Classic Praha

Třetí festivalový týden se na Pražském jaru ponese ve znamení velkých vokálně-instrumentálních děl, ve kterých se představí mimořádně silné sestavy pěvců: 25. května zazní podruhé v historii Pražského jara „légende dramatique“ Hectora Berlioze Faustovo prokletí se sólisty Paulem Applebym (Faust), Alexandrem Vinogradovem (Mefistofeles), Štěpánkou Pučálkovou (Markétka) a Pavlem Švingrem (Brander). …

Ve stálé expozici Českého muzea hudby se mohou jeho návštěvníci až do 28. června vydat po stopách osmi dekád jednoho z nejvýznamnějších evropských hudebních festivalů. Krátkodobá výstava „80. výročí festivalu Pražské jaro“ připomíná historii přehlídky, která už od roku 1946 formuje kulturní identitu české hudební scény a zároveň propojuje Prahu se světovou klasickou hudbou.

Písně z raného tvůrčího období Antonína Dvořáka, včetně několika dosud nevydaných kusů, najdeme na novém albu pojmenovaném „Dvořák: Early Songs“.

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora, jeden z nejrespektovanějších českých festivalů komorní hudby, vstupuje do svého 19. ročníku. Do historických prostor města opět přivede mimořádná setkání předních českých i zahraničních umělců a výrazných talentů nastupující generace a uskuteční se od 5.do 14. června 2026.

Významný český dirigent a hudební skladatel Vincenc Maixner spojil velkou část své kariéry s pražským Národním divadlem. Do opery byl angažován Karlem Kovařovicem v roce 1915 jako korepetitor a asistent a postupně se vypracoval na pozici dirigenta, kde působil až do roku 1938. V roce 1931 dirigoval pražskou premiéru Janáčkovy opery Z mrtvého domu a nově nastudoval díla jako Straussovu Elektru neb…

Britský režisér Ivo van Hove znovu dokazuje, proč patří mezi nejvýraznější osobnosti současného evropského divadla. Po úspěšném Pohledu z mostu se vrací k dramatikovi Arthuru Millerovi a jeho slavné hře Všichni moji synové. Nová inscenace, která letos získala cenu Olivier za nejlepší revival, přiváží do kin silné drama o vině, morálce a odpovědnosti jednotlivce vůči společnosti. Hlavní roli ztvár…

V Maratově ulici v Petrohradě měl dvacet let svůj domov ruský hudební skladatel Dmitrij Šostakovič. Napsal zde svá raná díla, včetně první symfonie a opery Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dnes je tu muzeum, které obsahuje jeho osobní věci, nábytek, partitury i klavír. Upomínky na slavného ruského skladatele najdeme i v Šostakovičově centru v Paříži. Po jeho stopách slavného skladatele se vypravíme…

V závěru května nabídne Classic Praha v Koncertech bez smokingu též díla Roberta Schumanna, Edvarda Griega, Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva, Ludwiga van Beethovena, Johannese Brahmse, Antonína Rejchy, či soudobých českých skladatelů.

Norský dramatik a básník Henrik Johan Ibsen je považován za zakladatele realistického dramatu. Je vnímán jako nejvýznamnější norský spisovatel a s ohledem na to, že témata jeho děl jsou stále aktuální, zůstává jedním z nejhranějších světových dramatiků. Zemřel před rovnými 120 lety.

Praha se na začátku června znovu promění v laboratoř pohybu, sdílení a současného performativního umění. Třetí ročník mezinárodního symposia DANCETOPIA proběhne od 5. do 8. června 2026 a během čtyř dnů nabídne intenzivní program performancí, workshopů, diskusí i neformálních setkání s domácími a zahraničními umělci. Hlavním centrem festivalu bude Goethe-Institut, část programu se odehraje také v …

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní, písňové i scénické. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů. Píše i hudbu pro filmy Jiřího Stracha.

Beethoven, Smetáček, Netopil. To jsou hlavní pilíře nadcházející sezóny Pražských symfoniků. Kromě obvyklých orchestrálních řad čeká příznivce Pražských symfoniků také obvyklá plejáda komorních řad; Stará hudba, Komorní hudba, Světová klavírní tvorba či Varhanní recitály.

Slavný český malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista Adolf Born s nezaměnitelným výtvarným stylem proslul zejména svými groteskními postavami, fantastickými zvířaty a nostalgií po časech rakousko-uherské monarchie. Vstoupil ovšem i do světa filmu, divadla a opery. Zemřel před deseti lety.

V potemnělých pasážích meziválečné Prahy se mísí cigaretový kouř, jazz, kabaretní smích i pach strachu. Město tančí, baví se a nechce slyšet, že se kolem něj pomalu stahují mračna. Právě do této neklidné atmosféry vstupuje nová divadelní adaptace Hříšných lidí města pražského, která bude mít světovou premiéru 30. května v pražském divadle ABC. Legendární příběhy Jiřího Marka se vůbec poprvé přeso…