Pokud si šlo na něco v roce 2021 nestěžovat, byly to televizní seriály. Producenti na všech digitálních i terestriálních frontách nepolevili v zásobování publika seriálovými počiny. Ať už to byla pokračování těch osvědčených nebo seriály nové. Přinášíme výběr deseti nejlepších. Do Top 10 se letos dostal například první britský seriál o epidemii HIV/AIDS v Británii, který je radostnější, než by téma napovídalo, zasunutý počin novozélandského krále indie filmu Taiki Waititiho o dospívání v indiánské rezervaci, vesmírná soap opera z alternativní studené války nebo srbská série o zatýkání Slobodana Miloševiče.
1. Je to hřích (It’s a Sin): „Když se ohlížím za svým životem / Je to vždycky s pocitem studu / Vždycky jsem mohl za všechno / Protože všechno, co toužím udělat / Je jedno kdy, kde nebo komu / Má jedno společné / Je to hřích,“ zpívá v úvodu hitu It’s a Sin skupina Pet Shop Boys. Právě z ní si autor seriálu Russel T Davies vypůjčil název. Není to ale jen cesta, jak do něj chytlavě dostat popový étos „osmdesátek“. Pet Shop Boys se – stejně jako třeba Boy George – odmítali v konzervativní Británii 80. let stydět za svou homosexuální orientaci. Vystoupili ze systémového stínu do mainstreamu. Název je tak symbolický a píseň funguje v kontextu děje jako kulturní komentář. Podobně o svoji identitu bojuje pětice hrdinů energetické série, která je plná radosti, přestože se nad ní vznáší smrt. Davies vyšel ze své zkušenosti a prožitků a ze zkušeností svých přátel z londýnské gay scény zasažené HIV/AIDS. Seriál sleduje kamarády, kteří spolu sdílejí byt, někdy postel a jeden divoký večírek za druhým. Jednoho dne ale do jejich životů vstoupí „vzácný typ rakoviny“ a lidé začnou mizet. Pro Daviese je tak minisérie osobní a emotivní projekt – a intenzivní emoce a empatii vůči postavám se mu daří přenést i na diváka. Ten se díky němu ocitá uvnitř specifické, uzavřené a pro někoho svou hedonistickou sexualitou (byť podmíněnou dobovou politikou gay scény) možná stále šokující komunity. Davies nechává ožívat vzpomínky i dobu. HIV pozitivní nejsou těla definovaná nemocí, ale někým milovaní lidé. Nechává zaznívat hlasy z okrajů a dokáže, že jim nasloucháme . Je přitom úplně jedno, jestli jim plně rozumíme, jak tvrdí. Přijetí většinovou společností není relevantní. Relevantní je však kritika těch, kteří ani tváří v tvář tragédii, již způsobují, nejsou ochotni připustit, že by se mohli mýlit. Že by to mohli být oni, kdo hřeší.
2. Bílý lotos (The White Lotus): Jen málokomu se tak nenápadně, s vtipem a přitom krutě podařilo postihnout jednu část unikavého fenoménu jménem americká „rozdělená společnost“ jako Mikeu Whiteovi. Název odkazuje k luxusnímu havajskému resortu, kde horním desíti tisícům s úsměvem na tváří slouží ti ostatní. Zaměstnanci vítají z břehu přijíždějící novou skupinu VIPs – emočně labilní dědičku, která jede rozprášit na ostrov popel své nenáviděné matky, bohatého realitního makléře s novomanželkou, rodinu jedné z nejmocnějších žen technologického byznysu. Za týden bude jeden z nich ležet v rakvi. K odpovědi „kdo“ se White propracovává přes stále znepokojivější a absurdnější interakce mezi sebestřednými hosty a personálem. Zdánlivé krimi se rychle mění v satiru o socio-ekonomických nerovnostech. O tom, jak a kolik si ultra-bohatí privilegovaní lidé s automatickou samozřejmostí nárokují ty, kteří měli méně štěstí. Jak je využívají k řešení vlastních problémů, jež povětšinou nevycházejí z reality, ale z jejich hlavy. Nerovnosti se přitom příznačně rýsují i uvnitř skupinek „důležitých“. Seriál kolotá mezi komedií a stupňujícím se nepohodlím, kde proti sobě stojí peněženky, světonázory i generace. White v žánru satiry chytře zachycuje i existující napětí v současné americké společnosti týkající se třídy, rasy nebo generačních proměn.
