Mučení, znásilňování či zabíjení bez postihu. Římští otroci nebyli lidé, ale majetek

12.1.2022, 09:49 > Starověk > Antický Řím

Otroctví bylo základním stavebním kamenem antického Říma a stálo u ohromného rozmachu, jakožto i úpadku této slavné říše. Kde se brala nekončící zásoba otroků a jaké byly jejich životy?

Pokud se bavíme o fenoménu otroctví v antickém Římě, musíme si uvědomit, že celé ohromné spektrum sociálního i ekonomického vývoje záviselo právě na otrocích. Tito lidé vykonávali téměř všechny potřebné práce - od hospodářství, těžby, výroby, až po specializované profese, jako lékařství, výuka, účetnictví a mnoha dalších důležitých úkolů.



V římském právu se jednalo pouze o majetek, se kterým mohlo být nakládáno dle libosti svých pánů. Nebyl tudíž žádný problém své otroky mučit, znásilňovat či zabíjet (pokud jste ublížili otrokovi cizího pána, museli jste jeho pánovi vyplatit pokutu).

Není tudíž divu, že podmínkou rozkvětu této velkolepé říše byli právě otroci. Odhaduje se, že v dobách největšího rozkvětu tvořili třetinu všech obyvatel Říma právě otroci. Kde ale brát jejich dostatečné množství pro stále rostoucí Řím?

Jak získával Řím své otroky?

Není žádným překvapením, že drtivá většina zajatců do otroctví pocházela z válečných cest a z dobytých území. Faktem je, že tento aspekt byl sám o sobě jedním z hlavních důvodů římské válečné politiky.

Lukrativním způsobem, jak získat otroky, bylo také časté pirátství. Mezi méně časté, avšak existující možnosti, patřilo také prodání své vlastní osoby či svých dětí do otroctví (z důvodu dluhů). Otroky se také stávali někteří zločinci či děti bez rodičů.

Jaký byl život otroků?

Otroci spadali do dvou základních kategorií, z nichž první byl „servus publicus“, což znamená v překladu veřejný otrok, vlastněný státem. Tito otroci pracovali například v chrámech nebo jako pomocníci veřejným osobám, politikům, vysoce postaveným osobám či státu (vykonávali například administrativní a odbornější práce). Zařazení do této kategorie se dalo častokrát považovat za štěstí, jelikož zde bylo často umožněno otrokům prokázat svoje umění, vydělat si peníze pro svou potřebu, a dokonce si získat uznání, případně vedoucí k osvobození.

Druhá kategorie, „servus privatus“, znamenající osobu patřící soukromému vlastníkovi, čítala o mnohem více osob. Tyto otroky si jejich budoucí majitelé zakupovali na trzích či během aukcí, přičemž cenu samozřejmě určoval věk, pohlaví, fyzická síla, krása či vzdělanost služebníků.

Tito zajatci obsluhovali své pány a žili s nimi v jejich domácnostech, přičemž je zdokumentováno více než 55 různých povolání, možných k provádění otroky v domácnostech pro soukromé pány. Od vaření, kadeřnictví, učení až po lékařství či například prostituci a mnoha dalších. Dá se říci, že zkrátka prováděli naprosto všechny práce, aby jejich pán mohl nerušeně užívat rozmařilý a jednoduchý život.

Uvádí se, že někteří majitelé měli ve svých domácnostech stovky otroků. Humánnost či nehumánnost zacházení samozřejmě závisela na každém pánovi – od těch milých, co brali otroky jako lidi, až po kruté osoby, beroucí otroky jako věci a podle toho s nimi zacházejícími.

Přirozeně nejhorší pozicí byla práce v dolech, na stavbách nebo v hospodářství, kde zažívali zajatci ty nejhorší podmínky a nejtěžší práci, velmi často vedoucí ke smrti (zde také existovala téměř nulová možnost získat nebo si vykoupit svobodu).

Svoboda

Málo známým faktem je možnost některých otroků, vykoupit či získat si svou svobodu u svých pánů, čemuž se říkalo „manumissio“. Svoboda mohla být získána například smrtí pána (pokud se o této možnosti majitel otroka zmínil před svým úmrtím), vykoupením z našetřených peněz (tato možnost platila pro velmi malý počet otroků) či udělením svobody majitelem (z přátelství, respektu nebo za dlouhou kvalitní službu).

Osvobozenec ovšem neměl plná práva římského občana a byl stále částečně zákonem svázán se svým bývalým majitelem, přesto mohl dosáhnout bohatství i celkem vysoké pozice. Dětem osvobozených otroků přikládal římský zákon již plná občanská práva se vším všudy.

Zdroj: wikipedia.org, britishmuseum.org, is.muni.cz
Štítky: #zivot v antice #otroci

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky