https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vysocine-loni-pokracovala-intenzivni-tezba-dreva-nekde-uz-smrky-dochazeji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Vysočině loni pokračovala intenzivní těžba dřeva, někde už smrky docházejí

10.1.2022 11:02 | JIHLAVA (ČTK)
Motorová pila podílející se na kácení stromu.
Motorová pila podílející se na kácení stromu.
Licence | Volné dílo (public domain)
V lesích Jihlavy loni pracovníci kvůli kůrovcové kalamitě vytěžili rekordních 250 000 metrů krychlových dřeva, šestkrát víc, než měl městský podnik v ročním plánu. Vysokým tempem pokračovaly v těžbě i další podniky oslovené ČTK. Některým už produkce v meziročním porovnání klesla, což bylo způsobené i velkým úbytkem smrkových lesů na Vysočině, které kůrovec likviduje několik let. Vloni podle lesníků počasí šíření kůrovce zpomalilo, ale nezastavilo.
 

Městu Jihlava patří skoro 3800 hektarů lesů. V roce 2020 v nich bylo vytěženo 220 000 metrů krychlových dřeva, vloni objem stoupl o dalších asi 30 000 metrů krychlových. "Letos to vidíme ještě tak na 200 000 metrů krychlových a budeme pomalu končit," řekl jednatel Správy městských lesů Václav Kodet. Rojení kůrovce podle něj bylo sice minulý rok díky počasí méně, ale v této oblasti už je tohoto škůdce příliš mnoho. Předpokládá, že se udrží jen mladé smrkové porosty.

Lesníkům ekonomicky pomohlo to, že se po předchozím propadu vloni zvedly ceny dřeva. "V synergii s dotacemi za kůrovce, byť nedostatečnými, nám ten hospodářský výsledek aspoň umožní vytvořit poměrně rozumné rezervy na pěstební činnost na příští období, až už tržby z těžby nebudou," uvedl Kodet.

Lesní družstvo obcí Měřín hospodařící na 930 hektarech lesů vytěžilo za minulý rok skoro 35 000 metrů krychlových dřeva, ale v předchozích dvou letech se roční objem těžeb pohyboval okolo 80 000 metrů krychlových. Letošní produkce dřeva podle prokuristy Pavla Bambuly asi nepřekročí 10 000 metrů krychlových. "Jsme v takové situaci, že už máme skoro všechen les od kůrovce sežraný a vytěžený," uvedl. Lesníci se podle něj snaží zachránit alespoň porosty ve věku do 30 až 40 let.

"Je to samozřejmě o počasí v letošním roce, ale nevidím to úplně na nějaký velký optimismus, že bychom mohli říkat, že se kalamita zastavila," řekl Martin Kodeš, jednatel Městské správy lesů Pelhřimov. Dodal, že když populace kůrovce o tolik naroste nad běžnou míru, není jednoduché ji zastavit ani v případě příznivějších přírodních podmínek. Městská správa se stará o 2040 hektarů lesů. Vloni podle jednatele vytěžila kolem 140.000 metrů krychlových dřeva, podobně jako v předchozím roce. Jde přibližně o sedminásobek běžné roční těžby.

Ve vyšších polohách Ždárských vrchů zatím kůrovec škodil méně než jinde v kraji. V lesích společnosti Kinský na Žďársku se vloni kůrovcová těžba v meziročním porovnání snížila asi o polovinu, podle lesního rady Jana Sováka pomohlo počasí. "S kůrovcem samozřejmě vypořádaní nejsme. Klíčové bude zase předjaří a jaro, to znamená, jestli bude dostatek vláhy a aby nebyly vysoké teploty," řekl. Společnost má 5800 hektarů lesů, za minulý rok vytěžila asi 80.000 metrů krychlových dřeva.

Těžba dřeva v lesích Vysočiny se v roce 2020 meziročně zvýšila o 12 procent na 8,71 milionu metrů krychlových, třetím rokem byla nejvyšší mezi kraji v ČR. Výsledek za rok 2021 zatím není známý.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ZZ

Zdeněk Zobač

10.1.2022 20:05
A kdo za to může? Globální oteplování? Brouk? Brouk zde byl před 300 léty, před 1OO a je tady i dnes. Jen chování majitelů lesů se za ta léta změnilo - a ne vždy k lepšímu. Les jako takový byl vždy zdrojem financí ať tady byl kníže, komouš nebo demokrat. Jen přístup k lesu byl vždy trochu jiný. Bohužel přístup demokratů je pro naše lesy katastrofou. Za rozvoj produkčních lesů (mimo jiné z nich ještě dnes máme užitek) můžeme poděkovat lidem z počátku 2O století. Pochopili fungování lesa , nejen floru ale i faunu. Proto i přesto, že to stálo nemálo financí vytvořili naprosto ojedinělou síť kontroly lesa . Od polesí přes fořtovny až po hájenky. Ani komouš nenašel lepší systém ochrany lesa , proto je převzal. Jen demokrat přišel s nápadem , že les si pomůže sám a výsledek ?? Máme ho zde - budeme bez lesů ale v souladu s přírodou. Nebudeme mít ani les ani peníze. Ještě kolem roku 1991 tento systém fungoval. Nebylo ani sušeji ani mokřeji ani studeněji ani tepleji. Jen byli lidé na svých místech. Hajný věděl o každém stromu, měl 3-4 těžební dělníky(pilaře a minimálně univerzala nebo lakatoše) měl "pár babek " , které se staraly o pěstební činnost , a pokud se tam brouk objevil tak šel okamžitě k zemi.( pro jistotu se ještě udělal lapák) Nemusel vypisovat výběrová řízení a čekat půl roku jestli se někdo odvolá. Okamžitě následovala výsadba. Nyní ? Fořtovny a hájenky za pár šupů prodané .Jeden člověk má na starost tisíce hektarů, které i kdyby chtěl ,tak nemůže mít pod kontrolou. O stavu zvěře se ani nebavím. Takže kdo vyhrává ?? Momentálně blbost lidí. A aby byla příroda krásná není zrovna nutné mít vlka za humny. Ne každá eko akce je dokonalá ale to se zde nepíše. JInak vím o čem mluvím, žiji 55 let v nádherném prostředí Vysočiny , Roženeckých Pasekách a doufám že se snad někdo nad tím vším zamyslí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.1.2022 09:29 Reaguje na Zdeněk Zobač
To je přesné. Ale nezamyslí se nad tím nikdo. Bude se radši nadávat na komouše. Stát, práce, produkce jsou sprostá slova, efektivita, zisk a ochrana dobrá slova. I těm, kteří lesy znají, se do očí tvrdí, že produkční les neplní mimoprodukční funkce, že nefunguje, je podřadný, prý jen plantáž. Výsledek všeho ale je, že lesní závod začal selhávat v péči o lesy.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist