Zpráva
Divadlo Na Fidlovačce zařazuje na repertoár divadelní úpravu Absolventa z pera Terryho Johsona z roku 2000, která zazářila na londýnském West Endu a měla 750 repríz. V režii Natálie Deákové se v hlavních rolích se představí Jitka Schneiderová a Daniel Krejčík.
Benjamin Braddock se vrací domů jako úspěšný absolvent prestižní univerzity a jeho zazobaní rodiče uspořádají na jeho počest slavnostní večírek. Na Benjamina podle všech hostů čeká jasně nalinkovaná skvělá budoucnost plná kariérních zářezů, válení se v hromadě peněz, zbytečných věcí, prázdných žvástů, dobrého pití a sexuálních prožitků. Benjamin má ale pocit, že do tohoto světa ještě nepatří, chce prožít něco opravdového. A tak oslavu sabotuje. Dojemně nesmělý mladík zaujme atraktivní paní Robinsonovou, manželku přítele Benova otce. Rozhodne se Benjamina svést a vrátit svému nudnému životu něco alespoň trochu šťavnatého a dobrodružného.
„Když jsem se dozvěděla o nabídce Divadla Na Fidlovačce zahrál si Paní Robinsonovou, vnitřně jsem zajásala. Protože ta role a je skvělá a já jsem snad do ní už vnitřně dozrála. Měla jsem velkou radost. Absolvent je můj oblíbený příběh. Film je nádherně vizuální a herecky je prostě famózní. Má styl a názor a to bych si přála přenést i na divadla. Mám štěstí na Benjamina. Dan Krejčík je vynikající parťák - lidsky i herecky. A nadšená jsem z režie Natálie Deákové, která nás vede k pravému činohernímu divadlu.“
Jitka Schneiderová, představitelka Paní Robinsonové
Situace se zkomplikuje, když se Benjamin zamiluje do dcery paní Robinsonové, Elaine. A až klasický příběh milostného trojúhelníku se přetaví do generační vzpoury mladých vůči hodnotám rodičovského světa. Benjamin ve své lásce k Elaine zahlédne i svou šanci na osvobození se z prototypu americké dokonalosti, kdy věci ovládají život člověka a spoutávají ho stejně jako potápěčský skafandr. Není jednoduché se z něj vysoukat, ale Benjamin se o to pokusí s veškerou vášní, která se v něm vzedme. Jeho útěk od hodnot a životního stylu rodičů je ale spíše osamělý. Po útěku ze svatby se Benjamin a Elaine ocitnou sami, mírně otřesení svou rebélií, a míří do budoucnosti, která je plná otazníků. Vítej, temnoto, má stará přítelkyně.
Příběh Benjamina, Elaine a paní Robinsonové, který v roce 1963 vydal tehdy čtyřiadvacetiletý neznámý spisovatel Charles Webb, se záhy dostal na filmové plátno. Díky režii Mika Nicholse a hereckým výkonům Dustina Hoffmanna a Anne Bancroft se z Absolventa stal nesmrtelný kulturní fenomén. Předznamenal také velmi bouřlivé změny, které se v Americe šedesátých let odehrály.
„Šedesátá léta mě jako fenomén velmi zajímají. Během práce na Absolventovi jsem si připomněla historicko-společenský kontext této dekády v Americe, i samotnou proměnu společnosti během této doby, a nemohla v ní nevidět neuvěřitelné paralely s dneškem. To, jak se v posledních letech bouří mladší generace vůči generaci otců, je velice podobné tomu, jak se tehdy chovala generace hippies, která byla logickým vyústěním celých šedesátek. Zažíváme podobnou společenskou revoluci a vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi, procházejí podobnou proměnou. Starý řád se otřásá v základech a otěže přebírá nový, postavený na zcela opačných principech. Myslím, že Absolvent rezonuje s každou mladou generací, ale s některými zásadněji, někdy je ta vzpoura masivní a prorůstá do celé společnosti. A tu velkou proměnu, myslím, žijeme právě teď,“ říká k Absolventovi režisérka Natália Deáková, která se k literární předloze dostala až během příprav na inscenaci: „Pořídila jsem si ji v originále, k mému velkému překvapení jsem zjistila, že neexistuje český překlad. Kniha mě nesmírně zaujala svou strohostí, minimalismem, kdy autor zcela nezaujatě, až s jakýmsi reportérským odstupem popisuje Benjaminův příběh, aniž by nám dal nějaká zásadní vodítka k pochopení psychologie hlavních postav. Komplexní obraz postav se skládá až z jejich jednání, ovšem mnohé si jako čtenáři musíme domyslet. Ta forma mi přijde velmi originální, nečekaná a na tu dobu nejspíš i revoluční. Bez zbytečných literárních kudrlinek Webb formuluje velmi silnou generační výpověď, aniž by byla jakkoli mladicky hysterická či křiklavě apelativní. V tomhle všem spatřuju velkou inspiraci - a o minimalismus a koncentrovanost se snažím jak ve vedení herců, tak v samotných situacích.“
zdroj zprávy: Lucie Purchartová
Benjamin Braddock se vrací domů jako úspěšný absolvent prestižní univerzity a jeho zazobaní rodiče uspořádají na jeho počest slavnostní večírek. Na Benjamina podle všech hostů čeká jasně nalinkovaná skvělá budoucnost plná kariérních zářezů, válení se v hromadě peněz, zbytečných věcí, prázdných žvástů, dobrého pití a sexuálních prožitků. Benjamin má ale pocit, že do tohoto světa ještě nepatří, chce prožít něco opravdového. A tak oslavu sabotuje. Dojemně nesmělý mladík zaujme atraktivní paní Robinsonovou, manželku přítele Benova otce. Rozhodne se Benjamina svést a vrátit svému nudnému životu něco alespoň trochu šťavnatého a dobrodružného.
