Demolice ‚billboardového‘ domu u Nuselského mostu se odkládá. Úřadu chybí potřebné dokumenty
Bourat se zatím na lukrativní pražské parcele nebude. Úředníci městské části Prahy 2 totiž přerušili posuzování žádosti kvůli nedostatku dokumentů. Odkládají tak záměr majitele srovnat „billboardovou“ budovu u Nuselského mostu se zemí a postavit místo ní multifunkční stavbu. Radní toho samého úřadu však těsně před Vánocemi přijali usnesení o podobě nového moderního domu na stejné adrese.
Vlastník budovy – společnost Jizera Invest – dostal zelenou k demolici budovy v pražské ulici Boženy Němcové již od Magistrátu hlavního města Prahy a konečné rozhodnutí mělo padnout na podzim minulého roku.
Jenže úřad městské části Praha 2 posuzování žádosti, kterou obdržel loni na začátku září, přerušil. Majitel nedodal požadované dokumenty. „Bohužel nemohu být více konkrétní, protože správní řízení je ze zákona neveřejné. Jakmile žadatel požadované doklady dodá, řízení bude pokračovat,“ napsala mluvčí úřadu Andrea Zoulová serveru iROZHLAS.cz.
Zástupce společnosti Jizera Invest Antonín Rosa však uvedl, že firma neví o žádných dokumentech, které by měly úřadu chybět. „Pokud takové jsou, tak to samozřejmě dáme do pořádku,“ řekl.
Mezitím však radní Prahy 2 v prosinci schválili nové usnesení, jak zjistil Radio DAB Praha. Na stůl jim přistála studie plánované novostavby, rada k ní neměla žádné námitky. Na stejném místě by tak měl v budoucnu vyrůst polyfunkční dům z dílny architektů Znamení čtyř.
‚Billboardovému‘ domu u Nuselského mostu hrozí demolice. Navzdory nesouhlasu památkářů
Číst článek
Místostarosta Václav Vondrášek vysvětlil, že neposuzovali to, zda se má stávající budova zbourat, či nikoliv. „Poslali nám studii a my jsme ji vzali na vědomí. Neměli jsme k tomu žádné zásadní výhrady ani připomínky. Nový návrh je takový trošku kubismus a řekl bych, že se to do panoramatu Prahy hodí víc než stavba původní,“ zhodnotil.
‚Demolice bude‘
Společnost Jizera Invest ovládaná právníkem Karlem Goláněm i nadále s demolicí počítá. „Plány s budovou se nijak nemění. Jsme rozhodnuti avizované kroky učinit s ohledem na fakt, že aktuální stav budovy je objektivně nevyhovující,“ popsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí Rosa.
Začít stavět by navíc chtěla co nejdříve. Rosa ale připustil, že dokončení celého projektu může trvat i deset let. „Jak asi každý tuší, tak jednoduché to bohužel není. Jedná se opravdu o několikaletý proces a v tuto chvíli jsme přibližně ve třetině,“ uvedl.
Brutalistní budova Vojenských staveb v pražské ulici Boženy Němcové se v minulosti „proslavila“ velkou reklamní plochou výrobce telefonů, světelnou LED obrazovkou nebo plakátem s fotografií Milady Horákové.
Památka, nebo ne?
Již dřívější snahy majitele kancelářskou budovu zbourat vyvolalo rozporuplné reakce. Dům z roku 1982 totiž stojí v pražské památkové rezervaci a k celé věci se tak vyjadřoval i Národní památkový ústav. Jejich stanovisko bylo jasné: se zbouráním nesouhlasíme, není k tomu závažný důvod.
„Budova patří k uměřeným, ale přitom autorsky sebevědomým vstupům novodobé architektury do pražského historického prostředí. Autoři stavbu citlivě začlenili do urbanistického a architektonického kontextu okolí, respektovali korunní římsu, respektive celkovou výšku sousedních domů a přirozeně okenními pásy navázali na rytmiku okolních fasád,“ zdůvodnila již dříve nesouhlasný názor Andrea Holasová, mluvčí pražských památkářů.
