Zeď jako malířské plátno i galerie. Velkoplošným malbám ve veřejném prostoru se u nás začíná dařit
Jde vlastně o legální street art, na kterém umělci často pracují za honorář. Řeč je o muralech, a jeden z největších na světě najdete poblíž Letiště Václava Havla na pražské Ruzyni. Stojí za ním výtvarník Michal Škapa alias Tron.
Mural art je moderní umělecký směr, který původně vznikl jako forma protestu proti sociální, náboženské a společenské nesvobodě. Největší taková díla vznikala například v Irsku. Prapůvod fresek, neboli nástěnných maleb, ale samozřejmě sahá do dávné minulosti, třeba až do starověkého Egypta.
Cestou na půdu našli umrlce. Zámek v Doudlebách nad Orlicí skrýval záhadnou kresbu z 16. století
Číst článek
Do komerční sféry muraly povznesli v 90. letech minulého století američtí umělci jako Keith Harring nebo Shepard Fairey, kteří toto původně anarchistické umění začali tvořit na zakázku pro bohaté klienty.
V Česku za řadou muralů stojí také soukromníci a firmy. Tímto způsobem vznikl i třeba největší mural na pražském letišti od Michala Škapy. Známý writer a streetartista tam v květnu roku 2020 posprejoval za 23 dní plochu větší než 5000 metrů čtverečních.
Ozdobil tak industriální halu poblíž Letiště Václava Havla dílem nazvaným Kosmos, v němž lze najít inspirace přírodou, lidskou myslí, životem i vesmírem. Uprostřed díla je modré oko, které symbolizuje božskou podstatu světa. Mural pohltil na 4000 sprejů a pracovalo na něm asi šest lidí a tři vysokozdvižné plošiny.
Řada takových děl je dnes podporována i z veřejných financí. Hlavní město Praha má program Umění pro město, ve kterém jsou v rámci takzvaného Mural Art UM financována i dočasná umělecká díla ve veřejném prostoru. Program běží už třetí rok a dostávají v něm šanci nejrůznější umělci na základě veřejných soutěží šanci.
Funguje to jednoduše: celou tuto akci zaštiťuje Galerie hlavního města Prahy, která shání plochu, vypíše soutěž, pomocí odborné poroty vybere vítěze, a pak se projekt také zrealizuje.
Když nevíte, co se zdí...
Prostřednictvím Galerie hlavního města Prahy vzniklo hned několik velkoplošných děl ve veřejném prostoru. Někdy je to i z popudu soukromých majitelů, kteří mají dlouhou, nevzhlednou zeď a nevědí, co s ní.
Taková byla například u autobusové zastávky Spořilov. Nyní si tam lidé čekající na spojení mohou projít labyrint od Karolíny Vintrové a Petra Domoráda. Autorská dvojice udělala na zdi plastický motiv dětské hry, na kterém si prstem po zdi můžete dojít k určitému cíli. Dočasných muraly vzniklé z programu Mural Art UM najdete také na Vychovatelně, Nových Butovicích nebo u metra Bořislavka.
Umění napodobit umění. V hradecké galerii si porovnáte originály a falza děl světových umělců
Číst článek
Za mnoha muraly ve veřejném prostoru stojí i jednotlivci, kteří se snaží najít místo, kde svá vlastní díla, ale i díla jiných autorů realizují. Jsou to často lidé, kteří mají minulost ve streetartu.
Jedním z nich je i Ondřej Klíma, vystudovaný umělec, který ale stál u zrodu českého graffity. Je to writer, streetartista a fotograf. Dnes například dělá kurátora na zdi v ulici Komunardů v pražských Holešovicích. Tu spravuje spolek umělců ArtWise, jenž zajišťuje velkoplošná díla tvořená na zakázku.
Klíma si prakticky našel místo, které má v dlouhodobém pronájmu a střídají se mu tam asi čtyři umělci ročně. Jde o takovou galerii pod širým nebem, která dává prostor těm, co tu chtějí své dílo zdarma – často i na vlastní náklady – ukázat.
Úspěšným projektem, za kterým stál také Klíma, byly Hladové zdi v Karlíně na Rohanském nábřeží. V pandemii tak vznikl nápad podpořit umění v ulicích v časech, kdy byly galerie zavřené.
Obyčejné dřevotřískové oplocení se stalo na delší dobu místem, kde se vystřídalo celkem 22 umělců. Díla se tehdy podařilo vydražit. Výtěžek z akce šel na podporu dalšího umění ve veřejném prostoru.
V České republice existují i festivaly zaměřené na muraly a graffity tvorbu. Jsou jimi například Street Art Festival v Olomouci nebo Wallz v Plzni.
