Lůj x lúj

Pojmem lůj označujeme produkt z živočišného tuku. Oproti sádlu se zpracovává při nižších teplotách a je hůře stravitelný. Lidé s ním s oblibou v zimě přikrmují ptáky.

Dříve se z loje vyráběly svíce a mýdla. Balzámy na rty, známé též pod názvem jelení lůj, však lůj jako takový neobsahují. V přeneseném významu lze výraz použít také k označení situace, kdy jsme ve velice nepříjemné (a někdy bezvýchodné) situaci – být v loji.

Pravopis a etymologie

Slovo lůj prochází napříč slovanskými jazyky – polsky łoj, ruský dialekt loj, srbsky a chorvatsky lôj, staroslověnsky loi. Praslovanské lojь je zřejmě odvozeno z indoevropského kořene leiH-, který je obsažen také ve slovese lít (tedy něco, co se lije; z loje se lily například svíce).

Váháme-li mezi ú a ů, platí následující pravidla:

„Čárkované“ ú píšeme:

• na začátku slov (úsměv, ústa, úpal, úkol, úmysl),
• po předponách a po prvních částech u slov složených (trojúhelník, pravoúhlý, bezúhonný),
• v určitých citoslovcích (cukrú, vrkú),
• ve slově ocún a v některých slovech přejatých (múza, léčebná kúra, manikúra).

„Kroužkované“ ú píšeme:

• uprostřed slov (lůj, kůra stromu, vůl, růže, dům),
• v některých pádových koncovkách podstatných jmen, a to především ve a 3. pádě čísla množného (2. p. mn. č. – pánů, mužů, strojů, psů; 3. p. mn. č. – pánům, mužům, strojům, psům),
• u přídavných jmen přivlastňovacích (otcův, Petrův),
• na konci příslovcí (domů, dolů).

Skloňování

Lůj je podstatné jméno rodu mužského neživotného a skloňujeme jej podle vzoru stroj.

Pád	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	lůj	loje
2.	loje	lojů
3.	loji	lojům
4.	lůj	loje
5.	loji	loje
6.	loji	lojích
7.	lojem	loji

Příkladové věty

Během zimy se vřele doporučuje přikrmovat ptáčky směsí loje a zrníček bohatých na energii, jako jsou například slunečnicová semínka.

Lůj mají rády především sýkory.

Jelení lůj neboli balzám na rty chrání rty před přílišným vysušením.

Z loje se krom jiného vyrábějí také lojové svíce.