blog.idnes.cz

Národ rozdělen ve dví a prezident republiky na dovolené. Čeho všeho jsme svědky? Pánové a dámy, držte si klobouky. Jedeme z kopce. Prezidentská kampaň začala!

Také vám přijde zvláštní, kam se to česká společnost za dlouhých 37 let posunula? (délka blogu 15 vteřin)

Bůh, Ježíš, Horské kázání, Blahoslavení, nová cesta, nový směr, naplnění, cesta, směr, mákarion, společnost, přístup

Setkání nazlobených spoluobčanů, kteří by rádi viděli u vlády vojenskou chuntu v čele se spasitelem admirálním jenerálem nepřineslo jedinou myšlenku než jedno hysterické ne demokracii.

Zdravím Vás po odmlce způsobené mou nemocí a doufám, že se vynacházíte při plném zdraví. Stále se ještě doléčuji, ale už je mi o mnoho lépe, a tak Vás snad potěší pár fotografií v teplých tónech.

Politika často opakuje scénáře minulosti. Vrací se, ale ne jako drama, ale jako nechutný odvar, který nás nutí se spíše, byť často nechtěně smát.

Tento článek je přímou reakcí na text Václava Kříže Autor v něm nahrazuje argumenty emocemi a současně neumožňuje diskusi. Tento text proto uvádí jeho tvrzení na pravou míru z hlediska svobody, demokracie a právního státu.

Pan Lipavský také prohlásil, že prezident je nadstranický !? O tom už ale většina národa pochybuje. A teď tu o karkulce. Tu ale už všichni známe.

Často používáme „okřídlené výrazy“, aniž bychom znali jejich skutečný význam. Pak to může být docela vtipné.

Vláda ještě ani nezačala pořádně vládnout a mohutný cirkus se již rozjel na plné obrátky. To je opravdu skvělý úspěch.

Četl jsem knihu Jób už několikrát, ale teprve dnes jsem si všiml jeho úvahy o moudrosti. Jak přitom souzní se slovy krále Šalomouna o počátku moudrosti, kterým je bázeň před Hospodinem!

Mnoho lidí dnes žije v režimu odkladu. Skutečný život má začít až po změně práce, vztahu, bydliště nebo sebe sama. Štěstí bereme jako něco, co může přijít teprve tehdy, až něco získáme — a mezitím sedíme v čekárně.

Od přátel jsme dostali vstupenky na koncert. A nebyl to koncert ledajaký, ale koncert kouzelný. Vrátil jsem se o spoustu let zpátky, na Horní hrad, kde jsem skupinu Asonance slyšel poprvé, a tam si zamiloval jejich písničky.

S jistou nostalgií jsem si včera vzpomněl na jedno malé výročí. Je to přesně 35 let, co jsem byl v Obecním domě přítomen historicky první dražbě v rámci právě spuštěné malé privatizace.

Někteří lidé, kteří se hlásí ke svobodě a volnému trhu, si neuvědomují, že vlastní nekonzistencí ničí kapitalismus svou neznalostí.