blog.idnes.cz

Sobotu jsme zasvětili cestování. Už když jsme si s Vaškem plánovali cestu do Mexika, rozhodli jsme se, že navštívíme všechna tři tamní města, ve kterých se šampionát hraje.

Na tuto otázku sama za sebe odpovídám, že já určitě ano. To se nechlubím. To se nekaji. To přiznávám.

Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah

Studium střední školy v Kanadě láká studenty celého světa. Pro Čechy by mohlo být dostupné díky stipendiím, o která je zájem. To prokazuje nová studie.

Jak stát vzal jednoduchou myšlenku, prohnal ji byrokratickým urychlovačem částic a vytvořil dokonalý digitální skanzen. To vážně musel vymyslet trilobit.

Tak ať se kola zase točí, řekla si ta, co bumbala, když vstala zvesela, aby do sedla se zase vyšvihla.

„Pět deka šunky pro Maxíka, prosím, mladá paní,“ odpověděla mi vrásčitá drobná stařenka pokaždé, když jsem obsluhovala u pultu s uzeninami. Očka měla jako korálky a ve tváří vždy pomalý přívětivý úsměv.

Momentálně se dívám na Za pět minut dvanáct, které vysílá televize Nova. Jako hosté byli pozváni Petr Maminka a Vít Rakušan

Dnes si ukážeme, jak je náš trh velký, kolik má členů, kolik měn a jak celkově funguje. Dozvíte se množství zajímavých údajů.

Kárku jsem nikdy neměl rád. Bylo období, kdy jsem také svoje rodiče neměl rád a snažil jsem se dělat všechno přesně opačně než oni. A pak najednou přišel ten obrat: pořídil jsem si kárku.

Podnikání je normální, ekonomicky nezbytná a užitečná činnost. Konflikt zájmů normální ani užitečný není. Přesto se v debatách obě věci s obdivuhodnou vytrvalostí zaměňují a pletou, většinou s cílem konflikt zájmů ospravedlnit.

Posledních několik týdnů bylo náročných. Krevní testy nevycházely dobře, chemo se odkládalo, do toho únava a další nemoci. O to větší radost mi udělala zpráva, že jsme se umístili na třetím místě v anketě Blogerka roku!

Náš zákazník, náš pán? No, někdy to může trochu zaskřípat, ale v situaci popsané níže, to doufám nepřerostlo do fyzického násilí.

Naše svatba byla v osmnácti, narychlo, s břichem, bez tchyně. Ta řekla, že syn si bere nicku, která ho utáhla na vařenou nudli; a její starej, bez vlastního názoru, pokýval hlavou, jako když v autě na palubce tancuje plastový pes.

S úspěchem menším či větším zhusta se zabývám lecčím – obvykle nikoli váhavě, vrhámť se do toho po hlavě. Leckdy si pak hlavu léčím.