blog.idnes.cz

Já mám to štěstí - anebo smůlu, že si hodně pamatuji. Když naší jihomoravskou dědinou v dubnu 1945 "procházela“ fronta, a čtrnáct dní se tam válčilo mezi Rusy a Němci“ měla jsem sedm roků.

Pokud na vás někde v mobilu vyleze nabídka na úžasný zisk při obchodování s kryptoměnami použitím platformy s tímto podivným názvem, nepokračujte, i když vás bude k tomuto finančnímu dobrodružství lákat samotný pan Kraus.

V Brně zolcna hajcuje, kolem prýglu stíny maluje. Mně se líbí Ostrava, deštivá Severní Morava a tak dále, no, nebo co.

Prázdniny se blíží. A tak v Římě určitě navštivte Santu Marii in Aracoeli nedaleko Kolosea a vedle Monumentu Viktora Emanuela. Právě zde lze v plné míře pochopit moc rozvětvených šlechtických rodin Itálie.

Inspirováno blogem pana Tomáše Flašky „Co vlastně Fico v té Moskvě chtěl?“ Upozornění: Já to nevím, nejsem si jistý.

Pokud vám šifra v nadpisu nic neříká, jste šťastní lidé. Nám bohužel říká, proto se nám toho štěstíčka tolik neurodilo.

Kráčela jsem dnes jako téměř každý den svižným krokem májově rozkvetlým lužáneckým parkem a vtom najednou…

Vítejte u dalšího pravidelného dílu našeho národního seriálu, který je vtipnější než Comeback a napínavější než Kriminálka Anděl. Dnešní epizoda této zdravotnické show se natáčela v kulisách Ústřední vojenské nemocnice (UVN).

Údajně chtěl vyjádřit vděk za osvobození v roce 1945. Hm, ale proč se potom nezúčastnil vojenské přehlídky? To je nějaké divné.

Maminka nedokázala zabránit tomu, aby od nás táta odešel v době, když mi ještě nebylo ani celých patnáct. Byl jsem však už dost velký na to, abych uměl pochopit její marnou snahu zachránit rodinu.

Naštěstí jí to vydrží pár minut, ale i pak si bude hrát na slušňačku a osočí mě, že jsem si strašně vymýšlela už jako dítě! A pak mi vynadá, že kytka, kterou jsem jí přinesla na hrob, vypadá jako ze smeťáku...

Co kdyby se nic z tvých rozhodnutí neztratilo? Esej o karmě jako zpětné vazbě – ne o trestu, ale o tom, že každá volba formuje to, čím jsi. A že smrt možná není konec, jen změna podmínek.

Klíčová slova dnešního, tedy úterního kresleného blogu: A tohle, dělati, kdo, státi, když, rovně, mluviti.

Sen každého postaršího elegána je jasný a odvěký: stát se na lázeňské kolonádě švihákem. Ne mladíkem potícím se na tenise...

Bydlím v domě po odsunutých sudetských Němcích. Mám se bát, že o dům přijdu? Ne, nebojím se. Čeho? On si vážně někdo myslí, že bych měl o dům přijít?