OPERACE "RATIONEM INTER RESILIUNT" (20)

Anonym odpověděl na některé otázky, které byly zaslány na webové stránky po jejich spuštění v listopadu 2005. Byly poskytnuty následující informace v odpovědi na otázku týkající se populace Ebenů:

Proč je počet obyvatel Ebenů jen asi 650 000? Ebenové mají velmi stabilní, strukturovanou civilizaci. Každý muž má svého partnera. Mohou se rozmnožovat (do jisté míry stejným sexuálním způsobem jako my), ale jsou omezeni pouze na určitý počet dětí. Náš tým nikdy neviděl rodinu s více než dvěma dětmi. Ebenská civilizace byla natolik strukturovaná, že plánovala narození každého dítěte a rozdělovala je mezi sebou tak, aby umožnila správné sociální seskupení civilizace. Ebenské děti dospívaly v porovnání s pozemskými dětmi superrychle. Náš tým sledoval živé porody, kterým se věnoval ebenský lékař, a poté sledoval vývoj dítěte po určitou dobu Dospívaly alarmujícím tempem. Ebenové měli vědce, lékaře a techniky. Na planetě bylo jedno vzdělávací zařízení. Pokud byl člověk vybrán, navštěvoval toto zařízení a učil se práci, pro kterou byl nejlépe kvalifikovaný a vhodný. Ačkoli to bylo nesmírně obtížné posoudit nebo změřit, tým odhadoval IQ každého Ebena na kolem 165.

Tato informace dále potvrzuje závěr, že Rada guvernérů vykonávala naprostou autoritu a kontrolu nad každým aspektem života Ebenů. Zdálo se, že proti jejich rozhodnutím není odvolání. Působila naprosto diktátorsky. A přesto tým odhadl, že většina Ebenů byla mimořádně inteligentní. Nový koncept individuální svobody do jejich civilizace však ještě nedorazil. Od všech se očekávalo, že budou pracovat, a plody jejich práce připadaly především vládnoucí třídě. Zbaveni jakéhokoli volného času nemohli vytvářet umělecká nebo tvůrčí díla, kterými by se navzájem bavili nebo poučovali. Svět, který obývali, byl ponurý a šedivý. A přece můžeme matně vnímat zárodky vzpoury v Ebe5, "Ebenu Einsteinovi", který tým následoval. Zřejmě začal oceňovat pojetí svobody v jednání členů týmu a chtěl se dozvědět více o jejich zásadách svobody.

Tento úryvek z pozdějšího deníkového záznamu velitele posiluje názor, že společnost Ebenů byla přísně kontrolována:

Na jedné z nedávných schůzek našeho týmu se číslo 203 a já rozhodli vzdát se vojenských pozdravů, salutování, které každý člen týmu dělal, když nás viděl poprvé. Rozhodl jsem, že si zachováme vojenské vystupování a způsoby, ale vzdáme se salutování. Každý člen týmu souhlasil. Nemám s tím žádný problém. Ebenové na nás jen zírali, když jsme to udělali. Ale i oni mají své pozdravy. Ebeni si vyměňují pozdravy v závislosti na denní době. V určitou dobu se objímají, jindy se dotýkají prsty a jindy se uklánějí. Ještě jsme nepřišli na to, proč to dělají. Ebe2 nám jen vysvětlil, že je to formální způsob pozdravu. Ebeni žijí velmi přísným životem. Dodržují pravidelný životní styl. Zaznamenali jsme určité odchylky, ale jen u několika jedinců. Armáda drží všechny v šachu. Armáda funguje jako policejní síla, jak už jsem se zmínil. Nenosí žádné zbraně, ale mají různé uniformy a každý Eben tuto uniformu respektuje. Vojsko hlídkuje neustále. Chodí ve dvojicích a působí nesmírně přátelsky, ale umí být i velmi přísní. Viděli jsme dva Ebeny, jak jdou přes pole.

Dva příslušníci armády rychle přistoupili k oběma Ebenům a ukázali na budovu. Oba Ebeni šli s vojenskými příslušníky k budově. Vojáci na ně něco křičeli. V té době nebylo k dispozici číslo 420 ani 475 pro překlad, ale usoudil jsem, že ti dva Ebeni porušili nějaký zvyk nebo zákon. Vojáci nás varovali, když jsme se přiblížili k něčemu, k čemu se nemáme přibližovat. Armáda se k nám chová velmi uctivě, když s námi jedná, ale nedovolí nám porušit nějaký jejich zvyk nebo zákon, aniž by nás varovala. Když jsme poprvé zabili jednoho z písečných hadů, měli jsme na místě v mžiku šest příslušníků armády. Vyřešit tuto situaci vyžadovalo velkou dávku diplomacie. Ale armáda se nás nikdy nedotkla, ani nám nevyhrožovala. Ebenové se nám přizpůsobili, stejně jako jsme se my přizpůsobili jim. Pokračujeme v našem poslání a oni nám dovolují dělat téměř cokoli. Jediný zakázaný čin je nevstupovat do soukromého obytného domu. Jednou jsme to udělali a vojáci nás zdvořile vyvedli. Zdá se, že vojáků je víc, než je skutečně potřeba. Mají zbraně, jak už jsem se zmínil. Málokdy však vidíme nějakého příslušníka armády s těmito zbraněmi. Ale viděli jsme je během poplachu, který nastal před nějakou dobou.

Ebe2 přišel do našeho obytného komplexu, právě po jedné z našich odpočinkových hodin. Ebe2 byl vzrušený a řekl nám, abychom zůstali uvnitř a nevycházeli z našich obytných prostor. Zeptali jsme se proč a Ebe2 řekl, že na oběžnou dráhu jejich planety vstoupila neznámá kosmická loď. Ebe2 nás však ujistil, že se o problém postará armáda. Přirozeně jsme přešli do vlastní pohotovosti. Vydali jsme své zbraně a postavili se do pohotovosti, abychom střežili náš obytný prostor. Porušili jsme její pokyny a vyšli ven. Pozorovali jsme oblohu a viděli spoustu leteckého provozu. Pak jsme uviděli všechny příslušníky armády se zbraněmi a něčím, co vypadalo jako polní batohy. Byli v plné bojové výstroji, jak to nszvalo číslo 899. Poplach netrval dlouho a Ebe2 se vrátil, trochu zvědavě se na nás podíval a pak nám řekl, že je všechno v pořádku a poplach skončil. Zeptali jsme se jí, jestli byla neznámá kosmická loď identifikována. Řekl, že to není kosmická loď, ale jen přírodní kus vesmírného odpadu, a nechal to být. Nevěřili jsme jí, ale neměli jsme možnost poznat nějaký rozdíl. Vrátili jsme se ke svým běžným činnostem.

Díky těmto novým informacím od velitele týmu jsme nyní oprávněně označovali jejich společnost termínem "policejní stát". Když říká: "Armáda drží všechny v šachu ... . Vojsko hlídkuje pořád," můžeme oprávněně usoudit, že označení policejní stát je na místě. Je škoda, že se nedozvídáme, jak žije vládnoucí třída, ale můžeme se domnívat, že jejich životní styl je mnohem blahobytnější, možná dokonce luxusní. Vzhledem k tomu, že lékař v budově biomedicíny mluvil perfektně anglicky a zjevně patřil k vyšší třídě, víme nyní, že jsou velmi vzdělaní, zejména co se týče pozemských záležitostí. Ale podle toho, co jsme se zatím dozvěděli, se s nimi náš tým nesměl setkat. Tyranie a zotročení zjevně existují na mnoha světech v naší galaxii. Jasně vidíme, že by to byl i náš osud, kdyby fašisté vyhráli II. světovou válku. Nyní, když se začínáme vydávat do Vesmíru, musíme se vydat na misi, jejímž cílem je přinést požehnání svobody utlačovaným národům v celé naší galaxii. Je to správné. Thomas Jefferson by nás povzbudil, abychom se stali osvoboditeli galaktických společností podrobených tyrany. Možná, že kdyby byl v blízké budoucnosti William Shatner zvolen prezidentem Spojených států, mohli bychom se připojit k našim vesmírným bratrům v Galaktické federaci v jejich úsilí o obnovu, ochranu a rozvoj svobody v celé galaxii. S kapitánem Kirkem v čele bychom jistě byli velmi cenným přínosem.

