blog.idnes.cz

Napsal jsem ho Andreji Babišovi osobně, ale považuji za vhodné, aby se s ním seznámili i jiní. Přeji všem čtenářům hezké svátky!

Vánoční období může přinést jak krásné, tak i méně krásné zážitky. Ostatně stejně jako kterékoli jiné období. Každopádně to bývají zážitky nezapomenutelné.

Je s podivem, že té obří díry na mediálním trhu si doposud nikdo nevšiml. Velká část obyvatel nemá žádný svůj zpravodajský TV kanál, ani žádný internetový portál, který by je neiritoval svým jednostranným politickým aktivismem.

Ministr obrany generál Zůna doslova zabanován, úplně zcenzurován, názorově brutálně do země zadupán, totálně umlčen a jen coby prázdná a poslušná loutka nadále prezentován.

Když doma praskne trubka nebo přestane splachovat záchod, instalatér se rázem stává tím nejdůležitějším člověkem na světě. Jeho práce ale nekončí u šroubováku a klíče.

Vánoce. Když vyslovíme to jediné slovo, většina z nás ucítí směsici emocí – třpytivá světýlka, vůni perníčků, melodie koled a nádheru dárků pod stromečkem.

Pan ministr Zůna si dovolil říci pravdu a v SPD vybuchla bomba nenávisti. Hrozí, že voliči, kteří věřili, že nás Tomio dovede do vlídné náruče Ruska, utečou jinam.

List stromu, který závanem větru skončil v ústech, ovšem spustil nečekaný sled událostí. Místo úsměvu přišla pokuta a příběh, který připomíná, že absurdita někdy roste i na stromech.

Společnost Dana Vávry a spol., která je přímo spojená s vládním hnutím Motoristů, se pustila do režiséra Kvapila kvůli dokumentu Velký vlastenecký výlet. Nelíbí se jim kritika teroristického Ruska.

Využít to nejlepší z občanské výchovy socialistického školství v dnešní pohnuté době je nanejvýš správné a účinné . Dobře ví, že politické směřování je třeba u mládeže formovat od ranného věku a nespoléhat tak pouze na rodiče.

Vyrazil jsem se synem v zimě do lesa sáňkovat. Jel jsem po cestě zasypané prašanem. Ovšem obyčejným autem. A to byla velká chyba.

Turkovo chování tedy papalášské není. Je to spíše chování třídního grázlíka, který provokuje paní učitelku a snaží se tím získat obdiv svých spolužáků.

Jeden čtenář mě kdysi požádal, abych napsala něco ze svého osobního života. Dalšímu bych zase ráda vyhověla tématem červené knihovny. Dnes tedy „spojím několik much jednou ranou“. Napsaný smajlík.

Čekání babičky/dědečka na svátky není obyčejné čekání. Je to olympiáda v dohadování se s časem, maratón spekulací a mistrovství v interpretaci ticha. Každý den od Adventu je jako tahání losu: „Dneska nezavolali. Mají toho hodně.“

Niekedy máme strach. Bojíme sa opustenia. Bojíme sa toho, čo bude ďalej. Bojíme sa smrti. Drevo sa v plameňoch mení na teplo a svetlo. Nezaniká. Rovnako i to, čím sme sa môže len zmeniť, ale nemá povahu „konca“.