Příběh falešného plastického chirurga. Od laboratorních zvířat k estetické medicíně bez patřičné kvalifikace

Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Ľubomírem Smatanou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

6. 1. 2022 | Praha

Na některých klinikách estetické medicíny působí jako lékaři lidé bez patřičného vzdělání. Reportér Radiožurnálu popsal případ falešného plastického chirurga, který působí v jednom pražském dermatologickém zařízení. Česká lékařská komora varuje, že jde o hrubé porušení zákona. Jak klinika působení falešného lékaře vysvětluje? Kolik takových případů může v Česku být? A jak je možné, že si jich úřady nevšimly?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Pavel Vondra, Dominika Kubištová, David Kaiser

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Luboši, ty se dlouhodobě zabýváš tématem falešných lékařů, jestli to tak mohu říct. Lékařů, kteří působí bez patřičného vzdělání nebo patřičných dokumentů, na které jsi narazil v lékařských ordinacích v České republice. Nejnověji jsi popsal příběh falešného plastického chirurga, který působí na dermatologických klinikách v Praze. Pojďme na úvod říct, kolik takových příběhů jsi popsal, jak jsi na ně vlastně narazil?
Začalo to tím, že jsem objevil na jaře falešného gynekologa v Plzni. Poté, co jsme to publikovali, tak se mi ozval posluchač, který mě upozornil na to, že i v Praze působí podle něj falešný dermatolog, falešný (plastický) chirurg.

Tak jsem to začal ověřovat. Trvalo mi to dost dlouho a zjistil jsem, že můj zdroj měl pravdu, že to všechno sedí. Ale zároveň jsem zjistil, že takových lidí na dermatologických klinikách pracuje víc, že nejsou evidováni na ministerstvu zdravotnictví, nejsou členy České lékařské komory a v tuto chvíli mi ministerstvo zdravotnictví ověřuje další jména, která jsou podle mě dost podezřelá.

Pojďme popsat ten nový případ. Ty jsi vyrazil konkrétně na kliniku, kde dotyčný falešný lékař působí v roli plastického chirurga, jak jsi říkal. O koho jde? A jak to na místě, kde působí, vypadá?
Lékař se jmenuje Alberto Leguina-Ruzzi. Zdali na klinice, která se jmenuje ABClinic, ještě pracuje, to nevím, protože z webu zmizela po mé návštěvě jeho fotografie, jeho jméno. Působí to dojmem, že už tam nepracuje.

Ovšem zase jsem narazil, že pracuje na klinice BeautyShape, což je podobné zařízení v centru Prahy, kde jeho fotografie stále ještě visí, kde mi jedna lékařka anonymně potvrdila, že operuje, že pracuje, ale říkala mi to i recepční, že pan doktor Ruzzi tady není, že přijde odpoledne atd.

„Dobře, Alberto také bude u nás 22. ve středu. Dobře, super, jsme domluvení. Tak jo, tak se mějte hezky. Na shledanou.“

(recepční na klinice BeautyShape)

Čili jsem tehdy přišel, to bylo tuším v říjnu, na kliniku ABClinic na pražském Chodově, kde mě přijala skupina lidí, ředitel, odborný garant, lékařka a snažili se mi vysvětlit, že všechno je v pořádku, že členství v České lékařské komoře je dobrovolné, že doktor Ruzzi má všechna pověření od ministerstva.

„Pan doktor má uznaný lékařský diplom ministerstvem zdravotnictví. – Má uznaný lékařský diplom? – Takže je to povoláním lékař. – Dobře. Přestože třeba z toho, co vyplývá z jeho životopisu, tak není zřejmé, že to vzdělání má…? – To vzdělání má, když mu to ministerstvo uznalo. – Ano, ale jestli to opravdu má, to je otázka. – Tak víte co, na ministerstvu asi neřeknou: Ano, vy se mi pane líbíte, takže vám tady dáme diplom. Takhle to nefunguje. – Vy už jste si to neověřovali, předpokládám… – My jsme si to ověřovali. – Vy jste si to ověřovali.  – Ano. Ten dopis, říkám, není pravda. My jsme si to ověřovali, takže je to pomluva. – Ale jak jsem pochopil, když jsme se setkali, tak jste okamžitě…“

(rozhovor s vedením ABClinic)

Ovšem dotazováním na ministerstvu jsem zjistil, že to tak prostě není, že on nic takového nemá.

