Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu. Ne všichni ale plán kvitují.
Karlovarský kraj je svou rozlohou a počtem obyvatel druhým nejmenším českým krajem. Jeho ekonomika je zároveň výrazně závislá na těžbě uhlí, z nějž produkuje teplo a elektřinu, což ho staví do nelehké pozice. Uhlí v Evropě totiž kvůli negativním dopadům na klima končí a členské státy postupně doly uzavírají. EU v následujících letech zároveň poskytne podobně orientovaným regionům finanční injekci, která má pomoci s jejich transformací.
Dotace mohou regiony získat poté, co ve spolupráci s Evropskou komisí připraví územní plány pro spravedlivou transformaci pokrývající období od roku 2021 do roku 2030. V Česku byly kromě Karlovarského kraje plány zpracovány také pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Třem českým krajům tak bude z FST přerozděleno celkem 41 miliard korun. Karlovarskému kraji z této částky připadne 6,3 miliard. Žádat o financování projektů budou moci obce, kraje, malé a střední podniky, univerzity a další.
„Je potřeba připomenout, že všechny dotační tituly fungují v režimu tzv. sdíleného managementu, kdy EU vytvoří nějaký obecný rámec, do kterého se pak ty jednotlivé členské státy musí vejít. Česká vláda schválí program, a z toho pak už čerpají krajské nebo obecní administrativy peníze pro jednotlivé projekty,“ vysvětlil dříve redakci EURACTIV.cz europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).
Projekty by měly kromě transformace ekonomiky přispívat k naplňování energeticko-klimatických cílů Unie a tvorbě nových pracovních míst, včetně rekvalifikací lidí, kteří museli opustit své původní zaměstnání. Karlovarský kraj celkem nashromáždil 46 projektů.
Nic zatím není vytesáno do kamene
Karlovarský kraj nastínil své projekty v Plánu spravedlivé územní transformace (PSÚT). Jak ale v předmluvě dokumentu říká sám hejtman Petr Kulhánek (Karlovarská občanská alternativa), PSÚT jde i za horizont evropských transformačních dotací. „Předkládaný plán je svým záběrem daleko širší, než jsou očekávané finanční prostředky z evropského Mechanismu spravedlivé transformace,“ uvedl.
Nic z Plánu ale ještě není vytesáno do kamene, každý z projektů musí dostat zelenou od Ministerstva pro životní prostředí (MŽP), které bude peníze přerozdělovat.
„Peníze z Fondu spravedlivé transformace budou v regionech rozdělovány v rámci Operačního programu Spravedlivé transformace, jehož schválení se předpokládá na počátku roku 2022. Teprve poté bude možné začít vyhlašovat první výzvy z tohoto Operačního programu, který bude pod gescí MŽP,“ řekl na dotaz redakce EURACTIV.cz Vilém Frček, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj, které rozdělování evropských dotací v ČR koordinuje.
425 milionů na inovace, 165 milionů do Aše
Na podporu z fondu by si mohlo sáhnout například plánované Karlovarské inovační centrum (KIC), ve kterém by se měli setkávat lidé se zájmem o podnikání a start-upy. Centrum má podpořit místní inovační ekosystém a pomoci kraji dál růst. Celkové náklady mají dosáhnout 500 milionů korun, z toho 425 milionů by mohly pokrýt právě evropské dotace.
Podobný cíl si klade i projekt vl:aštovka, jehož cílem je ekonomicky znovu oživit město Aš. Konkrétně má vzniknout příspěvková organizace podporující místní společnost a spolu s ní i lokální ekonomiku. Autoři projektu totiž mají za to, že vzdělanější a motivovanější lidé budou mít vyšší nároky na služby a také chuť zakládat nové podniky, které budou tyto nároky splňovat. Předpokládaný podíl dotace je 165 milionů korun.
„Projekt cílí na změnu struktury zaměstnanosti regionu, s dopady do komunitního života a na znovuoživení a prosperitu této části regionu s velkým potenciálem přenositelnosti zkušeností i do dalších částí nejen KVK,“ říká o projektu Frček, dle kterého je právě tento projekt jedním z těch nejvíce cílevědomých.
Projekty mají podpořit především malé a střední podniky. Díky tomu mají být schopny vytvářet potřebná nová pracovní místa. Odklon od uhlí se totiž bude přímo dotýkat desítek tisíc zaměstnanců. Zároveň mají evropské fondy podpořit vzdělávání v neuhelných průmyslových odvětvích, což je v kraji zejména sklářství a keramika. Proto jeden z projektů cílí také na rekonstrukci a modernizaci Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech. V PSÚT je na ni vyhrazeno 578 milionů korun. Další projekty se týkají tradičního lázeňství, revitalizace okolí jezera Medard po ukončení těžby či regenerace brownfieldu Horský hotel Klínovec.
Společný cíl zmíněných projektů je jasný – zvýšit hospodářský výkon kraje, zastavit úbytek obyvatelstva a nastartovat změny v jeho vzdělanostní a věkové skladbě. Spolu s tím se mají snížit emise skleníkových plynů a zkvalitnit životní prostředí.
Transformační plán Karlovarského kraje však není bezchybný. Na nedostatky upozorňují především opoziční zastupitelé, podle kterých si některé zmiňované projekty podporu z fondu nezaslouží.
„Myslíme si, že mezi projekty chybí takzvané produktivní investice, tedy projekty, které mají hmatatelné a jasně čitelné výsledky a to ať už ekonomické nebo personální,“ uvedla dříve na svém facebooku Jana Mračková Vildumetzová (ANO), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a zastupitelka v Karlovarském kraji.
Problematický je podle ní projekt vl:aštovka i regenerace vrcholu Klínovce. „Z jasně stanovených dotačních kritérií je patrné, že rekonstrukce horského hotelu Klínovec je minimálně diskutabilní a její schválení bude problematické,“ uvedla poslankyně.
Mračková Vildumetzová kritizuje také samotnou tvorbu plánu, která je podle ní netransparentní a v rukou omezeného počtu lidí v tzv. Regionální stálé konferenci. Vedení kraje je však přesvědčeno o tom, že k pochybení nedošlo, neboť v konferenci jsou zastoupené různé zájmové skupiny.
Peníze dostanou i velké firmy
Kritika se však snáší i na plány Ústeckého a Moravskoslezského kraje, a to zejména z úst opozice, kterou tentokrát tvoří Piráti. Podle nich se objevuje v plánech několik projektů, které působí jako snaha státu zafinancovat oblasti, na které už jinde nezbyly peníze. Navíc se jedná o projekty velkých firem, přičemž původní myšlenkou fondu bylo pomoci malým a středním podnikům a domácnostem. Konkrétně se jedná například o projekt revitalizace lomu ČSA nebo digitalizaci ostravského muzea.
Proti kritice se úřady ohrazovaly tím, že malých a středních podniků, které by mohly z FST podpořit, je v regionu málo. „Co se děje tady v Česku a z čeho nejsem úplně nadšený je, že ve všech třech krajích, kterých se Fond pro spravedlivou transformaci týká, což jsou Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, nedokázalo krajské vedení splnit evropské zadání. Nechalo se strhnout velkými firmami a nedalo úplně prostor malým a středním podnikům,“ uvedl pirátský europoslanec Peksa.
Ze všech tří plánů ale hodnotí plán KVK jako ten nejvíce povedený. „Problematické jsou hlavně některé podivné záměry v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Podepsalo se na tom i to, jak se investice projednávaly v jednotlivých regionech. V Karlovarském kraji k nim probíhaly široké veřejné konzultace a na kvalitě a relevanci jejich projektů je to znát,“ dodal.
Zatímco původně měl být program Spravedlivé transformace spuštěn začátkem roku, nyní to vypadá, že se první zájemci budou moci o čerpání peněz přihlásit až za několik měsíců. V prvním čtvrtletí roku 2022 má nakonec dojít pouze k předložení PSÚT ke schválení nejprve nové vládě ČR a následně Evropské komisi. Čerpání peněz se má spustit až v druhé polovině roku.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.