Kronikářem města Kutné Hory je kutnohorský rodák Lukáš Provaz. Je absolvent Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře, kam se po zakončení studia na Univerzitě Hradec Králové vrátil, čímž, jak říká, se mu splnil dávný sen. Je učitelem dějepisu a českého jazyka. Zároveň je také vedoucím redaktorem čtvrtletníku Krásné město. Kronice města Kutné Hory se věnuje od roku 2007.
Kterou z událostí zapsaných do kroniky v roce 2021 považujete pro Kutnou Horu za nejvýznamnější?
Bohužel to byla pandemie. Kapitola o ní patří k neobsáhlejším, protože jsem se snažil zachytit co nejvíce podrobností: počty nakažených v Kutné Hoře, omezení v oblasti služeb a akcí, fungování očkovacího centra a podobně. Ve výsledku to sice není veselé čtení, ale domnívám se, že právě to bude budoucí generace v kronice zajímat.
Můžete uvést i nějakou událost, která se Vám do kroniky nezapisovala lehce?
Jsou to úmrtí někoho, koho jsem znal: Předloni například odešel pan architekt Kalfus, loni pan doktor Plaček. Příjemné není ani popisování tragických událostí, jakou byl třeba požár sedlecké ubytovny.
A naopak, kterou z loňských událostí považujete pro Kutnou Horu za přínosnou?
Obecně za přínosné považuji události, díky nimž je Kutná Hora hezčím a příjemnějším městem. Moc rád jsem proto do kroniky popsal, jak probíhala obnova kostela sv. Jakuba, jak pokračuje rekonstrukce kostnice nebo jak se rodí nová knihovna Na Náměti. Samozřejmě sem ale patří i množství koncertů, festivalů nebo zajímavých výstav.
Podle čeho jsou vybírány události, které stojí za zaznamenání pro příští generace? Musí procházet nějakým „schvalovacím řízením“, komisí, která rozhodne, co bude zapsáno? Přemýšlím o tom a přijde mi to celkem jako velká odpovědnost.
Zákon o kronikách obcí stanovuje, co se má zaznamenat, velmi vágně. Proto zůstává rozhodování na kronikářích a jejich domluvě s vedením obce. V Kutné Hoře dlouhodobě funguje praxe, kdy je radou města jmenován konzultant zápisů. Od roku 2012 je konzultantkou paní Lenka Frankovicová, jejíž spolupráce si velmi vážím. Do kroniky se snažím všechno zapisovat zodpovědně a poměrně podrobně, aby v ní budoucí badatelé nic zásadního nepostrádali. Kroniku dělím do kapitol, které se věnují například správě města, obyvatelstvu, výstavbě, kultuře, školství, zdravotnictví, sportu, turistickému ruchu a tak dále.
A je vůbec z čeho vybírat? Řada lidí si neustále stěžuje, že se ve městě nic neděje.
Událostí je v Kutné Hoře tolik, až se bojím, že mi nějaká podstatná „unikne“.
Jaké to je, být kronikářem? Kronikáři jsou často znázorňováni jako starci píšící husím brkem a inkoustem… Vy rozhodně tak nevypadáte.
Někomu se může zdát podivné, že ve 21. století ještě píšeme kroniky. Jenže jednak to vyžaduje zákon a jednak je to mnohdy první zdroj informací o historii obce. I když jeden můj student vtipně poznamenal, že v životě slyšel jen o dvou kronikářích: o Kosmovi a o mně.
Co Vás baví víc: historie, nebo současnost?
Jako učitel dějepisu se musím zmínit o historii, ale jako kronikář se zabývám současností.
Co byste si přál zapsat do kroniky v roce 2022? Tím jsem se chtěla zeptat, co byste popřál občanům města?
Všem především přeji pevné zdraví, hodně pohody a úspěchů. A v kronice bych v roce 2022 už rád věnoval koronaviru mnohem méně pozornosti.
pra
