Příznaky slabého srdce a jak ho posílit?

Zdravé srdce funguje tak, že krev z pravé poloviny srdce se plicní tepnou (plicnicí) dostává do plic, kde je obohacena kyslíkem ze vzduchu a následně okysličenou krev 4 plicní žíly vedou do levé části srdce, odkud se dostává do všech tkání a orgánů celého těla, které zásobuje kyslíkem a životně důležitými živinami.

Všechna onemocnění, která narušují výše uvedený mechanizmus okysličování a přečerpávání krve mohou způsobit srdeční selhání.

Důvodů, proč můžete mít slabé srdce je hodně.

Slabé srdce pak nedokáže dostatečně zásobit životně důležité orgány krví a živinami, což se projevuje zhoršováním jejich funkce.

Neléčené srdeční selhání pak může vést až k úmrtí pacienta.

Nejčastějšími příčinami slabého srdce jsou kardiovaskulární onemocnění, jako jsou choroby věnčitých (koronárních) tepen nebo vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) a také onemocnění, která způsobují poškození cév, jako je například diabetes.

Tato onemocnění postupně srdce poškozují nebo přetěžují, což vede ke zhoršení plnění srdce krví (diastolické nebo pravostranné srdeční selhání) a/nebo ke zhoršení schopnosti srdeční svaloviny (myokardu) účinně krev vypuzovat do celého těla (systolické nebo levostranné srdeční selhání).

Tento článek popisuje příčiny, příznaky a možnosti léčby srdečního selhání.

Jaké jsou příznaky slabého srdce?

Slabé srdce se snaží zhoršenou funkci srdeční svaloviny kompenzovat, a to s pomocí několika mechanizmů.

Prvním kompenzačním mechanizmem je zrychlení tepové frekvence (tachykardie), čímž se srdce snaží zvýšit množství přečerpávané krve.

Dlouhodobě zrychlená tepová frekvence vede k hypertrofii (zesílení) srdeční svaloviny (myokardu).

Dušnost, zejména námahová, je jedním z nejčastějších příznaků slabého srdce a srdečního selhání

Pokud to nestačí, způsobí tlak stagnující krve v srdečních komorách jejich rozšíření (dilataci), což vede k dalšímu zhoršení srdečního selhávání a zhoršení oběhu krve organizmem.

Odborně se těmto jevům říká hypertrofická a dilatační kardiomyopatie a jsou fyziologickým podkladem srdečního selhání.

A to není všechno.

Jakmile ledviny zaznamenají snížení průtoku krve ve svých tepnách, s pomocí hormonů aktivují zadržování tekutin v těle, což celý problém ještě více zhoršuje.

Mezi příznaky slabého srdce a srdečního selhání tak, mimo jiné, patří:

• Dušnost (dyspnoe), zejména vleže nebo při námaze (námahová dušnost)
• Svíravá bolest na hrudi, která se zhoršuje při námaze a/nebo může vyzařovat do dalších částí těla, jako například mezi lopatky, do krku, třísel, ramene, podbřišku nebo do dolní čelisti. U srdečního selhávání tato bolest obvykle v klidu odezní. Pokud bolest na hrudi neodezní ani v klidu, přetrvává déle než 15 minut a/nebo je spojena s dalšími příznaky, jako je dušnost, pocení, bušení srdce nebo pocit na omdlení (motání hlavy), okamžitě volejte záchranku, protože by se mohlo jednat o příznak infarktu myokardu
• Únava
• Otoky nohou, zejména kolem kotníku (perimaleolární edém)
• Zrychlený nebo nepravidelný srdeční tep (tachykardie či palpitace)
• Kašel, sípání a/nebo vykašlávání bělavého či narůžovělého hlenu
• Nevysvětlitelné přibývání na váze
• Abnormálně časté močení a přetrvávající pocit nutkání na močení
• Nafouklé břicho spojené s přítomností tekutiny v dutině břišní (ascites)
• Nechutenství (snížená chuť k jídlu)
• Nevolnost
• Zhoršená schopnost soustředění

Příčiny

Slabé srdce je nejčastěji důsledkem snahy organizmu kompenzovat zhoršenou funkci srdce.

I když zpočátku kompenzatorní mechanizmy skutečně pomáhají zlepšit fungování srdce, časem dochází k nevratným změnám, jako jsou hypertrofie a dilatace komor, což vede ke zhoršení stavu a srdečnímu selhání.

Mezi hlavní příčiny srdečního selhání, mimo jiné, patří:

Zúžení tepen (ateroskleróza)

Nejčastější příčinou zúžení tepen je ukládání cholesterolu a dalších tukových látek do stěny tepen, což vede k jejich zúžení a zhoršení pružnosti. Tomuto onemocnění se říká ateroskleróza.

Ateroskleróza je častou příčinou onemocnění koronárních (věnčitých) tepen, které zajišťují zásobování myokardu kyslíkem a živinami.

Protože sklerotické tepny mají zúžený průsvit a nejsou dostatečně pružné, dochází při diastole ke zhoršení jejich plnění krví, což zhoršuje zásobování srdeční svaloviny kyslíkem a živinami a významně narušuje funkci srdce.

Postupem času dochází vede onemocnění koronárních tepen k oslabení srdeční svaloviny, což přispívá k rozvoji srdečního selhání a arytmií.

Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)

Vysoký krevní tlak je často důsledkem aterosklerózy, protože tepny ztrácí pružnost a srdce tak musí krev přečerpávat větší silou a pod vyšším tlakem.

Dlouhodobě zvýšený krevní tlak vede ke ztluštění (hypertrofii) myokardu, zejména v oblasti levé komory srdce, což zvyšuje riziko:

• Arytmií
• Srdečního selhání
• Infarktu myokardu
• Náhlé srdeční smrti

Dlouhodobě zvýšený krevní tlak (arteriální hypertenze) nad normální hodnoty (nad 120/80 mm Hg), rovněž vede k hypertrofické a dilatační kardiomyopatii a způsobuje oslabení srdeční svaloviny.

Zvětšené a slabé srdce pak nedokáže krev účinně pumpovat do těla, což vede ke zhoršení zásobení tkání a orgánů kyslíkem a nezbytnými živinami a k narušení jejich funkce.

Nadváha, obezita a metabolický syndrom

Obezita je celosvětově velkým problémem.

Na jedné straně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože obézní člověk vyžaduje větší přísun kyslíku a živin do svých tkání a orgánů a aby srdce dokázalo tyto požadavky uspokojit, dochází ke zvýšení krevního tlaku.

Kromě toho je obezita spojována také z řadou závažných onemocnění, která rovněž zvyšují riziko chorob srdce a cév.

Mezi onemocnění související s obezitou patří:

• Vysoký krevní tlak
• Diabetes
• Onemocnění koronárních (věnčitých) tepen
• Syndrom spánkové apnoe

Obezita také zvyšuje riziko aterosklerózy a podílí se na rozvoji strukturálních a funkčních změn srdeční svaloviny, které oslabují srdce.

Narušená struktura myokardu zvyšuje riziko fibrilace síní a náhlé srdeční smrti.

Dalším onemocněním, které vede k oslabení srdce je takzvaný metabolický syndrom, což je stav charakterizovaný přítomností alespoň 3 z následujících příznaků:

• Hladina triglyceridů v krvi vyšší než 1,7 mmol/l
• Obvod pasu větší než 80 cm u žen a 94 cm u mužů (abdominální obezita)
• Hladina "hodného" HDL cholesterolu menší než 0,9 mmol/l u mužů, respektive menší než 1,1 mmol/l u žen
• Krevní tlak vyšší než 130/85 mm Hg
• Glykémie (koncentrace glukózy v krvi) nalačno vyšší než 5,6 mmol/l nebo oGTT ve 2. hodině 7,8–11 mmol/l

Na druhou stranu mírná nadváha nemusí být vždy úplně špatná.

Některé studie naznačují, že lehká nadváha může mít do jisté míry chránit před některými kardiovaskulárními chorobami a například snižovat riziko srdečního nebo renálního selhání.

