V době pandemie, kdy veškerá kultura skomírala a prostory se spíše zavíraly, než otevíraly, vznikl v Opavě jedinečný prostor – kino Odboj. Více jak sto let staré kino, původně německé, si zachovalo svou specifickou atmosféru, která láká čím dál více lidí.
Biograf se pyšní velmi kvalitním obsahem – jak premiérami, tak obnovenymi promítáními starších filmů i s návštěvy tvůrců. Přitahuje také svobodným duchem – k filmu se můžete usadit buď na retro sedačkách, udělat si pohodlí na gauči či využít plážové lehátko.
Podařilo se nám získat i krátký rozhovor s Richardem Vaculou, zachráncem kina Odboj:
Jak a kdy se zrodila první myšlenka k obnovení kina Odboj?
Bylo to naopak. Kino Odboj zrodilo jako první myšlenku o svém obnovení. Prostor sám poměrně striktně diktuje, co se s ním má stát, jaké filmy se budou promítat a jaká hudební uskupení k nám zavítají. Stačí mu naslouchat a moc jej nenaštvat, má už své roky.
Výzdoba a užitá symbolika je anti-autoritářská a anti-ideologická, ve vlivu na člověka má pozitivní vliv. A to i ta, kterou odkrýváme pod nánosy chemoprenu, koberců a linoleí. Někdo se té krásy asi bál… Co je falešné, je u nás ještě falešnější a co je nebezpečné, je ještě nebezpečnější. Možná proto prostor přežil tolik režimů, tlaků na změnu a přestavbu. Je stále originální a je to na české poměry zázrak. Naštěstí mnoho let, jako opuštěná diskotéka obývaná lidmi bez domova, nevábila příliš pozornosti a ke znovuotevření potřebovala pár bláznů – a ti se našli. Avšak i ti, kteří prostory užívali nelegálně, jej kromě natahání spousty odpadků, neničili a chovali se k původnímu vybavení včetně bytů šetrně. I squatteři měli zřejmě k Odboji pozitivní vztah.
Znal jste jeho historii, respektive hrál ve vašem životě nějakou roli ještě před vaším projektem?
Když jsem se snažil zachránit provoz už téměř opuštěného kina Hradec (a dnes duševně i materiálně zdevastovaného a zavřeného Národního domu), dostal jsem echo, že se odvážejí do sběru promítačky z Odboje. Nechápal jsem, proč ještě v době analogové, kdy filmové pásy běžně putovaly z kina do kin, někdo likviduje funkční zařízení (muselo ustoupit obnovené diskotéce). V roce 2013 jsem nastoupil jako pomocná síla archivu do Filmových laboratoří Barrandov, kde jsem v jedné z promítacích kabin obdivoval nádherný starý německý promítací přístroj Ernemann na hořlavý film. „Ten je z Opavy jako ty, říkal jednou filmový technolog Pavel Görl.“ Filmové laboratoře potřebovaly pro archivní materiály kvalitní starý šetrný německý projektor – a pocházel opět z Odboje – ovšem z jeho daleko starší éry. V rámci sledování zavřených kin zněla éterem hlasitěji zkáza Elektry. Odboj jsme objevili zcela náhodou den po premiéře Nabarveného ptáčete v Krnově (19. 9. 2019). Potřeboval jsem po první exilové akci mimo rodný Hradec vyvětrat hlavu – a při procházce narazil na opuštěný dům s vybitými nástěnkami. To muselo být kino, řekl jsem a 10 minut před tím domem stál a nechápal, že něco takového ještě v Opavě existuje. Po půl roce jsme se dostali dovnitř s původním majitelem a vnitřní výzdoba mi vyrazila dech. Vždyť to je Bio Ráj (Nuovo Cinema Paradiso, Giuseppe Tornatore 1988). Druhá návštěva způsobila spíše depresi a těžké rozhodování, jestli je v našich silách prostor rozjet. Měli jsme každotýdenní seznam k odškrtání. Když se nestíhalo, pracovali jsme i v intervalech 6:00 ráno–2:00 v noci, abychom 10. 9. 2021 na již sjednanou kapelu Mucha otevřeli. Práce uvnitř se rovnou přelévaly do chystání letních kin o víkendech. Bez nasazení dobrovolníků, rodičů a především všech členů rodiny Švecových z Kateřinek by se otevření nestihlo. A bez starých známostí v Praze a dobrých kinotechniků také ne. Vše se nějak pospojovalo do zatím zdárného provozu.
Otevřel jste nový kulturní prostor v době totálního útlumu kultury – bylo to hodně velké dobrodružství?
V rámci zdražování energií a materiálu nás to pravé dobrodružství teprve čeká. Ještě v prosinci budeme foukat střešní izolaci nad kinosál a v lednu se musíme rozhodnout, na jak dlouho zavřeme provoz úplně. Náklady na vytápění jsou enormní a většina filmových trháků je odložena na březen. Snižujeme provozní náklady, koncerty si již zvučíme sami. Pokud tušíme menší počet diváků, občas sdružíme prodej lísků s kinobarem. Neobešli bychom se bez podpory krnovské tiskárny RETIS a gastro podpory Kofoly. Vycházíme taktak, pokračující rekonstrukce je finančně velmi náročná a nebýt i drobných dárců, viditelně bychom udělali pouze polovinu odvedené práce. Každá brigáda, byť je to jen natření podia, má dnes své nemalé náklady na materiál.
Už od otevření zvete do Odboje zajímavé hosty, měli jste také úplnou premiéru filmu včetně delegace (např. film Kurz manželské touhy za přítomnosti režiséra Radka Bajgara), pořádáte koncerty. To je na začátek úžasné. Jaké máte další přání, vysněné cíle?
Po uvolnění opatření nás čeká společný koncert Vlasty Redla a Vladimíra Merty, Mig21 + uvedení Samotářů Jirkou Macháčkem, Divadlo Sklep, křest nového alba Expedice Apalucha, Kouř uvedený Petrem Čtvrtníčkem + koncert kapely Buzerant („To se hraje u vás tohleto?“) a lákavé, byť ještě nedomluvené, je spojení filmu Kalamita, kdyby ji uvedl Bolek Polívka a Dáša Bláhová, s koncertem Laco Déczi.
