Události, které doprovázely rezignaci proděkanů Katolické teologické fakulty UK

Prof. Vojtěch Novotný
Autor: Univerzita Karlova v Praze

Redakce se snažila sehnat i vyjádření děkana Vojtěcha Novotného, ten odpovědi na položené otázky dvakrát přislíbil, ale ani přes opakované urgence na ně po více jak týdnu neodpověděl.


Jak magazín Christnet.eu již informoval, 20. října minulého roku obhájil funkci děkana Katolické teologické fakulty (KTF) Univerzity Karlovy profesor Vojtěch Novotný. Ve volbě získal celkem 8 hlasů. Jeho protikandidát, proděkan pro vědu David Vopřada, získal 4 hlasy.

Během listopadu se rozhodlo předčasně rezignovat všech pět dosavadních proděkanů fakulty. V současné době tak KTF funguje bez proděkanů. Novotný situaci vyřešil tím, že od ledna pověřil výkonem funkcí bývalých proděkanů jím vybrané akademické pracovníky. S největší pravděpodobností se jedná i o budoucí proděkany, kteří budou jmenováni v únoru.

Od 1. ledna [pozn. red.: informace o pověřeních byla na webu KTF zveřejněna až 7. ledna] byli pověřeni Jaroslav Brož (gesce proděkana pro studium), Markéta Jarošová (gesce proděkana pro zahraničí) a Klára Kudlová (gesce proděkana pro vnější vztahy). Jakub Jinek, který se nacházel kvůli nemoci v izolaci, byl pověřen výkonem funkce až od 17. ledna, na starosti má povinnosti, které předtím vykonával proděkan pro vědu. 

I když není současná situace na fakultě příliš přehledná, pokusili jsme se alespoň o částečnou rekonstrukci některých událostí, které rezignaci proděkanů provázely.

Důvod rezignace

Za hlavní důvod své rezignace proděkani označili nefungující spolupráci děkana s kolegiem děkana. V obecnější rovině pak popsali problém nefunkčnosti kolegia jako nedůvěru vůči nim ze strany děkana, autoritářský způsob řízení, zbytečný mikromanagement a celkově demotivující atmosféru. Kromě jiného přístupu ke stylu vedení fakulty se kolegium dostávalo do sporu i při řešení některých konkrétních problémů a koncepčních otázek dalšího rozvoje fakulty a jejích studijních oborů.

Proděkani situaci nechtějí nadále komentovat, a to především ze dvou důvodů: mají obavy, že to bude působit jako zhrzená reakce po neúspěšné volbě jejich favorita, anebo mají obavy z postihů ze strany vedení fakulty.

„To by bylo dost primitivní. Díky za důvěru v šíři našich horizontů,“ odmítl námitku v jednom z komentářů na Facebooku Benedikt Mohelník, bývalý proděkan pro trvalou formaci, že by mělo jít z jejich strany jen o zhrzenou reakci kvůli neprosazení preferovaného kandidáta. 

„K tématu se již nechci vyjadřovat,“ stručně reagovala například Marie Vymazalová, bývalá proděkanka pro rozvoj a vnější vztahy, na doplňující otázky k situaci a důvodům rezignace.

Nejen proděkani

Zápis z akademického senátu z 24. listopadu 2021 zmiňuje, že „Mgr. Matisovská, referentka pro celoživotní vzdělávání, a Mgr. Bílková, asistentka děkana, odejdou ze svých pracovních pozic“. Magazín Christnet.eu se proto snažil ověřit, jestli i jejich odchod z fakulty nějakým způsobem souvisí s volbou staronového děkana. 

Zuzana Matisovská, která byla referentkou KTF pro celoživotní vzdělávání a je i doktorandkou fakulty, vzájemnou souvislost potvrzuje: „Na konci roku mi končila smlouva, původně jsme se dohodli na jejím prodloužení do dubna 2022, kdy odjíždím na studijní pobyt. Vzhledem k průběhu kampaně a zamýšleným změnám (tj. pan děkan zřejmě plánoval zrušit pozici proděkana, se kterým jsme v oblasti celoživotního vzdělávání spolupracovali, aniž by ovšem tento krok a jeho dopad na mou práci se mnou a s ním jakkoli projednal – to jsem se dozvěděla až z jeho písemné předvolební vize; zároveň měl vůči mně osobní výhrady, které mi sdělil a které jsem již neměla zájem dále snášet) a po výsledku voleb jsem požádala o předčasné ukončení pracovního poměru dohodou ke konci října,“ vysvětluje svoje důvody Matisovská a dodává:

