Washington/Moskva - Jediná cesta k vyřešení krize na východní Ukrajině je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po dnešním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která rovněž řekla, že v případě agrese vůči Ukrajině bude Rusko čelit vážným následkům. Blinken zdůraznil, že západní země v nynější krizi vystupují jednotně, což je klíčové, protože Rusko se o takovou jednotu opřít nemůže. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2.
"Jediná cesta z krize je cesta politická, a to formou dialogu," řekla Baerbocková. "Bohužel ale Rusko hovoří jiným jazykem," uvedla. Německá ministryně opět vyzvala Moskvu, aby uklidnila nynější vyhrocené napětí. "Všechny ostatní kroky povedou k vážným následkům," řekla. S očividným odkazem na německo-ruský plynovod Nord Stream 2 prohlásila, že případná ruská agrese bude mít důsledky, i když to bude mít dopad na německé hospodářství.
O plynovodu, proti kterému mají Američané výhrady, hovořil i Blinken. Ten řekl, že protože produktovodem po dně Baltského moře ještě plyn neproudí, je to mocenská páka, kterou může Berlín použít.
Diplomacii za jedinou cestu z krize považuje i Blinken, který stejně jako Baerbocková varoval Moskvu před tvrdými následky v případě vpádu na Ukrajinu. "Důležité je, že pokud jde o Rusko, tak hovoříme jednotným hlasem. Rusko se o takou jednotu opřít nemůže," poznamenal Blinken o společném postoji členských zemí Severoatlantické aliance.
"V případě agrese jsou všechny možnosti na stole," poznamenala Baerbocková na dotaz k sankcím a k plynovodu Nord Stream. Uvedla, že k nim patří i energetické sankce. Řekla také, že Německo o tématu jedná také v rámci Evropské unie a skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, které od počátku roku Berlín předsedá. "Sankce jsou úspěšné jen tehdy, pokud mají opravdu dopad," řekla.
Baerbocková označila za klíčová mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. "Normandský formát patří k nejdůležitějším," řekla. Zároveň oznámila, že v následujících dnech se společně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem opět vydá do Kyjeva, aby se pokusili pro tyto rozhovory otevřít cestu. Baerbocková navštívila Kyjev v pondělí a v úterý pak v Moskvě jednala s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Blinken řekl, že Spojené státy plně podporují uspořádání mírových rozhovorů v normandském formátu. Moskva se ale k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu. Odmítá také, že by ruští vojáci na Donbasu zasahovali do proruského povstání proti Kyjevu.
Rusko rovněž odmítá, že by připravovalo invazi na Ukrajinu; soustředění ruských vojsk v pohraničních regionech zdůvodňuje cvičením. USA nicméně varují, že vpád bezprostředně hrozí. Blinken uvedl, že je mnoho způsobů, jak může Rusko proti Ukrajině agresi zahájit. Americký prezident Joe Biden za možné způsoby označil kybernetické či paravojenské útoky.
Před bilaterálním jednáním s Blinkenem se oba politici zúčastnili společné schůzky s francouzským ministrem zahraničí Le Drianem a s náměstkem britské ministryně zahraničí Jamesem Cleverlym. Tématem byly rovněž situace na východě Ukrajiny a Rusko.
Později odpoledne Blinkena přijal německý kancléř Olaf Scholz. Ministr ho informoval o své návštěvě ukrajinské metropole. "Situace na hranicích zůstává složitá. Je na Rusku, aby situaci zmírnilo a stáhlo své vojáky," uvedl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit na twitteru. Scholz v uplynulých dnech opakovaně vyzval Rusko, aby napětí na hranici s Ukrajinou zmírnilo stažením jednotek.
S německým kancléřem dnes hovořil rovněž britský premiér Boris Johnson, který zdůraznil nutnost, aby spojenci NATO reagovali jednotně. "Lídři jednali o znepokojivém vývoji na ukrajinské hranici a shodli se, že další vojenská agrese by přišla Rusko draho," uvedla kancelář ministerského předsedy podle agentury Reuters. "Jakákoliv invaze na Ukrajinu by byla vážnou strategickou chybou," doplnila.
Rusko podle Bílého domu v případě vpádu na Ukrajinu čeká tvrdá reakce USA
Pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců. Ve středečním prohlášení krátce po projevu prezidenta Joea Bidena to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle Ruska podobná prohlášení nepřispívají ke zklidnění situace.