Hostina, zábava a smrt

 Anonym uvádí:

Pokud jde o kulturu Ebenů, měli určitou formu hudební zábavy. Hudba zněla jako tónové rytmy. Poslouchali také určitý druh zpěvu. Ebeni byli tanečníci. Určitá pracovní období oslavovali rituálním tancem. Ebenové vytvořili kruh, tančili dokola a poslouchali hudbu.

Od velitele se dozvídáme více o tom, jak se Ebeni baví:

Dnes jsme měli hostinu. To byla ale hostina. Spotřebovali jsme poslední příděly C, ale Ebenové se o naše jídlo moc nestarali. Ale zabili jsme jedno zvíře. Jak už jsem se zmínil, Ebenové nám dovolili zabíjet šelmy kvůli masu. Maso není úplně špatné. Číslo 899 říká, že chutná jako medvěd, kterého jsem nikdy nejedli. Ale Ebeni se na nás dívají velmi divně, když jíme maso. Divně, mohou klonovat zvířata a jiné druhy lidí, ale nemohou jíst maso. Jak jsou divní. Ale dovolují nám dělat skoro všechno, co chceme, a jíst maso je něco, co potřebujeme kvůli bílkovinám. Spotřebovali jsme poslední sůl a pepř, což nám dělá při konzumaci jídla větší problém. Ebenové nic podobného jako sůl a pepř nemají. Mají ale bylinku, jak my říkáme, něco jako oregano, kterou používají. Má trpkou chuť, ale my jsme si na ní vypěstovali chuť. Hostina byla skvělá. Zúčastnili jsme se tanců, které mají Ebenové moc rádi. Mají velkou radost z tance a ze svých zvláštních her. Hry jsem popsal už dříve, ale na této hostině jsme viděli něco jiného. Hrálo se cosi jako šachy, ale Ebeni stáli na velké čtvercové ploše areálu. Čtverce byly rozděleny do čtyřiadvaceti sad. Každá sada měla další dvě místa. Jak nebo proč se Ebenové pohybovali, bylo pro nás záhadou. Jeden z Ebenů řekl slovo a pak se pohnul jiný Eben. Zdálo se, že jde o týmovou hru. Na každé straně bylo šest Ebenů. Nemohli jsme na to přijít, ale na konci si Ebenové mezi sebou zatančili, což podle nás znamenalo vítězství. Byl to zábavný den.

A další od Anonyma:

Náš tým si s sebou přivezl softbalové vybavení pro sportovní vyžití. Ebenové sledovali hru a hlasitě se smáli. (Ebenovský smích zněl jako vysoký výkřik). Nakonec Ebenové začali hrát hru, ale nikdy si nezvykli chytat míč dřív, než dopadne na zem. Náš tým hrál také dotykový fotbal. Ebenové opět hru intenzivně sledovali a pak ji sami hráli. Ale opět, stejně jako u softballu, Ebenové nikdy nepřišli na to, že musí chytit míč dříve, než dopadne na zem! Přestože členové našeho týmu ctili soukromí Ebenů, náš tým mohl být svědkem porodu. Náš tým, slídíc po okolí, byl schopen zachytit sexuální aktivitu Ebenů. Samci a samice měli podobné pohlavní orgány a prováděli pohlavní styk. Četnost sexuální aktivity nebyla zaznamenána tak často jako v naší společnosti. Předpokládalo se, že akt prováděli pro potěšení a reprodukci.

Velitel týmu pokračuje ve vyprávění o svátečním dni:

Můj tým hrál softbal s několika tvrdými Ebeny, kteří se naučili hrát. Tedy z větší části. Pořád ještě nepřišli na to, že musí chytit míč dřív, než dopadne na zem. Ale bavili se. Mezi Ebeny jsme našli několik mimořádně nadaných atletických sportovců. Na druhou stranu jsme našli i takové, kteří neměli žádné atletické schopnosti. Stejně jako lidé. Náš softbalový zápas skončil, když přišel déšť. Skončili jsme uvnitř budovy obce. Dojídali jsme a šli do obytného prostoru. Jako každý den jsme měli poradu na konci dne. Navzájem si kontrolujeme psychický stav a zdravotní stav. Náš den končí a začínáme osmihodinový odpočinek.

