Bosenští Srbové slavili vyhlášení vlastní entity v rámci Bosny a Hercegoviny. Sílí ale touha po odtrhnutí
Bosenští Srbové v neděli oslavili 30. výročí vytvoření vlastní entity v rámci Bosny a Hercegoviny. Ta se později pojmenovala Republika srbská. Svátek, který de facto kopíruje pravoslavné Vánoce, v roce 2015 zakázal bosenský ústavní soud kvůli diskriminaci muslimských Bosňáků a katolických Chorvatů, uvedla agentura AP. Oslavy se letos odehrály i v atmosféře, kdy mezi bosenskými Srby v poslední době sílí volání po odtržení od Bosny.
Podle agentury Reuters se slavnostního pochodu v Banje Luce, správním středisku Republiky srbské, zúčastnilo na 800 ozbrojených policistů a vojáků spolu s technikou. Naopak chyběli příslušníci bosenské armády, kteří se v minulých letech do oslav zapojili. Příslušníci speciální jednotek zpívali píseň, podle které je Republika srbská státem založeným na křesťanských tradicích.
V roce 2015 bosenský ústavní soud zakázal výročí slavit jako státní svátek. Poukázal přitom na skutečnost, že svátek spadá do období pravoslavných Vánoc, což je diskriminační vůči jiným náboženským skupinám.
Oslavy se letos odehrávají v atmosféře, kdy mezi Srby sílí separatistické nálady. Ty podporuje jeden člen tříčlenného předsednictva Bosny Milorad Dodik, který tvrdí, že v rámci Bosny jsou bosenští Srbové „osobami druhé kategorie“. Proti Dodikovi tento týden vyhlásily sankce i Spojené státy.
Dodik podpořil stažení bosenskosrbské delegace z významných společných bosenských institucí, například armády, daňového systému či nejvyšších soudů.
„Toto shromáždění je nejlepší odpovědí těm, kteří nám odpírají naše práva,“ uvedl Dodik. Uvedl, že byl zvolen, aby naplňoval přání bosenských Srbů a nikoli Američanů.
Bosenští Srbové 9. ledna 1992 vyhlásili v rámci Bosny svou vlastní státní entitu. To byl jeden z kroků, jež stály na začátku občanské války, během které v letech 1992 až 1995 zahynulo na 100 000 lidí. Konflikt ukončila takzvaná daytonská dohoda.
Na vnitřní chod země má stále velký vliv mezinárodní společenství. Pozice vysokého představitele pro Bosnu, kterou nyní zastává německý politik Christian Schmidt, je vybavena rozsáhlými pravomocemi, které umožňují vydávat zákony a odvolávat zvolené představitele v případě porušení daytonské mírové dohody.
