Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!
BRATISLAVA I PRAHA
Češi a Slováci se připravují na migrační vlnu z Ukrajiny. Dokonce i menší konflikt na Ukrajině by mohl způsobit příchod desítek tisíc uprchlíků na slovenské území. Po jednání bezpečnostní rady státu to prohlásil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽaNO).
Slovenská vláda již připravila tři strategické dokumenty, podle kterých by měla na eskalující situaci na Ukrajině reagovat. Mezi nimi je i tzv. migrační plán. Veřejný sice není, Naď však prozradil, že všichni příchozí Ukrajinci by získali status uprchlíka.
Slovensko je přímým sousedem Ukrajiny, a tvoří tak jednu z vnějších hranic EU. Zatím není jasné, jaký režim na slovensko-ukrajinských hranicích by v případě konfliktu panoval. Praha však už vyslala do Bratislavy pomocnou ruku. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) včera potvrdil, že Česko je připraveno Slovensku pomoci s ochranou hranic a že by na hranici mohlo vyslat své policejní jednotky.
„Ochrana vnější hranice schengenského prostoru je pro nás společnou prioritou. Pokud by o tom byl ze slovenské strany zájem, tak Česká republika, potažmo česká policie, je určitě připravena,“ prohlásil Rakušan na tiskové konferenci po setkání se svým slovenským protějškem. (Michal Hudec | EURACTIV.sk, Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
PAŘÍŽ I BERLÍN
Dialog s Ruskem nikdy nevzdáme, vzkazuje Macron se Scholzem. Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Berlín, aby zde s německým kancléřem Olafem Scholzem jednal o ukrajinské krizi. Oba lídři vyslali do Moskvy jasný signál – jsme otevřeni dialogu a jakýkoliv útok na Ukrajinu se setká s ostrou reakcí. Macron přitom zdůraznil, že Francie s Německem budou v otázce rusko-ukrajinského konfliktu postupovat jednotně. Obě země jsou totiž spolu s Ruskem a Ukrajinou součástí tzv. normandského formátu, a mají tak možnost zprostředkovat dialog mezi znepřátelenými stranami. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr I Julia Dahm I EURACTIV.de)
STOCKHOLM
Děláme vše pro to, aby Švédsko nebylo zataženo do války. Právě taková slova zazněla z úst švédské ministryně zahraničí Anny Lindeové po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Švédsko sice není členem obranného paktu, ale udržuje s ním úzkou spolupráci.
„Děláme vše pro to, abychom v každém případě udrželi Švédsko mimo válku, a úzce spolupracujeme s našimi partnery,“ prohlásila Lindeová v rozhovoru pro stanici P1-morgon. Podle ministryně musí být současná krize spojená s chováním Ruska vyřešena diplomaticky, nikoliv vojensky. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
ZÁHŘEB
Chorvatští vojáci na Ukrajinu nepojedou. Chorvatský prezident Zoran Milanović se po návratu ze zimní dovolené vyjádřil k aktuálnímu rusko-ukrajinskému konfliktu. Zdůraznil přitom, že se Chorvatsko za žádných okolností nezapojí do ukrajinské krize, a pokud tamní situace eskaluje, Záhřeb nevyšle na místo žádné své vojáky.
Milanović svou pozici odůvodnil tím, že Ukrajina není členem NATO a že krize je spojená s nebezpečnou politikou amerického prezidenta Joea Bidena, spíše než s aktivitami Ruska a Ukrajiny. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
VARŠAVA | BUDAPEŠŤ
Komise může Polsku zmrazit přístup k fondům. Evropská komise by mohla brzy navrhnout odstřižení Polska a Maďarska od unijních strukturálních fondů. Země totiž podle ní dlouhodobě porušují principy právního státu. Zmrazení fondů by přitom Komise mohla navrhnout již v únoru či březnu, potvrdil to evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn, kterého citovala agentura Reuters.
K pozastavení plateb do Varšavy a Budapešti již Komise sáhla, a to v případě tzv. evropského fondu obnovy. Ten má do národních ekonomik napumpovat mimořádnou finanční pomoc a pomoci jim zotavit se z koronavirové pandemie. (EURACTIV.com a Reuters)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.