Už jako malý snil Rolinek o kariéře hokejového brankáře. V jedenačtyřiceti letech dostane premiérovou příležitost si svou oblíbenou pozici vyzkoušet i v ostrém utkání.
Třebechovicím scházeli gólmani, a tak trenér Jaroslav Kudrna zvedl telefon a nabídl svému bývalému parťákovi z Pardubic jedinečnou šanci, aby s týmem trénoval. Rolinek s nadšením přijal, zatímco ještě netušil, co přijde poté. Povolání k zápasu.
„Byl jsem z toho velmi překvapený, ale je to pro mě obrovská výzva. Když jsem byl malý a hráli jsme před barákem hokej, vždycky jsem se cpal do brány. Vyráběl jsem si svoji výstroj z kartonu,“ líčil pro stránky pardubického Dynama.
Pravou brankářskou výstroj vlastní, má ji doma schovanou. Mezi tyče se postavil například při exhibici během svého působení v Rusku před sedmi lety. I v Pardubicích si na několika předvánočních uvolněných trénincích zachytal.
Tohle bude ovšem jiné. Skutečný zápas, přestože na nižší výkonnostní úrovni.
„Pro mě je těžší chytat veterány nebo kraj než na tréninku s pardubickým áčkem. Hráči mají dobrou střelu, dá se na to připravit, odhadnout směr. V kraji je to jiné, je problém chytit horší střelu, protože to sotva letí a někde to propadne. Navíc je tam spousta času a gólman má takovou reakci, že hopsne na každé naznačení. Nebo alespoň já,“ usmíval se Rolinek.
Brankářskou premiéru absolvuje ve středu, kdy na třebechovický led přijede Opočno. Původně toužil odehrát zápas v poklidu tak, aby se o tom nikdo nedozvěděl. Jenže jeho plán se provalil.
„Doba do zápasu je strašně krátká, takže formu úplně nevyladím, ale uvidíme, co z toho vznikne. Doufám, že to z mojí strany nebude blamáž a bude to dobré,“ přeje si současný manažer pardubického hlavního mužstva.