3. Reservation Dogs: Indiánská rezervace v Oklahomě, kde svérázný duch neslavně padlého bojovníka (chtěl zaútočit na generála Custera, ale klopýtl mu kůň a zlomil si vaz) udílí rady, ale jinak tu chcípl pes. Alespoň z pohledu čtveřice dospívajících kamarádů, kteří mají plán se z „vesnice“ dostat do slunné Kalifornie. Na cestu si našetří krádežemi a dalším svérázným podnikáním. Jenže cesta na vysněný „západ“ stojí víc než peníze. Novozélandský miláček Hollywoodu Taika Waititi spojil síly se Sterlinem Harjem a zanořil se do komunity původních obyvatel Ameriky přes pouliční tlupu teenagerů, která se stane gangem proti své vůli. I ledacos dalšího je jinak. Tradiční příběh o hledání identity a rozporuplných dramat dospívání v kontaktu s tragédií je rozehrán s absurdním humorem i nečekanou dojemností jako součást legend, tradic a pohnuté historie původních obyvatel Ameriky. V jednu chvíli sice rezervací projede duo seniorů, kteří se obligátně pohádají nad genocidou (historická křivda vs. indiánská kasina), ale Reservation Dogs nejsou káravou lekcí z historie. Jejich autorům se na zdánlivě ohraném terénu výjimečně dobře daří něco mnohem těžšího. Pootočit perspektivu a měřítka. Pohled ani logika „bílého muže“ tu prostě neplatí.
4. Great British Bake Off (12. řada i všechny před ní): Báječné excentrické svetry herce a hudebníka Noela Fieldinga. Dvojsmysly komika Matta Lucase a všechny dorty, koláče, makrónky a croissanty pod sluncem. Nejkomfortnějším televizním světem, do něhož se dalo v roce 2021 unikat, byla pekařská reality show. Odstartovala na britských ostrovech v roce 2010 a mezitím se rozrostla do globálního fenoménu s lokálními verzemi a oddanými diváky, u nichž vyvolává podobnou závislost jako cukr. Patří do trendu nekonfrontační láskyplné televize nabízející protiváhu stresujících seriálů zabydlených morálně ambivalentními anti-hrdiny bojujícími o moc v té či oné podobě. Největší drama tu je, jestli nakyne těsto, amatérští pekaři dobře odhadnou délku pečení a jak impozantní se jim podaří vykouzlit na závěr každého dílu „showstopper“ – výjimečný pekařský počin, kde se představivosti meze nekladou. Na rozdíl od starších agresivních reality show typu MasterChef se tu nesoutěží o peníze v neoliberálním konkurenčním boji. Peče se v přátelské atmosféře stanu vztyčeného uprostřed idylického venkova. Záběry do kuchyně v pastelových barvách střídají prostřihy na zurčící vodu a veverky. Dá se tomu vytýkat problematická ideologie konstruující iluzi harmonické netřídní Británie, ale nešť. K televizi dobrých pocitů je nejlépe zasednout s šálkem čaje.
5. Larry, kroť se (Curb Your Enthusiasm): Scenárista, stand-up komik a televizní producent Larry David stál v devadesátých letech za sitkomovým fenoménem Seinfeld. Jedním z komerčně nejúspěšnějších seriálů vůbec, který vytvořil spolu s Jerry Seinfeldem. Léta byl mužem za scénou. V roce 1999 nicméně nabídl HBO pilotní díl nazvaný Larry David: Curb Your Enthusiasm, který vycházel z podobného principu jako Seinfeld. Sledoval osud „fiktivní“ verze Larryho Davida, který si užívá finančně zabezpečený život po Seinfeldovi v Los Angeles se svými přáteli (stejně jako Seinfeld sledoval komika Jerry Seinfelda a jeho newyorské přátele). Hodinová epizoda vedla následně k seriálu Larry, kroť se. Letos se vysílá už jedenáctá řada. Larry David a jeho improvizační komedie trapnosti přitom zraje jako víno. Zdrojem humoru jsou nedorozumění, sociální přehmaty a zdánlivá faux pas, kterých se svérázný (nyní) sedmdesátník dopouští. Dostává se do bizarních a zapeklitých situací. Někdy nešťastnou náhodou, někdy jim jde naproti. S gustem a tvrdohlavostí konfrontuje svět (podle něj) nelogických pravidel a konvencí. Hranice mezi sociální idiocií a osvobozeným vnímáním světa je tu hodně tenká. Jednu věc totiž dělá seriál bravurně: podvrací očekávání. K tomu navrch přidává židovský fatalistický humor. Larry David je ve své práci tak dobrý, že pronikl i do amerického pop-kulturního slovníku. Výraz „chvilka Larry Davida“ je zkratkou pro neúmyslně vytvořenou společensky trapnou situaci. Mentální nepohodlí při sledování zaručeno. Stejně jako úlevný smích a příklon k misantropii.
