Název Bali se v posledních letech skloňuje ve všech pádech i mezi českými turisty. Zatímco dříve byl tento ostrov vyhledáván především bohatšími návštěvníky, země začíná být dostupná většímu počtu cestovatelů, stačí si nevybrat předražená letoviska. Skoro to vypadá, že kdo nebyl na Bali, jako by nebyl. Ostatně čím dál víc se ozývají hlasy, že se jedná jen o nafouknutou bublinu a módní záležitost a existují mnohem zajímavější místa. To je sice možná pravda, ale nás návštěva Bali nadchla, přestože naše očekávání sama o sobě byla veliká.
Bali je Ostrov bohů
Ostrov bohů, jak se Bali přezdívá, leží v Indickém oceánu, na severu ho omývá Jávské moře. Jedná se o nejzápadněji položený ostrov spadající do Malých Sund. Nachází se mezi ostrovy Jáva a Lombok a patří mezi 33 indonéských provincií. Bali je typické svou různorodostí a bohatou kulturou, kterou doplňují nádherné přírodní scenérie, ať už se jedná o bohatý podmořský svět nebo magické sopky. Přestože se nachází téměř na rovníku, počasí je zde příjemné – kolem 30 stupňů. Velkou výhodou jsou i přijatelné ceny (pokud ovšem člověk nevyrazí do drahých restaurací).
Náboženské obřady a rituály jsou na denním pořádku
Místní lidé jsou velmi milí, vstřícní a navzájem se respektují. Zajímavé je, že zhruba 90 procent populace se hlásí k hinduismu. V Indonésii je přitom naprosto dominantním náboženstvím islám. Náboženství je zde všudypřítomné. Denně jsou k vidění nejrůznější obřady a rituály. Okamžitě po příletu jsme si všimli barevných obětinek, které ženy vždy dopoledne pokládají před domy nebo chrámy pro balijské bohy. Zpravidla se jedná o banánové listy posypané hrstí rýže. Existují i květinové obětinky zvané canang sari, kdy kokosové listy zdobí květiny. Obětují se také vonné tyčinky nebo ovoce.
Všudypřítomné dobro a zlo reprezentují černobílé sarongy
V této souvislosti nelze nezmínit černobílé sarongy (saput poleng), tedy látky, do kterých jsou odění pracovníci turistických atrakcí i tanečníci. Sarongy často bývají také na sochách nebo kmenech stromů. Tyto dvě barvy připomínají harmonii, která má vládnout mezi dvěma všudypřítomnými silami – dobrem a zlem.
Na plážích je to ráj na zemi
Ale nebyla to jen kultura, co nás k výletu na Bali nalákalo. Vyhlášené jsou také místní pláže. Na některých z nich si člověk skutečně připadá jako v ráji. Ze všech nejznámější je zhruba šestikilometrová pláž Kuta, která láká na svůj zlatý písek. Je poměrně hodně frekventovaná a v noci to tam opravdu žije. My jsme proto dali přednost plážím na západě a severu ostrova, které jsou výrazně klidnější a mají zálivy nabízející soukromí. Jedná se například o pláže Sanur a Nusa Dua.
A nejde jenom o odpočinek a slunění, Bali nabízí bohaté možnosti vodních sportů. Obzvlášť velký zájem je o surfování, potápění a šnorchlování. Místní podmořský svět je úchvatný, oblíbený je v této souvislosti hlavně Jelení ostrov nebo vrak plavidla v Tulambenu.
Chrámové komplexy i mořská svatyně
Některé pláže jsou opravdu výjimečné, mají totiž černý písek pocházející ze sopek. Příkladem je Keramas Beach. Na ostrově se tyčí hned čtyři sopky, tou největší je Mount Agung, která je stále aktivní, místní ji považují za posvátnou. Na jejím úpatí se rozkládá obrovský chrámový komplex Pura Besakih z 8. století. Pohled na chrám, za nímž se magicky tyčí sopka, nám asi jen tak něco z hlavy nevymaže.
Dalším zajímavým komplexem je Tanah Lot z 15. století. Za svou popularitu vděčí především tomu, že jeho součástí je i mořský chrám, který stojí na skále zhruba 20 metrů od pobřeží. Během odlivu se k němu dostanete suchou nohou, při přílivu jej však obklopuje moře. Zvlášť při západu slunce je to nádherný pohled, láká však obrovské množství turistů, takže se tu v tuto dobu skoro nedá hnout.
