Arménský prezident Armen Sarkisjan odstoupil z úřadu. Novináři z Hetq (arménský investigativní server) mají důkazy, že Sarkisjan v době své kandidatury na prezidentskou funkci porušil ústavu a nepřiznal cizí státní občanství na karibském ostrově Svatý Kryštof a Nevis. Prezident se od své rezignace do Arménie nevrátil a tvrdí, že o občanství nevěděl. Zjištění publikoval server Hetq.am.
Sarkisjan rezignaci oznámil v neděli 23. ledna 2022 poté, co se ho reportéři z Hetq a novináři z OCCRP zeptali, zda má jiné než arménské a britské občanství.
Že byl Sarkisjan v minulosti britským občanem, se vědělo ještě předtím, než byl v březnu 2018 zvolen hlavou státu. Že má státní příslušnost i na ostrově Svatý Kryštof a Nevis, ovšem nepřiznal. Arménská ústava přitom kandidátům na prezidenta dvojí občanství zakazuje.
Arménie je podobně jako třeba Německo republikou, kde prezident hraje spíše ceremoniální roli. Tím se také Sarkisjan snažil celou aféru zlehčit a oficiálně prohlásil, že prezident nemá dostatečné pravomoci ovlivnit politiku.
Podle novinářů ze serveru Hetq není žádné překvapení, že se jedná o Svatý Kryštof a Nevis, bývalou britskou kolonii, která je aktuálně členem Společenství národů (Commonwealth). V devadesátých letech Sarkisjan vedl první arménskou diplomatickou misi v západní Evropě. Po založení ambasády v Londýně v roce 1991 se stal jejím velvyslancem. Tam s přestávkami působil až do roku 2018.
Britské působení ale nevysvětluje, proč měl Sarkisjan v roce 2018 pas z karibského ostrova. Novináři z Hetq o tom získali důkazy přímo z korespondence s prezidentem.
Když mu přeposlali detaily z výše zmíněného pasu, odpověděl, že na ostrově Svatý Kryštof a Nevis investoval, a to předtím, než se stal prezidentem. Tvrdil, že měl akcie hotelu, které později převedl na jednoho z členů své rodiny.
Občanství vysvětlil programem ostrova (Citizenship-by-Investment), který nabízí státní občanství za investice v minimální hodnotě 3 295 050 korun. Sarkisjan tvrdí, že o občanství v roce 2018 nevěděl.
„Zajímaly mě investice, o pas jsem vůbec nestál,“ řekl novinářům z Hetq s tím, že společnost, jež mu investici zprostředkovala, požádal o zmrazení občanství.
Prezident dále tvrdil, že předtím, než se v roce 2013 stal velvyslancem ve Spojeném Království, svému právnímu zástupci nařídil, aby jeho karibský pas vrátil.
V roce 2017, krátce předtím, než Sarkisjan kandidoval na svůj prezidentský post, zjistil, že jeho prosbě o zrušení karibského občanství nebylo vyhověno, protože úředník, jenž měl pasovou záležitost na starost, zemřel.
Faktem je, že arménský prezident se začal zrušením svého pasu zabývat jen krátce předtím, než se v roce 2018 stal prezidentem.
Podle arménské ústavy tak nesplňoval oficiální podmínky kandidatury na prezidenta. To mimo jiné znamená, že všechny deklarace, které ve funkci podepsal, včetně různých zákonů a jmenování ministrů i premiéra, jsou nezákonné.
Podle novinářů z Hetq je nepravděpodobné, že by se Armen Sarkisjan v blízké době do své rodné země vrátil. Mohl by tam být souzen za padělání úředních listin.