6. For All Mankind: Seriál, který vás mohl snadno minout, ale byla by to škoda. Na povrchu zdánlivě další konvenční drama poháněné nostalgií po studené válce. Po druhé epizodě regulérní závislost. Píše se rok 1983 a Američané žijí na Měsíci. Zatím jich je jen pár, ale NASA má velké plány. Stejně jako soutěživý a nebezpečný Kreml, který v tichosti rozbil základnu za jedním z měsíčních kráterů. Vesmírné závody mezi Spojenými státy a SSSR se dostaly do nové fáze - a s ní i do alternativní historie. Idealismus spojený s dobýváním vesmíru v první řadě (zachycovala roky 1969 - 1974) ve druhé výrazně potemněl. Hlavním motivem je, jak vesmírný program zapojit do vojenských plánů a zbrojení. Protože nepřítel nikdy nespí. A někdy je nepřítel ve vlastním táboře. For All Mankind oproti první sérii zvolnil a pomalejší tempo umožnilo rozvinout psychologii postav na pozadí velkolepého dobývání vesmíru, které se ubírá nečekanými směry. Velké dějiny letů do kosmu a strategií NASA i Hvězdného městečka se proplétají s osobními příběhy astronautů a jejich rodin. Nešetří se akcí ani emocemi. Zároveň ale rozhodnutí některých postav brání přílišné sentimentalitě. Nečekané zvraty i vztahové zákruty dávkují soap operu se seriózním dramatem v přesném poměru. Nemalá část diváckého potěšení pak pramení z fantazírování o budoucnosti, která je potenciálně zářná a zároveň unikavá kvůli nevyhnutelné přirozenosti lidské rasy.
7. Rodina (Porodica): Boj o moc i o politické trůny v bývalé Jugoslávii. V hlavní roli Slobodan Miloševič – srbský nacionalista a jugoslávský prezident – a jeho skutečná rodina. Dějství tři dny roku 2001 vedoucí k jeho zatčení krátce po prezidentských volbách, které vyhrál Vojislav Koštunica a jejichž výsledek se pokusil Miloševič zfalšovat, aby se vyhnul soudu v Haagu pro válečné zločiny. Čelil dlouhému seznamu obvinění v souvislosti s genocidou a zločiny proti lidskosti během války v bývalé Jugoslávii. Hrozilo mu doživotí. Dramatické mezinárodní pozadí slouží režisérovi a autorovi projektu Bojanu Vuletićovi k rozehrání spekulativního dramatu o tom, co se asi odehrávalo za zdmi a v okolí prezidentského paláce, kde se Miloševič zabarikádoval. A odkud tahal za nitky své mocenské hry v armádě, parlamentu, médiích. Právě přes média Vuletić do velké míry vypráví. Intimní drama jedné rodiny zrcadlí drama zkorumpovaného systému, o jehož přerod k civilizované demokracii se pokouší jedna část politiků. Druhá chce starou realitu a národní mýty. Jiný pohled na dějiny Balkánu, které máme za dveřmi, ale často do nich nevidíme. Srbský seriál byl zatím uveden jen na festivalu Serial Killer, kde získal cenu pro nejlepší seriál střední a východní Evropy, ale už jej zakoupila do vysílání Česká televize.