„Pracovat na fakultě, která by byla pod jeho vedením další čtyři roky, a bez proděkana, mi nedávalo smysl, což jsem mu sdělila. Děkan byl touto žádostí velmi překvapen a na dohodu nepřistoupil. Protože mi smlouva končila na konci roku, což se shodovalo s výpovědní lhůtou, neměla jsem možnost odejít před jejím vypršením.“ 

Asistentka děkana Pavlína Bílková na zaslané dotazy nereagovala, důvody, proč na KTF končí, tak nebylo možné ověřit.

Představení kandidátů – autorita, nebo subsidiarita?  

Během předvolební kampaně oba kandidáti představili své programy pro další čtyři roky. Současný děkan Vojtěch Novotný v něm zdůraznil, že považuje poslední čtyři roky za období rozkvětu fakulty. Uvedl, že si do budoucna představuje kolegium děkana především jako „stálý poradní orgán“ a současný počet proděkanů by rád redukoval na dva až tři: „Základem spolupráce kolegia je součinnost při sledování sdílených cílů. Dvoustranná setkání proděkanů a tajemníka s děkanem umožňují průběžnou diskusi o řešených úkolech. Plénum pak slouží ke koordinaci agend a ke strategickým úvahám; jak totiž praví statut, kolegium je ‚stálý poradní orgán‘, který děkanovi pomáhá, aby spěl ke správným rozhodnutím. Jednání pléna je otevřené i pověřenému členovi senátu, aby byla garantována transparentnost řízení fakulty. Popsaný formát mám za správný. Aniž bych předjímal definitivní strukturu budoucího kolegia, konstatuji, že považuji za potřebné jmenovat nejméně dva až tři proděkany: pro studium, pro vědu a zahraničí, pokud možno i pro rozvoj a vnější vztahy. Jeden z proděkanů bude pověřen zastupováním děkana v případě jeho delší nepřítomnosti.“

Události, které doprovázely rezignaci proděkanů Katolické teologické fakulty UK

Budova KTF v Thákurově ulici
Autor: Wikipedia.org / Creative commnons

Jeho protikandidát David Vopřada na svém webu ke kandidatuře představil subsidiárnější vizi vedení fakulty: „Je nutné, aby děkan ve své práci choval respekt a důvěru k ostatním členům fakulty, v rámci subsidiarity přenechával kompetence v co největším rozsahu ostatním kolegům, vytvářel prostor pro diskusi a hledání směru, jímž by se měla fakulta vydat. Na jedné straně je tedy třeba stanovit jasný směr (a to je úkol děkana, jeho týmu a akademického senátu). Pro další roky má fakulta strategický záměr, který vychází ze strategického plánu univerzity a směřování, které deklaruje. Se změnou rektora bude třeba reagovat i na přesun důrazů a priorit. Naše fakulta ale musí nalézt své respektované místo, být schopná komunikovat s veřejností a přinášet do ní své podněty (tzv. třetí role).“

Neexistující záznamy

13. října 2021 se na KTF uskutečnilo mimořádné zasedání akademického senátu, kde se odehrálo představení kandidátů na funkci děkana a diskuse s akademickou obcí. Ačkoliv se na zasedání pořizoval zvukový záznam, aby se mohl stát podkladem pro přípravu zápisu, samotný zápis je velmi strohý a obsahuje jen informaci, že kandidáti představili své programy a odpověděli na položené dotazy. Konkrétnější obsah ale chybí. Po schválení zápisu byl zvukový záznam smazán.

„Na KTF UK je zvykem zvukový záznam pořizovat a smazat ho právě po schválení zápisu plénem senátu. Tedy i záznam z předvolebního setkání není, pokud si ho někdo nepořídil soukromě. Veřejný přístup k jednání senátu je zajištěn především možností osobně na senát přijít, potom zveřejněním usnesení a posléze zveřejněním plénem schváleného zápisu,“ vysvětlil pro Christnet.eu postup senátu jeho místopředseda Josef Bartoň.

Představení kandidátů se také streamovalo, ale ani tento záznam se nedochoval nebo nebyl zveřejněn.

Střet zájmů?

