blog.idnes.cz

Září pálilo jako levná whiskey, podzim už sice natahoval prsty, ale léto se ještě drželo zuby nehty. Seděl jsem u stolu, potil se a tchán mi zrovna strkal pod nos stříbrný krám. „Bude to Marie,“ procedil.

Dnešní diskuze mne dovedla zas k večernímu pindání. Protože dnešním tématem je blog psaný plastovou megerou, zvolil jsem jeden z ultra inkluzivních modelů... Vlevo je přepis AI a vpravo je to tak nějak normálně...

Čas prázdnin, tak já ho letos dodržovala až přespříliš i zde na blogu. Ale čas s vnoučaty nenahradí nic.

Babiš tvrdí, že Agrofert už nevlastní. Brusel mu však právě připomněl, že vlastnictví není jen jednoduchá právní otázka. Pokud má premiér na firmu osobní a ekonomický vliv, a má podíl na jeho zisku, je svěřenský fond jen dekorace.

Věřit ve spravedlivé volby v putinovském Rusku je to samé, jako věřit v panenství sociální pracovnice na silnici E 55. Obojí je naprosto vyloučené. I nedávné volby do Státní dumy byly masivním podvodem.

Kdo je Alice Králová? Existuje vůbec reálně? A ty její tři děti nejsou také jenom výplod AI fantazie?

Po tom, co současná vládní koalice představila svůj rozpočet a poté, co jsem si přečetla kandidáty do komunálních voleb, nemohu být jaksi zticha

Historie nás má učit, to je její poslání, ale bohužel si ji až příliš často opakujeme, zdá se mi. A proto jsem napsal i tento velmi osobní článek.

Zářijové slunce pálilo do chodníků jako rozžhavená hlaveň devítky, ale ve vzduchu už byl cítit chladný, kovový závan blížícího se podzimu. Stál jsem u pokladny a čekal, až mi ta ženská vrátí drobné na bourbon.

Každý má právo věřit tomu, čemu chce. Co když ale začne podle své víry určovat, jak mají žít ostatní? A kdy už má zasáhnout stát? Hranice mezi svobodou a ochranou druhých není jednoduchá a neexistuje na ni jeden univerzální návod.

Chci svrchovaný stát v rámci funkční Evropské unie, chci liberální demokracii s občanskými svobodami, chci právní stát, chci geopolitickou nezávislost na velmocích, chci zdravou a moudrou společnost a tomu přizpůsobím svoji volbu.

Politika je špína. Tohle tvrzení slýcháme tak často, až se z něj stalo téměř klišé. Politika už semlela spoustu lidí. Někteří si za svůj pád mohli sami, jiní udělali chybu, další se zapletli do nějaké kauzy.

Kdo je vlastenec ví, že jedině přátelství a družba s Ruskem zaručí České republice úplnou suverenitu, jak to ostatně potvrdila i vlastenecká, akce pořádaná právě proto, aby to dokázala...

Sháníte lékaře? A co takhle si pořídit doktora rovnou domů? Ale jakou by měl mít odbornost? Rozhodně doporučuji univerzální zaměření.

Jo. Jsem ten naštvaný, občas nerudný dědek. Stál jsem u chleba a jen jsem tu scénku zaregistroval. Realita se holt dost od pohádek liší. V obchodě (Lídl, Albert, nevím) bylo dusno.