„Další dvě uvedená jména pánů v evidenci neregistrujeme. Z toho vyplývá, že nepožádali o aprobační zkoušku, která je povinná a zároveň lékaře prověřuje v rámci znalosti českého jazyka. Ministerstvo zdravotnictví celou věc prověřuje a v případě potřeby bude nutné věc řešit právními kroky. Každý lékař, který vykonává zdravotnické povolání v České republice, musí být současně členem České lékařské komory a Česká lékařská komora vede seznam těchto členů.“

Martina Čovbanová (tiskový odbor ministerstva zdravotnictví)

Můžeš popsat, jak to tam vypadalo a třeba jaké výkony měl pan doktor – podle svého tvrzení – Ruzzi na starosti?
Dělá ve zkratce estetickou medicínu. To znamená, že dělá liftingy obličejů, zvětšuje rty, také bělí konečníky, což jsem neznal, tento lékařský zákrok. Specializuje se, jak jsem pochopil, na skupinu homosexuálů. To alespoň vyplývá z jednoho rozhovoru, který jsem našel v časopise LUI.cz a tvrdí – jediná konverzace s ním proběhla po instagramu, odmítal se se mnou sejít –, že tato skupina lidí je v českém zdravotnictví diskriminována a že on je zachraňuje.

Co všechno se ti nezávisle na rozhovoru s ním podařilo zjistit? Odkud se pan Ruzzi vzal, jak se mu na kliniku podařilo dostat? Co víme třeba o jeho vzdělání a dosažených kvalifikacích?
Jeho životopis na webu působí dost impozantně. Vystudoval papežskou Katolickou univerzitu v Santiagu de Chile, kde mi ovšem potom potvrdili, že nestudoval lékařskou fakultu, studoval zdravotní vědy a nemohl by dělat lékaře ani v Chile.

On je původem z Chile?
Je původem z Chile, ale ani tam by nemohl dělat lékaře. Potom ve svém životopisu uvádí studium na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, což je velmi prestižní zařízení, kde mají spoustu nositelů Nobelových cen atd., ale tam ho vyloučili, o čemž on sám mluvil zase pro americká média. Vyloučili ho kvůli sexuálnímu skandálu se svým nadřízeným.

Pak uvádí vzdělání na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ale to zjistíte dohledáním, že tam jenom získal certifikát, že může pracovat s hlodavci, s pokusnými laboratorními zvířaty. Pak tam má sérii různých certifikátů, ale to jsou certifikáty, které získáte třeba online nějakým školením a jsou to vlastně spíš takové semináře, kterých se člověk účastní, nemají nic společného s lékařským vzděláním.

Není to lékařský diplom?
Není to lékařský diplom, což je v Česku naprosto nutné.

Jak se pan Ruzzi dostal do České republiky, objasnil ti to? Čím se předtím zabýval, než se pustil do práce jako plastický chirurg?
Protože je biolog, je vědec, tak pracoval na Akademii věd, na Fyziologickém ústavu, kde se věnoval mitochondriím a zároveň samozřejmě operoval hlodavce nebo pracoval s laboratorními zvířaty, používal skalpel. Tyto věci uměl, což mi potvrdil i jeho tehdejší šéf, šéf Fyziologického ústavu Petr Ježek.

„Nemůžu vám potvrdit, že je nějaký chirurg nebo že umí léčit kožní nemoci, ale tady pracoval s laboratorními zvířaty, takže tyto operační věci s nimi samozřejmě dělal. (…) Zase úplně nějaký šarlatán to nebyl, protože rozuměl medicíně alespoň teoreticky. Nevím, jaké měl diplomy nebo oprávnění, abych to řekl přesně. Ale třeba nám pomáhal, když jsme dělali výzkum na pacientkách s rakovinou prsu, tak to věděl, jak se tyhle věci dělají, když to řeknu takhle. Ty výzkumné samozřejmě, nebavím se o léčbě rakoviny, jestli mi rozumíte.“

Petr Ježek (Fyziologický ústav AV ČR)

Ale neznamenalo to dermatologickou kvalifikaci?
Když operujete hlodavce, tak je to něco jiného, když potom děláte lidský organismus. Tam je taková definice, že když nejste zdravotník, nesmíte porušit integritu kůže. To je ze zákona definice, která odděluje normálního smrtelníka od zdravotníka, který má licenci na to, aby integritu kůže mohl porušit, což on samozřejmě dlouhodobě dělá. Pyšní se tím na svých webových stránkách, na svém instagramu.

