blog.idnes.cz

Některé reklamy jsou vcelku inspirující. Když člověk opravdu vnímá tady a teď, tak slyší i to, co většina lidí vlastně přeslechne v tom hluku milionu svých myšlenek.

Osudová hospitalizace číslo tři, kde jsem jednak díky jedné knize přijala svůj stav, a která mi zásadním způsobem změnila život.

Evropská unie ráda káže o hodnotách a boji s korupcí. Jenže ve chvíli, kdy se podezření z podvodů usadí přímo v jejích vlastních institucích, začne se morální katedra povážlivě kývat.

Bůh, Ježíš, křest, Jan, svíce, cesta, urovnej cestu, zrno a plevy, očista, nový začátek, špatné kořeny, dobré ovoce

Život není kočka, ale někdy se tváří, že nám těch pokusů dává víc, než si zasloužíme. Jenže každý z nich má svou cenu — a žádný nepřijde bez škrábanců.

Kdo by chtěl být zařazen mezi ochlos? Chceme být sami před sebou a hlavně před ostatními lepší, řadit se k demos, leč jsou i tací, kterým je to jedno…

Brzy se ukázalo, že problém spočíval v tom, že zatímco já jsem byl klasický boomer, servírka s malinkým piercingem v obočí typickou představitelkou generace Z.

Je těžko pochopitelné a neomluvitelné, jak občané této země hlasovali v podzimních volbách, kdy nevolili stávající čtyřkoalici (původní pětikolku).

K adventnímu a vánočnímu období patří neodmyslitelně jako jeden ze symbolů oslíček, na němž putovala Panna Maria do Betléma a který byl i při Ježíškově Narození.

Jedné stačí chodit ke zpovědi, jiná tráví čas v pánském klubu. Prožívala jsem dva zcela rozdílné životy dvou mladých žen a nestačila se divit.

Četli jsme, že „Élí právě seděl na stolci a vyhlížel na cestu, neboť se v srdci třásl o Boží schránu.“ Asi si říkal: Jak snadno bychom mohli o schránu přijít! A měl zřejmě tuto truhlu svázanou s Boží přítomností a požehnáním ...

Většinou slyšíme, že přechytralý pacient (ostatně jako žák) jsou pro lékaře nechtěnou osinou. Jenže v mnoha případech, jako je tento, všechno může být jinak. Možná, nadešel čas vnímat rub i líc AI technologií.

Jestliže má někdo to štěstí, narodit se v Den vítězství - osvobození naší vlasti, přesně 8. května 1945, je svým způsobem výjimečný. A to se vlastně o své zrození vůbec nemusel přičinit.

Otloukán, posmíván, kritizován a urážen za to, co snad si nějaký čas i přál, než zbyla z toho spíše jenom slova.

Snubní prsten je něco, co k manželství neodmyslitelně patří. Je symbolem manželského slibu lásky a oddanosti, díky svému kruhovému tvaru bez začátku a bez konce. I když historicky sloužil spíše jako značka „vlastnictví“.