Kam se posunula německá politika?

Není žádným tajemstvím, že kancléř a dlouholetý předseda CDU Helmut Kohl ke konci života před svou někdejší „dcerou” Angelou Merkelovou upřednostňoval adoptivního „syna”, maďarského premiéra Viktora Orbána. S Orbánem, kterého znal od událostí roku 1989 a sblížil se s ním během jeho první vlády v letech 1998 až 2002, se v posledních letech svého života několikrát ukázal po svém boku, což německá média vysvětlovala jako implicitní podporu Orbánovi proti Merkelové v tématu migrační krize. Po Kohlově smrti v roce 2017 jeho choť trvala na tom, aby na jeho pohřbu mluvil Orbán namísto Merkelové. Tomuto přání ale nebylo vyhověno a vdova nakonec na nátlak ustoupila.

Orbánův Fidesz původně (až do roku 2000, kdy odešel k lidovcům) seděl v evropské Liberální internacionále, kde byl nejbližším společníkem německé FDP. Orbán nepochybně od té doby změnil mnoho názorů a své ideové směřování. Ale nezměnila se, a možná ještě víc, i FDP? Neposunulo se celé politické spektrum v Německu a v souvislosti s tím i v Evropě v posledních letech extrémně doleva?

Gerhard Papke byl dlouhá léta poslancem a předsedou parlamentní frakce FDP. Jeho názory tehdy nebyly nijak extrémní. Dnes je ve své straně vyhnancem. O tom, kam se posunula nejen jeho strana, ale celé spektrum německé politiky, promluvil v rozhovoru pro maďarský konzervativní web Mandiner.

  • Jsme svědky vzniku nové německé levicové vlády, ve které jsou i liberálové, vaše strana: co si o tom myslíte?

Nejsem spokojen s právě oznámenou koaliční dohodou. Upřímně řečeno, jsem na pravici FDP. Je škoda, že můj bývalý mladý přítel Christian Lindner, předseda strany, ji v posledních letech posunul víceméně doleva. To byl samozřejmě předpoklad pro vznik levicové koalice, která se nyní formuje. Nejsem spokojen s levicovým obratem své strany.

Gerhard Papke
  • Co od této koalice očekáváte?

V tuto chvíli je to těžké posoudit. Zatím se jedná pouze o koaliční dohodu. Dosud byla vyjádřena pouze teoretická stanoviska. Ale když jste ve vládě, musíte se vyrovnat s realitou. A z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že se mnohé změní. Bylo dohodnuto, že Evropská unie se z koalice svobodných a suverénních členských států změní v jakýsi federální stát. Toho samozřejmě nelze dosáhnout bez souhlasu všech členů Evropské unie. A je jich velmi mnoho, Maďarsko, Polsko a další, které by se nikdy nevzdaly své suverenity ve prospěch více či méně centralizovaného státu nebo se nenechaly ovládat Bruselem.

  • Již dříve jste navrhl, aby se FDP posunula trochu doprava, aby oslovila i konzervativní voliče. Jak hodnotíte dnešní pozici vaší strany?

V letech 2013 a 14, kdy se Christian Lindner stal předsedou strany, jsem s ním na toto téma mnohokrát hovořil. Velmi dobře si vzpomínám na naše rozhovory v době, kdy se CDU stále více posouvala doleva. A to znamenalo, že ústřední témata politického střetu nebyla nadále reprezentována tradičními německými stranami. Poradil jsem své straně a svému stranickému předsedovi Lindnerovi, že je třeba se těmito otázkami zabývat, protože pokud to CDU neudělá, a pokud se těchto otázek nechopí tradiční liberálně-konzervativní strana, pak se jich chopí krajní pravice. Možná, že na chvíli mohou liberálové přežít v koalici se socialisty a zelenými, ale z dlouhodobého hlediska to nebude fungovat.

  • Angela Merkelová po 16 letech odchází do důchodu. Jak vnímáte její odkaz?

Jaké dědictví? Merkelová zanechává svou stranu a zemi v chaosu. Jaký je její odkaz? Postavila se za politiku otevřených hranic, v jejímž důsledku do Německa od roku 2015 přišlo 2,5 milionu lidí, což naší zemi způsobilo obrovské problémy. Chyběla však ochrana rodin. Základním principem Merkelové byla destrukce. Ať už jsou její důvody jakékoliv, nakonec jí nic nezbylo. A to je současná situace Německa a především situace její strany.