Festival létajících draků
Co nás překvapilo, bylo, jak moc oblíbení jsou na Bali létající draci. Na obloze se vznášejí snad neustále – tedy alespoň od června do října, kdy je jejich hlavní sezona. Jedná se o draky z nejrůznějších materiálů od těch nejmenších až po třeba třímetrové obry. Nejčastěji lidé pouštějí draky na pláži v Sanuru. A přestože této zábavě v domácích podmínkách neholdujeme, musíme říct, že sednout si do písku a pozorovat nebe pokryté pestrobarevnými vznášejícími se draky roztodivných tvarů je až nečekaně hluboký zážitek. Člověk se na chvíli zastaví a má pocit, že jeho problémy můžou odplout úplně stejně jako špatně ukotvení draci. Záleží jen na změně perspektivy.
Stále se konají kohoutí zápasy
V průvodcích jsme se dočetli, že se na Bali stále pořádají kohoutí zápasy. Tradiční rituál, při kterém se obětuje krev poraženého kohouta, se nazývá tajen. My jsme si však podobnou „zábavu“ rádi nechali ujít.
Základem kuchyně na Bali je rýže a nudle
Při návštěvě Bali nelze vynechat ochutnávku místní kuchyně, která je velmi různorodá. Základem je rýže (nasi), kterou obsahuje téměř každé jídlo, nebo vařené či smažené nudle (mie). Podávají se většinou s kuřecím nebo hovězím masem a zeleninou. Samozřejmostí jsou také ryby a mořské plody. Je potřeba počítat s tím, že Balijci používají aromatická koření, jako je třeba muškátový oříšek, který řada lidí nemá zrovna v oblibě (stejně jako my). Zjistili jsme, že nejlepší je ochutnávat jídla přímo u stánků na ulici nebo navštívit warungy, což jsou jídelny pro místní. Podává se tam skvělé jídlo za zlomek ceny. U stánků nebo na trzích se navíc dá dobře smlouvat – a vlastně je to i nutnost, původní cena se dá snížit až na polovinu. Předražené evropské restaurace jsme raději minuli velkým obloukem.
Alkohol není zrovna levnou záležitostí
Někteří lidé jsou přesvědčení, že na Bali se alkohol nepije. Je pravda, že se musí z velké části dovážet, což se promítá i na jeho cenách. To asi nejlépe ilustruje víno, které je určeno vyloženě pro turisty. Jeho cena je pro Balijce neúnosná. Levnější láhev vyjde zhruba na 250 korun. Ale i místní si rádi alkohol dopřejí. Známá je místní pálenka z rýže nebo kokosových palem či tuak, jenž se vyrábí z cukrové palmy. Svou chutí připomíná český (nebo moravský) burčák. Populární je mezi místními i turisty pivo Bintang.
Cibetková káva nám moc nezachutnala
Specialitou je cibetková káva (Kopi Luwak). Jedná se o jeden z nejdražších druhů kávy, zrna se totiž vybírají přímo z trusu cibetek. Na to, jak je věhlasná, nás ale cibetková káva vůbec neoslovila.
Návštěvy toalet nejsou nic příjemného
Co se týče vody, je lepší pít balenou. Tímto pravidlem se ostatně řídí každý cestovatel, kterého někdy postihla faraonova kletba. S tím souvisí jedna nepříjemná věc, na kterou jsme si ale museli zvyknout. Výrazná většina místních záchodů je tureckých. A nepoužívá se ani toaletní papír, k očistě slouží malá hadička. Záchranou jsou jen hotely pro turisty a některá střediska.
S platební kartou člověk nepochodí vždy
Další zapeklitostí je absence bankomatů. Ty se sice nacházejí ve větších městech, u těch menších jsme ale měli smůlu. Karty nepřijímá ani řada obchodníků. Nejlepší proto je vzít si s sebou eura a na místě si je vyměnit.
V souladu s bohy i přírodou
Bali je velmi oblíbeným cílem turistů z celého světa. Důvodů je hned několik, ať už se jedná o prvotřídní pláže, skvělé jídlo nebo tajuplné chrámové komplexy. Nás ale nejvíc oslovila kultura. Místní lidé dodnes dodržují velké množství tradic a snaží se žít v souladu s ostatními, sebou samými, bohy i s přírodou. A to je něco, co v dnešním uspěchaném světě mnohde chybí.
Přečtěte si také o dalším ostrově v Indickém oceánu - Vánoční ostrov.