blog.idnes.cz

Začal nový školní rok. Všichni kolem mě se tváří, že je to nějaký nový začátek, ale já mám spíš pocit, že jen pokračuje boj, který nikdy neskončil.

Jakkoli se snažím sám sebe omlouvat, mám pocit, že lví podíl na rozpadu svého manželství s Kateřinou jsem měl já. Opravdu? Vždyť ona opustila naše maličké dítě a nechala nám ho s tchyní na krku.

Nemějte strach. Největší překvapení a potěšení na nás teprve čeká. Kdo má pro strach uděláno, ten je ve výhodě. Život nemá být až tak vážný.

Jedna z nejzajímavějších výstav, které jsem v životě viděl. Poprvé ve StČ kraji, snadno jednodenní výlet z Prahy

Vítejte na dalším třítýdenním dobrodružství, jež bude mít kromě nezbytného úvodu a závěru jakousi hlavní část, kromě ní nás ale čeká ještě jedno významné mezipřistání.

Držení za ruku, objetí nebo polibek jsou pro nás běžné projevy náklonnosti. V prostředí, ve kterém žiji v Tanzanii, ale partnerská intimita patří mnohem víc do soukromí.

Byl to jeden z mnoha odporných zločinů komunistů. Důstojník Bundeswehru ve výslužbě Johann Dick byl vášnivým pěším turistou a to se mu stalo osudným. Stal se obětí rudého totalitního režimu.

Pršelo. Září škrábalo okna jako starej dluh. Seděl jsem v tom laciným podniku, pil hnusný kafe a čekal na Dana. Můj brácha měl talent vytáhnout z vás poslední flanděrák a tvářit se, že mu u toho dlužíte omluvu.

Jemná služebnice Héstie působí v tichosti a tká proudy pro domácí klid a občerstvující, čistou radost, ze kterých může vykvést vzájemná láska a pochopení pro všechny blízké.

Ne, nedělám to z hluboké úcty k ženské intuici. Dělám to z čisté, nefalšované lenosti, kterou jsem obalil do slušivého alobalu vznešených filosofických konceptů.

V minulém díle jsme docestovali jen pár kilometrů od Calais do Arrasu. Opět nás zastihl noční déšť, přesto jsme našli úkryt a v suchu se vyspali. Další den jsme došli na okraj města a začali stopovat. Chystali jsme se do Paříže.

Pamatujete hnutí Brontosaurus a jeho úklidové akce? Aktuálně nejnověji „někdo“ přichází s akcí „Ukliďme svět“.

Po padesátce člověk neztrácí schopnosti. Přibývají mu zkušenosti, ale tělo už nastavuje hranice a při hledání práce může všechno přebít jediné číslo – věk.

Pan Miloslav Grundmann tvrdí, že je Andrej Babiš stále ve střetu zájmů i když Agrofert nevlastní. Velmi podnětná idea, která by de facto zcela zrušila možnost dát se do politiky komukoliv.

Zatímco blog pana Vodvářky je apolegiticky hysterickým výlevem, je naopak blog pana Hornera ukázkou naprosto věcné argumentace, která nemá s hysterií, nálepkováním či dokonce s nadávkami nic společného...