  • Letos v létě jste se v souvislosti s mistrovstvím Evropy ve fotbale postavil proti státní duhové politice a bránil jste Maďarsko před německými duhovými bojovníky. Proč jste to udělal?

Jsem předsedou německo-maďarské společnosti. Samozřejmě jsem velkým obdivovatelem Maďarska. Miluji tuto zemi. Je to skvělá země se skvělými lidmi. Maďaři milují svobodu. Mnoho Němců nikdy nezapomene na revoluci v roce 56, která byla tak důležitá nejen pro Maďarsko, ale i pro Evropu, protože si tehdy všichni uvědomili, že útlak nepotrvá věčně. Maďarský lid nám ukázal, že boj proti komunismu lze vyhrát. To, co dnes čtete v mnoha německých novinách a vidíte v německé televizi, není skutečným postojem německého národa. Němci Maďarsko milují a podporují, ale v německých médiích se o tom nedozvíte.

A dám vám příklad: během mistrovství Evropy levice v Německu osočovala Maďarsko šíleným a neuvěřitelným způsobem a já jsem proti tomu vystoupil. Jsem velmi aktivní na Twitteru a napsal jsem tweet na maďarskou obranu, který si v Německu přečetlo 2,5 milionu lidí. 2,5 milionu! O mém postoji se mluvilo i v německé televizi, v jednom důležitém pořadu. Řekl jsem, že Maďaři jsou naši přátelé. Nemůžeme je pozvat na fotbalový zápas a pak se vykázat takovou absencí respektu. Musíme zůstat věrní svým přátelům. A pak v následujících dnech jsem dostal stovky e-mailů, stovky dopisů od Němců, kteří souhlasili s mým promaďarským postojem. A to mě jako německého politika více motivuje k tomu, abych vystupoval na veřejnost a říkal: Podívejme se, co dělá Maďarsko. To, co dělá Maďarsko, je důležité pro nás v Německu i pro Evropu.

  • Mám dojem, že kulturní válka spojená s prosazováním woke ideologie se po anglosaském světě nyní vkrádá i do Německa. Zatím se projevuje v debatách o používání jazyka a na univerzitách. Jaká je nyní situace v Německu?

V současné době se jedná víceméně o akademickou debatu. Debata o woke ideologii se tedy ještě nedostala mezi obyčejné lidi. Víme však, že obyčejní lidé takové debaty nemají rádi. Například německá televize se v posledních měsících snaží tento program prosazovat v tom, jak se o věcech mluví. Maďarům a Angličanům se to obtížně vysvětluje, protože v těchto jazycích nemají předměty žádný rod, ale v němčině mají tři rody. Snažit se to předělat je pošetileté a ničí to dřívější vysokou úroveň německého jazyka. Mnoho vzdělaných Němců tvrdí, že to ničí náš jazyk, a jazyk je součástí naší kultury. Víme tedy, že asi 75 % Němců se tato forma wokeismu nelíbí. Chceme zpět svůj jazyk. A to nám dává naději, že tato vlna woke, která do Německa skutečně přichází, nakonec nebude úspěšná. Nakonec je to otázka svobody, svobody naší společnosti, která je v sázce, zda necháme levičáky tlačit naší společností určitým směrem, nebo zda řekneme ne, že toto je naše země, toto je naše kultura a my to nebudeme akceptovat.

  • Jak vnímáte Viktora Orbána a jeho politiku coby německý pravicový liberál?

Nejsem v Německu jediný, kdo je přesvědčen, že politika Maďarska v posledních 11 letech je správným směrem pro celou Evropu. Jsem přesvědčen, že v příštích letech nás čeká zásadní debata o budoucím směřování Evropské unie: chceme nebo nechceme Evropu založenou na suverenitě nezávislých a svobodných národů, chceme euro, chceme Evropu založenou na rodinách, chceme Evropu, kde mají muži a ženy stejná práva – nebo chceme žít jako v islámských zemích? Maďarsko je v těchto otázkách rozhodujícím aktérem a hraje v evropské debatě velmi důležitou roli. Mnoho mých příznivců na Twitteru a dalších, kteří mi napsali, říká, že potřebujeme v Evropě více Orbána. Kdyby Orbán kandidoval v německých volbách, pravděpodobně by získal alespoň 10 % nebo více. Pokud Evropa nepřijme maďarskou a do jisté míry i polskou cestu, selže a nezbude jí jiná alternativa než islámská cesta. Existuje však mnoho Němců, kteří se touto cestou vydat nechtějí.

Rozhovor vedl László Bernát Veszprémy

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!