InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Koncert žáků Marie Homolkové

    středa 22.5 17:00 - ZUŠ – Hrad, Strakonice

  • Posezení s harmonikami

    středa 22.5 18:00 - Hospoda Myslivna Dražejov

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  > 

Blog Josefa Luxemburga: Tre notter til Askepot aneb Tři přání pro Popelku

14.1.2022 12:15

Pohádkový rok máme za sebou. Nemám tím na mysli pohádky z parlamentu nebo pohádkový život, ale pohádky klasické, vyprávěné dětem na dobrou noc. Přes uplynulé vánoční svátky jsme jich měli přehršle. Pyšnou princeznu, Mrazíka, Tři oříšky pro Popelku... Pár jsem jich také zhlédl. Především tu českou – o Popelce. Také proto, že v kinech se promítá její napodobenina v norské verzi Tre notter til Askepot – Tři přání pro Popelku. S dovětkem, že každá legenda má své následovníky. Ještě před uvedením do kin, dostal film od kritiky 50 procent. Po jeho distribuci pro diváky, začala procenta klesat.

 

Vydal jsem se tedy do milevského kulturního filmového stánku. První odpoledne zavítalo 11 diváků, druhé pak 17. Přišlo i pár dětí. Ty skoro lituji, pokud ještě předtím neviděly českou Popelku. Ta norská žila byla v jedné severské vsi, podobné sibiřskému Mrazíkovu. Že tam byl život drsný, dokládá často i hudební doprovod, připomínající útok vikinských hord včetně dusotu jejich koní. Kdepak nějaký ptáček, hledající hnízdo? Ve vsi, zřejmě nějakým nedopatřením, bydlela „urozená dáma," až z ní šel strach jako z Ledové královny, se svou dcerou. Norské jméno mi vypadlo, ale neměla daleko od Marfuši. Zato Popelka zní norsky skoro „poeticky" – Askepot. I když vcelku docela pohledná, ale žádný humor či úsměv. Naštěstí byl aspoň český dabing.

Filmové obsazení herců již šlo novodobým trendem. Např. královna byla Arabka, též zámecký ceremoniář, zahlédl jsem i černocha a princova pážata byli gayové. Zážitkem byl i princův jumping, ke kterému byl donucen. Jako ve správné pohádce nechyběl ani zvonec. Ten rozezněl norský děda Mrazík. Na co se ale nedostalo, byl klasický severský sex? Zato si divák dost užil krásné norské zasněžené přírody. Při některých záběrech byl použitý dron.

O natočení norské verze Popelky byl tehdy požádán režisér původní pohádky Václav Vorlíček. Odmítl. Zřejmě věděl proč. Naštěstí už norský film neviděl. Odešel ještě před jeho uvedením do filmového nebe. Jeho a naše Popelka je nenapodobitelná.

Autor: Josef Luxemburg

Diskuse k článku - 2 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 

  • Vašek 

    Reagovat

     

    No já bych věděl o lepší verzi. Nejlepší pohádky se rodí za mořem. Tam mají všechno nej a jsou nám příkladem.

    Vloženo 28.1.2022 09:12:09

  • Z Písku 

    Reagovat

     

    Vědělo se, jak to s tímto paskviem je, a rozumný kinař snímek do kina vůbec nevzal.

    Vloženo 15.1.2022 19:53:32

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace