Digitalizaci státní správy si vláda Petra Fialy vytkla jako jednu z priorit pro nadcházející čtyři roky. V ideální případě na konci volebního odbobí budou digitalizované doklady, s úřady bude možné komunikovat online a otevřená data budou mnohem rozšířenější. Odborníci přitom upozorňují, že některé plány nebude možné splnit, a to zejména kvůli nedostatku kvalitního personálu. Před vicepremiérem Ivanem Bartošem, který má digitalizační agendu koordinovat, tak stojí nelehká výzva.
„Digitalizace je nejen cestou k pohodlnějšímu kontaktu občanů se státem, ale automatizace procesů také povede k efektivnějšímu fungování státu jako celku,“ píše se v programovém prohlášení vlády. Právě digitalizace byla jedním z častých témat kritiky bývalého kabinetu. Zejména Piráti považují nedostatečnou digitalizaci státu za jeden z největších problémů Česka.
Než se první kroky nové vlády projeví, zřejmě to chvíli potrvá. Avšak digitalizované doklady a dokumenty by mohly být hotové už v roce 2023, plánuje vláda. Ke spolupráci chce kabinet Petra Fialy přizvat neziskové organizace a komerční sektor, zlepšit přívětivost portálů státní správy nebo vytvořit jednotné tržiště, kde budou moci orgány veřejné správy poptávat a nakupovat komoditní služby ICT pro zajištění digitálních služeb státu.“
„Z velké části se jedná o naprosto správné, nicméně koncepční záměry,“ hodnotí obecné znění ředitel divize konzultačních služeb společnosti IBM ČR Václav Provazník. „Pokud se začne rychle, rozumně a legitimně se využijí již existující technické a komerční artefakty, domnívám se, že mnoho věcí jde stihnout na poměry státní správy relativně velmi rychle,“ doplňuje.
Méně optimistický je odborník na eGovernment Tomáš Řehořek z KPMG. „Osobně jsem čekal od vlády, která se profiluje silně digitálně, mnohem více. Přitom současnou vládu tvoří strany, které v minulosti pro digitalizaci udělaly mnohé,“ míní odborník.
Řehořek vládu kritizuje například za nedostatečné ambice v oblasti otevřených dat nebo ve zdravotnické sféře. Zároveň ale upozorňuje, že by vláda měla myslet i na občany, kteří nevyužívají internet.
„Naopak podporuji myšlenku komunikačního kanálu pro občany, kteří nechtějí komunikovat přes internet, tedy asistovaných míst Czech POINT. Nicméně bych si dovolil slovo ‚nechtějí‘ doplnit slovem ‚nemohou‘ – je nutné pamatovat i na starší generace, pro které jsou nové věci těžko uchopitelné,“ upřesňuje.
„Prohlášení je zaměřeno hodně směrem k občanům a firmám, nicméně se domnívám, že klíčové transformace se odehrávají a musejí být připraveny jinde,“ vysvětluje odborník z KPMG.
Soustředit se je podle něho zapotřebí zejména na zázemí digitalizace, protože státní správa trpí nedostatkem odborníků, kteří by transformaci dokázali kvalitně provést. „Proto velmi pozitivně hodnotím snahu vybudovat centrální koordinační tým a transformační týmy. Kladu si ale otázku, z čeho a jak se tito experti zaplatí. Lidé s ideálními profily na tyto pozice jsou v soukromém sektoru a do veřejného s tabulkovými platy se nepohrnou,“ obává se Řehořek.
Provazník dále upozorňuje, že bez obnovení důvěry v konání státu mohou být jakékoli digitalizační snahy marné. „Pokud se nepodaří vytvořit v nové digitální služby důvěru, může se stát, že lidé budou raději používat tradiční kanály, a to navzdory vyšší kvalitě, bezpečnosti, spolehlivosti a pohodlí služeb digitálních,“ říká Provazník. Jako příklad, kdy důvěra omezuje možnosti využití digitalizačního řešení, uvádí datové schránky.
Vláda Andreje Babiše byla v oblasti digitalizace ze strany opozice i odborníků kritizována zejména kvůli IT zakázkám, Chytré karanténě nebo e-shopu na dálniční známky. Agenda v minulém volebním období spadala pod vládního zmocněnce Vladimíra Dzurillu, který zřejmě bude spolupracovat i s novou vládou Petra Fialy.
