1 Formát soutěže

Rychlobruslení nabídne celkem 14 soutěží v osmi disciplínách. Dělí se na individuální, závod s hromadným startem a týmový stíhací závod.

Při individuálních závodech se muži a ženy utkají na tratích 500, 1000, 1500 a 5000 metrů. Jen ženy absolvují klání na 3000 metrů, jen muže zase čeká souboj na 10 000 metrů.

Individuální závody se jezdí jednokolovým systémem, vítězem je ten s nejrychlejším časem. Jedné jízdy se účastní vždy dva rychlobruslaři a střídají se v tom, kdo jede ve vnější, nebo vnitřní dráze.

Do hromadného závodu může nastoupit až 24 závodníků. Jezdí se na 16 kol, o vítězi rozhodují získané body, jež se udělují na trojici mezičasů (po čtvrtém, osmém a dvanáctém kole) a v cíli. V dílčích průjezdech získají první tři závodníci pět, tři, respektive jeden bod. První v cíli získá 60 bodů, druhý 40 a třetí 20 bodů.

ZOH Peking 2022 Speciální olympijská rubrika na iDNES.cz

V praxi tento systém zaručuje, že ti, kdo nejrychleji projedou cílem, získají medaili. Body z mezičasů rozhodují o umístění na dalších příčkách. V případě rovnosti bodů je dalším faktorem pořadí při průjezdu cílem.

Týmový stíhací závod se jezdí na více kol, začíná se ve čtvrtfinále. Do každé jízdy proti sobě nastoupí dvě družstva po třech rychlobruslařích. Vítězným týmem se stává ten, který dříve protne cílovou čáru, nebo předjede soupeře.

Poražení čtvrtfinalisté jdou do takzvaného finále C a D, v němž se utkají o páté až osmé místo. Poražení semifinalisté postupují do finále B, v němž zabojují o bronz.

Rychlobruslení – disciplíny a soutěžící Zimní olympijské hry 2022 500 m – muži a ženy 1000 m – muži a ženy 1500 m – muži a ženy 3000 m – ženy 5000 m – muži a ženy 10 000 m – muži hromadný závod – muži a ženy týmový stíhací závod – muži a ženy

2 Olympijská historie

Rychlobruslení se na olympijských hrách objevilo už v roce 1924 v Chamonix, kdy muži soutěžili na tratích 500, 1500, 5000 a 10 000 metrů a ve víceboji.

Ženy se poprvé pod pěti kruhy představily o osm let později v Lake Placid jakožto ukázkový sport. Stabilně se ale rychlobruslařky staly součástí olympijského programu až od Squaw Valley 1960.

V průběhu let se rychlobruslařský program upravoval a rozšiřoval. Zatím naposledy přibyly stíhací závod družstev (Turín 2006) a hromadný závod (Pchjongčchang 2018). V Koreji byl navíc závod na 500 metrů zkrácen pouze na jedno kolo (dříve závodníci jezdili ve vnější i vnitřní dráze a jejich výsledný čas se sčítal).

3 Česká sportovní stopa

První rychlobruslaři z Československa se představili na hrách v Ga-Pa 1936. Oldřich Hanč a Jaromír Turnovský však tehdy výraznější úspěch neznamenali a nedařilo se příliš ani jejich následovníkům. Do Turína 2006 bylo nejlepším československým a později českým výsledkem třinácté místo Vladimíra Koláře ze závodu na 5000 metrů v Cortině 1956.

26 fotografií

Vše se změnilo s nástupem Martiny Sáblíkové. Na svých prvních hrách v Turíně medaili sice ještě nezískala, čtvrtým místem na pěti kilometrech a sedmým na třech kilometrech však ukázala, jakým příslibem je. Což pak potvrdila v dalších letech.

Ve Vancouveru 2010 získala Sáblíková dvě zlata (3000 a 5000 metrů) a bronz (1500 m), v Soči 2014 přidala zlato (5000 m) a stříbro (3000 m) a následně v Pchjongčchangu ještě stříbro (5000 m). V Koreji se k ní přidala i Karolína Erbanová, jež vybojovala bronz na pětistovce.

Sporty v Pekingu Představení zimních olympijských sportů akrobatické lyžování, alpské lyžování, běh na lyžích, biatlon, boby, curling, hokej, krasobruslení, rychlobruslení, rychlobruslení na krátké dráze, saně, severská kombinace, skeleton, skoky na lyžích, snowboard