Víte, jak správně uvařit brambory?

AdobeStock 187476643

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Brambory platí za přirozený základ českého jídelníčku, kdy jich průměrně zkonzumujeme až 66 kilo ročně. Ano, přesně tolik. A to je už panečku velmi slušná nálož, že? Brambory se přitom v českých zemích začaly objevovat až v průběhu 17. století, spíše jako zahrádkářský výstřelek nežli potravina, aby pak hluboce zakořenily ve století následujícím. Kromě nich existují další, nutričně velmi bohaté přílohy, jako je pohanka, jáhly, staročeský čirok, ječné kroupy, ale i quinoa, amarant, bezpluchý oves, rýže a samozřejmě též cenné luštěniny, kterých však sníme tuze málo. A to je škoda, neboť zrovna ony, nejedeme-li v módu šetřící diety, případně nemáme-li dnu, dokážou jídelníček hodnotně povznést. Vraťme se však k bramborám, abychom si je nutričně připravili nejlépe, jak vůbec lze. Obecně vaříme brambory tak, že je oloupeme, nakrájíme, vložíme do hrnce se studenou vodou, přikryjeme poklicí, někdy ani to ne, abychom je pak dlouze přiváděli k varu, vařili, servírovali k masu či zeleninovým a sýrovým pokrmům. To je náš standard, ne však úplně správný, neboť jen tím, že brambory loupeme, okrádáme pokrm o cenný draslík, který se téměř vyvaří do vody. A tu už nikterak nekonzumujeme, nemáme-li tedy v úmyslu ji dále použít.

Možná vás to překvapí, nicméně brambory patří mezi cenné zdroje vitamínu C, kterého obsahují 3 x více nežli stejné množství jablek. Ve 100 g brambor tak sníme 25 % DDD tohoto vitamínu. Záleží však na tom, jaký technologický postup přípravy zvolíme:

Obsah vitamínu C dle způsobu přípravy a vaření: 

  • vařené ve slupce, vložené do vařící vody (68 %),
  • vařené ve slupce, vložené do studené vody (62 %),
  • vařené loupané krájené, vložené do vařící vody (50 %),
  • vařené loupané krájené, vložené do studené vody (44 %).

Vitamín C patří na seznam termolabilních vitamínů, to znamená, že s varem se začnou pomalu vytrácet. Přesto však dle tabulek i po uvaření obsahuje škrobnatá hlíza stále ještě dostatek tohoto cenného antioxidantu. Je však nutné zvolit správný technologický postup, jak je patrné z výčtu výše. Obsah vitamínu C pak v průběhu roku kolísá, neboť je dán odrůdou, ale i dobou, po kterou byla hlíza skladována. Po třech měsících uskladnění ztrácí brambory 45 % vitamínu C, po půl roce rovných 70 %.

Klíčky ano, ale ne z brambor 

Vždy vybírejme hezké, zralé brambory bez stopy poškození či klíčků. V takových hlízách bývá patrný vyšší obsah toxických glykoalkaloidů, přesněji chaconinu či známějšího solaninu. Jste-li zvyklí brambory loupat, krájet či strouhat, s jejich přípravou následně neotálejte. Mechanickým poškozením (byť i loupáním), se obsah jedovatých glykoalkaloidů o něco zvyšuje. Pokud si kvalitou brambor nejste jistí, výborným vodítkem se může stát chuť, kdy by po uvaření neměla hlíza nést nejmenší stopu hořkosti.

Mnohé studie zároveň uvádějí, že vyšší množství toxických látek zadržuje slupka a tenká vrstva hlízy pod ní. Nejvíce logické mi pak přijde vařit brambor ve slupce, abychom ušetřili cenný vitamín C. Následně je oloupat a dále s nimi pracovat dle zvolené receptury. Pokud však máme k dispozici brambory v bio kvalitě, jejichž slupka je vzhledná, lze je do jídelníčku zařadit i takto, právě díky křemíku. Všeho však s mírou.

Brambory zařazujme zhruba 2x týdně, kdy je prostřídejme s dalšími přílohami nižšího GI. Spíše je vařme, vyvarujme se jejich smažené úpravě. Jsme-li milovníky bramborového knedlíku, zcela jistě si jej uchystejme doma, supermarketové výrobky obsahují nehezké množství přídatných látek, které ne zrovna dvakrát lahodí trávení.

Proč je zařadit? 

  • zajímavá, nutričně bohatá potravina,
  • přirozeně bezlepkové,
  • vhodné i do přísných šetřících diet,
  • výborné při jaterní, slinivkové či kardiovaskulární problematice,
  • cenný zdroj minerálů, jakožto draslíku, hořčíku, železa, vápníku, fosforu, manganu, selenu, zinku a jódu,
  • zdroj rezistentního škrobu, který zvyšuje citlivost buněk na inzulín, navozuje dlouhodobější pocit sytosti.

Co dokážou? 

  • pozitivní účinky na kardiovaskulární systém,
  • snižují hladinu LDL cholesterolu, krevního tlaku,
  • konzumujeme-li je se slupkou, dochází k podpoře vazivové tkáně,
  • výborná potravina při hypotyreóze způsobené nedostatečným příjmem jódu,
  • přirozeně odvodňují, zbavují otoků,
  • upevňují zdraví močových cest,
  • díky přítomnému vitamínu C podporují správnou funkci imunitního systému,
  • vyhlazují pleť.

Brambory a diabetes 

Sama jsem diabetikem I. typu, nicméně na brambory reaguji opravdu dobře. Vždy je však vařím ve slupce, nekonzumuji je smažené ani pečené. Často je podávám s kmínem a zelenou natí, která pokrm rovněž obohacuje, neboť obsahuje slušnou dávku vitamínu C, vápníku, hořčíku, železa, ale též enzymů, které nám pomáhají zefektivnit trávení. Máte-li tedy diabetes, brambor se určitě nemusíte obávat. Vždy však servírujte právě takové množství, na které vám stačí vlastní inzulín. V případě aplikovaného inzulínu je třeba sacharidovou nálož z brambor správně vykompenzovat podaným inzulínem.