Tento fenomén označujeme jako paradox obezity.

Kouření

Při nádechu vstupuje kyslík ze vzduchu do plicních sklípků (alveolů), kde dochází k jeho přestupu do krve (okysličení krve).

Kouření tabáku poškozuje zdraví, protože pacient vdechuje vzduch kontaminovaný karcinogenními chemickými látkami z cigaret, které poškozují nejen plíce, ale také srdeční svalovinu a zvyšují tak riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Navíc chemické látky obsažené v cigaretovém kouři mění chemické složení krve a zvyšují riziko aterosklerózy, které vede ke zúžení tepen a tvorbě sklerotických plaků ve stěnách cév.

Kouření tak trvale poškozuje srdce a cévy.

Vrozené srdeční vady

Vrozené srdeční vady jsou strukturální defekty srdce, které vznikají během nitroděložního vývoje a brání normálnímu fungování srdce.

Zdravé srdce se skládá z chlopní, síní, komor a cév, které zajišťují cirkulaci krve cyklickým, pravidelně se opakujícím způsobem: odkysličená krev putuje žilami do pravostranných srdečních oddílů, odkud je přečerpána do plic, kde se okysličí a vrací se do levostranných srdečních oddílů, ze kterých je rozváděna do celého těla.

Pokud dojde k narušení tohoto cyklu strukturálními změnami (například změnou tvaru srdce, transpozicí - přehozením, velkých cév, apod.) nemůže srdce správně fungovat a dochází k jeho oslabení a selhání.

Vrozené vady srdce jsou různě závažné a různým způsobem narušují normální fungování srdce.

Některé vady spočívá jen v přetrvávání (perzistenci) některých otvorů z doby nitroděložního vývoje (foramen ovale patens či apertum), zatímco někdy pacientovi chybí celé chlopně, jednotlivé srdeční oddíly nebo má přehozené srdeční cévy či změněný tvar srdce.

Některé chlopenní vady také podstatně narušují tok krve a zvyšují riziko oslabení srdce a rozvoje hypertrofických či dilatačních kardiomyopatií.

Čím závažnější strukturální změny jsou, tím vyšší je riziko srdečního selhání a dalších komplikací a tím dříve je nutné tyto vady odstranit.

Někdy se na vrozenou vadu srdce přijde až později nebo posmrtně (například některé vady, které způsobují maligní arytmie).

Faktory životního stylu

Faktory životního stylu se významnou měrou podílí na rozvoji onemocnění srdce a cév a hrají důležitou roli v prevenci srdečního selhání.

Pokud si chcete udržet zdravé a silné srdce, dodržujte následující zásady:

• Přestaňte kouřit
• Jezte zdravou a vyváženou stravu
• Dbejte na dostatek pohybu, a to již od mladého věku

Životní styl ovlivňuje celou řadu rizikových faktorů pro srdeční selhání a další onemocnění srdce.

Například chemické látky obsažené v tabákovém kouři nejen přímo oslabují srdeční svalovinu, ale současně urychlují rozvoj aterosklerózy, která přispívá ke zvýšení krevního tlaku a zvyšuje riziko infarktu myokardu. Nedostatek pohybu zase zvyšuje riziko nadváhy a obezity, což rovněž souvisí s vysokým krevním tlakem.

Sedavý životní styl, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, špatné stravování a obezita značně zatěžují srdce a cévy, což vede ke zvýšení tlaku na srdeční stěnu a k rozvoji hypertrofických a dilatačních kardiomyopatií, které jsou přímo odpovědné za srdeční selhání a další onemocnění, jako jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Zdravý životní styl je tak tou nejlepší prevencí infarktu myokardu a ostatních kardiovaskulárních onemocnění.

Kdy navštívit lékaře?

Příznaky slabého srdce a postupného srdečního selhávání mohou být zpočátku jen velmi mírné a snadno si je můžeme spojit se známkami "přirozeného stárnutí".

Pak se člověk dostane může dostat do nemocnice pozdě, až když je onemocnění v pokročilém stádiu a příznaky jsou život ohrožující.