„Když jsem se dozvěděla o nabídce Divadla Na Fidlovačce zahrál si Paní Robinsonovou, vnitřně jsem zajásala. Protože ta role a je skvělá a já jsem snad do ní už vnitřně dozrála. Měla jsem velkou radost. Absolvent je můj oblíbený příběh. Film je nádherně vizuální a herecky je prostě famózní. Má styl a názor a to bych si přála přenést i na divadla. Mám štěstí na Benjamina. Dan Krejčík je vynikající parťák - lidsky i herecky. A nadšená jsem z režie Natálie Deákové, která nás vede k pravému činohernímu divadlu.“
Jitka Schneiderová, představitelka Paní Robinsonové
Situace se zkomplikuje, když se Benjamin zamiluje do dcery paní Robinsonové, Elaine. A až klasický příběh milostného trojúhelníku se přetaví do generační vzpoury mladých vůči hodnotám rodičovského světa. Benjamin ve své lásce k Elaine zahlédne i svou šanci na osvobození se z prototypu americké dokonalosti, kdy věci ovládají život člověka a spoutávají ho stejně jako potápěčský skafandr. Není jednoduché se z něj vysoukat, ale Benjamin se o to pokusí s veškerou vášní, která se v něm vzedme. Jeho útěk od hodnot a životního stylu rodičů je ale spíše osamělý. Po útěku ze svatby se Benjamin a Elaine ocitnou sami, mírně otřesení svou rebélií, a míří do budoucnosti, která je plná otazníků. Vítej, temnoto, má stará přítelkyně.
Příběh Benjamina, Elaine a paní Robinsonové, který v roce 1963 vydal tehdy čtyřiadvacetiletý neznámý spisovatel Charles Webb, se záhy dostal na filmové plátno. Díky režii Mika Nicholse a hereckým výkonům Dustina Hoffmanna a Anne Bancroft se z Absolventa stal nesmrtelný kulturní fenomén. Předznamenal také velmi bouřlivé změny, které se v Americe šedesátých let odehrály.
„Šedesátá léta mě jako fenomén velmi zajímají. Během práce na Absolventovi jsem si připomněla historicko-společenský kontext této dekády v Americe, i samotnou proměnu společnosti během této doby, a nemohla v ní nevidět neuvěřitelné paralely s dneškem. To, jak se v posledních letech bouří mladší generace vůči generaci otců, je velice podobné tomu, jak se tehdy chovala generace hippies, která byla logickým vyústěním celých šedesátek. Zažíváme podobnou společenskou revoluci a vztahy mezi muži a ženami, mezi rodiči a dětmi, procházejí podobnou proměnou. Starý řád se otřásá v základech a otěže přebírá nový, postavený na zcela opačných principech. Myslím, že Absolvent rezonuje s každou mladou generací, ale s některými zásadněji, někdy je ta vzpoura masivní a prorůstá do celé společnosti. A tu velkou proměnu, myslím, žijeme právě teď,“ říká k Absolventovi režisérka Natália Deáková, která se k literární předloze dostala až během příprav na inscenaci: „Pořídila jsem si ji v originále, k mému velkému překvapení jsem zjistila, že neexistuje český překlad. Kniha mě nesmírně zaujala svou strohostí, minimalismem, kdy autor zcela nezaujatě, až s jakýmsi reportérským odstupem popisuje Benjaminův příběh, aniž by nám dal nějaká zásadní vodítka k pochopení psychologie hlavních postav. Komplexní obraz postav se skládá až z jejich jednání, ovšem mnohé si jako čtenáři musíme domyslet. Ta forma mi přijde velmi originální, nečekaná a na tu dobu nejspíš i revoluční. Bez zbytečných literárních kudrlinek Webb formuluje velmi silnou generační výpověď, aniž by byla jakkoli mladicky hysterická či křiklavě apelativní. V tomhle všem spatřuju velkou inspiraci - a o minimalismus a koncentrovanost se snažím jak ve vedení herců, tak v samotných situacích.“
zdroj zprávy: Lucie Purchartová
Další zprávy
Individuální pandemie Clémenta a Laury. V MeetFactory vzplane Oheň Marie Pourchet.
(MeetFactory, 9.5.2024)
Vzlet na konci května představí premiéru inscenace Kytice, my homeland, která vychází z textů K. J. Erbena. Hlavní roli matky ztvární Michal Kern.
(Vzlet, 9.5.2024)
Nová inscenace Naivního divadla zavede diváky až do dalekého pohoří Himálaj
(Naivní divadlo Liberec, 6.5.2024)
Brněnská nezávislá divadla
(2.5.2024)