Vzdali jsme se pozemského času

Ebenové mají jiné časové období, jak jsem se již zmínil. Odpočívají asi čtyři hodiny, na každých deset hodin pracovní doby. Musíme však vzít v úvahu, že jejich hodina je delší a že jejich dny jsou delší. Proto jsme přestali používat náš čas a začali jsme používat čas Ebenů. Až se vrátím na Zemi, mohu vysvětlit časový rozdíl a to, jak jsme museli používat jejich čas místo našeho. O čase píšu v každém deníkovém záznamu, ale je důležité si uvědomit, že i když jsme používali asi tři roky pozemský čas, nakonec jsme se ho vzdali a využívali jsme čas Ebenů. Pokoušeli jsme používat jejich dvě slunce jako systém počítání, ale to nefungovalo. Pak jsme se pokusili použít naše vlastní hodinky, ale ani to nefungovalo.

Situace s časem byla složitá, protože souvisela s tím, jak se planeta Ebenů otáčí kolem hvězdy Zeta Reticuli I. a zároveň je ovlivňováno hvězdou Zeta Reticuli II. Zde je to, co o časovém problému říká Anonym:

Naši vědci nedokázali pochopit, jakým způsobem planeta Ebenů mohl obíhat kolem obou sluncí v naměřené vzdálenosti. Nakonec naši vědci zjistili, že některé věci týkající se této konkrétní soustavy jsou z fyzikálního hlediska odlišné od naší soustavy. Vyvstaly některé otázky ohledně způsobu měření oběžné dráhy naším týmem a dalších výpočtů založených na absenci stabilní časové základny. Z nějakého důvodu - a myslím, že to nikdy nebylo zjištěno - naše časové přístroje na planetě Ebenů prostě nefungovaly. Když to vezmete v úvahu, jistě chápete, jak obtížnou práci měli členové našeho týmu při výpočtech s absencí časového faktoru. Museli vymyslet náhradní metodu měření rychlostí, oběžných drah atd.

Úkol: Zkuste vyřešit problém z fyziky, aniž byste mohli měřit čas na Zemi! Jak tedy vidíte, náš tým dělal, co mohl, s přístroji, které měl, a s obtížemi, které si vyvinul při pokusech o vědecké výpočty. Pro každého pozemského vědce je obtížné pochopit odlišnou fyziku v jiných slunečních soustavách nebo na jiných planetách. Jedna z otázek, které mi byly zaslány, se týkala Keplerova zákona o pohybu planet. Náš tým měl tyto informace k dispozici. V týmu jsme měli jedny z nejlepších vojenských vědců. Ale když se zamyslíte nad Keplerovým zákonem, vyžaduje čas a náš tým mohl měřit čas pouze konvenčním způsobem. Bylo zjištěno, že Keplerovy zákony pro tuto sluneční soustavu neplatí.

Závěr: Jednou z věcí, kterou se naši pozemští vědci naučili, bylo neaplikovat pozemské fyzikální zákony univerzálním způsobem.

Anonym se k tomuto tématu vyjadřuje dále:

S významným astronomem z Cornellu - Carlem Saganem konzultovali pohyb planety Ebenů, který přispěl k potížím s časem. O této konzultaci Anonym říká:

Jedním z hlavních domácích vědců (astronomů), s nimiž jsme uzavřeli smlouvu, byl Dr. Carl Edward Sagan. Zpočátku byl z celé skupiny největším skeptikem. Ale jak byly informace pomalu analyzovány, Dr. Sagan se vrátil do středu. Nemohu říci, že by plně akceptoval každý jednotlivý údaj, ale se závěrečnou zprávou souhlasil. Narodil se 11. 9. 1934 v Brooklynu ve státě New York a zemřel 12. 20. 1996 v Seattlu ve státě Washington na rakovinu kostní dřeně. Byl americký astronom, pedagog a planetolog, ředitel "Laboratoře pro planetární studia" na Cornellově univerzitě. Závěrečná zpráva operace "Rationem Inter Resiliunt" byla sepsána v roce 1980 a Dr. Sagan byl do projektu zapojen v polovině jeho trvání. Předpokládá se, že svůj bestseller "Contact" z roku 1985 napsal na základě svých zasvěcených znalostí nejtajnějšího projektu v dějinách lidstva - programu výměny lidí s mimozemšťany, jehož závěrečnou zprávu podepsal! O několik let později byl podle jeho knihy natočen film "Contact" z roku 1997 s Jodie Fosterovou v hlavní roli.

-pokračování-