Černochová si zvolila politické náměstky, hrozí střet zájmů

Předchozí šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO) měl po svém boku jednoho politického náměstka, Vladimíra Müllera. Ten byl následně ihned po předání ministerstva do rukou Černochové odvolán. Od té doby byla pozice prázdná.

Šulc již v minulosti působil na ministerstvu obrany jako vedoucí ministerských poradců či ředitel kabinetu ministra, dlouhodobě byl také poradcem Černochové, když zastávala funkci předsedkyně výboru pro obranu.

Novinky už před časem upozornily u Šulce na to, že by jeho případný příchod na obranu do pozice náměstka mohl vést ke střetu zájmů. A to v souvislosti s chystanou veřejnou zakázkou na nákup lehkých útočných vozidel (LÚV), jež by nahradila dosluhující Land Rovery. Neskrývaný zájem o dodání má britská společnost Supacat, která vyrábí vozidla HMT400 Jackal. Tuto britskou společnost v tuzemsku od loňského léta zastupuje společnost Letecké přístroje Praha (LPP) vlastněná stejnojmenným holdingem, v němž má majoritu podnikatel a zbrojní dodavatel Jiří Sauer. S ním je Šulc úzce spjatý.

Sauerův holding LPP totiž drží poloviční podíl v Šulcově společnosti Robot Scientific, s. r. o. A zde je další možný střet zájmů, protože i tato společnost v minulosti s ministerstvem obrany obchodovala. Resort od společnosti koupil dva průzkumné drony za téměř deset milionů korun, podle informací Novinek z bezpečnostní komunity pak není vyloučené, že by na tuto obchodní spolupráci mohla navázat další.

Druhý nový politický náměstek Blažkovec poslední léta strávil jako ekonomický diplomat v zahraničí, naposledy byl podle Černochové na zastupitelském úřadu ve Spojených arabských emirátech, konkrétně vedl obchodně-ekonomické úseky v Šanghaji, Hongkongu a Abú Dhabí. Oba noví náměstci mají prověrku na stupeň „Tajné”.

Po příchodu dvou výše jmenovaných mužů do vedení resortu bude mít ministerstvo celkem osm náměstkovských postů. Na stejný počet náměstků nabobtnalo vedení obrany i vloni v únoru, kdy tehdejší ministr Metnar vytvořil novou náměstkovskou pozici. Černochová jako předsedkyně sněmovního obranného výboru to kritizovala.

„Nevidím důvod k osmi náměstkům, ještě k tomu v době, kdy se v rozpočtu hledá každá koruna,“ řekla Novinkám tehdy Černochová.

Další změnou, kterou Černochová po svém nástupu do resortu udělala, je jakési sloučení dvou náměstkovských sekcí, pravděpodobně v rámci připravované reorganizace. Náměstek pro řízení sekce právní a majetkové Filip Říha, který tuto nově vzniklou náměstkovskou pozici obsadil vloni v únoru, nově jako pověřený řízením vede i sekci pro správu a řízení organizací ministerstva obrany.

Když se Říha vloni vrátil do vedení ministerstva, Černochová jako tehdejší předsedkyně sněmovního výboru pro obranu příliš nepatřila k jeho příznivcům. Novinky požádaly ministryni o komentář k tomuto kroku, odpověď ovšem do vydání textu nedorazila.

Říha ve vedení resortu skončil v únoru 2020 kvůli údajně předraženým veřejným zakázkám. Nejasnosti panovaly například okolo nákupu rušiček STARKOM původně za 960 milionů korun, cena se ale postupně navýšila na téměř dvojnásobek. Poslanci z obranného výboru považovali za předraženou také zakázku na radary Věra koupené za 1,5 miliardy místo původních 780 milionů korun.