Lidičtí a legionáři z Kladna se poklonili památce výsadkářů operace Silver A

Pietní místo bylo vybráno zejména proto, že za heydrichiády bylo v parku u vily popraveno 194 českých vlastenců, včetně obyvatel vypálených Ležáků.

Operace Silver A a protinacistický odboj na Pardubicku jsou jedním z nejvýznamnějších symbolů vzdoru a odhodlání československých občanů v boji proti nacismu. „Právě v těchto dnech uplyne 80 let od okamžiku, kdy radiostanice Libuše obsluhovaná svobodníkem Jiřím Potůčkem navázala spojení s Londýnem, jež bylo přerušeno od tragických událostí 3. října 1941 v jinonickém akcízu,“ připomněl Eduard Stehlík.

Po položení věnců a květin k Larischově vile a pomníku Alfréda Bartoše v Sezemicích se další program vzpomínkového dne uskutečnil v sále Sezemického domu. Vedle hudebního vystoupení Ústřední hudby Armády ČR a historické přednášky Vlastislava Janíka na téma Neobyčejní lidé: Podporovatelé paravýsadků z Velké Británie byla představena i nová výstava Děti, škola a válka. Ukázku z knihy Mauthausen - konečná stanice pak přečetl herec Jiří Dvořák, který v televizní minisérii Operace Silver A hrál právě Alfréda Bartoše.

Do Pardubic přijel též Jiří Pitín, který jako dítě přežil vyhlazení Lidic. Přestože mu bude v dubnu osmdesát let, dorazil v dobré kondici i náladě. „Kdybych nebyl v takovém rozpoložení, tak bych se nedožil osmdesáti roků, na které se těším,“ řekl Pitín, který byl v době tragédie druhým nejmladším dítětem v Lidicích. Na slavném památníku lidických dětí stojí i jeho sestra, které bylo v době lidické tragédie 10 let. „Kdybych byl jen o rok starší, tak tam stojím taky a sestra mě drží za ručičku,“ je si jistý Pitín.

Setkání se uskutečnilo pod záštitou ministra kultury a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického ve spolupráci s Městem Sezemice a Československou obcí legionářskou.

Čtyři kytice

Ještě před samotným středečním pietním aktem v Pardubicích položil Eduard Stehlík za Památník Ležáky a Památník Lidice na čtyři různá místa čtyři kytice.

První putovala k pomníku paraskupiny v Senicích u Poděbrad, kde trojice hrdinů v noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočila, a pak tam, kde v boji za svobodu vlasti vydechli naposled.

Další květina byla pro Josefa Valčíka a šla k okénku do krypty chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde 18. června 1942 padl v boji se stonásobnou přesilou.

Třetí květina byla položena u pomníku Jiřího Potůčka v lesoparku v Trnové, kde byl 2. července 1942 zavražděn protektorátním četníkem.

Čtvrtá byla pro jejich velitele Alfréda Bartoše a své místo má u jeho pamětní desky v pardubické Smilově ulici. V místech, kde se 21. června 1942 při pronásledování gestapem smrtelně postřelil.

Ve středních Čechách se stali hrdiny. Policisté z Ostravy zachránili život muži