"Prezident Biden se k ruskému prezidentovi vyjádřil jasně: Pokud se nějaké ruské vojenské síly přesunou přes ukrajinskou hranici, bude to nová invaze a setká se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a našich spojenců," sdělila Psakiová.
Její prohlášení vyšlo krátce po Bidenově tiskové konferenci u příležitosti prvního výročí jeho nástupu do funkce. Americký prezident ve svém projevu zdůraznil, že invaze na Ukrajinu by byla pro Rusko katastrofou. Podle šéfa Bílého domu se ruský prezident Vladimir Putin chystá k nějaké akci na Ukrajině, ale nestojí o otevřenou válku. Totální invaze na Ukrajinu by podle Bidena vyvolala masivní reakci a Moskva by za ni draze zaplatila.
Psakiová v prohlášení uvedla, že jakákoliv jiná agrese ze strany Ruska, včetně kybernetických útoků, se setká s ostrou reakcí. "Prezident Biden také z dlouholeté zkušenosti ví, že Rusové mají rozsáhlou strategii agrese mimo vojenské akce, včetně kybernetických útoků a polovojenských taktik," uvedla mluvčí Bílého domu s tím, že takové činy ze strany Ruska by se setkaly s "rozhodnou, reciproční a jednotnou reakcí".
"Všechna tato vyjádření mohou přispět k destabilizaci situace," citovala dnes agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle něj by mohla naopak povzbudit ukrajinské vedení k silovému řešení konfliktu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová řekla, že prohlášení Západu o přípravách Ruska na invazi na Ukrajinu představují zástěrku pro vlastní provokace.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, popírá, že by chystalo útok.
Jediná cesta k vyřešení krize na východní Ukrajině je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po dnešním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která rovněž řekla, že v případě agrese vůči Ukrajině bude Rusko čelit vážným následkům. Blinken zdůraznil, že západní země v nynější krizi vystupují jednotně, což je klíčové, protože Rusko se o takovou jednotu opřít nemůže. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2.
USA uvalily sankce na čtyři Ukrajince za podíl na destabilizaci Ukrajiny
Spojené státy dnes uvalily sankce na čtyři současné a bývalé ukrajinské představitele, které viní ze spoluúčasti na aktivitách vedených Moskvou a směřujících k destabilizaci Ukrajiny.
Rusko v poslední době shromáždilo desetitisíce vojáků u ukrajinské hranice a Západ se obává, že plánuje invazi. Rusko to popírá, avšak pohrozilo vojenskou akcí, pokud nebudou splněny jeho požadavky, k nimž patří záruka nerozšiřování NATO na východ a slib, že se Ukrajina nikdy nestane členem aliance.
"Nečekáme na akci Ruska, jednáme nyní. Dáváme najevo, že stojíme při ukrajinské vládě, protože se snažíme bránit destabilizačním akcím Ruska vedeným z Ukrajiny," uvedl dnes k sankcím zástupce americké administrativy citovaný agenturou Reuters.
Sankce směřují podle amerického ministerstva financí na dva členy ukrajinského parlamentu Tarase Kozaka a Oleha Vološyna a na bývalé dva představitele Volodymyra Olijnyka a Volodymyra Sivkovyče.
Podle amerického ministerstva vykonávali příkazy ruské tajné služby FSB a podíleli se na ruské destabilizační kampani vůči suverénním zemím včetně USA. Kozak kontroluje ukrajinské zpravodajské televize a podporoval očerňovací kampaň FSB vedenou proti spolupracovníkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedlo americké ministerstvo financí.
Reuters napsal, že nové sankce jsou dalším zásahem Washingtonu proti ruským šiřitelům dezinformací a proti ruskému vměšování. "Jsou dodatkem k sankcím, které připravujeme s partnery a spojenci a které mají zasáhnout Rusko a jeho ekonomiku, pokud v budoucnu vpadne na Ukrajinu," citoval Reuters amerického představitele. K dotazu, zda se USA hodlají zaměřit také na ruskou účast v bankovním systému SWIFT, tento zdroj odpověděl, že Washington nevyloučil nic.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken tento týden intenzivně o situaci kolem Ukrajiny a Ruska jedná v Evropě - po středečních jednáních v Kyjevě je dnes v Berlíně a v pátek se sejde se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Ženevě.