„Autoři stavbu citlivě začlenili do urbanistického a architektonického kontextu okolí, respektovali korunní římsu, respektive celkovou výšku sousedních domů a přirozeně okenními pásy navázali na rytmiku okolních fasád.“
Andrea Holasová (mluvčí pražských památkářů)
Jejich názor však neměl žádný dopad, ba naopak. Úředníci z odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy měli na demolici zcela odlišný pohled a srovnání budovy se zemí posvětili s podmínkou zachování plastiky umístěné v parteru.
V dokumentu, který server iROZHLAS.cz získal, dospěli úředníci k závěru, že stavba nevykazuje takové památkové hodnoty, aby bylo její zachování nutné. „Nejedná se o výjimečného reprezentanta architektury své doby. Jediným hodnotným prvkem je plastika na fasádě parteru, kterou odbor požaduje zachovat,“ píše se například v závazném stanovisku.
Za svým rozhodnutím z loňského roku si nadále stojí, potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Budova stojí na metru
S takovým posouzením ale nesouhlasí například Pavel Karous, strůjce projektu Vetřelci a volavky zaměřující se na ochranu výtvarného umění ve veřejném prostoru z období normalizace.
„Je to i památka technická. Je postavená na tunelech metra, které se zasouvají pod Nuselským mostem přímo pod Staré město a Vinohrady. Museli řešit strašně složitý technický problém, jak postavit barák na něčem, co se třese. Tehdy to řešili rohožemi s gumovými plástvemi, které nakoupili v Západním Německu a problém se jim podařilo vyřešit,“ vysvětloval mimo jiné pro Český rozhlas.
Z domu u Nuselského mostu zmizí obří LED obrazovka. Naposledy se rozsvítí na Silvestra
Číst článek
Budova u Nuselského mostu dosud plnila stránky novin kvůli sporům o reklamní plochy umístěné na fasádě. Ta poslední – velká LED obrazovka – přestala fungovat na konci roku 2020. Stalo se tak poté, co pražský magistrát dotlačil provozovatele reklamy, společnost BigBoard k odstranění.
Spor o reklamní nosiče se vedl dlouhé roky a město firmě BigBoard udělilo i pokutu. „Jsme velmi rádi, že jsme s městem našli společnou řeč: reklama do města patří, je ale potřeba, aby se tak dělo v rámci zákona a nastavených pravidel,“ uvedl v prosinci předloni Richard Fuxa ze společnosti BigBoard.
Reklama je v Praze regulována v památkové rezervaci a částečně v Praze 2. Zákaz se týká například právě plachet, plakátů, bannerů či reklamních stojanů, ale i zvukové reklamy, reklamy na dopravních prostředcích, rozdávání letáků nebo reklamních převleků.
Ještě před odstraněním světelné plochy byla dominancí těchto budov reklama společnosti Samsung, tu ale sama firma v srpnu 2020 odstranila. „Stahování reklamy jsme započali v momentě, kdy jsme získali pochybnosti o legálnosti reklamní plochy a informaci o pravomocném rozhodnutí soudu týkajícího se této reklamní plochy,“ řekl tehdy mluvčí David Sahula.
Plakát o rozměrech několik set metrů čtverečních následně vystřídala fotografie Milady Horákové a poté banner propagující Českou basketbalovou federaci. V září nakonec plachta zakrývající dva domy zmizela úplně.
Brutalistní stavby
- Česko již o několik brutalistních staveb během posledních let přišlo. Tou zřejmě nejznámější byl vinohradský Transgas. I když část veřejnosti proti demolici protestovala, soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku a ministerstva paliv a energetiky je již srovnán se zemí.
- Podobný osud potkal i další stavbu pozdně brutalistního stylu – Hotel Praha v pražských Dejvicích. Před sametovou revolucí se využíval například k ubytování zahraničních delegací. Po změně režimu jej nakonec získala skupina PPF Petra Kellnera, která hotel nechala zbourat.
- V pražských Dejvicích stála i telefonní ústředna s prvky high-tech architektury i brutalismu. Budova byla zařazena mezi významné stavby na Praze 6, mimo jiné i kvůli tomu, že zvýrazňovala technickou funkci samotné stavby. Zbourána byla v květnu 2017.