Proto byste měli vždy chodit na preventivní lékařské prohlídky (1 za rok pro osoby starší 50 let, 1 za dva roka pro osoby mladší 50 let).

Kromě toho byste měli k lékaři vždy zajít také v případě, že se objeví některý z výše uvedených příznaků (námahová dušnost, nechutenství, vykašlávání zpěněného hlenu, zrychlený tep nebo bušení srdce, abnormální pocení, otoky končetin či tvrdé a nafouklé břicho).

Okamžitou lékařskou pomoc je potřeba vyhledat v případě bolestí na hrudi, které neodezní do 15 minut, jsou přítomny v klidu i v pohybu, vyzařují do dalších částí těla a jsou spojeny s dalšími příznaky, jako je motání hlavy, silné pocení nebo klidová dušnost.

Léčba

Nejčastější příčinou oslabení srdce jsou kardiovaskulární onemocnění (například choroby věnčitých tepen, infarkt myokardu, chlopenní vady nebo dlouhodobě vysoký krevní tlak), ale někdy za srdečním selháním stojí i geneticky podmíněná onemocnění nebo autoimunitní choroby (například vaskulitidy).

Často je slabé srdce způsobeno několika různými faktory či chorobami.

V léčbě srdečního selhání se uplatňují režimová opatření, jako je například dostatek pohybu, ale nezastupitelné místo mají i různé léky.

V léčbě srdečního selhání je proto důležitý komplexní přístup, založený jednak na změně životního stylu (režimová opatření) a na užívání léků.

Režimová opatření

Mezi režimová opatření, která pomáhají v léčbě slabého srdce a srdečního selhání, mimo jiné, patří:

• Pravidelná aeorbní nízkointenzivní cvičení na posílení srdce (například svižná chůze 30 minut alespoň 5x týdně)
• Dodržování zásad zdravé výživy
• Omezení příjmu soli (sodíku), ideálně pod 2,3 g/den.
• Omezení konzumace alkoholických nápojů
• Zanechání kouření

Léky

V léčbě srdečního selhání se užívají následující léky:

• Diuretika, která zvyšují vylučování přebytečné tekutiny z těla a pomáhají zmírnit otoky a snížit krevní tlak
• ACE inhibitory: jedná se o léky, které blokují činnost angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), čímž snižují krevní tlak a zatížení srdečního svalu. V případě, že pacient ACE inhibitory nemůže užívat kvůli nežádoucím účinkům (nejčastěji chronickému suchému kašli), je možné předepsat blokátory receptoru pro angiotenzin (sartany), které fungují na stejném principu.
• Betablokátory: tyto léky zpomalují tepovou frekvenci a snižují krevní tlak
• Inhibitory SGLT-2 (glifloziny): tyto léky se užívají v léčbě diabetu (patří mezi takzvaná perorální antidiabetika), ale zmírňují také obtíže pacientů při srdečním selhání
• Ivabradin (Procolaran): tento lék zpomaluje srdeční frekvenci a používá se k léčbě anginy pectoris, která je spojena s pomalu progredující námahovou dušností a srdečním selháváním
• Digoxin: tento lék pomáhá zpomalit srdeční frekvenci a zesiluje sílu kontrakce srdeční svaloviny

Prevence

V prevenci srdečního selhání a zhoršování funkce srdce, se uplatňují následující opatření.

Udržování krevního tlaku ve zdravém rozmezí

Jednou z nejdůležitějších věcí v prevenci kardiovaskulárních onemocnění je udržování krevního tlaku ve zdravém rozmezí (kolem hodnoty 120/80 mm Hg).

Optimální krevní tlak pomáhá zajistit, aby nedocházelo k přetěžování srdce a současně snižuje riziko následujících onemocnění:

• cévní mozková příhoda
• selhání ledvin
• zhoršování zraku
• erektilní dysfunkce
• angina pectoris

Zdravá výživa

Konzumace zdravé a vyvážené stravy bohaté na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, ořechy, ryby, drůbež a rostlinné oleje, je nejlepší prevencí kardiovaskulárních onemocnění.

Omezení příjmu červeného masa (hovězí, vepřové, skopové, apod.), průmyslově zpracovaných potravin, rafinovaných cukrů a omezení konzumace alkoholických nápojů rovněž pomáhá udržet vaše srdce ve formě.

Studie naznačují, že středomořská dieta, která je bohatá na celozrnné potraviny, zeleninu, ovoce, luštěniny a ořechy, je pro srdce nejlepší a snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění až o 20 %.

Udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí

Studie naznačují, že abdominální obezita (charakterizovaná obvodem pasu a tělesnou hmotností) je největším rizikovým faktorem onemocnění věnčitých (koronárních) tepen.

Pandemie COVID-19 přispěla k rychlému nárůstu obezity, což může v budoucnu představovat významný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění.

Dostatek pohybu

Odborné zdravotnnické organizace v precenci srdečního selhání doporučují 30 minut cvičení se střední intezitou zátěže, alespoň 5x týdně. Cvičení zlepšuje prokrvení orgánů a posiluje činnost srdce a do určité míry tak kompenzuje přirozené zhoršování funkce srdce vlivem stárnutí.

Dostatek pohybu pomáhá nejen v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a vysokého krevního tlaku, ale snižuje také riziko dalších onemocnění, jako jsou diabetes, cévní mozková příhoda, osteoporóza a některé druhy nádorových onemocnění.

Navíc pravidelné cvičení zmírňuje stres, zlepšuje spánek, pomáhá udržovat tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí a zpomaluje věkem podmíněné zhoršování kognitivních funkcí.

Pozor na lékové interakce

Pacienti, kteří mají slabé srdce, často užívají mnoho různých léků.

I když je užívání několika různých léků v léčbě srdečního selhání většinou nezbytné, některé často předepisované léky spolu mohou interagovat a vzájemně se ovlivňovat, což může vést ke zhoršování obtíží a někdy způsobit i život ohrožující komplikace.

Totéž platí pro doplňky stravy.

Pro snížení rizika lékových interakcí vždy dodržujte následující zásady:

• Svého lékaře vždy poctivě informujte o všech lécích a doplňcích stravy, které užíváte.
• Nikdy nezačínejte užívat nový lék či doplněk stravy bez předchozího souhlasu svého lékaře.
• Seznamte se s možnými nežádoucími účinky léků, které užíváte a pokud se objeví, požádejte svého lékaře o změnu dávkování či náhradu léku jiným lékem.
• Užívejte veškeré léky přesně v souladu s doporučením svého lékaře.

Mezi léky, na které je potřeba si při léčbě srdečního selhání dávat pozor, mimo jiné, patří:

• Nesteroidní protizánětlivé léky (též označované jako nesteroidní antiflogistika či antirevmatika): jedná se o velmi často užívané léky, které zmírňují bolest, zánět a snižují horečku. Některé z těchto léků, jako je například ibuprofen, si můžete v lékárně zakoupit i bez lékařského předpisu. Nesteroidní protizánětlivé léky zvyšují zadržování tekutin a sodíku v těle, čímž mohou zhoršovat obtíže spojené se srdečním selháním. Proto tyto léky nikdy neužívejte bez předchozího souhlasu svého lékaře, pokud máte kardiovaskulární onemocnění.
• Léky na pálení žáhy (antacida) a některé léky na nachlazení obsahují sodík, který zvyšuje zadržování vody v těle, což může vést ke zhoršení projevů srdečního selhání.
• Některé rostlinné a bylinné přípravky, jako je zelený čaj, chvojník (efedra), ženšen, ploštičník hroznatý, třezalka tečkovaná nebo hloh mohou interagovat s léky užívané při srdečním selhání a snižovat jejich účinnost.

Co si z článku odnést?

Mezi příčiny slabého srdce patří nejen kardiovaskulární onemocnění, ale také diabetes nebo vrozené srdeční vady.

Pokud zaznamenáte některé z příznaků srdečního selhání, jako je například dušnost, vykašlávání zpěněného narůžovělého hlenu, abnormální pocení nebo bolest na hrudi, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.