Ani kůrovec, ani Čína. K vysokým cenám dřeva nejvíce přispělo globální ekonomické oživení
Stavební fošny, OSB desky a další dřevěné výrobky zdražily za poslední rok na dvojnásobek i trojnásobek původní ceny. Není to problém jen v Česku: světový trh loni zažil hned dvě „dřevěné bubliny“.
Jednoduchá ekonomická úvaha naznačuje, že ceny dřeva odpovídají jeho momentální dostupnosti nebo nedostupnosti. Když během kůrovcové kalamity let 2016–2020 hnily hromady dřeva u cest, jeho cena klesla rekordně nízko.
Ministerstvo zemědělství uvolnilo přes osm miliard korun na záchranu lesních podniků, řada majitelů se přesto propadla do ztráty. Zejména menší podnikatelé často neměli finance na zákonem požadované lesnické práce, hlavně osázení kůrovcových holin.
Vyvážíme dříví, drancujeme krajinu, ale nemáme z toho nic, kritizuje lesník politiku smrkových plantáží
Číst článek
„Do mladého lesa investujete, potřebuje péči, lesnické zásahy,“ popisoval loni v listopadu pro iROZHLAS.cz Miroslav Svoboda, profesor pěstování lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
„Pokud proděláte na finální sklizni dřeva, pak vám chybí peníze na to, abyste se o něj mohl dát starat. Když stát nutil kácet kůrovcem napadené stromy v době, kdy byla cena dříví minimální, často se nezaplatily ani náklady na těžbu.“
Nejhlouběji se cena smrkových kmenů, které v kůrovcových letech představují naprostou většinu těženého dřeva, propadla v létě 2020. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se například kmeny na výrobu stavebních fošen prodávaly přibližně za poloviční cenu než před kalamitou.
Při nízkých cenách dřeva hledali majitelé lesů cesty, jak neprodané kmeny skladovat. Na řadu dokonce přišel mnoho desetiletí nepoužívaný postup – namáčení dříví v rybnících.
Historický výprodej loni vystřídalo historické zdražování. Během roku 2021 se cena smrkové kulatiny zdvojnásobila, na podzim překonala i předkůrovcové ceny a nezdá se, že by se měla zastavit.
Časově se zdražování potkává s vlhkým loňským rokem, který lýkožrouta smrkového ochromil: ten vyvedl mladé jen dvakrát a jeho šíření se načas zastavilo, což vedlo k propadu kalamitní těžby. Za vyšší ceny tak částečně může náhlý nedostatek dřeva.
Dřevěná bublina
Data z mezinárodních trhů se dřevem ale ukazují, že roli kůrovce nelze přeceňovat. Cena dřeva zažívá od jara 2021 bezprecedentní výkyvy na evropských trzích, ve Spojených státech i v Číně. Příčinou je loňské oživení světové ekonomiky po první vlně covidové pandemie.
Vysočina kvůli kůrovci přišla o pětinu jehličnanů. ‚Jdeme naproti další vlně,‘ varují odborníci
Číst článek
„Na jaře 2021 dosáhly ceny (dřeva na chicagské burze) rekordních výšek,“ píše web Trading Economics. „V etapě, které se někdy říká dřevěná bublina, se střetla vysoká poptávka po novostavbách s nízkou nabídkou dřeva zapříčiněnou lockdowny.“
Na konci roku se americké ceny dřeva skokově zvýšily podruhé. Tentokrát kvůli záplavám v Kanadě a mimořádným vedrům ve Spojených státech. Obojí vedlo ke snížení výroby dřeva, ve stejné době se přitom opět zvedla poptávka po stavebním dříví.
Kvůli vyšším cenám loni české smrky putovaly do celého světa. Největší poprask vyvolal export do Číny, rozčílil i tehdejšího ministra životního prostředí.
„Mě taky hrozně štvaly ty narvané lodě plující do Číny a Spojených států. Ale nemůžeme se divit majitelům, pro které je to zdroj obživy, že se snažili dřevo, které bylo v zoufalém cenovém pádu, nějak prodat,“ řekl na konci minulého roku Českému rozhlasu Plus Richard Brabec (ANO).
Nejvíc zakázek na těžbu kůrovcového dříví od Lesů ČR přitom získala firma Uniles ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), v jehož kabinetu Brabec působil.
Data ČSÚ prozrazují, že loni Češi skutečně vyvezli rekordní množství kulatiny. Jenže nejčastějším cílem není ani Čína, ani Spojené státy.
Partnerem českých obchodníků se dřevem jsou podle loňské Zprávy o stavu lesa v naprosté většině firmy z Evropské unie.
„Do unijních zemí se vyvezlo 85 procent z hodnoty celkového vývozu surového dříví. Nejvíce do Rakouska (38,3 procenta), Německa (17,5 procenta), Polska (10,1 procenta), Slovenska (9,4 procenta) a Rumunska (4,8 procenta).“
V Rakousku vyvolal enormní dovoz levného českého dřeva protesty lesníků.
Obrázek dokreslují data Eurostatu, podle kterých jsou Češi v posledních letech vůbec největším unijním exportérem dřeva, a to před Německem a Polskem, které rovněž zasáhla kůrovcová nákaza. Od roku 2015 se český export téměř ztrojnásobil.
Drancování lesů
Většinu českého exportu dřeva tvoří podle dat ČSÚ nezpracované kmeny. Výrobky ze dřeva, které v posledních měsících zdražují nejrychleji, Češi naopak často dovážejí.
„Chybí nám kapacity na zpracování dřeva, takže nezbývá nic jiného než vyvážet surové dřevo,“ tvrdí profesor pěstování lesa Miroslav Svoboda. „Přidanou hodnotu dřevu většinou dávají v zahraničí, většina zisku tedy vzniká tam. Češi z kácení svých lesů mnoho nemají.“
„Zvláště v případě Lesů ČR je otázka, zda je současné zadání pro občany ideální,“ dodává Svoboda. „Státní podnik sice vydělá několik miliard korun, zbytek zisku z těžby ale zůstává v rukou firem, které následně surové dříví prodávají do zahraničí. Češi tak přicházejí o drahocennou surovinu i celou řadu ekosystémových služeb, jako jsou poutání uhlíku nebo výlety na houby.“
„Je to zvláštní situace. Dá se to označit až za drancování českých lesů,“ zhodnotil v Českém rozhlase současný stav v dřevozpracujícím průmyslu také ekonom Lukáš Kovanda.
