Prakab: Kolbenova firma byla strategicky důležitá pro nacisty. Sám jim při deportaci nadával

Výroba kabelů má u nás stoletou historii. Stojí za ní český velikán Emil Kolben, který i v době ohrožení odmítl emigrovat.

Autorka pořadu: Jitka Škápíková
Spolupracovali: Jan Kovařík a Světlana Lavičková
Účinkuje: Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Roman Špála
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 12. 11. 2019

Výroba kabelů u nás začala hned po vzniku Československa. V roce 1919 založil v pražských Vysočanech svou pobočku rakouský podnik SKW, tedy Schwechater Kabelwerke. Podílníkem se stal i Emil Kolben, který po dvou letech koupil většinu.

Podnik závratně rostl

Podnik přesunul na okraj Prahy do Hostivaře a zaregistroval ho jako PRAKAB s.r.o. Značka zkracuje dvouslovný název Pražská kabelovna. Její náplní byla „výroba a obchod kábly a jiným elektrickým vodicím materiálem a všemi v obor ten spadajícími předměty“.

Potřebnou surovinu (většinou měď) Kolben nakupoval v cizině. Nechal ji vyválcovat na drát o průměrech 7–8 mm. Ostatní výrobní postupy až k hotovému výrobku už si továrna zajišťovala sama. Podnik rostl závratnou rychlostí.

V roce 1930 firma zřídila vlastní vlečku, která jí umožnila napojit se na železniční stanici Praha-Hostivař. Dva roky nato už bylo kvůli zvýšené spotřebě měděného drátu nutné postavit vlastní tažírnu. Podnik zaměstnával 250 lidí. Ale přišel Mnichov...

Kolben odmítl emigrovat

Logo

Kolben odmítl emigrovat. Kvůli židovskému původu tak byl v březnu 1939 odvolán ze svých funkcí a byl nucen prodávat svůj majetek, včetně továrny na kabely. Dva z jeho sourozenců spáchali sebevraždu před jistou deportací, jedna z jeho dcer zemřela.

Přestože pro něj protektorátní vláda žádala výjimku, musel v červnu 1943 s rodinou do transportu. Nemohoucího ho esesáci odnášeli na nosítkách a nakládali do sanitky. On je přitom hlasitě proklínal. Bylo mu 80 let. V terezínském ghettu po třech týdnech zemřel.

Prakab neboli Kablo

Prakab byl během války pro Říši strategicky důležitý. Po válce byl zestátněn a začleněn do Elektrotechnických závodů Křižík a později do Kablo Bratislava. Pak se z něj stal samostatný národní podnik Kablo Hostivař, ale po deseti letech byl zase integrován do Kablo Kladno.

V listopadu 1991 byla založena akciová společnost Prakab. Nadpoloviční většinu v ní získala kabelovna Schwechater Kabelwerke. Tak se obnovily původní svazky mezi oběma firmami sahající do doby jejich vzniku.

Kdo byl Emil Kolben a jak dopadlo jeho setkání s Thomasem Alva Edisonem a Františkem Křižíkem? Jaký osud potkal Kolbenova syna? Jaké druhy kabelů firma Prakab vyrábí?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.