blog.idnes.cz

Můj malý chlapeček (190 cm) vyráží na internát. Lesnická akademie volá, soft-vojna začíná a já doma trénuju pouštění z hnízda. Fořt roste, táta měkne.

Dorazit někam o deset minut dřív by mělo být příjemné. Přesto mnoho lidí okamžitě sahá po telefonu. Možná totiž neumíme čekat. A možná už ani neumíme jen být.

Rusko je mnohými nesprávně považováno za zemi, která se neřadí mezi ty zlé imperialistické státy, které kolonizovaly slabší země různě po světě a proto mají všichni ze zbytku světa právo na ně plivat a nenávidět je.

Že jsem dostal pověření sdělit pravdu o textech, které vznikají. Nejsou to záznamy mé, ani duše, ale Božství, které plyne světem. Kdo tedy píše, Já nebo ten koho milujeme? Je otázka, koho vlastně milujeme, jestli stvořitele,

Přehlížení, posměch, týrání dětí ve školách, to je hrozný jev přítomný dnes prakticky všude. Nezhojitelná rána - šikana.

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah

Když jsme před desítkami let mluvili o umírání, často jsme mluvili především o nemoci. Dnes bychom měli více mluvit o ČLOVĚKU.

. . . . . . (ale pro některé z nás staré poučky stále platí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tak nám dneska skončila praktická část zkoušek. Jelikož mám v cílové rovince letošního školního roku pocit, že mám lehce vypraný mozek...

Drobná mramorová poděkování u sochy sv. Judy Tadeáše v kostele Panny Marie pod řetězem nejsou jen nenápadným detailem. Připomínají konkrétní lidské příběhy, vyslyšené prosby i tichou vděčnost věřících.

Každý máme nějaký předmět, který se dědí. Z otce na syna. Z matky na dceru. Pro mne je tím předmětem kárka, kterou je možné tlačit před sebou či zapřáhnout za kolo.

V diskuzi o zrušení povinné výuky angličtiny se pořád vrací teorie, že tímto posunem dochází málem k národní tragedii, ztrátě příležitostí a oslabování jazyka. Pokusil jsem se celou věc vysvětlit včetně akademických průzkumů.

"To bych v této chvíli považoval za příliš radikální s přinejmenším předčasné. Vyčkejme pár dnů. Medicína dnes umí skoro zázraky." "Ale je to jeho výslovné přání," jasně jsem poznal Oldův hlas. "A máte to písemně, pane Novotný?"

Celé to smrdělo od samého začátku jako přehřáté brzdy rychlíku z Drážďan. Seděli jsme u mě v kuchyni, pilo se pivo z plechovek, značka neurčitá, ale studená dost na to, aby zahnala ten lepkavej pražskej letní splín.

Byla dcerou chrabrého otce Josefa Mašína, kterého popravili nacisté. Na jejím osudu se potvrdilo, že nacismus a komunismus jsou pohromou lidstva. Život jí pak jako malému dítěti zachránila sudetská Němka.