Šmoldas hraje Ježka aneb Návrat k pozoruhodnému komornímu koncertu

Na Nový rok tomu bylo osmdesát let, co odešel, v New Yorku, daleko od domova, kamsi výš skladatel, dirigent a klavírista Jaroslav Ježek. Navzdory tomu, že se dočkal pouze 35 roků života, se stal jedním z otců české populární hudby v širším slova smyslu, jakkoliv měl své preference v jiném druhu hudby.

U řady skladeb s melodiemi Jaroslava Ježka a texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha si ani neuvědomujeme historický moment jejich vzniku, ale připadají nám, jako by se vznášely nad poryvy časů.

Velmi příznivý vztah k písničkám Osvobozeného divadla a ke skladateli Jaroslavu Ježkovi má význačný český jazzový kytarista Libor Šmoldas: „Ježkovu hudbu mám rád už od dětství. I zásluhou rodičů a jejich deskám s písničkami Voskovce, Wericha a Ježka. A pak jsem si oblíbil také filmy s Voskovcem a Werichem. Mnoho písniček z Osvobozeného divadla znám nazpaměť.“

Výrazem tohoto vztahu špičkového jazzmana a únorového čtyřicátníka Libora Šmoldase je jeho více než šest let staré album Blue: Šmoldas hraje Ježka, ale i koncerty, v nichž vzdává hold Jaroslavu Ježkovi.

Po svém čerpal výborný jazzový kytarista mezinárodního renomé z písničkové pokladnice Osvobozeného divadla ve svém komorně pojatém programu 12. dubna 2017 v rámci koncertu, který byl ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice velmi působivou poctou autorské genialitě Jaroslava Ježka.

A byl i naplněním Ježkových slov, že „hudba není nic jiného než dorozumívací prostředek, řeč, jazyk. Nemůže být majetkem nějakého jednotlivce“.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související