědčení z devadesátek schované v krabici od bot, směju se nahlas. Alespoň ta nostalgie zůstala.

Výchovné metody u starých lidí jsou obrovské pokušení. Pro osmdesátiletého člověka, který prožil samostatný a bohatý život, je to ale hluboce nedůstojné. Přestaňme jim diktovat, z čeho mají pít a co si obout.

Zpověď pečovatele o tom, jak posudkový systém trestá rodiny příspěvkem 800 Kč, proč stát staví miliardové továrny na stáří namísto soukromí a jak přinést do sociálních služeb miliardy z daňových odpisů firem.