Dostal jsem se v předstihu k příručce o hledání první práce v IT junior.guru od Honzy Javorka a měl jsem tu čest ji připomínkovat ještě před jejím oficiálním vydáním. Pokusím se oddělit mini recenzi a myšlenky, které mě při četbě napadaly, abych obě témata příliš nemíchal.

Recenze

Předesílám, že se s Honzou osobně známe a zároveň jsem polichocen, jelikož mě cituje, tudíž jsem zaujatý.

Úvodem, závěrem a hlavně vůbec: Je to skvělé dílo. Krátké, čtivé a navíc zdarma. Kéž by tato příručka bývala existovala, když jsem hledal svoje první IT zaměstnání. Mohla mi hodně pomoc. Děkujte za praktický návod. Vše další, co napíšu, už je jen podružné.

Rád čtu offline. Příručku zatím bohužel nejde oficiálně vyexportovat, ale náhled ve fivefilters.org vypadá celkem čitelně.

Dráždí mě citace verzálkami, to zůstalo.

První verzi chyběl závěr, ale ten Honza nakonec dopsal a myslím, že se mu povedl.

Příručka je na GitHubu, takže můžete sledovat změny. No, můžete. Já se chtěl podívat, jak moc se změnila vydaná verze od té náhledové, ale nejdřív jsem si musel najít, jak se porovnávají dva commity. Pak jsem to stejně jen zběžně prolétl a vzdal. Jelikož je to html, tak i když existují kaskádové styly, tak se mění třeba třídy prvků, tudíž se v historii míchají změny obsahu a formátování. Vzpomněl jsem si na svoji bakalářku v LaTeXu (což tedy mělo zase jiné mouchy). Každopádně v historii se asi většina čtenářů hrabat nebude.

Moje myšlenky

Při čtení jsem si vypisoval svoje myšlenky, s čím souhlasím a na co má naopak jiný názor.

Ženy

Ženy to mají dnes asi snazší, ale podle mě to pro ně stále není ideální, jak by možná podle příručky mohlo vypadat. Když se podívám do našeho firemního slacku, tak bych nechtěl, aby ho četla moje manželka nebo dcera. Sáhnu po citaci z knihy o jiném technickém oboru Stavět (Roma Agrawal).

Není snadné zůstat nad věcí a s kamennou tváří vést odborné debaty o modelování konečných prvků a specifických vlastnostech půdních profilů uprostřed místnosti polepené obrázky nahých žen.

Zároveň je mi líto, že žen máme v našem oboru pořád málo. Tohle téma by si zasloužilo samostatný příspěvek, jen nevím, jak ho uchopit, byť už jsem se toho v jiných příspěvcích dotkl. Alespoň už jsem si přečetl knihu Unlocking the Clubhouse: Women in Computing (Jane Margolis)

Druhy firem

obecně jsou do juniorů ochotny investovat spíše větší firmy, které na to mají jak finance, tak zázemí

Taky by to šlo říct tak, že větší firmy mají větší setrvačnost. Což je výhoda i nevýhoda. Výhoda v tom, že je nějaká drobná krize nesemele, ale ve velké něco změnit nemusí být vždy možné. V příspěvku Štěstí nebo osobní zásluhy jsem vzpomínal na svoje začátky v Simple Way, firmě tehdy asi o čtyřech lidech. Osobně si myslím, že ve velké firmě by se mi nepodařilo tak rychle vyrůst. Jistě, jediná zkušenost není reprezentativní vzorek. Ve velké firmě bývá omezení, jak moc se může za rok povýšit a kolik peněz vám můžou přidat. Ad absurdum je někdy snazší dát výpověď a jednou se vrátit (pokud to ovšem politika firmy umožňuje)

U produktové firmy bych neřekl stereotyp, ale občas mě zamrzí, že to nemůžu sekat jako Baťa cvičky, o nejnovější Javě ani nemluvě. Výhodou a zároveň i nevýhodou je, že všechno je potřeba zvažovat v dlouhodobém horizontu. Špatná zkratka se ti vymstí několikanásobně. Dneska nevím, jestli bych juniorům produktovou firmu doporučoval. Asi záleží, k čemu se dostanou.

Digitální agentury a body shopping se mi zdají vylíčené negativně, ale zpětně viděno mi to hodně dalo, protože neustálá změna projektů a prostředí znamená spoustu podnětů.

Líbí se mi, že o neplacená stáži mluví jako o věci na hranici zákona i etiky. Stává se to tedy i mazákům, viz překlad Programátorem po čtyřicítce, ale pro ty to bývá snazší odmítnou. Osobně taky doporučuji na neplacené stáže nenastupovat (proto jsem byl rád, že v AspectWorks jsme měli pro studenty stáže placené).

U startupů jsem se osobně ptal na kolik měsíců dopředu mají peníze na výplaty.

Pohovory

Souhlasím s tím, že zkoušet quicksort na pohovoru nedává smysl. Firma, která za tohle péruje při pohovoru a nejedná se třeba o nějaké psaní řadičů, je podezřelá. Ovšem dodávám, že učit se to, až když to budeš potřebovat, je pozdě. Nedostatečný přehled algoritmů a datových struktur z tebe dělá špatného programátora. Osobně bych se juniora klidně zeptal, jaký je v Javě rozdíl mezi List, Set nebo Map.

Sociální sítě

Najdou se i seniorní vývojáři bez LinkedIn profilu. Nediskvalifikuje je to, ale já si rád ověřuji reference. Mám dojem, že LinkedIn Groups byly kdysi modní, ale možná se v nich jen dnes už méně angažuji.

Říkal jsem si, jestli to Honza s důležitostí GitHub účtu nepřehání. Dokážu si představit, že najmu někoho, kdo tam účet nemá. Já na to moc nedám, ale je pravda že jiní kolegové účet rádi zkoumají. Takže nakonec ano, určitě to neuškodí, ale vidíte, že ne každý to ocení. Domníval jsem se, že možná zajímavější by byl účet StackOverflow, ale po diskusi s Honzou jsem uznal, že dneska se tam začátečníkům těžko nabírají body.

Pozice

Jedna z mých prvních prací v IT byla právě pozice testera. Dlouho jsem se snažil začít rovnou jako programátor, ale to se mi nepovedlo. Potvrzuji, že šance na přestup byla teoreticky slíbená, ale prakticky nemožná. Ale hádám, že při změně firmy se mi v životopisu zkušenost testera hodila.

Nejspíš se s Honzou neshodnu na tom, doporučovat začátečníkům pozice automation engineer v rámci DevOps nebo SRE. Pravda, skripty jsou možná snazší, ale přijde mi, že je to složitější v tom, že takový člověk musí mít větší přehled než programátor. A nebo tím, že tomu méně rozumím, tak mám před těmito odděleními respekt.

Závěr

Příručka o hledání první práce v IT je velmi povedená. Mohu ji doporučit každému začínajícímu programátorovi (a ještě raději programátorce). Všechny moje vyřčené připomínky jsou spíše filozofického rázu (spíš jsem si potřeboval zavzpomínat a k tématu taky něco říct).

Související