Čili je opravdu velké množství důkazů, že opravdu operuje, ale nemá na to patřičné vzdělání. Ale tvoje otázka – já vlastně nevím, jak se to stalo, jestli si vytiskl vlastní diplom, jestli někoho obelhal, nebo jestli to té klinice bylo jedno. To já nevím, kde se stala chyba, kde došlo k podvodu. Nebo jestli to bylo korupční jednání.

Když jsi s ním mluvil, respektive konverzoval jsi s ním po instagramu, protože jinak s tebou mluvit nechtěl, jak ti to vysvětloval, že působí jako lékař, přestože nemá lékařské vzdělání?
Toto mi nevysvětloval. Snažil se mi říct, že je obětí jakéhosi spiknutí, že zahraniční lékaři v České republice musí splnit nesmyslné podmínky, které jim klade Česká lékařská komora. Přímo řekl, že to je mafie České lékařské komory, že jsou tady diskriminováni, že jejich vzdělání tady chce málokdo uznat a že třeba on je na rozdíl od ukrajinských, rumunských lékařů s pochybným vzděláním ten pravý, který vzdělání má.

Pak se ještě vymlouval na to, že jeho právník odmítá, abych s ním dál konverzoval. Obávám se, že to byla spíš jen taková výmluva, že žádného právníka nemá, protože potom, když jsem mu poslal vyjádření z univerzity v Santiagu de Chile, tak konverzace skončila. Od té doby se mi neozval.

V úvodu jsi zmiňoval, že na klinice ses setkal i s nadřízenými tohoto muže. Jak ti to vysvětlovali, že nemá patřičné vzdělání, nebo jakým způsobem reagovali na to, když jsi je s tím konfrontoval, co jsi zjistil?
Věra Šatánková, která byla dříve odborným garantem kliniky, ale už není, ale stále tam pracuje ve vysoké pozici, mi řekla, že si to ověřovali, že mají důkaz, že ministerstvo zdravotnictví ho autorizovalo jako lékaře v České republice. Zároveň řekla, že členství v České lékařské komoře je dobrovolné, že vlastně vůbec nikdo nemusí být členem České lékařské komory.

„…takhle byla lékařská komora založena, jako dobrovolná organizace. Nevím vůbec o tom, že by se to mělo nějak měnit. Je spousta lékařů, kteří nejsou členy a jsou lékaři. – A jsou poskytovatelé zdravotní péče. – Tak ji poskytovali. – Když ji neposkytují, tak už nemusí být členy. – Je spousta lékařů, kteří nejsou, protože to není povinnost. O tom se bavíme, co je povinnost. – Ne. Každý lékař, který vykonává praxi… – Je to dobrovolná organizace. Ptáte se nás na něco, na co vám neodpovíme, protože máme takové informace, pan předseda Kubek má takové informace… Tady abychom to probírali nějakým způsobem spolu… – Dobře, není to úkolem, ale mě to zajímalo. Paní doktorka mě sem pozvala, že mi to vysvětlí, tak jsem přišel s tím úmyslem, že si to nechám vysvětlit. – Hlavně po telefonu já nemůžu s nikým řešit… – Ne, rozumím. Teď jsme se setkali. – Říkám, já tvrdím pořád to stejné, že povinnost není, že každý lékař musí být. Je to dobrovolná organizace a byla takhle založena jako dobrovolná organizace. – Tím to můžeme ukončit, dobře.“

(rozhovor s vedením ABClinic)

… že má jiný právní názor, když jsem argumentoval. Což je absurdní, to můžete říct: Já jezdím po obci 80, protože mám jiný právní názor na to, že je tam padesátka. To, že musí být lékař, který vykonává a poskytuje zdravotní službu, v České lékařské komoře, nikdo nikdy nezpochybnil. Když jste lékař na penzi, nemusíte být, ale když pracujete aktivně, musíte být. Řekne vám to každý – od ministerstva zdravotnictví až po šéfy normálních nemocnic.

Už ses dotknul toho, že si pan Ruzzi stěžoval na údajné nefér zacházení úřadů s – jak on tvrdil – zahraničními lékaři, což se tobě podařilo zjistit, že lékař není. Můžeme popsat, jak vůbec funguje uznávání vzdělání nebo atestací u lékařů ze zahraničí v Česku?
Je pravda, že je to dost složité. Musíte dokázat svoji odbornost, kterou vám potom prověří nějaká lékařská fakulta. Což by mělo být i v jeho případě, ale mně se nepodařilo přes úřady zjistit, která klinika nebo které pracoviště mu to ověřovalo. Z toho by se dalo poznat, kde došlo k podvodu.

Čili musí mít odborné vzdělání ověřené u nás. Potom musí mít aprobační zkoušky z jazyka. Podle mého zjištění moc dobře česky neumí, to je ale také povinnost. Proto je to třeba snazší pro lékaře ze Slovenska, kteří se tady bez problémů domluví. Ale jak jsem zjistil, tak ani mnozí lékaři ze Slovenska nejsou členy České lékařské komory, čili by tady neměli pracovat.

Ono to možná vypadá jako nudná informace, ale vezměte si, že jsou tady kliniky plastické chirurgie, které dodržují všechny předpisy. Mají tam i cizince, kteří jsou členy České lékařské komory, kteří museli složit všechny zkoušky. To znamená, že jsou hendikepováni nějakou skupinou lidí, která zákony nedodržuje a vydělávají vlastně stejné peníze.

Kolik podobných případů v Česku může existovat?
Já bych asi mluvil o desítkách. Nepřeháněl bych to, ale jsou to desítky. Co se týká nečlenství v České lékařské komoře, které je povinné, a potom komora může samozřejmě řešit různé stížnosti pacientů apod., tak to budou desítky.

Zmínili jsme v úvodu, že jsi už před pár měsíci informoval o případu falešného gynekologa, což je občan České republiky. Znamená to, že to může být problém i jiných lékařských oborů, nejen dermatologie?
Nepochybně to láká. Myslím, že se občas zmiňují zubaři, a to z toho důvodu, že je v České republice velký nedostatek zubařů a přicházejí sem cizinci. Ale je tam zase problém s uznáním jejich vzdělání.

Uznávám i to, že není jednoduché získat všechny zkoušky a stát se lékařem v České republice, přestože jste vystudovali jinde. To je také kritika zahraničních lékařů, že jim Česká republika neumožňuje, aby se snadno zařadili sem do systému, že tomu brání Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora. Což je pravda, oni se tomu velmi brání, těm lidem to ztěžují.

„Pokud ti lékaři vystudovali lékařskou fakultu v rámci Evropské unie, tak vzdělávání je harmonizováno a automaticky se uznávají lékařské diplomy. Pokud vystudovali mimo Evropskou unii, tak musí absolvovat proces tzv. nostrifikace diplomu, což uznává vysoká škola a poté musí složit aprobační zkoušku. Nejprve absolvují zkoušku z českého jazyka, aby bylo jasné, že se dorozumí. A potom dorovnávací zkoušku, co se týká znalostí v medicíně, protože v těch zemích zdaleka nemusí být lékařské fakulty na takové úrovni jako jsou u nás.“

Milan Kubek (prezident České lékařské komory)

Ale nedokážu říct, zdali je to ztěžování nějak zásadně oprávněné, nebo zdali jsou jejich podmínky, třeba České stomatologické komory, až absurdní pro zahraniční lékaře. Třeba čeština je naprosto nutný požadavek, i když nevím, jestli je dnes nutné umět česky v České republice, protože tady působí mnoho cizinců, kterým by to asi nevadilo. Těžko říct. Ale to už nechám na posouzení těch, kteří se tím zabývají.

Kontaktoval jsi představitele České lékařské komory. Může tato profesní organizace nějak zasáhnout? Co ti říkají o tom, jakým způsobem se budou chovat?
Každé vyšetřování takového případu je zajímavé tím, že jakmile není dotyčný členem České lékařské komory, tak komora do toho nemá co říct. Pak musí zakročit krajský úřad, zdravotnický odbor nebo v Praze pražský magistrát, kteří udělují licence poskytovatelům zdravotní péče.

„Když žádá zdravotnické zařízení o registraci na krajském úřadě, tak musí doložit, v jakém oboru chce registraci mít a jak bude péče zajištěna, jakými lékaři. Stejně tak se dokládá i počet ostatního zdravotnického personálu, aby byla splněna ona pravidla stanovena vyhláškou o minimálním personálním zajištění zdravotnických služeb. – Chyba je teď nepochybně na straně kliniky, nebo krajského úřadu? – Buďto se klinika vůbec nenahlásila, nebo nahlásila krajskému úřadu údaje nepravdivé… to bude možné.“

Milan Kubek

I v případě těchto dermatologických klinik by měl krajský úřad, případně pražský magistrát, zahájit řízení, prověřit, zdali jsou tam kvalifikovaní lidé. Na základě toho jim to buď schválit, nebo jim udělit pokutu, nebo licenci odebrat. Jestliže tam pracují lékaři bez licence, tak by asi to zařízení nemělo fungovat.

Mají tam odborného garanta, který za všechny tyto odborné věci ručí. S tím by měly příslušné státní úřady vyjednávat. Ministerstvo zdravotnictví v tomto vlastně jen poskytuje servis, registruje lidi, vytváří právní základnu. Ale odborným garantem na klinikách, ten, kdo jim uděluje licence, je pražský magistrát nebo krajské úřady. A když ty nekontrolují tyto subjekty, tak pak může docházet k takovýmto problémům.

Jakým způsobem úřady reagují? Zabývala se třeba konkrétně tímto případem policie, když se tu porušuje zákon, jak jsi zmiňoval?
Česká lékařská komora má s vyšetřováním policie špatné zkušenosti, jak mi řekli, protože žádný případ nebyl dotažený do konce z těch, které v minulosti mají. Vím, že v případě tohoto falešného chilského lékaře, tak můj zdroj informoval policii už někdy v létě a policie podle jeho slov se k tomu nijak nevyjádřila, nijak to nedopadlo.

Ale bohužel nevím, protože zatím teď jsem podruhé nenavázal kontakt se svým zdrojem, nějak se prostě nemůžeme spojit, tak nedokážu ověřit, která to byla služebna, která policie se tím zabývala. Takže vlastně nevím, proč to tak dopadlo. Teprve doufám, že se k tomu ještě dostanu.

Když jsi konfrontoval jednotlivé úřední úrovně s otázkou, proč nekontrolují tyto záležitosti víc, co ti na to odpovídají?
Na území Prahy máme několik tisíc poskytovatelů zdravotní péče a všechno trvá, než to zkontrolujeme. Musíte počkat pár týdnů. Vím, že to je odpověď, která neuspokojí pacienty, protože jde především o pacienty. Ale ano, mají hodně hodně práce.

Přece jen se ale nabízí otázka, nemohla by být aktivnější i samotná lékařská komora ve vyhledávání lékařů, kteří nejsou jejími členy?
Já jsem se jich na to ptal, ale je to pro ně obtížné z toho velkého množství lékařů. Mohli by se možná zaměřit na nějaké konkrétní skupiny.

Myslím si, že by Česká lékařská komora třeba mohla klidně podat nějaké trestní oznámení. Zatím to Česká lékařská komora, myslím, nedělá. Vždycky to dělá někdo jiný. V případě falešného gynekologa na jaře, kterého jsem objevil, tak tam také Česká lékařská komora nepodala trestní oznámení. Dokonce plzeňská pobočka to bagatelizovala a nějak to dál neřešila.

A ten případ dospěl kam?
Nedospěl nikam. Falešný gynekolog přestal vykonávat svoji falešnou praxi a tím to zhaslo. 

Je v tuto chvíli možné z pohledu pacienta vůbec nějak předejít situaci, kdy by na falešného lékaře mohl narazit?
Jediná možnost – podívat se na webovou stránku České lékařské komory, tam je přímo vyhledávač lékařů a tam, když si zadáte jméno a příjmení, tak vám vyjede jméno lékaře, který je členem komory. Tam se o něm dozvíte nějaké základní věci a jste si jisti, že ten člověk je opravdu lékař. Když není členem České lékařské komory, tak něco není v pořádku.

Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra a Dominika Kubištová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, lékařství, Česká lékařská komora, dermatologie, falešný plastický chirurg, Alberto Ruzzi, chirurgie