Válková skončí jako zmocněnkyně pro lidská práva. Vláda ji odvolala ke konci ledna

Krátce po nástupu vlády Petra Fialy (ODS) loni v prosinci vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK řekl, že kabinet v dalších týdnech posty vládních zmocněnců přehodnotí.

O tom, že Válková na konci měsíce jako zmocněnkyně skončí, informoval poté server Seznam Zprávy. Válková mu sdělila, že se s premiérem Fialou domluvila, že jako poslankyně opozičního ANO nemůže funkci vykonávat. Zaslala dopis se svou rezignací, odejít chtěla na konci ledna.

Válkovou do funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva jmenovala v květnu 2019 tehdejší Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů.

Jmenování vyvolalo ostré reakce, kritici Válkovou označovali za „normalizační komunistku“. Výzvám k odstoupení čelila i později kvůli článku, který za minulého režimu napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Ten v 50. letech poslal na smrt političku Miladu Horákovou. V textu s Válkovou společně obhajovali takzvaný ochranný dohled, který totalitní režim zneužíval k šikaně disidentů.

Nešikanovala jsem disidenty, tvrdí Válková a žene na historika policii. Práci s „katem“ Horákové nepopírá

Válková na zmocněneckou funkci rezignovat odmítla, rozhodla se ale nekandidovat na ombudsmanku. Zdůvodnila to svým někdejším členstvím v komunistické straně, ne spoluprací s Urválkem.

Válková byla dosud jako zmocněnkyně místopředsedkyní několika vládních rad, a to třeba pro lidská práva, národnostní menšiny či seniory. Jako zmocněnkyně přispěla třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Za jejího působení někdejší kabinet přijal desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace.

Po loňských parlamentních volbách se Válková v řadách ANO znovu dostala do Sněmovny, přesunula se ale z vládních do opozičních lavic. Nyní je předsedkyní mandátového a imunitního výboru. V předminulém volebním období byla ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).