Rozhlasová exotika (2)

A nejen na severu Starého kontinentu, kde, jak jsem pochopil, Dan žije, ale také v jeho srdci – v mém případě v západní části tohoto srdce.

Ano, jde o Radio Japan a jeho vysílání pro Evropu. Tou retranslační stanicí bylo gabunské rádio Africa No. 1. Jeho výkon byl úctyhodný: 500 kW. Podle British DX Clubu zahájilo Radio Japan vysílání z Gabunu v dubnu 1984. Signál byl dopravován přes dva satelity po linkách Tokio – Paříž a Paříž – Gabun (do přijímací stanice vysílače umístěného v lokalitě Moyabi na jihovýchodě země).

Mám ve své sbírce QSL kartu stanice Africa No. 1 (obr. 1 a 2), přes jejíž krátkovlnné frekvence vysílalo  na konci 80. let minulého století nejen Radio Japan, ale také Radio France Internationale, Swiss Radio International a náboženské Adventist World Radio.

... obr. 1/QSL lístek stanice Africa No. 1, přední strana s emblémem rádia. (Zdroj: Zde i

níže archiv autora článku.)

... obr. 2/ Zadní strana  QSL lístku stanice Africa No. 1. V razítku jsou uvedeny  vysílací kmitočty.

RADIO JAPAN

Stejně jako Dan Pospíšil, patřil jsem i já k posluchačům Radia Japan. V květnu 1980 se v měsíčníku stanice  Radio Japan News  objevila moje fotografie v sekci „Poslouchám Radio Japan“. Můžete se podívat, jak vypadal dnes 65letý bloger před čtyřmi desítkami roků, kdy byl aktivním DX posluchačem krátkovlnného rozhlasu (obr. 3).

... obr. 3/

DIPLOM

Posluchačské hobby bylo možné čas od času zpestřit účastí v nějakém DX klání. Sám nejsem soutěživý typ, nicméně jednu akci jsem si ujít nenechal.

Ecuadorská stanice Radio HCJB (která vysílala také česky jako jediná v Jižní Americe) vyhlásila v roce 1986 posluchačskou soutěž „World by 2000“, což byla doprovodná akce k  ambicióznímu misijnímu projektu dosáhnout do roku 2000 stavu, kdy každý člověk na této planetě bude mít možnost slyšet evangelium o Ježíši Kristu v jazyce, kterému rozumí. Za tímto účelem se do projektu zapojily čtyři náboženské rozhlasové stanice – Radio HCJB (vysílající z Ecuadoru), Trans World Radio (vysílající z Monte Carla, pacifického ostrova Guam, ostrova Bonaire v Karibiku, na Kypru, Srí Lance a jihoafrickém Svazijsku), stanice FEBC (působící na Filipínách a Severních Marianách v Pacifiku) a Radio ELWA (vysílající z Libérie).

Úkolem posluchačů bylo zachytit některý z uvedených rozhlasů v pěti oblastech světa – v Evropě, America, Africe, Asii a Pacifiku - a zaslat do sídla Radia HCJB v Ecuadoru jejich QSL lístky (nebo kopie). Kdo zadání splnil, obdržel diplom (Award – obr. 4). V praxi to mohlo vypadat tak, že za Evropu bylo zastoupeno Trans World Radio – Monte Carlo, za Ameriku HCJB - Ecuador, za Afriku ELWA - Libérie (nebo Trans World Radio – Svazijsko), za Asii FEBC - Filipíny a za Pacifik FEBC – Severní Mariany (nebo Trans World Radio – Guam).

... obr. 4/

MONITORING

Je pochopitelné, že stanice vysílající „přes půl planety“ měly zájem vědět, jakou má jejich signál v cílové oblasti kvalitu. Dostávaly sice poslechové zprávy od DXerů, ale ty se obvykle týkaly pouze jedné relace, za kterou odesílatelé očekávali QSL. Hodnotnější bylo vyhodnocení poslechu v delším časovém období.

Řada stanic posílala lidem, kteří je kontaktovali, poslechové formuláře. Některé měly podobu tzv. aerogramů, kde „dopis“ a obálka tvoří jeden celek. Po zpracování poslechového hlášení byl aerogram přeložen, zalepen k tomu vytvořenou "záložkou", doplněn zpáteční adresou, známkou a odeslán. Na obrázcích 5 a 6 je typický aerogram Radia Korea vysílajícího z Jižní Koreje.

... obr. 5/Vnitřní část aerogramu - poslechové zprávy. Zde posluchač vyplnil datum, čas a kmitočet vysílání, přidal stručný obsah a napsal klíčovou část reportu: hodnocení signálu dle kódu SINPO. Pomocí stupnice od 5 (nejlepší) do 1  posoudil sílu signálu, interference jinými stanicemi, šum a poruchy v šíření (úniky aj.); posledním číslo znamenalo celkové zhodnocení příjmu. Pak přidal povolání, věk, typ antény, jméno a adresu. Report mohl obohatit komentářem k příjmu a jinými poznámkami. 

... 6/Když měl posluchač zpracovanou část na obrázku výše, aerogram zalepil, napsal  adresu odesílatele a vypravil se na poštu. Jak patrno, adresát (Radio Korea) byl předtištěn. 

Zmíněné Radio Korea si natolik vážilo zámořských posluchačů, kteří se věnovali zpracovávání poslechových zpráv jeho vysílání, že jim udělovalo certifikát svých oficiálních monitorů (obr. 7).

... obr. 7/

RÁDIO JEREVAN

Vlastně existují dvě stanice s tímto názvem. Mezi lidmi více známé  fiktivní Rádio Jerevan, které je součástí světa humoru – zdrojem především politicky laděných hlášek a vtípků.  (Otázka: Je pravda, že v Jerevanu roste kukuřice jako sloupy vysokého napětí? Odpověď: Ano – a místy i hustěji.)

Upřímně řečeno nevím, čím si skutečné Rádio Jerevan tuto „poctu“ zasloužilo, ale když jsem jej v dubnu 1977 zachytil a pak obdržel potvrzení příjmu, napadlo mě, jestli to s tím šetřením papírem poněkud nepřehánějí. Rádio Jerevan totiž obohatilo moji sbírku o jednoznačně nejmenší lístek QSL – má rozměry 87 x 74 mm (obr. 8). A to je na něm, jak by řekl František Ringo Čech, ještě zbytečně moc volného místa.

... obr. 8/QSL lístek arménského Radia Yerevan. (I na mém příjmení ušetřili.)