blog.idnes.cz

Milí spoluobčané, rodiče, učitelé a zejména vy, žáci čtvrtých až devátých tříd, kteří přijdete o možnost tajně koukat na TikTok pod lavicí. Stalo se. Pár strýčků a tetiček v parlamentu konečně vytáhlo těžký kalibr.

Dříve by se vzájemně postříleli, dnes si svorně podávají ruku. Jde o skupinu osob s rysy totalitního smýšlení, nacházející vzájemné porozumění nad „tradičními hodnotami“. Ještě zajímavější je však tato skupina psychologicky.

„Promiňte, ale my jsme si objednali kávu, ne čaj. A ty indiánky nám tady klidně nechte, sice jsme chtěli větrníky, ale aspoň budeme mít pro jednou trochu změnu.“ Snažil jsem se upozornit servírku co nejjemnějším tónem.

Před sezónou jsem si vytipoval celkem 8 hráčů, kteří přišli nově do Maxa ligy nebo změnili dres a přišli mi jako výkonově velmi slušní. U každého jsem tipnul, kolik bodů nasbírá. Jak to dopadlo?

Dostat mne na koncert, nebo vůbec nějakou jinou performanci, to je v mém případě problém. Nic na tom nemění fakt, že jsem sám – řekněme bývalý – kulturní pracovník.

Kdo dostal nový byt ví, že o různá „překvapení“ v něm není nouze. U nás z nápadných věcí byla odlišná barva dveří do šatny.

Zjistil jsem, jak nebezpečné jsou seriály. Zejména ty zahraniční, se skvělým českým dabingem. Ale i některé české seriály, zejména obsazené kvalitními herci. Jak se na seriály díváte vy?

Kdo by to byl řekl, že jazyk Komenského jednou skončí jako přívěsek korporátních manuálů a startupových pitchů. Místo toho, abychom “uvedli novou službu”, budeme slavnostně “launchovat”.

To je tedy „pokoukaníčko.“ Rozplétá se nedozírná pavučina. V Norsku se „nevezme tučná obálka“. Ti úplatní jdou na to jinak. Andrew Mountbatten-Windsor již byl zadržen. Že by mu šlápl na paty i některý výtečník z Norska?

Ve filmu to byla válka fiktivní, v reálném světě, ve kterém jsme svědky nového kultu osobnosti a uzurpace moci prezidentem USA je to válka skutečná. Proč byl Írán napaden?

Prakticky po celém širém světě manželka toho kterého prezidenta je považována za první dámu v dané zemi.

Útoků nožem v Německu přibývá a policie si objednává nové uniformy. Nemůžou přece policii obléct do brnění, podivuje se zemský hejtman...

Je dobře, že i v současných pohnutých dobách se ten region věnuje soutěžím o nejkrásnější stvoření a pohledem na jejich ladné křivky dává zapomenout na útrapy války, které na ně doléhají.

Svět za zdí se rozpadá po kouscích. V jednom pokoji tři lidé předstírají, že je všechno v pořádku — aby ochránili to, co milují nejvíc.

Děti se ptají „proč“ neustále. Dospělí často přestali. Místo zvědavosti přichází soud. Co kdybychom se k té prosté otázce vrátili – ne jako k útoku, ale jako k mostu?