blog.idnes.cz

"Ale to se rozpadne koalice," namítl Macinka. "Nerozpadne. Babiš i Okamura potřebují, aby vydržela. Babiš vám něco nabídne, ale na vašem místě bych první nabídku nebral. On rád přidá."

Vítejte na dalším třítýdenním dobrodružství, jež bude mít kromě nezbytného úvodu a závěru jakousi hlavní část, kromě ní nás ale čeká ještě jedno významné mezipřistání.

Naše matka byla mistrem světa v disciplíně zvané „vlastní utrpení“. Podle jejích slov jí život zničili všichni: komunisti, počasí, drahé máslo, ale ze všeho nejvíc náš otec.

. . . . . . . . (československá lidová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Čo dnes vieme o Inkoch? A aj keď informácií o nich nie je málo, dosť je tu aj nezodpovedných otázok nad ktorými si lámu hlavu bádatelia aj vedci.

Tento článek měl být reakcí na aktuální zamyšlení blogera M. Faltýna v jeho článku „Jsem výtvor umělé inteligence“?“ Měla jsem v úmyslu napsat krátký příspěvek, ale rozepsala jsem se natolik, že z toho vznikl i můj blog.

Když už jsem vypustil svoje myšlenky na toulky, tak jsem je nechal zatoulat i do končin mnou ještě neprozkoumaných. Haiku a Limerik.

Televizní moderátor z nealternativního a nezdinformačního média XTV už ví, jaké to je, když z někoho udělají méněcenného občana...

Radní České televize, youtuber, a moderátor Luboš Xaver Veselý se urazil, když kapela Roberta Křesťana Druhá tráva odmítla jeho dar na nové album. A přirovnal se k Židům, kteří za války museli nosit na oblečení žlutou hvězdu.

Smrt je jedinou jistotou, která čeká každého z nás. Přesto o ní většina lidí nerada přemýšlí. Když přijde, mizí z našeho vnímání svět, který jsme znali, i vše, co jsme považovali za samozřejmé.

Lifestyle žurnalistika dneška má jediné pravidlo: nikoho se nedotknout.Hlavně ne muže po padesátce.Hlavně ne jeho ego.A už vůbec ne jeho erekce.

Novináře můžeme hodnotit podle nějakých kritérií na objektivitu, vyváženost apod., to je naprosto v pořádku. Když ale stát začne hodnotit novináře podle věrnosti ke straně, tak mluvíme o kádrových posudcích.

Bude to už nějaký ten pátek, co jsem se kromě levostranné slepoty, a dalších, věku přiměřených neduhů, začala potýkat i s deformitou přednoží.

„Už nám to nastává,“ praví Karel Poláček ústy otce hrdiny románu Bylo nás pět, na znamení konce léta. Tato věta evokuje příchod podzimu a konec koupání, což je typický obraz pro dětství v malém městě.