Balkán: Orbán podporuje separatisty, nacionalisty a populisty slovy i penězi

VSa Trendy

Maďarský šéf vlády již delší dobu provádí aktivní balkánskou politiku a díky podpoře podobně smýšlejících politiků výrazně rozšířil vliv své země v regionu.

Bosna a Hercegovina čelí „největšímu existenčnímu ohrožení“ od ničivé války, která začala v roce 1992, tvrdívysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt.

„Situace se v posledních týdnech ještě zhoršila, protože jednotliví politici záměrně provokují porušováním ústavy a chtějí svou agresivní rétorikou podkopat složitý právní systém,“ říká Schmidt. „To však neznamená, že situaci nelze dostat zpět pod stabilizační kontrolu.“

Co se stalo? 26 let po Daytonské mírové dohodě (1995) se otevřeně projevují secesionistické snahy části Republiky srbské. Žijí zde převážně pravoslavní Srbové. Spolu s druhou částí země, Bosensko-chorvatskou federací (s většinou bosenských muslimů a chorvatských katolíků), tvoří Bosnu a Hercegovinu. Každá z těchto tří skupin má v tříčlenném předsednictvu státu jednoho člena: v současnosti je to Željko Komšić za Chorvaty, Šefik Džaferović za Bosňáky a Milorad Dodik za Srby.

Dodik jako viník krize

Dodik v listopadu prohlásil: „Bosna a Hercegovina již nemá vysokého představitele.“ V polovině prosince Dodik podnikl konkrétní kroky k odtržení – pohrozil vystoupením z armády, soudnictví a daňového systému centrální vlády. Nejen pro Christiana Schmidta by to znamenalo překročení červené linie.

Ve sporu o jednotu Bosny a Hercegoviny se německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyslovila pro sankce proti vůdci bosenských Srbů Miloradu Dodikovi. Situace v této balkánské zemi je znepokojivá, uvedla Baerbocková 13. prosince v Bruselu po jednání se svými kolegy z EU. „Snahy o odtržení jsou nepřijatelné.“ Proto se vyslovila pro to, „aby byl stávající sankční režim nyní použit i proti Dodikovi“. (USA na něj uvalily sankce již před několika lety).

Dodik v rozhovoru publikovaném 27. prosince pro německý Welt poznamenal: „Nová ministryně má své ambice. Její požadavky jsou stranické. To se mi nezdá pro německou demokracii vhodné. Proč by mělo Německo (nebo jiná země) řídit náš stát? Vláda by měla spolupracovat s demokraticky zvolenými zástupci.“

„Do funkce jsem byl zvolen 60 % hlasů. A ministryně zastupuje stranu, která není v Německu největší. Možná potřebuje rychlý úspěch a myslí si, že zde může něčeho dosáhnout. Úspěch se však měří na konci, nikoli na začátku. Nemá ponětí o našem životě, nikdy tu nebyla. Rád bych ji pozval na diskusi. Měla by s námi mluvit,“ míní Dodik.

Orbán přichází Dodikovi na pomoc

Premiér Viktor Orbán varoval, že Maďarsko bude blokovat jakékoli kroky EU směřující k uvalení sankcí na Dodika za jeho separatistické plány, a prohlásil, že maďarská vláda poskytne Republice srbské finanční pomoc ve výši 100 milionů eur v rámci maďarské politiky odpovědného sousedství s cílem posílit stabilitu v regionu. Peníze mají být použity na financování malých a středních podniků v zemi. Rádio Svobodná Evropa uvedlo, že analytici v regionu se obávají, že tyto peníze budou použity na podporu Dodikových politických cílů. Orbán, jehož vláda po léta věnovala Bosně jen malou pozornost, od roku 2019 zintenzivnil vztahy s Dodikem.

Oba politici se letos setkali již několikrát. Na začátku listopadu, kdy už krize v souvislosti s odštěpeneckými snahami byla v plném proudu, přijel maďarský premiér s delegací na vysoké úrovni do Republiky srbské. V září byl Dodik hostem summitu v Budapešti. Maďarský šéf vlády již delší dobu provádí aktivní balkánskou politiku a díky podpoře podobně smýšlejících politiků výrazně rozšířil vliv své země v regionu. Během volební kampaně veřejně podpořil slovinského premiéra Janeze Janšu. Bývalý premiér dnešní Severní Makedonie Nikola Gruevski zase po svém spektakulárním útěku získal azyl v Maďarsku. Politik nacionalistické strany VMRO byl po změně moci odsouzen do vězení za korupci. Ve vysoce polarizovaném tisku ve Slovinsku a Severní Makedonii maďarské společnosti skoupily mediální tituly, které mají blízko k Janšovým a Gruevského stranám.

Orbán udržuje nejužší vztahy se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem. Maďarská menšina v srbské provincii Vojvodina, která tvoří 13 % tamní populace, je na rozdíl od minulosti spíše spojovacím článkem než příčinou konfliktu mezi oběma státy. Z maďarských investic v regionu mají prospěch obě strany. Západní Balkán se nachází v bezprostředním sousedství Maďarska a stabilita regionu má na tuto zemi přímý vliv. To, že Budapešť věnuje těmto státům zvláštní pozornost, není ani absurdní, ani odsouzeníhodné.

Podle Tobyho Vogela, experta na Balkán z think tanku Democratization Policy Council, je však otázkou, zda Orbánovi skutečně jde především o stabilizaci regionu. Koneckonců Dodik je v současnosti jedním z největších destabilizujících faktorů. V popředí bude spíše ideologický permanentní konflikt s Bruselem. „Orbán se snaží na Balkáně vytvořit „neliberální alianci“. Určité paralely s maďarským modelem lze v regionu pozorovat nejen v oblasti vývoje právního státu, ale také v mediálním prostředí nebo v praxi zadávání velkých státních zakázek, zejména v Srbsku.

Kontroverze okolo maďarského eurokomisaře

Podle dokumentu EU eurokomisař pro sousedství a rozšiřování Olivér Várhelyi koordinoval své akce s Dodikem. Kritizovány jsou také finanční injekce EU pro strádající Republiku srbskou, informoval 22. prosince rakouský Der Standard.

Některé bosenské strany požadovaly, aby bylo zahájeno vyšetřování maďarského eurokomisaře Várhelyiho. Již dříve unikl interní dokument EU, který poskytl odhalující informace: Várhelyi se na konci listopadu na schůzce zřejmě netransparentně dohodl s Dodikem, který chce zničit stát Bosna a Hercegovina. Dodik například souhlasil s odkladem vystoupení Republiky srbské ze společných státních institucí (daňových, vojenských, soudních) o půl roku. Na oplátku měla Republika srbská (RS) zřejmě obdržet peníze od EU v rámci „balíčku“ v rámci evropského investičního programu.

Bosenská média naznačují, že dokument EU ukazuje, že část mezinárodního společenství skrytě podporuje separatistické záměry Dodika a vedení Republiky srbské. Role Maďarska v regionu je vnímána se zvláštním podezřením.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.