Sáro, jak ses o nominaci dozvěděla a jaká byla tvá reakce?
Bylo to ve škole, mrkla jsem v telefonu na instagram, objevila jsem se mezi vyvolenými a začala jsem se nahlas radovat. Je fakt, že na mne mnozí hleděli hodně udiveně, ale pochopili a moc mi blahopřáli.
Jak teď vypadají tvé poslední „čekací“ dny?
Přiznávám, že jsou napínavé, nákaza je všude kolem nás, mám i ve škole nastavený režim, abych teď nechodila na praxe. Snažím se omezovat kontakty, prostě chci zůstat zdravá.
Sraz máte kdy?
24. ledna v Praze, čeká nás krátký tréninkový blok a pak 27. odlet do Pekingu.
Bude u toho i další odchovankyně Zlína Natálie Mlýnková. Tuším, že se těší stejně, třebaže působí v Americe…
Moc se na ni těším, to je jasné, jsme kámošky od malička, taky jí držím pěsti, aby se jí vyhýbaly jakékoliv problémy.
Ten strach nebo lépe řečeno obavy se dají zahánět asi nejlépe hokejem, co říkáš?
Přesně tak, zkraje víkendu jsem hrála za juniorku kluků ve Valašském Meziříčí, vyhráli jsme a postoupili do elitní skupiny naší soutěže, paráda.
Ale daleko důležitější budou výsledky v Číně. Jaké má vlastně tým cíle?
Hrajeme v B skupině, z Áčka postoupí všech pět týmů, my musíme skončit v konkurenci Číny, Švédska, Dánska a Japonska do třetího místa. To by znamenalo čtvrtfinále. To je první cíl, myslím, že je reálný. Co dál? To se uvidí.
Vezeš sebou nějaký talisman, něco pro štěstí. Bude určitě potřeba…
Mám od mamky řetízek a na něm brusličku. Snad přinese štěstí.
Nuže, děvče milé, hodně onoho štěstí a hlavně zdraví.
Moc děkuji, snad vše dobře dopadne.
