Peníze chci proměnit ve skutečné bohatství

Dětským hospicem si s manželem plní sen. Na jeho vznik věnovali loni 1,5 miliardy korun, třetinu svého majetku. Vítězkou v kategorii TOP žena veřejné sféry Česka 2021 je Katarína Vlčková, lékařka specializující se na paliativní péči a spoluzakladatelka Nadace rodiny Vlčkových.

Uplynulý rok byl pro Katarínu Vlčkovou ve znamení filantropie.
Foto: Tomáš Nosil

Uplynulý rok byl pro Katarínu Vlčkovou ve znamení filantropie. V polovině března spolu s manželem Ondřejem, šéfem společnosti Avast, oznámili, že zakládají nadaci, do které vloží 1,5 miliardy korun, aby mohli vybudovat dětský hospic a paliativní středisko. V dubnu pro něj pořídili prostory – dlouho chátrající usedlost Cibulka v pražských Košířích.

Od roku 2013 pracuje Katarína Vlčková v domácím hospicu Cesta domů. Jako lékařka pečující o umírající ví, že nad smrtí nemůže zvítězit. Snaží se ale pacientům odchod ze světa co nejvíce ulehčit. Prostřednictvím dobročinného projektu Zlatá rybka, který s manželem spustili v roce 2015, také plní přání těžce nemocným dětem. „Typy přání se liší podle toho, v jakém stadiu nemoci se rodina dítěte ke Zlaté rybce dostane. U dětí, které jsou už hodně nemocné, převažují materiální přání. Děti, jež nemoc překonaly, je jim lépe nebo ještě nejsou v těžším stadiu, upřednostňují možnost někam vyjet nebo se s někým potkat,“ říká Vlčková s tím, že přání bývají mnohdy velmi emotivní. „Někdy si děti přejí dát dárek rodičům. Chtějí se jim odvděčit za to, jak se o ně starají. To bývá taky hodně dojemné, i když pro rodiče je často těžké dárek přijmout,“ dodává k neziskové organizaci Zlatá rybka, jejíž existence byla spouštěčem založení vlastní rodinné nadace.

„Chceme postavit dětský hospic a paliativní středisko. Dává to větší smysl než mít 15 porsche v garáži,“ uvedl loni Ondřej Vlček k tomu, proč se rodina rozhodla do nadace vložit třetinu svého majetku. Částka je podle jeho ženy, rodačky z Bratislavy, tak vysoká i proto, že mají s manželem zkrátka z čeho dávat. „Neberu to tak, že by šlo o nějakou oběť a že se zbavujeme peněz. Je to způsob, jak je můžeme smysluplně využít. Částka se odvíjí od toho, co nám bylo s manželem dáno,“ vysvětluje Katarína Vlčková. Cibulku plánují Vlčkovi přebudovat na hospic do roku 2026. „Rádi bychom pro rodiče a jejich nemocné děti vytvořili místo, kde snadno najdou to, co potřebují,“ dodává Vlčková k výstavbě hospicu, ve kterém by mělo být 10 lůžek.

Paliativní péče, jíž se věnuje devět let, pro mnohé lékaře příliš atraktivní není, Katarína Vlčková má však k oboru osobní vztah. „Když jsme se s manželem potkali, byla jeho maminka nemocná a umírala v lůžkovém hospicu. Tahle zkušenost mě i manžela hodně ovlivnila. Byla jsem tehdy v prváku na medicíně a strašně mě zaujalo, že lékař může pomoci nejenom tím, že pacientovi podá lék,“ popisuje. „Pro mě není těžké přijmout fakt, že nedokážu všechno. Mým cílem není člověka donekonečna držet naživu, ale to, aby mohl závěr života strávit tak, jak sám chce. S tím mu mohu pomoct. To není bezvýchodné. Mě to hodně obohacuje.“

Manželé Vlčkovi říkají, že hospic je pro ně životní projekt. Chtějí těžce nemocným dětem a jejich rodičům umožnit, aby mohli prožít i v nejtěžším období svého života co nejvíce radosti bez ohledu na to, v jaké fázi nemoci se dítě nachází. „Své peníze chceme proměnit ve skutečné bohatství,“ vysvětluje Katarína Vlčková. „Peníze samy o sobě bohatstvím nejsou. Spíš jde o to, přetavit je v projekt, který může mít celospolečenský dopad.“

Financování vědy patří mezi nejlepší investice

Na druhém místě v kategorii TOP žena veřejné sféry Česka 2021 se umístila Eva Zažímalová, biochemička a od roku 2017 předsedkyně Akademie věd České republiky.

Top ženy, Zažímalová
Foto: Katarina Bell

Ekonomická krize a velká inflace budou mít dopady také na tuzemskou vědu. Podle Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, v tom budou všichni v Česku na jedné lodi, vědce nevyjímaje. Jedním z hlavních úkolů profesorky Zažímalové tak letos bude ustát ekonomické problémy a obhájit důležitost vědy u nové vlády. „Bez vhodného finančního zázemí vědu dělat nelze,“ upozorňuje.

