„Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo v celé republice zaznamenáno 1 567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014,“ uvedla Gabriela Dobruská, koordinátorka programu Čapí hnízda z České společnosti ornitologické. 

V roce 2021 se čápům dařilo také v Ústeckém kraji, rozmnožil se hned na několika místech. Jedno mládě hlásili dobrovolníci z Duchcova, z umělé hnízdní plošiny. Také v Chabařovicích bylo jedno k vidění. 

V čapím hnízdě v Zooparku Chomutov našli ošetřovatelé neobvyklou sbírku věcí.
Neobvyklá sbírka: Z čapího hnízda v Zooparku Chomutov vytáhli celou garderobiéru

V regionu mají čápi oblíbená místa. Přesto stále platí, že Ústecký kraj patří k těm s nejmenším výskytem, naopak nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji. 

A jak si čápi vybírají svá hnízdiště? Mají raději nižší polohy, otevřenou krajinu, v blízkosti bývá vodní plocha, louky, pole, tam všude si obstarávají potravu. „Míří tam, kde mají potravní nabídku. Také tam musí být vhodné místo na zahnízdění, tedy nějaký komín nebo jiné vyvýšené místo,“ vysvětlil Jaroslav Bažant, ornitolog mosteckého muzea. 

V některých hnízdech bylo letos dokonce více přírůstků. Například v Lenešicích na komínu u školy dvě mláďata. Tři na sloupu s hnízdní plošinou ve Veselém na Děčínsku, dokonce čtyři mláďata byla v hnízdě na vzrostlém stromě v chomutovském zooparku, nedaleko vchodu do areálu. Další hnízda pozorovali dobrovolníci v Klášterci nad Ohří, České Kamenici, Dobrné a v dalších lokalitách. 

Čápi se i letos vrátili na hnízdo ve Veselém.
Přilétli i letos. Čápi obsadili hnízdo ve Veselém

Lidé v celé republice zaznamenali hnízdění na 571 hnízdech, což je meziroční nárůst o 80 hnízd. Se sledováním hnízd pomáhá odborníkům veřejnost. Dobrovolníci monitorují hnízda a data pak předávají ornitologům. 

Projekt Čapí hnízda běží už od roku 2014. Veřejnost svá pozorování předává pomocí internetových stránek birdlife.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Dobrovolníci mapují, kdy je hnízdo prázdné, kdy přiletí první čáp, připojují informace o tom, když je pár kompletní. Sledují i další chování ptáků, například páření, sezení na vejcích, ale také vylíhnutí mláďat a později odlet čápů. „Kromě data příletu čápů a začátku hnízdění jsou nesmírně důležité i údaje o přítomnosti velkých mláďat, bez nichž nemůžeme vyhodnocovat úspěšnost hnízdění,“ pokračovala Dobruská z České společnosti ornitologické. 

Pomohl i covid

V roce 2021 se do pozorování zapojilo 1008 čapích detektivů z řad veřejnosti. Svou roli v tom možná sehrál i covid. Češi více zůstávají v tuzemsku, hledají náplň pro své výlety. A jednou z možností je pomoc ornitologům. Nejcennější jsou pro experty opakovaná pozorování. „V letošním roce jsme poprvé překonali hranici tisícovky zapojených dobrovolníků. Za poslední tři roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil. To nás moc těší, protože jen díky spolupráci příznivců čápů z celé republiky je možné zjistit údaje o dění na hnízdech, které bychom jinak detailně získávali jenom těžko,“ řekla Dobruská. 

Čápi v Lenešicích na Lounsku.
Čapí detektivové v kraji sledují hnízda, pomáhají odborníkům

Spolupráci s veřejností si odborníci pochvalují. „Samozřejmě to moc pomáhá. Může tak být zmapováno mnoho míst, ornitologové nemohou být všude a tato data jsou hodně cenná,“ potvrzuje Jaroslav Bažant. 

Čápi přilétají v průběhu března a dubna, později hnízdí a sedí na vajíčkách. Těch bývá od dvou do pěti, ptáci na nich sedí přes měsíc. V péči o vajíčka i při následném krmení mláďat se oba rodiče střídají. Koncem léta čápi opět odlétají do teplých krajin. 

„Čápi jsou věrní ptáci, většinou spolu řadu let hnízdí stejné, osvědčené páry. Když se ale jednomu něco stane nebo prostě nepřiletí, nedělá jim problém zahnízdit s jiným,“ vysvětlil Bažant.