DOBROVOLNICE Lucie Mátlová přebírá cenu Dobroch z rukou hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka. Přihlíží ředitelka Oblastní charity Jihlava Hana Fexová. Foto: Oblastní charita Jihlava
Jeden z listopadových večerů patřil v sále jihlavského Hotelu Gustav Mahler Dobrochům. Právě tak se nazývá ocenění, které Oblastní charita Jihlava uděluje těm dobrovolníkům z Jihlavska, kteří byli nominováni za svoji práci institucemi působícími v sociální oblasti.
„Nominace vznikly tak, že z těch zařízení, v nichž dobrovolníci pracují, napsal buď vedoucí zařízení, nebo kontaktní osoba, která má dobrovolníky na starost, proč daného člověka nominuje,“ vysvětluje Roman Mezlík, hlavní koordinátor dobrovolnictví Oblastní charity Jihlava.
V rámci 15. ročníku Dobrocha bylo oceněno 20 dobrovolníků. Nominovaly je organizace Domov Ždírec, Denní a týdenní stacionář Jihlava, Domov Stříbrné terasy Jihlava, Nemocnice Jihlava, Centrum U větrníku Oblastní charity Jihlava, domácí hospic Bárka nebo Život 99.
Oceněny byly také individuální dobrovolnické aktivity, ocenění získali i čtyři pejskové, kteří pomáhají v rámci canisterapie.
Cenu Dobroch získala též devítka koordinátorů Tříkrálové sbírky v různých místech Jihlavska. Jde o celonárodní sbírku organizovanou Charitou ČR a v ní sdruženými lokálními charitami. Navazuje na tradici koledování na Tři krále (6. ledna). Jejím hlavním účelem je pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším sociálně potřebným skupinám lidí zejména v regionech, kde sbírka probíhá. Část výnosu bývá určena také na humanitární pomoc do zahraničí.
Naprosto většinu z dvou desítek letošních oceněných Dobrochů tvořily ženy, kterých bylo oceněno 19.
„Věkově je to ale velmi různé. Hodně je mezi dobrovolníky třeba studentů, ale máme i lidi v důchodovém věku, maminky na mateřské dovolené nebo lidi, kteří chodí normálně do práce. Není tam vyloženě nějaká skupina, která by byla věkově dominantní,“ zamýšlí se Roman Mezlík.
Samotné získání zájemců o dobrovolnickou práci není podle jeho zkušenosti až tak těžké. „Hlásí se pořád a my jsme vlastně centrum, které to vše koordinuje a dává dohromady,“ vysvětluje.
Problematické je však podle něho v současné době následné uplatnění dobrovolníků. Vinou různých restriktivních opatření totiž nemohou nastoupit do domovů seniorů, do nemocnic a všude tam, kde je právě osobní kontakt nejdůležitější a kde jsou potřební nejvíc.
„Některá zařízení omezují návštěvy i nad rámec daných nařízení, a to se pak třeba týká i těch dobrovolníků. Ti jsou připravení, ale nemohou tam jít,“ popisuje Mezlík.
Covid zavřel brány, vytrvalci zůstávají
Covidová doba přitom trvá už přes rok a brání dobrovolníkům v jejich práci.
„Když to loni v březnu začalo, naše krizové centrum se zabývalo jen tím, že vyřizovalo požadavky lidí, z nichž nikdo v té době nevěděl, co bude, jak bude, báli se vyjít ven. Tehdy se nám přihlásila řada dobrovolníků, měli jsme jich asi 150, rychle se našli. Zařizovali lidem nákupy, šili roušky a takové ty věci, které se v té době řešily,“ ohlíží se koordinátor R. Mezlík.
Vlna jednorázového dobrovolnictví posléze opět pominula. Dobrovolníci, kteří obdrželi ocenění Dobroch, ovšem patří k těm stálým a vytrvalým.
Z letošních oceněných vyzdvihuje Roman Mezlík mimo další např. akademickou pracovnici Katedry sociální práce VŠ polytechnické Jihlava Janu Gabrielovou.
Ta už tři roky pracuje se seniory v organizaci Život 99 při aktivním trénování jejich paměti. Navštěvuje také seniory v domově Stříbrné terasy, pravidelně pomáhá při potravinové sbírce nebo při akci Koláč pro hospic. „Je na ni spolehnutí, je to člověk, který když něco slíbí, tak to platí,“ oceňuje dlouhodobou práci J. Gabrielové Roman Mezlík.
Jak pro JL uvedla sama Jana Gabrielová, je na základě vlastní zkušenosti přesvědčena o tom, že dobrovolnická činnost je obohacující nejen pro osoby, s nimiž dobrovolníci spolupracují, ale i pro samotné dobrovolníky.
Význam dobrovolnictví tedy podle jejího názoru spočívá v tom, že dobrovolníci poskytují pomoc těm, kteří to potřebují, a zároveň oni sami z toho něco získávají, např. dobrý pocit z toho, že někomu pomohli, nové kontakty, zkušenosti a zručnosti.
„Když to tedy shrnu, tak díky dobrovolnickým aktivitám je ve společnosti více spokojených lidí,“ komentuje Jana Gabrielová smysl dobrovolnictví.
A proč se dobrovolnictví věnuje ona sama? „Protože mě to baví a vidím v tom smysl. Na každou hodinu trénování paměti se těším. A když vidím, jaká je dobrá nálada mezi účastnicemi a jak se navzájem podporují, tak mě to motivuje v tom pokračovat i nadále,“ uvažuje.
Další přínos vidí Jana Gabrielová ve vzájemném zprostředkovávání nových informací: „Takže nejen já tím, že si pro ně připravuji aktivity, ale i účastnice mě informují, jakých akcí se zúčastnily, kde byly na výletě a jak se kdysi žilo. A ještě je to úžasné také v tom, že mezi námi není jazyková bariéra a že mi účastnice rozumí, když hovořím slovensky.“
Vedle toho se J. Gabrielová na půdě jihlavské polytechniky v posledních letech významnou měrou podílela na přípravě a realizaci unikátního multidisciplinárního projektu, který hledá a zavádí nové přístupy, metody a technologie v oblasti diagnostiky a korekce sluchových vad u seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb.
Výstupem z projektu je mj. speciální metodika pro práci s klienty, která je již nyní využívána v některých zařízeních sociálních služeb na Vysočině, a mobilní aplikace pro základní screening sluchových vad.
Když se do toho pustíte, už to jede!
Mimořádnou práci mezi koordinátory Tříkrálové sbírky odvedl podle koordinátora R. Mezlíka v uplynulých letech např. P. Petr Balát, farář katolické farnosti v Brtnici.
„Dříve jsme měli v Brtnici čtyři pokladničky někde v prodejnách a výtěžek pro sbírku byl do deseti tisíc korun. A teď už je tam přes sto tisíc. Pan farář nejenom, že organizuje, ale sám i chodí jako koledník. Sbírku tam pozvedl na neuvěřitelnou úroveň,“ vyzdvihuje R. Mezlík.
Být dobrovolníkem, udělat něco pro druhé jen tak, nezištně, není podle samotného P. Petra Baláta snadné. Zvlášť začátky jsou náročné.
„Vzpomínám si, když jsme v lednu 2013 začínali s Tříkrálovou sbírkou úplně od základů, tak mi dokonce někdo říkal: Pane faráři, to není dobrý nápad, chodit v Brtnici dům od domu. Tady jsou zlí lidé!“ vzpomíná kněz.
Pustit se do akce, jaká v Brtnici předtím nebyla, namotivovat sebe i další lidi – to podle něho bylo trochu jako David proti Goliášovi.
„Ale když už se do toho pustíte, už to jede! Chce to osobní nasazení. Nemůžu jenom říct: Běžte, udělejte sbírku. Ale sám se vydám do ulic, do mrazu, kytaru a pár dětí s sebou. Takhle to může přitáhnout i další,“ uvažuje brtnický farář.
Dnes se podle jeho zkušenosti lidé v Brtnici na tříkrálové koledníky těší, dávají jim sladké odměny, počítají s nimi a těší se na ně. Dokonce mu prý někteří vyčinili: „Proč jste k nám letos nepřišel? Loni jste tu byl!“
Podle zkušenosti P. Petra Baláta přináší dobrovolnictví velkou radost, pocit uspokojení z toho, že jsme pomohli dobré věci.
„Často to chce nějakého akčního člověka, který strhne ty ostatní. Jakmile už se k dobrovolnictví někdo dostane, už ho to chytí a sám má zájem. Jako to kotě, kterému dáte čumáček do mlíčka – když ochutná, už chce pít dál,“ říká kněz brtnické farnosti.
Večer plný swingu
Samotné poděkování dobrovolníkům a předávání ocenění Dobroch bylo v polovině listopadu pojato jako páteční taneční večer se skupinami The Half a The Shots. Akce v Hotelu GM se konala za podpory města Jihlavy, organizovalo ji Dobrovolnické centrum Oblastní charity Jihlava.
Moderátorka Hela Dvořáková pozvala k mikrofonu ředitelku Oblastní charity Jihlava Hanu Fexovou, hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka, jihlavského radního Daniela Škarku a hlavního koordinátora dobrovolnictví Romana Mezlíka.
Všichni řečníci zdůraznili velký význam dobrovolnické sociální práce a poděkovali letošním Dobrochům. Předávání ocenění pak předcházel i swingový workshop.
I přes zpřísněná covidová opatření dorazilo po kontrole bezinfekčnosti na Dobrochovu tančírnu okolo stovky účastníků. Právě s ohledem na komplikace spojené s pandemií nemoci covid-19 se letos organizátoři rozhodli ocenit všechny nominované a nepřistoupili k tradiční volbě Dobrocha roku 2021.
A hlásí se další…
Spousta z dobrovolníků podle R. Mezlíka v současné covidové době musela přerušit činnost. Čekají na to, až se vše zase otevře a bude jim umožněna jejich práce.
„Ale nejsme si jistí, jestli úplně všichni po roce zase začnou dělat,“ uvažuje Mezlík, „dostudovali, jdou třeba někam jinam, mají jinou práci, jiné starosti. Až se dá situace do normálu, jestli vůbec někdy, není to asi tak, že zůstanou úplně všichni.“
Hlásí se nicméně i noví. „Každý týden mám někoho, kdo by měl o dobrovolnictví zájem,“ dokládá koordinátor Mezlík. Poděkování podle něho náleží všem dobrovolníkům - těm, kteří se 15. ročníku Dobrocha zúčastnili, ale i těm, kteří nemohli dorazit, ale vykonávali po celý rok obětavou a nezištnou pomoc.
„Současný svět ukazuje spíše zájem o sebe a pohodlí společnosti, a tak je potěšující, že se najdou stále lidé, kteří ve svém volném čase chtějí pomáhat druhým. Tito lidé svou dobrovolnickou činnost konají rádi a srdcem, ale i jim se sluší oficiálně poděkovat a ocenit je,“ dodal koordinátor Roman Mezlík při letošním jihlavském vyhlašování Dobrochů.
Diskuze k článku