1 Formát soutěže

Závody se jezdí volným stylem (tzv. bruslením), klasickým, při kterém se běhá v předem připravené stopě, nebo kombinací obou stylů. Dále se jednotlivé disciplíny dělí na individuální a štafetové.

Do závodů na patnáct kilometrů klasicky pro muže a deset kilometrů klasicky pro ženy se startuje v intervalech. Naopak závody na padesát kilometrů volně pro muže a na třicet kilometrů volně pro ženy začínají hromadným startem.

ZOH Peking 2022 Speciální olympijská rubrika na iDNES.cz

Na stejné startovní čáře stojí všichni závodníci také při skiatlonu. Ten se skládá ze dvou částí – nejprve se běží klasickým stylem (muži 15 kilometrů, ženy 7,5 kilometru), poté si závodníci vymění lyže a do cíle pokračují volnou technikou (muži 15 kilometrů, ženy 7,5 kilometru).

Další individuální disciplínou je sprint volnou technikou, který se jezdí na určitý počet kratších kol. Začíná se kvalifikací, z níž se třicet nejlepších probije do čtvrtfinále. Následně postupuje dvanáct běžců do semifinále (vždy první dva z pěti rozjížděk a k nim dva další s nejlepším časem). Do finále se pak posouvají dva nejlepší ze dvou semifinálových běhů a další dva na základě času.

Podobným způsobem funguje také sprint dvojic. Ten se jede klasickou technikou a začíná se rovnou v semifinále. Z něj jde dál deset nejlepších (první dva z každé jízdy a dalších šest na základě času).

Při štafetách muži absolvují čtyři úseky po deseti kilometrech, kvarteto žen vždy o pět kilometrů méně. Start závodu probíhá hromadně, první dva úseky se běží klasicky, další dva volně.

Běh na lyžích – disciplíny a soutěžící Zimní olympijské hry 2022 10 km klasicky – ženy 15 km klasicky – muži 30 km volně – ženy 50 km volně – muži skiatlon – ženy (7,5 + 7,5 km), muži (15 + 15 km) sprint volně – ženy, muži týmový sprint – ženy, muži štafeta – ženy (4 x 5 km), muži (4 x 10 km)

2 Olympijská historie

Běžecké lyžování má na olympijských hrách bohatou historii. Nechybělo na žádném dílu sportovního svátku a poprvé se objevilo už v Chamonix 1924. Tehdy se odjely dva závody – mužský na 50 a 18 kilometrů.

Ženy poprvé na hrách soutěžily v roce 1952 v Oslu, tehdy absolvovaly klání na deset kilometrů. Postupem času se počet mužských i ženských disciplín rozrůstal a docházelo i k úpravám pravidel. Jako poslední přibyl do seznamu sprint dvojic, který měl premiéru v Turíně 2006.

3 Česká sportovní stopa

Československo a později Česko vybojovalo na zimních hrách celkem čtrnáct běžeckých medailí. O první se postarala Helena Šikolová, která získala bronz na pěti kilometrech klasicky v Sapporu 1972.

Následovala série Květy Jeriové, jež v Lake Placid 1980 a v Sarajevu 1984 získala ve stejné disciplíně rovněž bronzové kovy a v Sarajevu k nim navíc přidala spolu s Blankou Paulů, Gabrielou Soukalovou a Dagmar Švubovou stříbro ve štafetách.

27 fotografií

O čtyři roky později v Calgary znovu slavila štafeta, tentokrát mužská. Kvarteto Pavel Benc, Václav Korunka, Radim Nyč a Ladislav Švanda si doběhlo pro bronz.

V Naganu 1998 odstartovala svou veleúspěšnou olympijskou kariéru Kateřina Neumannová. V Japonsku získala na tratích pět kilometrů klasicky stříbro a na deset kilometrů volně bronz, v Salt Lake City 2002 v závodech 15 kilometrů volně a ve stíhačce stříbra a její vrchol pod pěti kruhy nastal v Turíně 2006, kde získala ve skiatlonu stříbro a na třiceti kilometrech volně zlato.

V Turíně se zaskvěl i Lukáš Bauer, jenž na patnácti kilometrech klasicky získal stříbro. O čtyři roky později k němu ve Vancouveru přidal ještě bronz na patnácti kilometrech volně a pro stejný kov si doběhl spolu s Martinem Jakšem, Martinem Koukalem a Jiřím Magálem i ve štafetě.

Sporty v Pekingu Představení zimních olympijských sportů akrobatické lyžování, alpské lyžování, běh na lyžích, biatlon, boby, curling, hokej, krasobruslení, rychlobruslení, rychlobruslení na krátké dráze, saně, severská kombinace, skeleton, skoky na lyžích, snowboard