Ptáci v mrazu ocení hovězí lůj. Při oteplení je ale lepší krmítko vyčistit

Už od školy nás učí, že je třeba ptáčkům v zimě sypat do krmítek. Základem alespoň pro hmyzožravé ptáky by měl být hovězí lůj doplněný drobnými semínky.

Pelhřimovští ochránci přírody zadarmo zájemcům rozdávají hovězí lůj. Hmyzožraví ptáci ho určitě ocení.

Hovězí lůj

„Vhodný je hovězí lůj, vepřový pro ptáky dobrý není,“ říká Petr Marek ze Spolku pro ochranu přírody Pelhřimovska. Hovězí lůj, který rozdávají zájemcům, je syrový, nezpracovaný. „Hodně důležitý je, aby to byl vnitřní orgánový tuk, ne ten ze svalů,“ dodává.

Hovězí lůj je možné zavěsit na provázku tak jak je, nezpracovaný. Je ale také dobré rozpustit ho a smíchat s různými semeny a šrotem. „Je v tom pšeničný a ječný šrot a slunečnicové semeno,“ ukazuje hrníček naplněný lojovou směsí. Je v něm dokonce zasazené dřívko, na které si může pták při zobání sednout.

Například pro sýkorky…

Lojovou směs uvítají hmyzožraví ptáci, kteří za velkého mrazu potravu těžko najdou. „Jsou to například všechny sýkory,“ říká Petr Marek, a ukazuje na velkou tabuli s obrázky ptáků a popisky. Spolek pro ochranu přírody Pelhřimovska ji nabízí školám i obcím.

„Ta myšlenka byla taková, aby na vedle umístěném krmítku si lidé mohli hned zjistit, o který druh se jedná,“ říká Petr s tím, že na tabuli je také uvedeno, čím ptáky krmit, a co naopak v krmítku být nemá.

Podle ochránců přírody je v poslední době velmi moderní pořizovat krmítko. Je ale třeba znát pravidla. Například v době, kdy i v zimě teploty stoupnou, je dobré krmítko vyprázdnit a vydezinfikovat. „Tyhle druhy přezimujících ptáků na to mají, zimu zvládnout,“ říká Petr Marek. Dodává také, že právě krmítka bývají místem, kde se šíří nebezpečná nemoc, která způsobuje ptákům zánět hrdla. Proto je důležité pravidelné čištění.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.