„Když jsme nedávno jednali o odnětí čestného občanství Konradu Henleinovi (sudetoněmecký politik a nacista – pozn. red.) a probíral jsem se seznamem čestných občanů, tak mě dost překvapilo, že tam Karel Kryl není,“ vysvětlil Klein s tím, že inspirací mu byla i Kroměříž, kde od roku 2014 dokonce mají muzeum Karla Kryla.
Spojil se s Karlovým bratrem Janem, také písničkářem, který návrh schválil. Klein ještě chce nechat vyrobit slavnostní certifikát, který by oficiálně dostali novojičínští příbuzní Karla Kryla.
„Také by bylo vhodné ve městě uspořádat setkání lidí, kteří Karla znali,“ podotkl Klein, jenž počítá i s viditelnějším připomenutím autora známých písní, jako jsou Bratříčku, zavírej vrátka, Veličenstvo Kat nebo Morituri te salutant. „Současné artefakty ve městě mi připadají nedůstojné,“ poznamenal Klein.
V Novém Jičíně se Karla Kryla týká malá pamětní deska v Janáčkových sadech, fontánka ve tvaru kytary poblíž autobusového nádraží a je po něm pojmenovaná ulice, kde však už nestojí žádný bytový dům. Ve druhé polovině 90. let se v amfiteátru u města konal hudební festival Krylonoce, ale po několika ročnících skončil.
Rodina Krylů se s Novým Jičínem pojí od vzniku tiskárny v roce 1909. Po německém záboru města v roce 1938 se Krylovi přestěhovali do Kroměříže. V hanáckém městě se 12. dubna 1944 Karel narodil. Rodina se v roce 1957 vrátila do Nového Jičína, kde začala Krylova kariéra písničkáře, a v tomto městě prožil okupaci socialistických vojsk 21. srpna 1968. V září následujícího roku emigroval do Německa.
Do Nového Jičína se vrátil 30. listopadu 1989, a to na pohřeb matky. Poté se zapojil do revolučního dění v Československu, když především koncertoval. Ačkoliv v Československu byly jeho písně dvacet let zakázané, diváci si je k autorově údivu prozpěvovali s ním. Na jaře 1990 vystoupil i v Novém Jičíně, jenže nadvakrát, když poprvé koncert ve vyprodané hale Tatrovanka přerušilo anonymní oznámení o uložení bomby.
V rodinné hrobce Karel nespočinul
Postupem času se Karel Kryl stal kritikem i nových společenských poměrů, což dal najevo například v písních Demokracie rozkvétá, Sametové jaro nebo Holáryjó.
Nečekaně zemřel po srdeční příhodě 3. března 1994. Pohřben je v Praze na Břevnovském hřbitově.
„Vím, že chtěl být pohřben v Novém Jičíně. Mám nahraný rozhovor, ve kterém Karel říkal, že se do Nového Jičína vrací, protože odtud pochází tradice tiskárny Krylů, jezdí za nejbližším příbuzným a hlavně tady jezdí ošetřovat náš rodinný hrob, kde bude jednou u svých nejbližších pochován. Jeho německá manželka ho chtěla v tichosti pohřbít v Německu, což jí Češi a Slováci nedovolili, ti chtěli Karla na vyšehradský Slavín. Nakonec arciopat Anastáz Opasek, Karlův kamarád, nabídl břevnovský hřbitov,“ vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES Krylův bratr Jan.
