Hlavní obsah

Pražské rezidence českých panovníků. Ne vždy vládli z Pražského hradu

Pražský hrad, pradávné sídlo českých králů, slýcháváme a čteme často, když se někdo chlubí naprosto ojedinělou dominantou metropole. Jenže ona je to pravda tak napůl.

Foto: Vratislav Konečný

Pražský hrad od petřínských sadů

Článek

Praha byla mezi ostatními evropskými městy trochu výjimkou, panovníci tu užívali dva kopce, které přeměnili na svá sídla. Krom toho využívali i vnitřní město, ale také, v případě Václava IV., hrad postavený mimo městské hradby. V místě, kde stojí Pražský hrad, založil své sídlo Přemyslovec kníže Bořivoj (vládl v letech 880 až 889).

Největší panovnický komplex na světě

Největší hradozámecký komplex na světě vznikal po mnoho staletí, ne vždy ale panovníci tuto lokalitu užívali. Za Bořivoje to bylo palisádou opevněné návrší, přemyslovské území se začínalo rozrůstat po pádu Velké Moravy, dvě století trvalo, než se vliv a moc rozšířila na Čechy a Moravu. To vyžadovalo jeho spravování, i obranu, exponovaná místa chránily palisády a valy. Tady sídlil kastelán a malá posádka, takto upevňovali dobytá území i Římané.

Foto: Vratislav Konečný

Vyšehrad, v dávných dobách zvaný Chrasten, byl dalším pražským panovnickým sídlem.

Opevněný kopec Vyšehrad

Procházky po vyšehradských šancích s návštěvou vyšehradského hřbitova a Slavína patří k tradičním výletním cílům. Z hradeb máte Prahu jako na dlani, můžete se nechat unést představou kněžny Libuše věštící slávu národa nebo skokem Horymírova koně Šemíka do Vltavy. Vyšehradská skála je především místem, kde sídlili čeští panovníci, byť památky na ně jsou téměř mizivé.

Na hradišti prokazatelně sídlil Boleslav II. Velký rozvoj skála zažila za panování prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092), nechal tu postavit velký palác a zřejmě také nejstarší románskou rotundu u nás, která je zasvěcena svatému Martinovi.

Foto: Vratislav Konečný

Románská rotunda svatého Martina byla postavena za Vratislava II. ve 2. polovině 11. století.

Vratislav byl nejprve kníže. Po pomoci císaři Jindřichovi IV. obdržel královskou korunu, ale prozatím ne dědičnou. Na skálu se přestěhoval po vádách se svým bratrem biskupem Jaromírem, ten mu neustále radil, jak má vykonávat knížecí úděl. Z královských staveb na Vyšehradě zbyl jen malý val.

Rezidence na Hradčanech vyhořela

Pražský hrad je velkolepým stavebním komplexem, spolu se zahradami návštěvníka překvapí jeho monumentalita. Většina prostor je ale nepřístupná. Přesto patří k nejnavštěvovanějším objektům města. Z hradní rampy je jeden z nejhezčích výhledů na Prahu.

Když se panovníkem stal kníže Soběslav I., nechal v polovině 12. století Pražský hrad obehnat kamennou hradbou, předtím tu stál val z hlíny vyztužený dřevem a chráněný opukovými balvany. Sídlo tu měl i Vladislav II., ale moc se nerozrůstalo. V roce 1303 zachvátil areál požár, poté už nebyl až na několik domů stojících stranou obyvatelný.

Foto: Vratislav Konečný

Gotický dům U Kamenného zvonu, kde se měl narodit Karel IV., vlevo od Týna, nyní v něm je galerie.

Králové museli odejít bydlet do města

Neobyvatelnost Hradu donutila krále Václava II. přestěhovat se do města, bydlel asi v domě U Kamenného zvonu, na nynějším Staroměstském náměstí. Možná tu žil nějaký čas i Václav III. Nádherná gotická stavba slouží po letech náročné rekonstrukce jako galerie.

Praha se rozrůstala postupně, zvolna přibývaly i kamenné domy, dovolit si je mohli jen bohatí. Vše vypadalo jinak. Když budete stát na Staroměstském náměstí a obdivovat výstavné domy postavené ve všech stavebních slozích, musíte si uvědomit, že je to výsledek výstavby následujících staletí. Při příjezdu manželského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny roku 1310 se na Hradě nedalo bydlet, novomanželé se ubytovali právě v domě U Kamenného zvonu, tady se zřejmě pozdější císař Karel IV. narodil.

Karel začal Pražský hrad zvelebovat, ale stále si cenil Vyšehradu. Stanovil, že odtud budou vycházet korunovační průvody českých králů. Vyšehrad nechal přestavět na pevnost, v té se také nacházel nový panovnický palác. Objekt hodně utrpěl za husitských válek. Od 17. století byl Vyšehrad vojenskou pevností, zrušili ji až v roce 1911.

Foto: Vratislav Konečný

Na místě Obecního domu kdysi stával Králův dvůr, sídlo několika panovníků.

Další královská sídla

Velmi fotogenickým objektem je Obecní dům s vedle stojící Prašnou bránou.

Ve středověku tu stál velký areál nazývaný Králův dvůr. Stály tu panovnické paláce, šlechtické domy, ale byly tu i lázně a také královský lvinec. Velkou zahradu zlikvidovali při pražských bouřích husité. Ti sami sebe ale nazývali Božími bojovníky, jméno připomínající Husa jim přisoudili jejich protivníci.

V areálu sídlil Václav IV., Zikmund Lucemburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad, Vladislav II. Jagelonský. Králův dvůr po mnoha změnách vlastníků zbourali až v roce 1903. Místo něj vyrostl Obecní dům, nazývaný také Reprezentační.

