Článek
„Budeme investovat do litevských průmyslových odvětví, která jsou strategická pro Litvu i Tchaj-wan, a to z hlediska dlouhodobého hospodářského rozvoje,“ uvedl Huang. Investiční fond bude financován tchajwanským Národním rozvojovým fondem a společnostmi ze soukromého sektoru.
„Je na čase, abychom vám pomohli s vašimi obtížemi,“ vzkázal Litvě tchajwanský ministr zahraničí Harry Tseng Hou-jen.
Prezident Litvy po čínském tlaku přiznal, že otevření kanceláře Tchaj-wanu byla chyba
Huang dodal, že výsledky těchto investic se projeví během několika měsíců. Slíbil také, že se Tchaj-wan pokusí převzít co největší množství litevského zboží, kterým čínské úřady zamezily v přístupu na tamní trh poté, co byla v listopadu ve Vilniusu otevřena tchajwanská diplomatická kancelář.
Peking Tchaj-wan považuje za součást území Čínské lidové republiky a jakákoli přímá diplomatická jednání s ním tudíž považuje za nepřijatelná. Na nemožnost dodávat zboží na čínský trh už nyní doplácí například němečtí investoři, kteří v důsledku toho možná budou v Litvě uzavírat své továrny.
Udobřete se s Čínou, jinak u vás zavřeme fabriky, tlačí Němci na Litvu
Německo je přitom čtvrtým největším investorem v Litvě, jeho přímé investice dosahují 1,45 miliardy eur (36,3 miliardy korun).
Stojíme si za svým
Litevský prezident Gitanas Nausėda po rostoucím hospodářském tlaku ze strany Číny dokonce uvedl, že otevření diplomatické kanceláře nesoucí Tchaj-wan ve svém názvu byla chyba.
Jeho názor ale nesdílí další přední politici Litvy. Premiérka Ingrida Šimonytėová ve středu uvedla, že ji prezidentův postoj zklamal. Místopředsedkyně litevského parlamentu a také vládní strany Vlastenecké unie Radvilė Morkūnaitėová-Mikulėnienėová pro Financial Times dodala, že vláda si stojí za svým a rozhodně nemá v plánu název diplomatické kanceláře měnit.