Peníze dané do vědy jsou podle ní jednou z nejlepších investic. „Přestože mají dlouhou návratnost a je to hlavně investice do budoucna,“ dodává. Zažímalová dlouhodobě poukazuje na stěžejní problém české vědy, kterým je její přílišná závislost na grantech. Ráda by naopak navýšila částku určenou na institucionální výdaje vědeckých ústavů, což jsou peníze, o něž se nemusí soutěžit a dopřejí vědcům více jistoty a času na výzkum. „Podíl institucionálních výdajů je u nás zhruba jen 40 procent. To je zoufale málo,“ zdůrazňuje. Například ve Společnosti Maxe Plancka, která zastřešuje základní výzkum v Německu, je to dvojnásobek.

Coby biochemička se Zažímalová věnovala výzkumu rostlinných hormonů – zejména auxinu, který v rostlině rozhoduje takřka o všem. Podle uznávaného biologa Jiřího Frimla se Eva Zažímalová v oboru mezinárodně proslavila a v Česku založila celou školu zabývající se touto problematikou. Loni v květnu se stala členkou poradní vědecké skupiny Evropské komise, do níž byla vybrána z více než 160 uchazečů z celé unie.

„V roli předsedkyně Akademie věd ČR si vede opravdu skvěle. Umí jednat s vědci i s politiky, a je‑li potřeba, dovede být nekompromisní při prosazování věcí důležitých nejen pro ústavy akademie, ale obecně pro vědu v Česku,“ zhodnotil již dříve činnost Zažímalové její předchůdce a nynější senátor Jiří Drahoš.

Za minulého režimu Eva Zažímalová absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, ale na postgraduální studium ji kvůli jejímu kádrovému profilu nevzali. Požádala tedy o místo v akademickém Ústavu experimentální botaniky.

„Tehdy v ústavu nebyla jediná chemická laboratoř. Začínala jsem od nuly, ale strašně mě to bavilo a už jsem u toho zůstala,“ říká ostřílená vědkyně, která zanedlouho oslaví 67. narozeniny. Loni na jaře byla do čtyřleté funkce předsedkyně Akademie věd ČR zvolena již podruhé.

Pomáhá s reformou penzí, přemýšlí o Hradu

Třetí místo v kategorii TOP žena veřejné sféry Česka 2021 obsadila Danuše Nerudová, profesorka ekonomie a rektorka Mendelovy univerzity v Brně, o níž se mluví jako o možné kandidátce na českou prezidentku.

Top ženy, Danuše Nerudová
Foto: Tomáš Nosil

Už když v únoru 2018 Danuše Nerudová nastupovala na pozici rektorky Mendelovy univerzity v Brně, dala najevo, že kromě práce v akademickém prostředí jí není lhostejné ani společenské dění. A že nebude mít potíž se ozvat. Tehdy se jí nelíbilo, že prezident Miloš Zeman přerušil tradici a namísto hradního ceremoniálu si rektoři převzali dekrety v Karolinu od ministra školství. Nedlouho poté začala žena, která po celou svou akademickou kariéru byla o krok napřed – ať už jako nejmladší profesorka financí nebo rektorka v Česku –, slýchat, že by mohla být historicky nejmladší hlavou státu. A navíc první ženou v čele Česka.

Zpočátku se tomu usmívala. S úsměvem ostatně přistupuje k životu neustále. Připomněl to i loni v HN její muž, renomovaný právník Robert Neruda. „Dana se mi líbila, protože byla usměvavá, akční a houževnatá,“ popisoval jejich první setkání před více než 25 lety. Ale právě proto, že je nadále akční a houževnatá, i proto, že sama měla a má k činnosti současného prezidenta výhrady, začala vážně přemýšlet o tom, jak by se tato funkce dala pojmout jinak. „Uvažovat o kandidatuře do veřejné funkce, jako je prezidentka, člověk nemůže proto, že se cítí polichocen, že mu někdo píše. Musí to vnímat skutečně zeširoka,“ říkala HN loni na jaře s tím, že teď je rektorkou a tomu se hodlá věnovat na sto procent.

S koncem ledna však mandát Nerudové vyprší, a protože ho neobhajovala, otázky na její další angažmá se nabízejí. Sama mluví především o tom, že by chtěla po zkušenostech v pozici předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, již zřídila bývalá ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová, hnout s léta odkládanou důchodovou reformou. Že to nebude mít lehké, ví třeba její kolega z komise, ekonom Radim Boháček. „V podmínkách daných ministerstvem komisi řídila nejlépe, jak to šlo. Pokud ale na činnosti Danuše Nerudové není politická shoda, je to těžké,“ říká. Představitelé nejsilnější vládní strany, pravicové ODS, dávají najevo, že Nerudovou vnímali jako nominantku levicové ČSSD. Nerudová přesto věří, že alespoň koncept minimálního důchodu, který v komisi připravili, nová vláda vezme za svůj. A odmítá zařazování po bok ČSSD s tím, že sama se snažila vždy vystupovat apoliticky. Politici zleva i zprava se však shodují, že byla pokaždé slušná a odborně připravená. A Boháček má jasno i ohledně její zvažované kandidatury: „Určitě by byla solidní prezidentkou.“