8. Nečekaný vrah (The Unlikely Murderer): Poslední únorový den roku 1986 ukončilo několik ran z pistole život švédského premiéra Olafa Palmeho. Politik se vracel s manželkou z kina, když jej na jedné ze stockholmských ulic zastřelil dodnes neznámý vrah. Palmeho vražda se během uplynulých pětatřiceti let stala zdrojem řady teorií a spekulací, stejně jako knih. Jednu z nich napsal novinář Thomas Pettersson a na základě nových informací označil za hlavního podezřelého nenápadného padesátníka Stiga Engströma, který se pohyboval v době vraždy kolem místa činu. Jeho výpovědi se lišily od výpovědí ostatních svědků, policii i média aktivně během let zásoboval různými verzemi o svém podílu na pokusu o záchranu postřeleného Palmeho a honu na vraha. Když ho za hlavního podezřelého označil loni v červnu i prokurátor, byl už Engström – grafický designér v pojišťovací společnosti Skandia – po smrti. Vyšetřování tak bylo uzavřeno s tím, že nejde soudit mrtvého. Záhada tak trvá, i když Petersonova kniha vykresluje svého podezřelého přesvědčivě. Stejně jako stejnojmenný švédský seriál, který z ní vychází. Vrah je od začátku známý, byť i tady občas seriál zastírá. Tvůrci se soustředí na důvody, které ho k jeho činu (možná) vedly. Detailně rekonstruují zpackané vyšetřování, osudový večer i události, jež mu přecházely. Půl hodinu i dvacet let před výstřely. Pohyb v čase umožňuje prokreslit psychologický profil, měnit tón a vést vyprávění do čím dál tím depresivnějších a nečekaných poloh. Vnést něco nového do hodně prochozených cest žánru true crime není snadné. Tvůrcům Nečekaného vraha se to povedlo.
9. Veliká (The Great): Seriál, u něhož si lze v jeho hodnocení pohrávat s názvem. Anglické slovo „great“ může znamenat nejen veliká, ale i skvělý. A jazýček je možné posouvat epizodu od epizody na škále skvělý/míň skvělý/možná ne tak úplně skvělý. Jako celek si však kostýmní, rozkošně vulgární komedie ze dvora carevny Kateřiny Veliké, která svrhla svého chotě Petra III. a ujala se vláda nad ruským impériem, místo ve výběru zaslouží. Třeba díky komediálnímu načasování, nekonvenčnímu humoru, dialogickým přestřelkám, cynismu, v nadsázce podané absurditě ruské reality nebo hereckým výkonům. Hlavně Elle Fanning a Nicholase Houlta coby titulní panovnice a jejího hedonistického, dětinského a zároveň brutálního chotě. Podstatné je, že nejde o historicky věrný seriál - jak naznačuje hvězdička u názvu odkazující k poznámce „občas podle skutečných událostí“. Australský scenárista Tony McNamara, který se podílel na filmu Favoritka, si realitu a reálie ze života panovnice vládnoucí Rusku v 18. století zručně ohýbá podle komediálního mustru, kde vedle sebe existují sekání hlav a carské cunnilingy. A pro anti-monarchisty do mixu k dvorským intrikám přidává satirický portrét aristokracie i feministickou zprávu v příběhu silné hrdinky.
10. Industrie (Ivo Bystřičan): Nejlepší loňský počin České televize. Dějiny průmyslu a dělnictva v českých zemích od manufaktur 18. století přes první republiku a socialistickou plánovanou ekonomiku až k továrnám v globalizované současnosti. Místo výjimečných jedinců jako třeba Tomáš Baťa, které si dějiny nejvíce pamatují, se dokumentarista Ivo Bystřičan zaměřil na ty, bez jejichž fyzické síly a práce by žádné dějiny průmyslu nebyly – dělníky. Sleduje přitom obecnější linky, jako je zrod moderního kapitalismu, role státu ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i proměnlivé socio-politicko-ekonomické okolnosti, jako je sociální mobilita, zrod odborů nebo dějiny uhlí a železnice. Komplexní téma je podané lehkou rukou, ale bez zjednodušování. Výpovědi historiků doplňují rešerše, archivní záběry nebo hravá animace dokreslující, co není možné ukázat jinak. Detail se prolíná s velkým celkem. Vyprávění odhaluje i skryté vztahy třeba mezi průmyslovou revolucí a nárůstem alkoholismu. Nebývale sociálně vnímavý autorský přístup drží pohromadě promyšleně gradující příběh napříč staletími, který je stále aktuální a nekončí. Nevolnictví v manufakturách a práce v Amazonu k sobě mají blíž, než bychom si chtěli připustit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
