Nový kabinet se zavázal k úspornému hospodaření, bojí se ovšem jít do velkých škrtů, takže zatím plány působí poněkud rozpačitě – protože škrtat bez škrtů prostě nejde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Největší dluh za padesát let

Sociální situace je citlivá, takže veřejnost velkým úsporám nyní nakloněna není, protože kvůli rostoucí inflaci se lidé bojí budoucnosti. Rostoucí výdaje na energie a potíže obchodníků dostaly statisíce lidí do existenčních problémů. Už teď, když stát vrátil DPH na energie, to hodně domácností zabolí.

Je evidentní, že Babišova vláda rozhazovala část peněz celkem zbytečně – třeba od počátku kritizované snižování daní zaměstnancům nebylo nutné a navíc to přispělo k inflačním tlakům. Krom toho vláda rozdávala všemožné předvolební dárečky v podobě peněz různým zájmovým skupinám, úředníkům, státním zaměstnancům, učitelům i důchodcům.

K panice není důvod

Ovšem výdajově velkoryse se během pandemie chovaly skoro všechny vyspělé státy. Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil, že globální dluh během pandemického roku 2020 vzrostl nejvíce za padesát let. Dvaapůlkrát přesahuje rozsah světové ekonomiky.

Převzato z Plusu

Z jednotlivých složek nejrychleji rostl dluh států, ovšem díky štědré ruce vlád a centrálních bank se zvýšily i dluhy domácností a firem. Veřejný dluh podle MMF je na světě nejvyšší od 60. let, přičemž nejvíce rostl ve vyspělých zemích – což je logické, protože rozvojové země tolik peněz na to shazovat je z helikoptér nemají.

Měnový fond připomíná, že podobně jako po finanční krizi před dekádou přichází období snižování dluhu. Pro státy to znamená omezení výdajů, pro firmy a domácnosti vyšší úroky, které s sebou v některých zemích nese vyšší inflace.

Fond ale varuje, že pokud se obě věci dějí současně, může to zadusit ekonomický růst, což je pak špatné pro všechny. To je zrovna hrozba Česka, protože centrální banka svým prudkým zvyšováním úrokových sazeb už růst podvazuje.

Takže přesně tento mix potíží má před sebou Fialova vláda. Před dekádou odstartovalo rozpočtové utažení a zaražení vládních investic období několika let stagnace a posléze se ukázalo, že tak velký zásah byl kontraproduktivní. Šetrnost Miroslava Kalouska (TOP 09) vedla k nespokojenosti obyvatel a zprostředkovaně k nástupu Babiše.

Proto je dobré si připomenout, že Česko je ve srovnání s jinými zeměmi pořád ještě v relativně pohodlné pozici. V Evropské unii má nejnižší nezaměstnanost a i přes růst dluhů patří do skupiny států s nejmenším zadlužením.

V Česku během dvou pandemických let vzrostl vládní dluh o dvanáct procentních bodů, což je jedno z nejrychlejších temp v Evropě, ovšem z nízké základny, takže nyní činí necelých 41 procent k HDP. Pro srovnání, úroveň českého zadlužení je proti Rakousku poloviční, proti Francii třetinová a i šetřivé Německo má dluh k HDP přes 70 procent.

K panice ani radikálnímu utahování opasků na úkor stability hospodářství tedy není důvod. Alespoň prozatím.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít