Kde vylepšit Prahu? Pocitová mapa naznačila, která místa lidem v metropoli vadí
Rušná křižovatka u Národního divadla jako dopravně nebezpečné místo, případně Kampa jako oblast, kde lidé tráví svůj volný čas. Hlavní město představilo výsledky takzvané pocitové mapy, v níž lidé označovali místa od Prahy 1 po Prahu 22, se kterými jsou spokojení, nebo která by naopak chtěli vylepšit. Zpětnou vazbu poskytlo od května do září 6000 lidí, kteří online vložili 100 tisíc námětů.
Pocitové mapy pro jednotlivé městské části od Prahy 1 po Prahu 22 tvoří změť různobarevných koleček. Označují například místa nebezpečná, zanedbaná, ta, kde by lidé chtěli více zeleně, ale i ta, kde tráví volný čas a rádi by je ukázali návštěvám odjinud.
Kategorie pocitové mapy
- Zde trávím volný čas
- Zde bych to ukázal/a návštěvě odjinud
- Zde je zanedbané místo
- Zde se necítím bezpečně
- Zde je dopravně nebezpečné místo
- Zde jsou problémy s parkováním
- Zde bych rád/a víc zeleně
- Zde je často přeplněná nádoba na odpad
„Mezi hlavními tématy nechyběla bezpečnost, doprava, zeleň, ne/příjemný pocit z místa, parkování, ne/zanedbanost místa a odpadové hospodářství. Uživatelé své pocity z místa mohli doplnit i komentářem,“ upřesňuje pražský Institut plánování a rozvoje.
Mapu si může prohlédnout každý, kdo má počítač nebo chytrý telefon. Stačí si na daném webu vybrat městskou část, která ho zajímá. Pomocí panelu na pravé straně si pak může dokonce zvolit konkrétní téma. Pokud si vybere jedno, ostatní se mu pro přehlednost skryjí.
„Čím více bodů se v místě nachází, tím je vnímání místa intenzivnější, tedy například na území Prahy 4 ve vrstvě ‚Zde bych to ukázal/a návštěvě odjinud‘ si velké množství lidí přeje provést svoji návštěvu po okolí Branických skal,“ poukazuje Institut plánování a rozvoje.
Může si také vyfiltrovat odpovědi podle věku nebo pohlaví respondentů. A vpravo dole pak najde souhrnnou zprávu s podobnějšími výsledky.
Mapu chtějí využít jak jednotlivé radnice, tak třeba i Technická správa komunikací nebo policie.
Informace v mapě
Pocitové mapy jsou běžným nástrojem, pomocí kterého se města snaží zjistit, jak se lidem na daných místech žije a co by se dalo zlepšit. „Jde o nástroj pro zpětnou vazbu od veřejnosti směrem k městu a městským částem,“ uvedl v květnu při představování projektu pražský radní Adam Zábranský (Piráti).
Prahu čeká perný rok. Kromě opravy druhé části Barrandovského mostu by měla začít i stavba metra D
Číst článek
Zkušenost s mapou už má třeba Praha 10. „Využili jsme ji před rokem a půl při tvorbě udržitelného plánu rozvoje Prahy 10. Získali jsme užitečná data, kde se lidé cítí dobře, kam by pozvali návštěvu, nebo naopak, kde se necítí bezpečně, což posloužilo i policii,“ uvedla před časem starostka Prahy 10 Renata Chmelová (Vlasta).
Podle Evy Ešnerové, expertky na participační plánování, jde o nástroj, který má opravdu smysl.
„Je důležité mít informace takto zanesené do prostoru, do mapy, nejen ve formě textu nebo dotazníku,“ vysvětlila.
Kromě Prahy v minulosti využila mapu i jiná města. „V posledním roce jsme to využívali například na sídlišti v Mostě nebo na náměstí v Příbrami,“ vyjmenovala Ešnerová.