Podle informací magazínu Christnet.eu ověřených z více zdrojů se během představení obou kandidátů na děkana řešila například i otázka možného střetu zájmů, který měl mít současný děkan Vojtěch Novotný. V kompetenci děkana teologické fakulty je totiž jmenování habilitačních komisí. A v lednu 2021 se současný děkan Novotný rozhodl navrhnout a po schválení vědeckou radou jmenovat sám sebe jako předsedu habilitační komise Davida Boumy. Bouma tehdy působil zároveň jako předseda akademického senátu. Mohlo to tak oslabit možnou pozici akademického senátu, který má sloužit jako kontrolní orgán děkana. Bouma působil jako předseda senátu až do června 2021, kdy byl na ustavující schůzi novým předsedou zvolen Vít Vlnas, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění.

Nebojte se být kritičtí a nároční

Dalším problematickým bodem, který se při předvolební debatě řešil, byl e-mail odeslaný děkanem Novotným v dubnu roku 2020 všem doktorandům fakulty. V e-mailu se jich důkladně ptal na práci jejich školitelů. Mimo jiné je v něm vybízel: „Ujišťuji Vás, že podněty vezmu vážně a naložím s nimi diskrétně. Nebojte se být kritičtí a nároční: jistě chápete, že cílem není nic jiného než snaha o zlepšení doktorského studia na KTF UK.“  Někteří doktorandi i školitelé to vnímali jako nemístné dotazování s cílem donášet na školitele. Zároveň kritizovali, že se nejedná o agendu, kterou by měl řešit přímo děkan, vadilo jim také, že děkan o e-mailu neinformoval předsedy oborových rad, kolegium děkana nebo akademický senát.

„Samozřejmě, že to působilo zvláštně – min. jako neschopnost otevřeně komunikovat na veřejnosti, s čímž se v jeho případě muselo vždy do jisté míry počítat; a jako únavný mikromanagement, který se postupem času stupňoval ve všech oblastech. Tehdy jsem mu kromě jiných věcí, na kterých jsme spolu pracovali, trpělivě e-mailem popsala, na čem pracuji a jaký mám režim se školitelem, protože jsme vždy fungovali normálně – aby bylo jasné, že není důvod k podezření. Školitele jsem dala do kopie. Odpověď považuji za svůj naivní omyl a dnes bych se vůči tomu ohradila,“ vysvětluje svou tehdejší reakci na e-mail doktorandka fakulty a bývalá referentka celoživotního vzdělávání KTF Zuzana Matisovská.

„Ano, o mailu vím. Moji doktorandi se o něm vyjadřovali velmi negativně jako o výzvě k denunciaci školitele. Nevím, proč to pan děkan takto formuloval a k jakému účelu. Vím ale, že počet doktorandů prudce klesl. Což sice není záležitost onoho dopisu, ale přece jen to něco signalizuje,“ reagoval na otázky magazínu Christnet.eu jeden z vyučujících na KTF Jaroslav Čechura, který působí na Ústavu dějin křesťanského umění.

Události, které doprovázely rezignaci proděkanů Katolické teologické fakulty UK

E-mail odeslaný děkanem Novotným v dubnu roku 2020
Autor: Christnet.eu

Podobně vnímal e-mail i další z vyučujících, historik Jiří Kuthan: „Během svého působení na fakultě jsem vedl velkou řadu prací bakalářských a magisterských a vedl jsem řadu doktorandů, z nichž někteří ukončili studium s vynikajícími výsledky. O existenci děkanova e-mailu adresovaného doktorandům jsem byl svými doktorandy informován. Děkan svým dopisem evidentně vyzval doktorandy k denunciaci jejich učitelů. V povaze děkana nepochybně bylo vytvářet si prostor pro intriky vůči učitelům fakulty, které neměl v lásce. Tímto způsobem vnášel do prostředí fakulty špatnou atmosféru, řečeno formou politické korektnosti.“

Kuthan ale sám upozorňuje, že se nepovažuje za nestranného posuzovatele, a doplňuje, že na fakultě už nadále nepracuje: „V době, kdy jsem dovršil třicet let působení na fakultě, ocenil děkan Novotný mou práci pro fakultu vyhazovem. Svým jednáním těžce poškodil řadu kolegů, kteří pro fakultu pracovali s velkým osobním nasazením. Mnozí museli z fakulty odejít. Doslova zadupal programy, které mohly být pro fakultu a její renomé k velkému užitku. Obsáhlým dopisem jsem na jeho vlastnosti a počiny upozornil Velkého kancléře fakulty .[pozn .red. Tím je pražský arcibiskup Dominik Duka.] Nejsem tedy nestranným posuzovatelem činnosti pana Novotného, která nepochybně vede k neblahým důsledkům pro celou fakultu.“

Jedna z dalších otázek, která na předvolebním představení padla, byla na jména případných budoucích proděkanů, podle informací Christnet.eu ale děkan Novotný tehdy žádné jméno svých možných budoucích spolupracovníků neuvedl.

Stížnost na průběh volby děkana

I když se o tom žádným způsobem zápis z mimořádného zasedání akademického senátu nezmiňuje, byla na průběh volby děkana ve lhůtě 3 pracovních dnů po volbě podána stížnost volební komisi.

Autoři stížnosti upozorňovali, že nebyla zaručena dostatečná anonymita voleb. Volba se odehrála tak, že všichni volitelé seděli u jednoho stolu v těsné blízkosti vedle sebe. Děkan jako jeden z kandidátů dokonce seděl přímo mezi senátory, kteří upravovali své volební lístky.

„Obzvlášť u pokynu škrtnout celé jméno ‚nehodícího se kandidáta‘ místo jinak obvyklého zakroužkování pořadového čísla apod. mohl hrát roli i určitý psychologický faktor. Rovněž není minimálně standardní, aby kandidát seděl přímo vedle volební komise a dohlížel na sčítání hlasů, jakkoli bylo sčítání zcela transparentní a v pořádku,“ píše se v textu stížnosti, jejíž celý obsah má redakce k dispozici.

Členové volební komise Vít Vlnas, Josef Bartoň a Jiří Augustin Čepelák se rozhodli stížností nezabývat s poukazem, že nebyla podána bezprostředně po volbě děkana. Jednací řád akademického senátu se skutečně o nutnosti, podat stížnost bezprostředně, zmiňuje: „Každý člen senátu může bezprostředně po hlasování vznést námitku proti jeho průběhu. Vyhoví-li senát námitce, musí se hlasování opakovat.“ Ovšem co přesně lhůta „bezprostředně“ znamená, přesněji nedefinuje.

Podle Vlnase ale nešlo ani použít volební řád akademického senátu, „neboť dopadá na zcela jiný okruh právních vztahů“. 

„Volební komise vykonává svoji funkci ‚pro přípravu a průběh voleb‘ (čl. 16 odst. 4 Jednacího řádu AS KTF UK). Protože volba již skončila, skončila také její existence, jak bylo výslovně v závěru mimořádného ‚volebního‘ zasedání konstatováno,“ reagoval v odpovědi na důvod, proč se komise stížností nezabývala. A pokračoval: „Lze proto uzavřít, že Jednací řád AS KTF UK Vámi použitý institut stížnosti na průběh volby děkana nezná, a tudíž se nelze Vaší stížností zabývat.“

Po zamítnutí stížnosti volební komisí se jí už dále nezabýval ani akademický senát.

Profesor Vlnas se zpětného zpochybnění volby neobává: „Nejde o záležitost subjektivních obav, taková představa může pramenit pouze z nepochopení, neboť se pohybujeme v jasně daném právním prostředí a je samozřejmé, že rozhodnutí senátu jakožto správního orgánu o tajné volbě kandidáta na děkana by mohl (a musel!) případně zpochybnit kdokoliv, kdo by pro takovéto zpochybnění nalezl oporu v zákoně. V daném případě se tak nestalo a já pokládám za důležité zdůraznit, že případné zpětné zpochybňování legitimity či kompetence akademického senátu bez jasně formulovaných právních argumentů bych musel pokládat za nevhodné a matoucí. Rozhodně pak stojím za jednomyslně přijatým usnesením senátu, podle něhož byl tajným hlasováním (většinou osmi hlasů proti čtyřem) řádně zvolen kandidátem na děkana prof. Vojtěch Novotný,“ vysvětluje předseda volební komise s tím, že zápis usnesení o volbě byl nakonec přijat hlasy všech dvanácti senátorek a senátorů.

 

Edit (20. 1. 2022, 17:46): Z textu byl odstraněn odkaz na již neplatný volební řád KTF.

24. 1. 2022 vydalo předsednictvo Akademického senátu KTF UK prohlášení.