blog.idnes.cz

Ten článek je z blogu iDnes nenávratně pryč. Jmenoval se nějak tak, že „S čím může počítat vysokoškolsky vzdělaná dáma…“

Podstata problému spočívá v tom, že nyní již exporadkyně Aleše Juchelky, Jana Semancová, vlastní společnost, která žadatelům – samozřejmě za úplatu – pomáhá se získáváním evropských dotací.

Protože AI roztomilá zvířátka už dávno přestala být roztomilá. Je to digitální herpes. Chronický. Rezistentní. A šíří se rychleji než chlamydie na festivalu.

V pátek jsem přišel k Mercedesu jako slepý k houslím. Pravdou je, že jsem po dýzlu toužil ještě v době hluboké totality, když se dal litr nafty sehnat za padesát haléřů, zatímco mnohem dražší benzín stál korunu sedmdesát.

Včera jsem si po letech dal jeden díl seriálové Volhy a od té chvíle vím, že musím něco napsat směrem k dnešku...

Seděli jsme u našeho stolu v rohu, kde vzduch smrděl zvětralým pivem, chlapským potem a tou zvláštní těžkou melancholií chlapů, kteří už od života nic velkého nečekají, ale pořád doufají, že aspoň dvanáctka bude mít správný říz.

Některé věty používáme celý život, aniž si uvědomujeme, jak ovlivňují naše přemýšlení. Možná právě jazyk nenápadně rozhoduje o tom, jestli čekáme, co se stane – nebo začneme jednat.

Karneval vlády, zpočátku ještě menuet, je již nyní kvapík, ale break dance je již nedaleko. Pokračování seriálu

Voodoo pro politiky už dávno nejsou voskové figurky s jehlami. To by bylo příliš primitivní. Příliš africké. A hlavně… příliš účinné. Moderní politika si vymyslela vlastní magii: nepřetržitý komentářový rituál.

Babiš má zatím vše, co si premiér může přát: moc, většinu ve Sněmovně a voliče, kteří mu odpustí cokoli. Pod povrchem se ale hromadí problémy, které se začínají násobit. Takže kolo rulety se roztočilo, a uzavírejte sázky.

Mezi tou příkladně srovnanou korespondencí otce se nacházely také dopisy (a pomocí kopírovacího papíru zhotovené odpovědi otce) jedné další rodiny správců určitého panství s vinicemi.

Na Hanspaulce stojí zámeček, v němž sídlí Institut Václava Klause. Z jeho oken se pravidelně ozývá kritika Green Dealu, ekologických regulací a bruselské klimatické politiky. I kritika však nepochybně něco stojí.

Mobily do rukou důchodců nepatří. K čemu je požívají? K řetězovým e-mailům, k šíření dezinformací, k pomlouvání se navzájem a k odevzdávání celoživotních úspor podvodníkům.

Groteskní kabaret o tom, jak Google mapuje lidskou duši skrze 15 milionů dotazů typu „jak udělat štrúdl“ a „proč mě šéf nesnáší“.