Lída Rakušanová: Putin nechce otočit kolo dějin zpět, ale vpřed
Zatímco se zájem české veřejnosti upírá na dvojjediného Jana Farského (STAN), který dokáže být doma poslancem a zároveň studovat v Americe, anebo na to, jak noví ministři umí anglicky, balancuje skutečný svět na hraně konfliktu, který jsme si v posledních třiceti letech nedovedli představit. Nebo přesněji, před kterým jsme v Evropě v posledním desetiletí, kdy Putin obsazoval Krym a posílal své žoldáky do Sýrie, zavírali kolektivně oči.
V těchto dnech stíhá v Moskvě, Washingtonu i v Berlíně jedno diplomatické jednání druhé, ale nikam to nevede. Jen napětí stoupá, že by se dalo krájet.
Čtěte také
Sto tisíc Putinových vojáků stojí v plné polní na hranici s Ukrajinou a z Moskvy je jak z kolovrátku slyšet, že se Rusko cítí ohroženo západní aliancí a tudíž žádá, aby stáhla z Evropy americké jaderné zbraně a přestala se rozšiřovat na východ. Od posledního rozšíření NATO přitom uplynulo už 18 let a vzhledem ke striktním podmínkám členství není přijetí dalších členů, včetně Ukrajiny, na pořadu dne.
Ve skutečnosti jsou výroky Kremlu o ohrožení směšné. Rusko je dnes opět světová velmoc. Má moderně vyzbrojené vojsko, jaderné zbraně a panuje v něm hřbitovní klid, protože Vladimir Putin důsledně zničil všechny výhonky demokracie a občanské společnosti, které tam v 90. letech vyrašily. Se Západem si ruský prezident teď hraje jak kočka s myší. A chce rozhodně víc než jen vrátit kolo dějin zpět do strnulých časů studené války.
Kreml je o slabosti Západu skálopevně přesvědčen
Podle německého časopisu Die Zeit je Putinovým cílem postupně vytlačit Spojené státy z Evropy, zaujmout jejich místo jako zaštiťující velmoci a nastolit na evropském kontinentu nový pořádek. Podle týdeníku Die Zeit je to cesta vpřed do rozvolněných pravidel 21. století, kde platí hlavně vojenská síla a jednota národa.
Čtěte také
Případný konflikt na Ukrajině, byť by ho ruský prezident klidně riskoval, přitom hraje jen vedlejší roli.
Konstantin Kosačov, jedna z nejvlivnějších postav ruské zahraniční politiky, řekl v rádiu Echo Moskvy, že je Evropa „podřízena cizí vůli“. A dodal, že „je to přece i náš kontinent, který nám chtějí brát. Právě my jsme přitom příkladem budoucí Evropy – jednotného suverénního kontinentu od Lisabonu po Vladivostok“.
Ze současných diplomatických jednání čiší, že Kreml je o slabosti Západu skálopevně přesvědčen. Dodejme, že mu Evropa svým váháním uplatnit proti Rusku skutečně účinné sankce, jako je například finanční izolace vyloučením z bankovního systému Swift nebo uzavření plynovodu Nord Stream 2, bohužel nahrává.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
