Blackout je jako jihomoravské tornádo. U něj taky nikdo nevěřil, že přijde

Bojím se, že obávaný blackout je jen otázkou času. Mnoho lidí bohužel riziko nadále bagatelizuje, a tak předpokládám, že až to přijde, bude to podobné jako s tornádem na jižní Moravě: šok, připravenost nulová, spoušť obří.

Jeden z největších hráčů české energetiky Pavel Tykač nedávno přiznal Hospodářským novinám, že těsně před Vánoci byla energetická situace v Evropě tak našponovaná, že jsme nebyli daleko od odpojování domácností a podniků. „Od čtyř odpoledne do půlnoci jelo prakticky vše, co do sítě může být připojeno,“ prozradil o středě 22. prosince. Čekala jsem, co na to správce soustavy a zelení aktivisté. A dočkala jsem se starého známého scénáře. ČEPS velmi opatrně konstatoval, že k „žádné neobvyklé situaci nedošlo“, a aktivisté na to zareagovali oslavnými tanci s tím, že jejich oblíbenec Tykač lhal.

Nedalo mi to a podívala jsem se na několik veřejně přístupných parametrů, které nám dávají objektivní informaci, jak daleko jsme skutečně byli od krize. Pár dní před Vánoci se denní teploty pohybovaly mírně pod nulou a ty noční až k -10 °C. Cena elektřiny na denním trhu, která se běžně pohybuje v řádech desítek eur, vylezla až na rekordních 620 eur/MWh. Co to znamená? Že se skutečně v tu dobu točilo prakticky všechno, co umí vyrábět energii, a že pro případ výpadku velkého zdroje toho v záloze moc nezůstávalo. Energetici připouštějí, že v těchto situacích neplatí úplně doslova pravidlo, podle kterého musí být pořád k dispozici záloha ve výši největšího bloku (v případě ČR je to blok Temelína s instalovaným výkonem 1000 MW), a pokud k výpadku skutečně dojde, situaci v prvních vteřinách a minutách musí zachránit některá z okolních zemí.

To by však před Vánoci zřejmě nepřicházelo v úvahu. Špičková výroba v české síti dosahovala téměř 13,5 GW a přeshraniční toky místy vykazovaly čistý export ve výši až 3,5 GW (to je na úrovni téměř dvou Temelínů!). Jinými slovy v tu dobu jsme sami někoho zachraňovali, tak si moc nedovedu představit, že by nám někdo byl schopen vzápětí poskytnout pomoc. Bližší pohled prozradí, že jsme pomáhali především Rakousku a Slovensku. Dalším zajímavým ukazatelem je tzv. odhadovaná cena odchylky, která znázorňuje, kolik musí výrobce uhradit operátorovi za to, že dodal do sítě jinou produkci, než měl v plánu. Zatímco za normálních okolností se platí nižší tisíce korun za odchýlenou MWh, před Vánoci to bylo skoro 17 000,-/MWh. Operátor tím jinými slovy říká: Dejte si setsakramentsky záležet, abyste dodrželi závazky, protože v sítě se momentálně počítá každá gigawatthodina. A ještě jedna indicie. Uhlí jelo skutečně na plné pecky (47,1 %), plyn také (12,3 %). Dohromady s jádrem to dělalo téměř 90 %.  

Z výše uvedeného je patrné, že Tykač fakt nelhal. O nějakém klidném předvánočním rozjímání nemohla být v evropských elektrárnách a na dispečincích ani řeč. Fakticky ovšem nelhal ani ČEPS, ten se totiž vyjadřoval výhradně k českému trhu bez ohledu na nějaké „co by, kdyby“. Upřímně řečeno správce sítě asi těžko prozradí, že jsme byli na pokraji blackoutu – jeho úkolem je v komunikaci za každou cenu uklidnit odběratele, že se nic nestalo. Na druhou stranu se nemůžu ubránit dojmu, že už to s tím klidem občas trochu přehání. O to překvapenější bude, až to jednou opravdu „rupne“ a celá země nebo nedej bože Evropa se ponoří do tmy. Co myslíte, je to pravděpodobnější než tornádo na jižní Moravě?