Foto: Vratislav Konečný

V těchto místech se kdysi rozkládal Hrádek na Zderaze, oblíbené sídlo Václava IV.

Václav IV. využíval i Hrádek na Zderaze, stojící blízko kostela svatých Cyrila a Metoděje, kde zahynuli roku 1942 parašutisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Aby měl klid, nechal si král zbudovat v Kunratickém lese Nový hrad (uvádí se i jako Nový hrádek či Hrádek), kde také zemřel. V roce 1419 ho tady ranila mrtvice, když se dozvěděl o událostech, které později vedly k husitské revoluci. Hrádek rozbořili husité v roce 1420.

Hradčanské sídlo začal opravovat Vladislav II. Jagelonský v roce 1485, o pět let později získal uherskou korunu a přesídlil do Budína, dnešní Budapešti. Do Prahy zavítal sporadicky.

Foto: Vratislav Konečný

Z výstavného Nového hrádku Václava IV. moc nezbylo. Tady panovník zemřel v roce 1419.

Praha rudolfinská

Nejdéle tu bydlel, i po abdikaci, Rudolf II. Panoval v letech 1576 až 1611. Praha se za jeho vlády stala nejlidnatějším městem monarchie, metropolí Svaté říše římské, kdo chtěl něco znamenat, vtíral se do panovníkovy přízně. Dvůr vyhledávali učenci i mágové a kejklíři a dobrodruzi. Rudolf se obklopil pochybnými rádci, politika ho nebavila, mohl se tu v klidu věnovat milované alchymii a umění.

Když roku 1612 Rudolf II. zemřel, přestal Pražský hrad plnit funkci trvalé panovnické rezidence. Veškeré oficiality přešly trvale na Vídeň, Praha byla vždy druhá. Přesto se Rudolfův bratr Matyáš pustil do velkolepé přestavby císařského paláce. Nejznámějším počinem byla výstavba západní brány, tzv. Matyášovy.

Pražské Vinohrady: I ve světovém měřítku stále dobrá adresa

Cestování

Praha pobělohorská

Rok bydlel na Hradě Fridrich Falcký, po prohrané bitvě 8. listopadu 1620 odtud v noci prchl. Ferdinand III. v úpravách pokračoval, nechal rozšířit nový královský palác o císařovnino křídlo. Na konci třicetileté války v roce 1648 vtrhli do Prahy Švédové a kradli systematicky vše, co jim přišlo pod ruku.

Když Hofburg ohrožoval mor (1679 až 1680), přesídlil na několik měsíců na Hrad císař Leopold I. i se dvorem: pokusil se dostavět katedrálu, ale bylo to nad možnosti císařské kasy. Než se mor dostal do Prahy a dvůr se vrátil do Vídně, vznikla mj. nádherná jízdárna.

Foto: Vratislav Konečný

Celkový pohled na největší hradozámecký komplex na světě

Pompézní slavnosti

V 18. století se na Hradě odehrály tři velkolepé slavnosti: v roce 1723 byl Karel VI. korunován českým králem. Roku 1721 došlo k blahořečení Jana Nepomuckého (1721), jeho svatořečení se odehrálo v roce 1729. Tehdy světci zřídili velkolepý stříbrný náhrobek ve Svatovítské katedrále.

Tereziánské údobí

Za panování Marie Terezie se hodně válčilo, boje se nevyhnuly ani Čechám. Pražský hrad obléhali Francouzi i Prusové. Roku 1743 korunovali panovnici českou královnou, ale oslava nebyla nijak pompézní. Je škoda, že v nedávno vysílaném koprodukčním seriálu o Marii Terezii se česká otázka opomenula. Císařovna se nikdy nenaučila česky, k území měla vztah pouze jako k majetku.

Nová rozhledna na Závisti nad Zbraslaví budí emoce

Tipy na výlety

Přesto v letech 1755 až 1775 nechala panovnice provést pompézní přestavbu objektu ve stylu vídeňského barokního klasicismu, utvořila stavební kompozici v podobě, v jaké Hrad známe v současnosti. Vznikla reprezentativní rezidence hodná panovníka. Reformy jejího syna Josefa II. zasáhly i Hrad, císař zrušil klášter svatého Jiří, ze kterého se stala kasárna.

Poslední Habsburkové

Na Hradě žil od své abdikace v roce 1848 do úmrtí v roce 1875 poslední korunovaný král a rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý.

Když se blížila korunovace císaře Františka Josefa I. českým králem, přestavěli do současné podoby Španělský sál a upravili Rudolfovu galérii (1865 až 1868).

Prvního října 1873 byl položen základní kámen dostavby západního křídla katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, definitivně ji dokončili v roce 1929. Po šesti stech letech!

Poutní místo Svatý Jan pod Skalou ukrývá léčivý pramen

Tipy na výlety

Sídlo prezidentů

Hrad se vrátil takříkajíc do oběhu se vznikem republiky, kdy se sem nastěhoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1918 až 1935). Tehdy začala poslední přestavba, pod záštitou prezidenta ji provedl architekt Jože Plečnik. Od té doby je prezidentským sídlem.

Temnou skvrnou se stala návštěva Hradu Adolfem Hitlerem, který si přijel prohlédnout v březnu 1939 metropoli podmaněného státu. Smutným obdobím byl i protektorát.

Po vzniku nového státu po roce 1989 nechal prezident Václav Havel otevřít Jelení příkop jako vycházkovou trasu. Příkop je v současnosti uzavřen, zrovna jako Hrad.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám